14.2.20

Lukáš Bartoň: Pozměňovací návrh o dosažení středního vzdělání

Žáci, kteří neuspějí u maturitní zkoušky, opouštějí školu z pohledu zákona pouze se základním vzděláním, přestože úspěšně ukončili poslední ročník vzdělávacího programu a splnili tak podmínky pro připuštění k maturitní zkoušce. Současné nastavení tak výrazným způsobem diskvalifikuje ty žáky, kteří neuspěli u maturity, přestože si během studia osvojili odborné znalosti a dovednosti potřebné k úspěšnému výkonu profese. Pouhá základní úroveň dosaženého vzdělání a absence certifikátem doložené kvalifikace představují významnou bariéru z hlediska integrace na trhu práce i perspektivy kariérního rozvoje. Zároveň zvyšuje riziko dlouhodobé opakované nezaměstnanosti.


Pozměňovací návrh poslance Lukáše Bartoně k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 645)

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů se mění takto:

1. V části první Čl. I se vkládají nové novelizační body 1 až 5, které znějí:

„1. V § 58 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Stupni středního vzdělání jsou

a) střední vzdělání,

b) střední vzdělání s výučním listem,

c) střední vzdělání s maturitní zkouškou.

(2) Střední vzdělání získá žák

a) úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání, nebo

b) úspěšným ukončením posledního ročníku vzdělávacího programu šestiletého nebo osmiletého gymnázia, čtvrtého ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře, posledního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře nebo vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání.“.

2. V § 72 odstavec 1 zní:

„(1) Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání podle § 58 odst. 2 písm. a) se ukončuje závěrečnou zkouškou.

3. V § 72 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Dokladem o dosažení středního vzdělání je

a) při úspěšném ukončení vzdělávacího programu podle § 58 odst. 2 písm. a) vysvědčení o závěrečné zkoušce, nebo

b) při úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávacího programu šestiletého nebo osmiletého gymnázia, čtvrtého ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře, posledního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře nebo vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání vysvědčení o úspěšném ukončení posledního ročníku tohoto vzdělávacího programu.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

4. V § 72 odst. 5 se za slovo „Vysvědčení“ vkládají slova „o úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávacího programu šestiletého nebo osmiletého gymnázia, čtvrtého ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře, posledního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře nebo vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání a vysvědčení“.

5. V § 74 odst. 1 písm. b) se za slova „středního vzdělání“ vkládají slova „ve vzdělávacím programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání“.“.

Následující novelizační body se přečíslují.

2. V části první článek II. včetně nadpisu zní:

„Čl. II

Přechodné ustanovení

Vysvědčení o úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávacího programu šestiletého nebo osmiletého gymnázia, čtvrtého ročníku šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře, posledního ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře nebo vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání vydané v období od školního roku 2010/2011 do nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za doklad o dosažení středního vzdělání podle § 72 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.“.

Odůvodnění:


Žáci, kteří neuspějí u maturitní zkoušky, opouštějí školu z pohledu zákona pouze se základním vzděláním, přestože úspěšně ukončili poslední ročník vzdělávacího programu a splnili tak podmínky pro připuštění k maturitní zkoušce. Současné nastavení tak výrazným způsobem diskvalifikuje ty žáky, kteří neuspěli u maturity, přestože si během studia osvojili odborné znalosti a dovednosti potřebné k úspěšnému výkonu profese. Pouhá základní úroveň dosaženého vzdělání a absence certifikátem doložené kvalifikace představují významnou bariéru z hlediska integrace na trhu práce i perspektivy kariérního rozvoje. Zároveň zvyšuje riziko dlouhodobé opakované nezaměstnanosti.

