15.2.20

TalenTest: Každé dítě má nějaký talent, aneb Jaký talent a na co má moje dítě?

Je váš žák či vaše dítě na štíru s matikou nebo s českým pravopisem? Vůbec to nemusí znamenat, že je hloupý. Někteří odborníci totiž dělí inteligenci na několik rozdílných druhů a třeba má váš žák nebo vaše dítě talent na něco, o čem nemáte ani tušení.

Když se o někom řekne, že je inteligentní nebo nadaný, předpokládá se, že umí řešit logické problémy. Logické myšlení není ale všechno. Dítě, které se hůř učí matematické operace, nemusí být méně inteligentní. Může být silnější v jiném druhu inteligence, například v učení cizích jazyků. Existuje totiž teorie, podle níž má člověk několik v podstatě na sobě nezávislých druhů inteligence, přičemž v některých dosahuje vyššího stupně a u některých zase menšího. Právě proto můžeme slyšet věty typu "Náš Honza nemá hlavu na fyziku" nebo "Janička nemá hudební sluch", ačkoliv jde o jinak o bystré a chytré děti.

Každý z nás v nějaké oblasti schopností či nadání vyniká a v nějakém zase naopak trošku zaostává. Nejen tvůrce teorie mnohočetné inteligence Howard Gardner, ale i stále více dalších odborníků domnívá, že neexistuje pouze jeden typ inteligence, která není měřitelná jako jeden celek. Existuje velké množství schopností a talentů, které jsou na sobě nezávislé a každý takový talent dítěte má nejen své výhody, ale i limity a omezení. To, že dítě má problémy v češtině, angličtině či matematice v důsledku v slabších jazykových či matematických schopností ještě neznamená, že není nadané a talentované v jiných oblastech své činnosti. Gardnerova teorie mnohostranné inteligence vyvolala diskuzi nejen mezi psychology, ale i mezi učiteli, kteří se přesvědčují o platnosti této teorie i ve školství při výuce žáků nejen základních, středních, ale i studentů vysokých škol. Teorii mnohočetné inteligence prezentoval americký psycholog Howard Gardner, který rozdělil inteligenci na 8 základních druhů: jazykovou, matematicko-logickou, hudební, výtvarnou, tělesně pohybovou, sociální, vnitřní a přírodovědnou. Podle něj by se proto mělo ke každému člověku přistupovat individuálně a neměřit v IQ testech celkovou inteligenci, nýbrž každý druh schopností a talentu dítěte zvlášť. Podle Gardnera může dítě disponovat 8 následujícími typy inteligence, talentu či nadání:
  1. Jazykové schopnosti mají zpravidla žáci, kteří jsou schopni se snadno vyjadřovat nejen s pomocí mluveného, ale i psaného jazyka. Rádi a snadno se učí cizí jazyky, snadno se vyjadřují a mají bohatou slovní zásobu. Mají rádi čtení stejně jako i psaní, rádi si povídají a diskutují s ostatními lidmi. Nedělá jim problémy vysvětlit význam některých cizích slov nebo přísloví, milují křížovky, hádanky, jazykolamy, rýmy a verše a různé příběhy. Verbální schopnosti jsou spojeny s efektivním užíváním jazyka, se schopností pracovat se strukturami mateřského, ale i cizího jazyka, které jsou tvořeny gramatickými a pravopisnými pravidly, syntaxí jazyka, významy slov apod. Jazykové schopnosti jsou velmi důležité především ve škole, kde tvoří celých osmdesát procent šance na úspěch. Bez jazykových schopností se škola stává pro mnohé žáky „táborem nucených prací“.
