7.2.20

Ondřej Šteffl: Lékaři a učitelé, pedagogika a medicína

Ondřej Šteffl komentuje na sociální síti Facebook: "Často se pro požadavek formální kvalifikace všech učitelů argumentuje obdobou s jinými regulovanými povoláními, zejména s lékaři, případně soudci, advokáty a dalšími, kteří mají ze zákona své komory."




Celý komentář:

Často se pro požadavek formální kvalifikace všech učitelů argumentuje obdobou s jinými regulovanými povoláními, zejména s lékaři, případně soudci, advokáty a dalšími, kteří mají ze zákona své komory.

Nějak se při tom ovšem zapomíná na to, že právě v těchto povoláních je formální kvalifikace jen částí předpokladu skutečného výkonu povolání. Žádného lékaře nepustí hned po promoci samostatně rozhodovat o léčbě, natož operovat, podobně žádný právník nemůže po promoci soudit ani dělat advokáta. Lékař musí mít alespoň první atestaci, právník soudcovské či advokátské zkoušky apod. Nic takového ovšem u učitelských povolání u nás zatím nemáme. V zahraničí je poměrně dlouhá praxe zpravidla součástí vysokoškolské přípravy, v řadě zemí uchazeč o učitelské povolání stráví ve třídě mnoho měsíců pod dozorem zkušeného učitele.

Další rozdíl mezi lékařem a učitelem, resp. mezi pedagogikou a medicínou, je ovšem mnohem zásadnější. V medicíně vyžadujeme léčbu lege artis, tedy v souladu s posledními poznatky vědy. Nic takového ovšem v pedagogice nemůžeme mít. Pedagogika jako věda, např. ve srovnání právě s medicínou, je stále v plenkách. Vezměme si jen, jak se za posledních sto let vyvíjely a měnily náhledy na psychologii učení a jak slabými důkazy byly a stále jsou podloženy. Co dnes vlastně víme zcela jistě o tom, jak se děti učí? Mezi přívrženci tradiční výuky kognitivisty a konstruktivisty či konektivisty se vede debata, ale kde jsou vědecké důkazy nebo alespoň metody, jak se jich dobrat?

Metody výuky a učení proto více než na vědeckých poznatcích stojí na osobní zkušenosti, preferencích, tradici, ale současně také na osobnosti učitele či kultuře školy. Nikomu zdá se nevadí, že každý učitel učí jinak, po svém. Dovedete si představit, že by to tak fungovalo v chirurgii? Pro zájemce doporučuji pročíst si třeba stránky XXXX. Velmi často se tam odkazuje na odborné články definující faktory, které jsou ve výuce důležité. Potíž ovšem je, že nikde v těchto dokumentech se příliš nevysvětluje, proč jsou důležité zrovna tyto a ne jiné faktory, natož aby to bylo doloženo důkazy. A samozřejmě, každý z autorů vidí jiné faktory jako ty klíčové. A to už je na stránkách spomocníka spěcifikcý předvýběr. Co je zde tedy lege artis? A kdo se chce zvláště pobavit, může se podívat, na co dává v pedagogickém výzkumu peníze česká grantová agentura.

Hezky to před lety vyjádřily představitelky pražské pedagogické fakulty: „Je třeba začít formulováním profesního standardu – kdo je to kvalitní učitel, jakými klíčovými profesními kompetencemi má být vybaven, aby zvládal zvyšující se nároky na učitelskou profesi, jak má vypadat příprava učitelů, co je jejím jádrem,…“. Zkuste si nahradit slovo učitel slovem lékař.

Skutečnost, že pedagogika jako věda nesnese srovnání s přírodními vědami či medicínou, má ovšem své podstatné příčiny. První spočívá v tom, že cíle vzdělávání nejsou objektivní, ale normativní – liší se kulturu od kultury a stále více i člověk od člověka. Zatímco v medicíně je cíl jasný a celkem dobře měřitelný: zachránit život, vrátit zdraví, – ve vzdělávání se cíle mění a různí. Proto máme např. alternativní školy, kde se vzdělává sice odborně, ale jinak a s úplně jinými obecnými cíli.

Druhým důvodem je téměř nicotné financování pedagogického výzkumu, nejen u nás, ale v celém světě. Odhaduje se, že v obratu školství celosvětově nepřesahuje 1 %, např. ve farmaceutickém průmyslu jde na výzkum a vývoj celých 40 % obratu. Proto také není nic divného například na tom, že tvůrci počítačových her s gigantickými miliardovými rozpočty (v dolarech) vědí o motivaci dětí víc než celá pedagogika.