Cílem předkládaného návrhu je proto umožnit neúspěšným maturantům získat doklad o dosažené střední úrovni vzdělání, pokud úspěšně ukončí poslední ročník vzdělávacího programu maturitního oboru. Dokladem o úspěšném zakončení studovaného oboru je vysvědčení žáka z posledního ročníku. Takto dosažená úroveň vzdělání bude z hlediska zákona ekvivalentní úrovni, jíž lze v současnosti dosáhnout ukončením vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání, kde je výstupem závěrečné vysvědčení. Přiznaná úroveň středního vzdělání v takových případech nebude umožňovat vstup do terciárního vzdělávání. Pokud bude pro výkon profese požadována maturita z oboru, není úroveň středního vzdělání v tomto ohledu ekvivalentem. Dotyční žáci budou mít i nadále možnost složit maturitu v následujících pěti letech od ukončení vzdělávacího programu maturitního oboru (§ 81 odst. 5 školského zákona). Naplnění kvalifikačního potenciálu neúspěšných maturantů může rovněž usnadnit nástroj pro uznávání výsledků předchozího učení, kterým je Národní soustava kvalifikací (NSK), legislativně ukotvená v zákoně č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Přiznání střední úrovně vzdělání žákům neúspěšným u maturitní zkoušky zvýší jejich šanci a perspektivu pracovního uplatnění především v případě povolání, kde neexistují zákonné požadavky na odbornou způsobilost pro výkon příslušné činnosti a požadavky na kvalifikaci si stanovují sami zaměstnavatelé. Zvýšení šancí najít pracovní uplatnění souvisí s tím, že sami zaměstnavatelé při hledání pracovní síly mnohdy zdůrazňují požadavek na dosaženou úroveň vzdělání, kdy upřednostňují vyšší dosaženou úroveň vzdělání než základní. To ilustruje i studie zaměřená na analýzu inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu, kterou v roce 2017 zpracoval Národní ústav pro vzdělávání (viz. Tab. 1)1. Požadovaný stupeň vzdělání zde byl uveden v 59 % všech inzerátů (tj. v 6 703 případech).

Přiznání střední úrovně vzdělání v kombinaci s dokladem o řádném ukončení posledního ročníku vzdělávacího programu maturitního oboru tak může, s ohledem na výše uvedené, zlepšit vyhlídky neúspěšných maturantů na trhu práce, a to i v souvislosti s odbornou profilací dotyčného uchazeče, znalostmi a dovednostmi získanými v průběhu studia maturitního oboru. Nutno podotknout, že přiznání střední úrovně vzdělání žákům neúspěšným u maturity by rovněž umožnilo naplnění zákonných požadavků na dosažené vzdělání v případě některých regulovaných povolání, kdy je požadováno středoškolské vzdělání bez bližší specifikace. Naplnění zákonných požadavků pro výkon regulovaných povolání lze rovněž dosáhnout prostřednictvím absolvování rekvalifikačních kurzů nebo zkoušky z příslušné profesní kvalifikace dle zákona č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, čímž si dotyčný zároveň zvýší svůj kvalifikační potenciál na pracovním trhu.

Pokud jde o odlišení žáků neúspěšných u maturity od absolventů oborů v rámci střední úrovně vzdělání (C a J obory), rozdíl spočívá v tom, že budou schopni doložit vysvědčení z posledního ročníku vzdělávacího programu maturitního oboru, který studovali. Zároveň je třeba brát v potaz skutečnost, že tato skupina žáků disponuje znalostmi, dovednostmi a kompetencemi odpovídající profilu absolventa maturitního oboru.

Předkládaný návrh zároveň povede ke snížení předčasných odchodů ze vzdělávání, resp. ke snížení dalšího nárůstu počtu osob disponujících pouze základním vzděláním2. V ČR můžeme od roku 2012 pozorovat průběžný narůst podílu předčasných odchodů ze vzdělávání, zatímco na úrovni zemí EU dochází ke kontinuálnímu poklesu. Mezi roky 2017 a 2018 sice v ČR došlo k poklesu podílu předčasných odchodů z 6,7 % na 6,2 % (pokles o 0,5 p. b.), nicméně je třeba brát v úvahu situaci na regionální úrovni, zvažovat kontext problematiky regionálních disparit (neodůvodněné regionální rozdíly) a jejich postupný nárůst. V roce 2017 dosahovaly podíly předčasných odchodů ze vzdělávání nejvyšších hodnot především ve strukturálně postižených regionech (nejvyšší podíl předčasných odchodů vykazuje dlouhodobě region Severozápad, kde v roce 2017 dosáhl podíl předčasných odchodů ze vzdělávání 15,6 %).