  2. Logicko-matematické schopnosti mají zpravidla žáci, kteří mají nejen velmi dobrý logický úsudek, ale vyznačují se současně i mimořádně dobrou úrovní abstraktního myšlení, rychlým chápáním vzájemných vztahů mezi různými jevy a procesy, snadno řeší i velmi složité problémy nejen v matematice, ale i dalších přírodovědných a technických oborech. U tohoto talentu dominuje schopnost žáka operovat s čísly, řešit matematické problémy, ale i náročnější logicko-matematické situace a přijímat odpovídající závěry v jakékoli oblasti vykonávané činnosti. Logicko-matematické schopnosti se u dětí projevují velmi brzy.
  3. Hudební schopnosti mají zpravidla žáci, kteří mají smysl pro rytmus, umí identifikovat zvuky různých hudebních nástrojů, líbí se jim hudba, zpěv i hra na hudební nástroje a mají zpravidla i hudební nadání, a to právě proto, že jsou velmi citliví na zvuky a tóny, a mají to, čemu se říká hudební sluch, který jim umožňuje rozvíjet hudební schopnosti při zpěvu, hraní na různé hudební nástroje, ale i při komponování hudby. Hudební talent je typem inteligence, který se projevuje ze všech ostatních schopností nejdříve. Zahrnuje schopnost zvládnout nejen intonaci, melodii, harmonii, rytmus, tóny, ale i skladbu.
  4. Tělesně-pohybové schopnosti mají zpravidla žáci, kteří jsou velmi pohybově nadaní, jsou schopni velmi dobré pohybové koordinace, a právě proto jsou nejen velmi pohybově obratní, ale i šikovní nejen při sportu, ale často i při běžné manuální práci s různým nářadím a nástroji v různých technických, ale i uměleckých řemeslech stejně jako jsou sportovně zdatní v různých sportovních disciplínách, které vyžadují obratnost, vytrvalost, sílu, rychlost a dobrou koordinaci pohybů. Žáci s tělesně pohybovým talentem vynikají zejména ve sportovních aktivitách a učí se právě s pomocí pohybových činností, které jim umožňují vzít věci do rukou a zjistit, jak a na jakém principu vlastně fungují.
  5. Vizuálně-prostorové schopnosti a talent mají zpravidla žáci, kteří mají nejen velmi dobrou schopnost výtvarného vidění, schopnost plošné a prostorové představivosti stejně jako i fantazie, a díky tomu jsou schopni vidět věci, tvary a objekty, které jsou ostatním lidem skryty. Všechny tyto výtvarné schopnosti pak uplatňují v řadě uměleckých nebo řemeslných oborů jako malířství, sochařství, grafická, keramická a fotografická tvorba, umělecká řemesla, aranžérství, ale i architektura apod. Podstatou vizuálně prostorové inteligence je schopnost přesného vnímání vizuální stránky okolního světa. Spolu s jazykovými schopnostmi tvoří důležitou složku obecné inteligence. Žáci s vizuálně prostorovými schopnostmi a talentem pak tráví volný čas nejen uměleckými aktivitami, ale snadno učí právě s pomocí zrakových představ a zrakového vnímání.