V ČR připravuje učitele asi 40 různých fakult, kromě pedagogických jsou to i přírodovědecké, Matfyz, VŠCHT, některé ekonomické fakulty, techniky atd. Na těch všech můžete získat příslušné osvědčení o formální pedagogické způsobilosti. Mám ovšem obavu, že průnik všech kurikulí těchto učitelských oborů je prázdný. A pokud není, pak by mě opravdu zajímalo, co v tomto průniku je. A to mluvím o kurikulu, druhou věcí je, co shodného opravdu všichni majitelé příslušných osvědčení vědí a umějí. To je totiž kromě patřičného papíru to jediné reálné pedagogické minimum, které zákon nyní od všech učitelů vyžaduje. Tím se ovšem také pedagogika liší od medicíny. Průnik toho, co se učí na osmi lékařských fakultách v Česku bude jistě zahrnovat nejméně 70 % výuky na každé z nich. A dokonce bude z velké části shodný s obsahem výuky kdekoliv v rozvinutém světě.

Naprosto klíčový rozdíl mezi medicínou a pedagogikou pak spočívá v tom, kde a jak se můžete medicíně oproti vzdělávání a výchově dětí naučit. Zatímco operovat, ale jakkoliv jinak léčit závažnější choroby, se opravdu těžko naučíte jinde než na lékařské fakultě či v nemocnici. Učit a vychovávat se učí každý od mala v rodině, vidí to ve škole, pomáhá svým spolužákům, učí své děti, učí kolegy v zaměstnání, může se stát vedoucím v kroužku atd. atd. A jsou i místa, kde se vám dostane systematické přípravy. Skvěle to ilustruje postřeh jedné absolventky pedagogické fakulty: "Na státnice z pedagogiky a psychologie jsem se vůbec nepřipravovala, všechno jsem to dávno znala ze Skauta. Dělala jsem léta vedoucí."

Na přelomu ledna a února 2014 jsem byl v Kambodži. Podvakrát jsem byl u místních zubařů, nepochybně ani jeden nebyl lékař, jeden měl kromě zubařského křesla ještě půjčovnu motorek. Oba však byli neobyčejně šikovní a zuby mi spravili dobře, na rozdíl od mladého MUDr. v Praze, po kterém to musela moje stálá zubařka opravovat. Na rozdíl od ČR se totiž mohli naučit a naučili opravovat zuby jinde než při studiu stomatologie.

Kdyby vzdělávání a výchova reálně nutně vyžadovaly formální pedagogické vzdělání, proč jen ve škole? Proč ho nemusí mít učitel autoškoly, každý lektor nebo třeba zmíněný vedoucí ve Skautu? A neměl by pak vlastně mít formální pedagogické vzdělání každý rodič? Co se děje ve škole tak specifického či tak riskantního (jako třeba v medicíně operace), že je na to třeba speciální certifikace?

4 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

klíčový rozdíl mezi medicínou a pedagogikou

A jako to mají psychologové?
Pytlici jsou přesvědčeni, že čím mladší žák, tím by měl učitel mít vyšší pedagogické vzdělání. A také si mysleli, že schopnost absolvovat vysokou školu v oboru pedagogiky dává záruku, že se k dětem nedostane kdejaké trdlo či pitomec.
Poslední dobou se ale pytlici přiklánějí k názoru, že jakous takous záruku by mohla dát spíš maturita z matematiky. Bez ohledu na jejich budoucí aprobaci.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Mezi vědeckou špičkou medicíny a životy pacientů existuje rozsáhlý prostor zaplněný nejen dobrými doktory, ale i unavenými rutinéry, čínskými akupunkturisty, internetovým prodejem podezřelých léků, homeopaty, celostními lékaři a tak dále až po podvodné excentriky, vědmy, numerology a orgotroniky měřícími různé zóny apod. V pedagogice je tento prostor zaplněn nevýchovou, slepými experimentálními cestami, které jsou dnes vyhrabávané z pedagogického hrobu, nedopečenými alternativami drze si přivlastňujícími jména historických osobností, slibotechnami bojujícími o školné atd. atd. S existencí rozdílu mezi přírodními a společenskými vědami však s autorem souhlasím, je proto nevhodné srovnávat učitele s lékaři. Právníci jsou trefnějším referenčním rámcem.

Zuzka Růžičková řekl(a)...

S částí textu bych asi i souhlasila. Ovšem operovat a dosáhnout jisté úrovně odbornosti lékař dokáže až po letech praxe. V tomto se učitel praktik a lékař praktik naprosto neliší. Lékař po škole stejně jako učitel po škole nejsou hned použitelní. VŠ je jen nutný základ. Nutný!! Pohybuji se vpodstatě pouze v učitelsko-lékařském prostředí jak v rodině,tak mezi kamarády a tohle je pro mne jednoznačné zjištění.

Radek Sárközi řekl(a)...

Jde o to, zda se bude profese učitele profesi lékaře postupně přibližovat, nebo naopak vzdalovat. Aktuální návrhy na změny v legislativě z dílny MŠMT jdou cestou vzdalování...

https://www.pedagogicka-komora.cz/2020/02/pedagogicka-komora-varuje-pred.html

Okomentovat