Nutno dodat, že právě prevence předčasných odchodů ze vzdělávání a omezení dalšího nárůstu podílu žáků, kteří předčasně opouštějí vzdělávání a končí pouze s dosaženou úrovní základního vzdělání, je prioritou nejenom Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, ale je také prioritou na evropské úrovni. Jedním z cílů dokumentu Strategie Evropa 2020, který převzaly členské státy, je snížení podílu předčasných odchodů ze vzdělávání pod 10 %.

Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet ve smyslu snižování předpokládaných příjmů a výdajů státu vůči jednotlivci, který předčasně opustí vzdělávací systém a dosáhne pouze základní úrovně vzdělání, čímž se výrazně zvyšuje riziko nezaměstnanosti, která má, vzhledem k nízké úrovni vzdělání a absenci doložené kvalifikace, velmi často dlouhodobý charakter. Na to poukazují i hlavní zjištění studie Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce, kterou zpracovala Agentura pro sociální začleňování. Ze zpracované analýzy vyplývá, že v důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o zhruba 13 mil. Kč ve srovnání s úspěšným vyučením. Ve srovnání s úspěšným absolvováním maturitního oboru je to dokonce 22 mil. Kč. Uvažovaný záměr rovněž snižuje riziko závislosti na sociálních dávkách.

Navrhované opatření dále upravuje podmínky zakončení studia na konzervatořích, kde mohou žáci ukončit vzdělávání také maturitní zkouškou, nejdříve však po čtvrtém ročníku v případě šestiletého vzdělávacího programu konzervatoře a po osmém ročníku v případě osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře.

6 komentářů:

L.snirch řekl(a)...

Konečně to někdo navrhuje, toto to trvalo. Snad projde.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici by řekli, že se zvýší počet cestovatelů po středních školách. V jedné každé ušmrdlají jeden ročník, až se prošmrdlají k nějaké 'kvalifikaci'. A tak se zvýší počet těch, kteří se nikdy přes maturitu nedostanou, protože s tím nikdy ani tak nějak nepočítali.
Školská politika Pirátů je pro pytliky nezanedbatelným zklamáním.
Škoda jen, že zřejmě opustili myšlenku, že by si kdokoli mohl zaskládat maturitu, aniž by kdy do nějaké školy chodil.
Nezbývá, než se těšit, až obdobné praxe proniknou i na vysoké školy. Šmrdli, šmrdli.

Josef Soukal řekl(a)...

"Nezbývá, než se těšit, až obdobné praxe proniknou i na vysoké školy."

Podle pana poslance nepatří (např.) jazykové dovednosti k odbornému vybavení. Středoškolák se nemusí dostatečně orientovat v textu, nemusí umět vytvořit jednoduchý text na zadané téma v určité podobě a určité jazykové kvalitě. Tento návrh je dalším v řadě těch, jež mají umožnit, aby v oblasti hodnocení vzdělání zavládl stav, v němž bude možné úplně všechno.

E.Kocourek řekl(a)...

Schválně, jestli pan předkladatel chápe, že by tím zcela a beze zbytku zrušil celou státní maturitu. ////

Unknown řekl(a)...

Asi by podmínkou nemělo být jen ukončení střední školy, ale aspoň složení profilové maturity. Nevyřešilo by problém, kdyby podmínkou pro studium na VŠ bylo složení obou částí, podmínkou pro vykonávání profese pak složení odborné zkoušky na konci studia? Když čtu návrhy, že např. mistrovská zkouška by měla opravňovat ke studiu na VŠ (nevím o VŠ pro kadeřnice, zedníky a elektrikáře, na které by se jmenovaní dále zdokonalovali ve své profesi), nerozumím tomu. Mistrovskou zkoušku chápu jako potvrzení toho, že její absolvent skutečně něco umí. Proč je neustále někomu vnucováno, že bez vysoké školy se neobejde?

Radek Sárközi řekl(a)...

A ten, kdo neobhájí bakalářskou práci na VŠ, bude mít "vysokoškolské vzdělání bez titulu" s možností nastoupit na magisterské studium? Mohlo by to označovat přeškrtnutým titulem před jménem...

Okomentovat