  6. Vnitřní (skryté duševní) schopnosti mají zpravidla žáci, kteří mají velmi dobrou schopnost rychle porozumět svým vlastním vnitřním pocitům, myšlenkám a motivům, které prožívají; vyznají se nejen sami v sobě, ale jsou schopni pochopit pohnutky, cíle a záměry ostatních lidí. Právě proto, že rozumí sami sobě, daleko lépe se v mnoha životních situacích rozhodují a jsou schopni daleko více uplatnit své silné stránky a snáze překonávají své nedostatky a slabiny než ostatní. Intrapersonální schopnosti umožňují žákovi porozumět sobě samému, vlastním pocitům, myšlenkám, ale i závěrům, ke kterým dospěje a které mu usnadní správné rozhodování ve školní stejně jako i životní situaci. Žáci s vysokou úrovni intrapersonálních schopností vykazují nejen silnou vůli, ale projevují současně výraznou nezávislost na ostatních, mají zpravidla vyhraněné názory a jdou cestou vlastního stylu myšlení, ale i jednání.
  7. Sociální schopnosti, označované také jako sociální inteligence, mají zpravidla žáci, kteří umí velmi dobře spolupracovat s ostatními lidmi, jsou schopni jim nejen porozumět, ale i motivovat je, protože jsou mimořádně citliví k potřebám druhých lidí; umí se velmi dobře vcítit do pocitů jiných lidí, a právě proto se uplatňují v řadě pomáhajících profesí, jako je učitelství, poradenství, lékařská, sociální a zdravotní péče apod. Pro žáky se sociálními schopnostmi je charakteristické, že mají nejen velké množství přátel a kamarádů, ale umí i rychle navazovat sociální kontakty s ostatními lidmi.
  8. Přírodovědné schopnosti mají zpravidla žáci, kteří milují pobyt, ale i práci v přírodě, péči o zvířata, rostliny a všechno, co k přírodě prostě patří. Protože milují přírodu, snaží se o ní dozvědět co nejvíce, znají všechny možné názvy ptáků, rostlin, stromů, ale zajímá je stejně tak i ochrana živé i neživé přírody a životního prostředí ve vodě, na zemi i ve vzduchu. Všechny tyto schopnosti pak uplatňují v řadě přírodovědných profesí, jako je biologie, zoologie, botanika, geologie, ale i pěstitelství, chovatelství, veterinářství apod.
Inteligence má mnoho podob a tváří, ale jen některé oblasti inteligence jsou měřitelné testy rozumových schopností. Testování inteligence či intelektových schopností může trvat například jednu či dvě hodiny. Dítě odpovídá na otázky psychologa, který chce například zjistit, kolik informací si pamatuje (Kdo je to Kolumbus? Co je to léčka?), jak velkou má dítě slovní zásobu (Kolik významů má třeba slovo jeřáb?), jaké jsou jeho matematické schopnosti (Kolik čokolád můžeme koupit za 100 korun, jestliže jedna stojí 20 korun?), jestli si zapamatuje řadu šesti čísel a zda pozná, co mají dvě věci společného (nádrž a sud, noha a ruka). Dítě dostává ještě hromadu dalších úkolů, kdy hledá východ z bludiště nebo řadí obrázky tak, aby vyjadřovaly nějaký příběh. Nakonec pak psycholog každou odpověď dítěte ohodnotí určitým počtem bodů a získá jedno, dvě nebo tři čísla, která představují inteligenční kvocient dítěte (IQ). Tato čísla pak mohou ovlivnit nejen jeho život ve škole, ale v dospělosti, protože více či méně ovlivní nejen jeho sebevědomí a náhled na sebe, ale i jeho volbu profesní přípravy. Výsledky testů inteligence poměrně dobře předpovídají, jaké schopnosti a dovednosti dítě má, ale méně se z nich dozvíme o tom, jak si povede v dalším životě. Někdy inteligenční testy probíhají formou rozhovoru s psychologem, jindy mají podobu písemné zkoušky, ale základní obrysy testů inteligence jsou však po celém světě zhruba stejné – jedna či dvě hodiny otázek a odpovědí a výsledek vyjádřený jako jediné zaokrouhlené číslo.

