22.2.20

Laďka Ortová: "Audit" EDUin 2019: Proměna cílů a obsahu vzdělávání – Nevzdělanci na obzoru

Přechod ke kompetencím na úkor znalostí a dovedností považuji za největší hrozbu jak ve Strategii, tak v "Auditu". Věřím, že zodpovědní lidé na MŠMT a ve sněmovně takovou proměnu nepřipustí a tuto cestu buď úplně zavrhnou, anebo budou trvat na lepším odůvodnění, analýzách dopadů (zpracovaných 2-3 konkurenčními společnostmi), pilotáži a širší shodě s laickou i odbornou veřejností.


Proměnu cílů, obsahu vzdělávání a způsobů učení zařadil "Audit" do kapitoly Příležitosti. Já bych je naopak zařadila do kapitoly Hrozby.

Ani ve Strategii 2030+, na kterou se "Audit" odvolává a na jehož přípravě se EDUin zásadní měrou podílel, ani v samotném "Auditu" nejsou předloženy argumenty pro změny obsahu a cíle vzdělávání. Prostě se napíše, že je to zapotřebí a basta. Konkrétně to dle "Auditu" znamená „zvýšení důrazu na rozvoj gramotností a kompetencí, na úkor předávání informací a znalostí“.

Nikde není odůvodněno, kdo si to takto přeje, co si od toho slibuje, jak bude vypadat absolvent českého vzdělávacího systému po maturitě či vysoké škole, jak to všechno přispěje ke konkurenceschopnosti ČR, jak bude zaručena kompatibilita s jinými vzdělávacími systémy a proč se má utváření postojů ve škole nadřazovat získávání vědomostí.

Pro vyjasnění termínu kompetenční model poslouží výmluvná citace ze Strategie 2030+:
„K osvojení kompetencí pro aktivní občanský život bude možná důležitější než učivo zažívat školní komunitu jako demokratické společenství rovnoprávných partnerů, pro kompetence v oblastech trvale udržitelného rozvoje společnosti a osobního zdraví zase mohou být významnější činnosti v přírodním prostředí a vedle vyučování najde své místo i rehabilitace hry.“

Jak tohle všechno pomůže ČR ke konkurenceschopnosti? Jak budou naši žáci připraveni na studium třeba i na prestižních světových univerzitách? Proč chceme nahradit kdysi kvalitní střední odborné školství hrami? Jak se tahle generace uživí?

Škola jako společenství rovnoprávných partnerů je iluze. Škola má za dítě zodpovědnost, dítě za školu nikoliv. Tím je zcela mimo diskusi, zda se jedná o rovnoprávné partnerství a podobné postuláty jen matou děti, rodiče a nakonec i učitele. Mluvme o respektujícím přístupu, nikoliv o rovnoprávnosti.

Jako rodič si výslovně nepřeju, aby škola vedla moje děti VÍCE k osvojení kompetencí pro aktivní občanský život. To si vyřídíme doma, nebo na skautu. Od školy očekávám, že škola mé děti naučí cizí jazyky, matematiku, češtinu, zeměpis a další předměty. Naprosto samozřejmě se zároveň s tím budou učit sbírat a vyhodnocovat informace, kriticky myslet, spolupracovat ve skupině a rozvíjet vytrvalost, zodpovědnost, soustředěnost a soustavnost. Stejně jako dosud. K čemu tolik zbytečných řečí o gramotnostech a kompetencích?

Znovu: K čemu všechen ten tlak na proměnu od znalostního ke kompetenčnímu modelu?

Učitelé kompetenční model nepřijali, jak si stěžuje Strategie:
„Nemalá část pedagogické veřejnosti považuje kompetenční pojetí po jeho zavedení za new speak znevažující znalosti jako základ výuky a jsou k celému konceptu rezervovaní ...“

Samozřejmě! Na znalosti a dovednosti se dá sáhnout, dají se změřit, dají se uplatnit i v zahraničí, definují absolventa jednotlivých stupňů škol. Naproti tomu kompetence i gramotnosti jsou jen přívažkem znepřehledňujícím RVP i ŠVP, blábolivou vsuvkou, pod kterou se dá schovat cokoliv.

