11.2.20

Tomáš Pancíř, Prokop Havel: Richterová kritizuje návrh na změnu systému sociálních dávek: Nikomu nemůže pomoci, když mu seberete bydlení

„V zákoně už máme možnost odebírat dávky, když rodiče nedohlédnou na to, aby dítě došlo do školy,“ říká místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Olga Richterová z České pirátské strany. Právě ta kritizuje návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, která chce změnu systému dávek na bydlení tak, aby nutil příjemce si hledat práci a posílat děti do škol.




Z doprovodného článku na webu Českého rozhlasu Radiožurnál vybíráme:

Poukazuje na publikaci právě ministerstva práce a sociálních věcí k práci s ohroženými rodinami, kde jsou příklady z českých měst, ve kterých se podařilo snížit záškoláctví. „Nechápu, proč se paní ministryně práce neptá, jak spolupracovat mezi OSPODy (Oddělení sociálně-právní ochrany dětí) a školami, aby to co nejlépe fungovalo,“ vysvětluje.

Ministryně Maláčová by podle Richterové měla především řešit s OSPODy, jak často uplatňují v součinnosti s úřadem práce snížení nebo odebrání finanční podpory kvůli záškoláctví. A až na základě toho vyhodnocovat, jestli by to mělo být v podpoře bydlení.

Richterová v té souvislosti poukazuje na celosvětové výzkumy a studie, ze kterých vychází, co doopravdy funguje. „Nejsme jediná země na světě, kde někoho napadlo, že je to takové lákavé sebrat chudým lidem úplně všechno. Akorát vzrostou náklady třeba na provozování azylových domů nebo dokonce na odebírání dětí do dětských domovů,“ vysvětluje.

2 komentáře:

E.Kocourek řekl(a)...

vzrostou náklady třeba na provozování azylových domů

Piráti mají svoje úsporné nápady dobře promyšlené, ale jsou to troškaři. Ještě větší úspory by přineslo, kdyby stát neprovozoval vězení, soudy a policii. ////

Jana Karvaiová řekl(a)...

Co je ale patrné, že se z dobročinnosti stalo i průmyslové odvětví. Zatímco dříve byla tato oblast pokrývána amatéry a těmi, kteří si to zvolili jako poslání, dneska je to zaměstnání jako každé jiné. Jak pomáhat se vyučuje na univerzitách, obor má své techniky a postupy. V průmyslu ale nepůsobí zákon věčnosti ani zákon vděčnosti, ale zákon poptávky a nabídky, služba a klient, žádné řetězení, role jsou dány a měly by se hrát, ne vyměňovat.


S tím souvisí i to, že se trochu vytrácí to původní předprůmyslové dobro – obětavost a soucit jako přirozená součást života projevovaná nezprostředkovaně přímo v nejbližším okolí – k těm cifrám posílaným na účty národních i nadnárodních spolků přidat i nějaký malý konkrétní úkon, abychom nevyšli ze cviku. Přes všechnu profesionalitu a specializaci, kterou má většina dobročinných organizací a které se zúročí při větším průšvihu a pohromě, v běžném nevýjimečném čase je stále čas pro úkony titěrné, ale niterné a vzácné – stejně jako nedostatek lásky neodstraní nevěstince (jejich služby mají handicap), tak i specializované spolky a organizace odborně i hmotně na úrovni neodstraní nedostatek lidskosti, soucitu a dobroty, jejich služby mají mnohdy podobný handicap.......

https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/uvaha-zakon-vecnosti.A200210_203602_p_spolecnost_wag

12. února 2020 6:29

Okomentovat