Mnoho lidí si uvědomuje, že tento přístup není právě ideální. Inteligence je přece něco víc než rychlá odpověď na sérii otázek či různých sofistikovaných úkolů. Může se stát, že dítě málo nadané na matematiku nebo jazyky poškodíte, ubijete-li v něm jiné talenty, kde dítě naopak vyniká. A tady je problém, zda jako rodiče jsme schopni inteligenci, nadání či talent dítěte ovlivňovat a jakým způsobem? Člověk totiž disponuje řadou odlišných dimenzí inteligence, a to v různé míře, a právě tou se lidé odlišují. K základním charakteristikám každé dimenze inteligence, nadání či talentu patří osobitý způsob práce a stylu učení, které jsou pro daný typ nadání či talentu charakteristické.

Poradenský program TalenTest, jehož základním cílem bylo vytvořit nástroj sebehodnocení určený k sebeposouzení individuálních schopností a talentu samotnými žáky, je veden snahou identifikovat aktuálně vnímané schopnosti u žáků základní a střední školy, které jim pomáhají nejen při školní práci, ale stejně tak i při studijně profesní orientaci ve vyšších ročnících základní školy, ale i střední školy.



Cílem programu je usnadnit žákům nejen volbu studijních či učebních oborů, které korespondují s jejich nadáním a talentem, ale stejně tak identifikovat silné a slabé stránky jejich schopností. TalenTest umožňuje žákům nejen základních, ale i středních škol samostatnou práci s programem nikoli v tradiční podobě testu tužka-papír, či na internetu, ale s využitím toho, co je dnešní generaci mladých lidí nejbližší, tj. smartphonu-chytrého telefonu Android, iPhonu či App, který žákům poskytne možnost nejen vyhodnocení a interpretaci dosažených výsledků v rámci plánování jejich dalšího studia po ukončení základní či střední školy, a to bez použití jakýchkoliv jiných materiálů.

Program TalenTest je zaměřen na poměrně široké spektrum ryze individuálních schopností, které mají nesporný vztah ke školní úspěšnosti žáků na základní i střední škole. Program, který je vlastně sebehodnotícím dotazníkem obsahujícím 80 vět, žákům umožňuje nejen vhled do problematiky vlastních schopností, ale umožňuje jim stejně tak identifikovat a odhadnout dominantní oblast schopností, jejich talentu či nadání, které mohou systematicky rozvíjet. Dotazník je tak schopen pomoci žákům pochopit jejich vlastní studijní stejně jako i profesní předpoklady.

Obdobně jako řada obdobných zahraničních metod, umožňujících diagnostiku vlastních schopností, dovedností a zájmů, je program koncipován tak, že žákům umožňuje nejen samostatně a nezávisle absolvovat TalenTest, ale stejně tak jim umožňuje samostatné vyhodnocení a interpretaci výsledků bez použití jakýchkoliv jiných materiálů a bez přímé účasti a intervence výchovného poradce, učitelů, či psychologa, čímž poskytuje okamžité výsledky nejen žákům samotným, ale i jejich rodičům, kteří v tomto procesu sebepoznávání hrají spíše konzultační roli.


                     

Úkolem žáka je, aby u každé z 80 prezentovaných vět zvolil jednu ze tří možných odpovědí (vůbec – částečně – hodně), která nejvíce vystihuje jeho aktuální, subjektivně vnímaný talent v 8 oblastech inteligence. Vyplnění, vyhodnocení stejně jako i interpretace TalenTestu jsou velmi jednoduché, neboť žák je v několika na sebe navazujících krocích seznámen se způsobem nejen vyplnění testu, ale stejně tak i s pracovním postupem při získání celkových výsledků a jejich interpretací, které má žák k dispozici ve slovní i grafické podobě. Ty mu pak v další etapě práce umožňují získat náhled na povahu a charakter vlastního talentu, který lze uplatnit v mnoha oborech studia a odborné přípravy, ale i v širokém spektru nejrůznějších profesí.



Při interpretaci výsledků žáka je program schopen uživateli v prvé etapě poskytnout srovnání a analýzu silných a slabých stránek jeho schopností, které ho informují o podprůměrném, průměrném či nadprůměrném nadání v každém z 8 typů jeho talentu či nadání. V další etapě je žák informován o možnostech využití svých schopností a talentu nejen při volbě vhodného učebního či studijního oboru na střední, vyšší odborné a vysoké škole, kde tento talent může optimálním způsobem uplatnit, ale i o spektru řady profesí a povolání, která určitý typ talentu vyžadují.