"Audit" píše: „Dlužno podotknout, že nedostatečné kapacity v jednotlivých školách, které český kurikulární model předpokládá, tedy schopnost vytvářet vlastní, od ostatních škol odlišný vzdělávací program (ŠVP), byly reflektovány a školám má být nabídnuta výrazně větší podpora při přípravě vlastních vzdělávacích plánů.“

V jiných kapitolách se mohutně argumentuje ve prospěch rovných příležitostí ke vzdělávání, Strategie 2030+ si to dokonce vytkla jako jeden ze svou hlavních cílů. "Audit" navrhuje zrevidovat jednotné přijímací zkoušky, existenci víceletých gymnázií, zavrhnout cut-off skóre při přijímání na střední školy a varuje třeba před vnitřní i vnější diferenciací škol – to vše ve jménu rovných příležitostí pro úplně všechny děti. A najednou chce poskytovat školám podporu k vytváření ŠVP odlišného od ostatních škol. Takže školy se od sebe budou díky ŠVP lišit, což EDUin kvituje a ještě jim v tom chce pomáhat, a přitom chce, aby všechny děti měly přístup ke srovnatelnému vzdělání. Podivuhodné.

Přechod ke kompetencím na úkor znalostí a dovedností považuji za největší hrozbu jak ve Strategii, tak v "Auditu". Věřím, že zodpovědní lidé na MŠMT a ve sněmovně takovou proměnu nepřipustí a tuto cestu buď úplně zavrhnou, anebo budou trvat na lepším odůvodnění, analýzách dopadů (zpracovaných 2-3 konkurenčními společnostmi), pilotáži a širší shodě s laickou i odbornou veřejností.

Další komentáře Laďky Ortové:

47 komentářů:

L.snirch řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
L.snirch řekl(a)...

"„Zvýšení důrazu na rozvoj gramotností a kompetencí, na úkor předávání informací a znalostí“." je správný směr a vede k profesně úspěšnějšímu a osobně spokojenějšímu životu v 21. století.
I když si to řada učitelů ani řada rodičů neumí představit.
Taky záleží, co si pod pojmem "na rozvoj gramotností a kompetencí" představíte. Řada odpůrců vzniká už z nepochopení definice.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Může existovat gramotnost bez znalostí?
Lze být čtenářsky gramotný bez umění přečíst text?
Lze být finančně gramotný bez znalosti počtů?
Má pokračovat?

Pokud nám chce někdo něco nakukat, pak by to mělo být takto:
ZNALOSTI A KOMPETENCE MUSÍ ,MUSÍ , MUSÍ JÍT RUKU V RUCE.

Kdo jedenu z těch věcí nadřazuje, je idiot!!!

Jana Karvaiová řekl(a)...

Jednu

L.snirch řekl(a)...