Nespornou předností programu TalenTest je skutečnost, že:
  • neklade v průběhu individuální administrace výrazné nároky na klienty; test trvá 15–20 min.;
  • poskytuje žákům stejně jako i jejich rodičům a kariérovým poradcům jasnou grafickou prezentaci dat včetně generované zprávy, která všem uvedeným skupinám usnadňuje interpretaci a pochopení výsledků, kterých žák dosáhl;
  • poradenský program je plně kompatibilní nejen s informačním systémem o uplatnění absolventů škol na trhu práce ISA (www.infoabsolvent.cz), ale umožňuje rychlý přechod do řady dalších informačních portálů, ale stejně tak i přechod na všechny stávající webové stránky středních, vyšších odborných a vysokých škol v ČR;
Možnosti využití programu TalenTest jsou poměrně široké:
  • Diagnostika nadání a talentu žáků základních a středních škol, tj.
    1. zkvalitnění procesu diagnostiky dětí a žáků s nadáním ve školním a školském prostředí;
    2. podpora rozvoje nadání dětí a žáků v rámci formálního vzdělávání i ve volném čase;
    3. nabídka přiměřené podpory pedagogickým pracovníkům v jejich profesní přípravě na práci v oblasti vzdělávání nadaných žáků;
  • Vytipování a výběr talentovaných žáků do jazykových, matematických, přírodovědných a sportovních tříd na II. stupni základní školy
  • Vytipování a výběr talentovaných žáků do tříd s rozšířenou výukou informatiky a výtvarné výchovy
  • Výběr mimořádně nadaných žáků a zájemců o studium na osmiletých a šestiletých gymnáziích
  • Studijně profesní kariérové poradenství u žáků 8. – 9. tříd základní školy
  • Studijně profesní kariérové poradenství u žáků středních škol
Finanční náklady při užívání programu TalenTest mohou hradit:
  • Žáci základních a středních škol a jejich rodiče (individuální platba)
  • Základní a střední školy
    • z dotačního programu, které MŠMT ČR v souladu s Koncepcí podpory rozvoje nadání 2014 – 2020 každoročně vyhlašuje k podpoře školních a mimoškolních vzdělávacích aktivit pro nadané žáky základních a středních škol ve věkové kategorii 13–19 let;
    • z dotačních programů krajských úřadů na podporu mimořádně nadaných žáků;
    • z dotací Krajské sítě podpory nadání provázané v Síti národní s garancí a podporou MŠMT.
Během školního roku mohou rodiče, ale i škola zakoupit k uvedenému poradenskému programu libovolný počet přístupových kreditů, které žákům a jejich rodičům umožní uvedený poradenský program jednorázově či opakovaně užívat.

10 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

To naše dítko nemá hlavu na jazyky, ani na matematiku, přírodní vědy jsou pro něj složité, humanitní jej nebaví, neslyší tón, ani rytmus, nenamaluje čáru, není zručné a vůbec je takové neohrabané. Ale jinak je to bystré a chytré dítě.
Tak bychom se rádi zeptali, jaký mu máme koupit program na rozpoznávání talentu?

E.Kocourek řekl(a)...

Každý z nás v nějaké oblasti schopností či nadání vyniká a v nějakém zase naopak trošku zaostává.

Nebo taky kulový. Doporučuji rodičům lemplů spíše počítat s tím, že je-li jejich dítě debil na jednu věc, bude debilem i na vše ostatní. ////

Jana Karvaiová řekl(a)...

Já souhlasím, každý má na něco talent. Třeba talent na nicnedělání, talent namalovat hezky sluníčko, talent rozšťourat každý kolektiv kam přijde... Ačkoli, teď mě napadá, k čemu ty talenty budou společnosti.

Unknown řekl(a)...

Je až dojemné, s jakou citlivostí vnímají někteří diskutující učitelé dnešní žáky, které učí. Na druhé straně je až děsivé, s jakým oportunismem a ortodoxním negativismem je možné se setkat u některých učitelů, v jejichž náplni práce je podpora schopností a často i drobného nadání žáků, které se dětem občas nedostává nejen v rodině, ale bohužel i ve škole.