"Může existovat gramotnost bez znalostí?" Ne. Tvrdí to někdo?
Ale cílem nejsou znalosti (což se často stává, viz maturitní testy), ale právě gramotnost.
Cílem jsou kompetence postavené nad znalostmi.
Ne znalosti bez kompetencí. A jestli si myslíte, že takto výuka často neprobíhá, tak je to zavírání oči před problémem. Na to dokumenty správně upozorňuji.
Znalosti bez pochopení, bez schopnosti umět je dlouhodobě aplikovat jsou Potěmkinovou vesnici, byť často hodnocené jedničkami v různých testech. Maturitní nevyjímaje.
A třeba maturitní test z matematiky každoročně odhalí, že ty gramotnosti (úloha č. 3 květen 2019) chybí až 87 % maturantům, tedy i velké většině studentům z gymplů. Tak to dopadne, když se nadřadí jen znalosti. A vytratí se schopnost přemýšlet, tvořit, chcete-li pochopit a aplikovat znalosti.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Neumím si představit, že by učitel chtěl po dětech jen bezduché memorování bez pochopení. jestli tací jsou, pak jich nemůže být mnoho. Pokud učitele znám, mají rádi svůj předmět a chtějí, aby to děti taky pochopily(tu češtinu, zeměpis, přírodopis). Většina učitelů chce, aby žáci něco uměli a chápali zároveň, protože je to těší. nevím, jak by učitele mohlo těšit, že mu půlka třídy jen bezduše deklamuje. To, že některé děti nemají zájem o něco je přirozené. Vás bavilo všechno? Mě ne. Jenže po učitelích se chce, aby "zapálili všichni pro všechno". Což je od přírody kravina. Tudiíž některé děti se budou některé předměty jen memorovat, protože se naučí povinně jen to,co musí. jiné předměty budou sledovat s nadšením a navíc si budou o tom půjčovat knížky nebo sledovat dokumenty apod.
A v tom eduinské vidím a čtu, že kompetence jsou nejdůležitější.
A já si trvám na tom, že tomu tak není, že to musí být 1=1.

Eva Adamová řekl(a)...

Pane Šnirchu musíte opravdu nutně dovést každou diskuzi k maturitním testům? Ale jak to tak vypadá, tak úsilí lidí, kteří vystupují proti státní maturitě formou didaktických testů, možná povede k jejímu zpřísnění. Narážím tím na úvahy o zavedení ústní maturity z matematiky. Takže jen tak dále, začínám Vám fandit. Jen mám obavy, že maturanti Vám děkovat nebudou.

Laďka Ortová řekl(a)...

Dobře, pane Snirchu, akceptuji Vaše vnímání gramotností a kompetencí, i když se s ním neztotožňuji. Ale vysvětlete mi, prosím, proč se kompetenčnímu modelu tolik učitelů brání, proč jej nepřijímají ředitelé, vedoucí předmětových kabinetů ani někteří informovaní rodiče. Kde se můžeme inspirovat (doufám, že nabídnete jiný systém než bájný finský) a z čeho usuzujete, že důraz na kompetece na úkor znalostí "je správný směr a vede k profesně úspěšnějšímu a osobně spokojenějšímu životu v 21. století"?

Josef Soukal řekl(a)...

Kompetence bez znalostí neexistuje. Např. OECD je pojímá "jako syntézu znalostí, dovedností i postojů a hodnot", přičemž znalosti rozděluje na oborové, interdisciplinární, epistemické, procedurální (viz Dvořák, Holec, Dvořáková, s 35, dostupné zde: https://www.academia.edu/38385162/Kurikulum_%C5%A1koln%C3%ADho_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_zahrani%C4%8Dn%C3%AD_reformy_v_21._stolet%C3%AD).
V poznámce k témuž se uvádí:
"Diskuse v českém prostředí poněkud komplikuje, že náš odborný jazyk zahrnuje všechny obsahy vzdělávání (tedy vědomosti, dovednosti, hodnoty a postoje) pod označení znalosti, ale jindy týmž výrazem mohou být míněny jen vědomosti, popř. dokonce jen deklarativní znalosti."

L.snirch řekl(a)...

"Proč jej nepřijímají ředitelé, vedoucí předmětových kabinetů ani někteří informovaní rodiče"
Někteří ředitelé, někteří učitelé, někteří rodiče. Buďte přesná.

"Kde se můžeme inspirovat (doufám, že nabídnete jiný systém než bájný finský) a z čeho usuzujete, že důraz na kompetece na úkor znalostí "je správný směr a vede k profesně úspěšnějšímu a osobně spokojenějšímu životu v 21. století"?"
To je naprosto snadné - podívejte, jaké požadavky na budoucí zaměstnance kladou firmy. Co nadřazují, kompetence, schopnosti a dovednosti nebo znalosti?


Nicka Pytlik řekl(a)...


Ono se to úporně tají, a proto nemálo lžikompetentních lidí v této oblasti tápe.
Vybavenost kompetencí ve skutečnosti znamená její ZNALOST, totiž!

Laďka Ortová řekl(a)...

Pane Snirchu, sice jste zpřesnil mou otázku, nicméně jste neodpověděl. Jak které firmy - ano, některé vyžadují flexibilitu, schopnost pracovat v týmu a komunikativnost. Jako nadstavbu. S tím, že samozřejmě předpokládají, že žadatel o místo prokáže znalosti třeba v ekonomii, právu, energetice ... dle zaměření firmy.
Jiné firmy ani tak nezajímá komunikativnost, jako schopnost řídit autobus, svářet, pokrýt střechu, zpracovat maso, rozvést elektřinu, účtovat, napravit chybnou výslovnost, ošetřit poraněný obličej, tlumočit obchodní jednání atp. Například.

Víte co, mě ani tak nevadí, jaké mají novátoři priority, to je celkem jejich věc a přeju jim, ať pro své děti (nebo pro své učitelské působení) mohou najít tu správnou školu. Co mi ale vadí je fakt, že Eduin a MŠMT mají v úmyslu měnit CELÝ vzdělávací systém a zahrnout do něj i ty rodiče, učitele a děti, kteří by raději zůstali u znalostí a dovedností. Vadí mi, že po přijetí Strategie a uzákonění zamýšlených změn nezbude účastníkům tradičního školství nic jiného, než se odklidit do výhradně soukromých škol, anebo se přizpůsobit experimentu, jehož dopady zatím nejsou popsané, prozkoumané a kvantifikované.



Laďka Ortová řekl(a)...

A mimochodem - "kompetence vedoucí k osobně spokojenějšímu životu v 21. století"? To je jako co?

L.snirch řekl(a)...

"Jiné firmy ani tak nezajímá komunikativnost, jako schopnost řídit autobus, svářet, pokrýt střechu, zpracovat maso, rozvést elektřinu, účtovat, napravit chybnou výslovnost, ošetřit poraněný obličej, tlumočit obchodní jednání atp. Například."
I řidič autobusu, ošetřovatelka potřebuje kompetence vycházet s lidmi. O účtaři ani nemluvě, kompetence jsou klíčové, nestačí jen znát účtování. Schopnost aplikovat, analyzovat, rozhodovat - tyto kompetence (a mnoho dalších), které jste třeba neuvedla.

"kompetence vedoucí k osobně spokojenějšímu životu v 21. století" - třeba to, že máte hodně pracovních možností, z kterých si vybíráte, a tedy máte předpoklad k finanční nezávislosti.
To může být pochopitelně i úspěšný OSVČ.
K tomu jen znalosti, diplom z čehokoliv a odkudkoliv automaticky nestačí.

Eva Adamová řekl(a)...

"Někteří ředitelé, někteří učitelé, někteří rodiče. Buďte přesná."

Většina ředitelů, většina rodičů, většina učitelů, buďte přesný.

Josef Soukal řekl(a)...

"K tomu jen znalosti, diplom z čehokoliv a odkudkoliv automaticky nestačí."

Má-li to být u kolegy posun od lobbování za maturitu pro kdekoho ke skutečnému vzdělání, pak mu blahopřeji. Teď ještě to vysvětlit to těm, kteří dnes o školství a vzdělávání u nás rozhodují.

L.snirch řekl(a)...

"Většina ředitelů, většina rodičů, většina učitelů, buďte přesný."
- dokažte to. Do té doby to považujme za fake news.

"Má-li to být u kolegy posun od lobbování za maturitu pro kdekoho ke skutečnému vzdělání" - pane Soukale, doložte, že jsem někdy tvrdil či psal o tom, co lživě o mě tvrdíte.
Do té doby považujme Váš výrok za lež.

Laďka Ortová řekl(a)...

Nevezmu do firmy člověka jen na to, že umí dobře komunikovat. Řidič musí především umět řídit autobus. Logoped musí především vědět, jak diagnostikovat a napravit konkrétní vadu řeči. Účetní musí znát zákony, vyhlášky a postupy v účetnictví. Pak ať jsou komunikativní, až se hory zelenají. Nejdřív materie, potom nadstavba.