Každý z nás v nějaké oblasti schopností či nadání vyniká a v nějakém zase naopak trošku zaostává....

Tato obecně platná teze pedagogické psychologie se ovšem netýká jen dětí a žáků, ale i učitelů. V jaké oblasti diskutující učitelé „vynikají“, je zjevné. Stejně jako i to, v čem zaostávají. K čemu takový talent učitele bude společnosti a škole, na které „působí“?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Unknown - jste boží ve svém zobecnění. Učitel velmi dobře chápe, že každý jsme v něčem dobrý.
Já chtěla naznačit, že ne každá dovednost je dobrá, ne každá dovednost je "do života" a hlavně, že na některých dovednostech nejde stavět.
A obavy mnohých učitelů jsou v tomto probléme : už delší dobu učitelé čtou, jak se mají v každé maličkosti děti podporovat. Celkově jde trend směrem, že paní učitelce do písemky z fyziky dívka nakreslí hezkou kytičku a napíše - nevím. Postaru by paní učitelka dala pětku. Po novu je modernistickými trendisty tlačeno k tomu, že má ocenit tu krásnou kytičku a ostatní nehodnotit. proto ty obavy a odpor vůči některým příspěvkům. (jo to s tou kytičkou je ze života jedné nejmenované kolegyně).

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ještě dodám - někteří š´tourálkové a moralisti velmi dobře ví, co jsem já nebo kolegy Pytlík svým příspěvkem chtěli napsat. Jenže jejich potřeba "být navrchu a moralizovat" to přebije. A pak tu máme příspěvky o pedagogické psychologii a bla bla bla. Nevím ,co ty lidi k tomu vede. k popírání reality a sdílení snové virtuální reality, kterou si možná už i zvnitřnili. To je pak těžké a popírá to psychologii nejen pedagogickou. jakákoli psychologie totiž nikdy nepopírala i jevy patologické. Koneckonců, psychologie jako obor vznikla právě k potřebě oddělit "normální od nenormálního" a s tím nenormálním pracovat.Berte slova normální a nenormální jako zobecnění tisíce dalších pojmů, které patří do učebnice a ne do diskusního příspěvku.

Unknown řekl(a)...

Milá a drahá kolegyně Karvaiová,
ve svých generalizacích jste stejně boží i vy, ale uklidnila jste mne tvrzením, že „učitel velmi dobře chápe, že každý jsme v něčem dobrý“.
Příklad s kytičkou v písemce z fyziky byl dojemný.
Proto ty obavy a odpor vůči některým příspěvkům?
Když už nic, tak oceňují váš smysl pro humor a posílám vám kytičku, která vás potěší, ale i přesvědčí, že ne všechny příspěvky o pedagogické psychologii jsou bla bla bla...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Každý vyniká... To ano, má jedinečné rodné číslo.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Unknown- nezklamal(a).

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici se rádi stýkají s talentovanými lidmi bez ohledu na jejich věk. Leccos se od nich mohou přiučit. Zaregistrovali například, že talentovaní matematici bývají i zdatní sportovci a hudebníci.
A tak pytlici nevnímají nikterak úkorně, když jim třeba topenář namísto opravy tekoucího topení předvede dva tři nové triky na skejtu nebo právník místo sepsání bezpečné smlouvy zarecituje pár štěpných veršů.
Nedávno se ale nějak zapomněli, či co. To když za nimi přišly jedny žákyně, že by si opravily nepodařený test schopnosti řešit nějaký tupě bifloidní problém pomocí spredšítu tím, že by zpracovaly prezentaci na blíže neupřesněné téma. Pytlici ten nápad zamítli. Děvčata se to sice naučila tak, že uspěla, ale lidstvo přšlo o přenáramnou prezentaci.

Okomentovat