Nestačí JEN diplom z čehokoliv, stejně jako nestačí JEN flexibilita. Diskutujme o míře a prioritách, nikoliv o extrémech, to se nikam nedostaneme.

Mít možnosti a svobodu volby je předpoklad k dobrému životu v jakémkoliv století. Netřeba k tomu dodávat osobní život, profesní život a jednadvacáté století, to je furt takových řečí navíc.

Ale opakuji: ať si novátoři nechají své kompetence a tradiční ať si lebedí ve znalostech, každému, co jeho jest. Jenže novátoři se teď snaží velké skupině lidí právě možnosti a svobodu volby vzít, a to je to, co mě irituje.

Laďka Ortová řekl(a)...

"Většina ředitelů, většina rodičů, většina učitelů, buďte přesný."
- dokažte to. Do té doby to považujme za fake news."

Ve Strategii i tzv. Auditu je formulace:
"Nemalá část pedagogické veřejnosti považuje kompetenční pojetí po jeho zavedení za new speak znevažující znalosti jako základ výuky a jsou k celému konceptu rezervovaní ...“

Můžeme samozřejmě porovnávat výrazy "nemalý" a "většina". Každopádně odborníci tvrdí, že ne "někteří" ředitelé a učitelé, nýbrž jejich "nemalá část".

Skoro bych nemalou část vnímala jako značnou část, či velkou část. Těžko přehlédnutelnou, nezanedbatelnou.

Přesvědčí tuto nemalou část novátoři, anebo jí seberou možnosti a svobodu volby a svůj pohled jí vnutí?

Jiří Kostečka řekl(a)...

Dovolím si zdůraznit ještě jednou to, co zde již uvedl kolega Soukal (i já v dřívějších diskusích): zaměňovat kompetence jen za dovednosti a postoje je terminologicky nesprávné.

"Kompetence" je pojem zastřešující jak znalosti, tak dovednosti a postoje/hodnoty.

Jinak nevěřím, že se nějakému EDUinu podaří přešaltrovat české školství na výuku nezávazného plkání o čemkoli, aniž o tom dotyčný ví cokoli. Prostě proto, že by nám znalostní vlak ujel tak rychle, jak teď ujíždí světu Silicon Valley, Čína, Singapur a drahná část Indie. A pak budou reagovat setsakramentsky rychle právě ti čeští bezznalostní, eduinsky "kompetentní" studenti: vymetou EDUin a jím prosazované školství od základů. Na to učím dost dlouho, abych tohle věděl.

Kdo totiž narazí ve skutečném, mimoškolním světě na konkurenci skutečných machrů, velmi rychle se pokorně vrátí ke znalostním kořenům.

Čímž opačně neříkám, že dovednosti jsou k ničemu. Jen se z nich nesmí dělat posvátná superkráva.

Radek Sárközi řekl(a)...

Někteří politici Eduinu naslouchají. Po volbách snad budou vyměněni...

Eva Adamová řekl(a)...

Jo, a nahradí je jiní troubové, kteří vědí o školství prd. Nedějme si iluze, že se v tomto směru po volbách něco změní. Stále dokola se budou plácat nesmysly o státní maturitě, o Strategii 20xy, o kompetencích, o Hejného zázraku, apod.

Naštěstí jsou školy plné rozumných učitelů, kteří ten maglajz do škol nepouštějí a kteří v nich pracují podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Dávno si už zvykli na to, že "systém" neovlivní, a tak se snaží děti vzdělávat a vychovávat "systému" navzdory.

Laďka Ortová řekl(a)...

Volby do PS PČR budou až příští rok, Strategii 2030+ mají schvalovat v polovině t.r.
Lidi přicházejí a odcházejí, grafy zůstávají. Přijdou jiní politici, a protože hlavní směr školství bude už nastavený, nezmění se vůbec nic.

Některé z relevantních politických stran měly jestě donedávna přiměřený program pro oblast školství, teď rétoriku změnily. Hlavně ty kompetence a dovednosti potřebné pro 21. století, redukce učiva a učitel jako průvodce. Darmo doufat.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici si nevybavují, kdy naposledy bylo trdlům a pitomcům dopřáváno tolik pozornosti, jako je tomu v té dnešní překotně se měnící době.

Zuzka Růžičková řekl(a)...

Papír snese všechno...Pokud se s EDUstrategií 10203040+-*: neztotožní ti, co ji mají realizovat, tak je to stejně nanic a cár papíru. Politici-naslouchači nesmyslům přicházejí a odcházejí... rozumní učitelé vědí své a učí podle svého svědomí-co nejlépe. A 150 000 učitelů (tak jak by to chtěli EDUini) nelze vyměnit. To je jistota, která mě uklidňuje. Jako rodiče, budoucího prarodiče i učitele.

L.snirch řekl(a)...

"A 150 000 učitelů nelze vyměnit. To je jistota, která mě uklidňuje."

Jistota je, že všichni učitelé neuvažují stejně a pokud má student štěstí, narazí na nějakého (či dokonce více) učitelů, kteří ho inspirují pro vzdělávání, pro budoucí život, pro hodnoty.
Pokud tedy student pozorně vnímá. K tomu opravdu Strategii nepotřebuje.
Ale potřebuje ji systém školství, aby vzdělávání drželo krok s 21. stoletím. Pak možná i práce učitelé bude pořádně zaplacena. A bude i třeba respektována. 30 let se v tom tak nějak plácáme a dokonce si myslíme, že změnu nepotřebujeme.

mirek vaněk řekl(a)...

Jasné pojmy znalosti a dovednosti byly nahrazeny vágními pojmy kompetence a gramotnosti.

Kompetence se po 10 letech nějak usadili, ale gramotnosti jsou v začátcích. nikde nenajdete jasnou definici. Jen plané opisy, pod kterými si lze představit všechno a nic.

Bez znalostí nebudu ani aplikace, ani hodnocení. bez základů a zdí domu nepostavíte střechu. Takže hlásat důležitost střechy je pravdivé, ale když při tom hlásáte nedůležitost zdí, je to blbost.

Spousta absolventů z dob minulých se uplatnila a prosadila, právě pro to, že měli silné znalosti a na těchto základech mohli budovat vyšší kompetnce.

Dnes modernisté chtějí po žákovi 1. stupně ZŠ, který neumí pořádně číst referáty, které dělají rodiče a reformisté se plácají po ramenou, jak děti ty komumikační, informační aj. kompetence pěkně umí.


Bohužel učitelé, kteří umí učit se blíží k penzi a noví v mnoha aprobacích nebudou. A plané mudrování nad strýčkem googlem a tetičkou wiki z nikoho odborníka neudělá.

Nicka Pytlik řekl(a)...

30 let se v tom tak nějak plácáme a dokonce si myslíme, že změnu nepotřebujeme.

Pokud se snirchové v něčem plácají a cíti intenzivní potřebu to změnit, nechť tak učiní a nevnucují ustavičně svoje potřeby komukoli jinému.
Jenže z toho jejich plácání čouhá jak užovka z penálu přesvědčení, že u snirchů to měli ošéfováno už prve, a že ti bloudi okolo by se měli od inspirátorských snirchů mnohému soustavně a chutě přiučovat.
Takže 'inspirace pro vzdělávání, pro budoucí život, pro hodnoty'? Tak sem s nimi. 'Aby vzdělávání drželo krok s 21. stoletím.' No, panečku! Nejvyšší čas...

Nicka Pytlik řekl(a)...

učitelé, kteří umí učit se blíží k penzi

Z pytliků jsou už 24 minut starobní důchodci.

Eva Adamová řekl(a)...

Tak to jim gratulujeme a přejeme, aby si ten důchod hezky užili.


"30 let se v tom tak nějak plácáme a dokonce si myslíme, že změnu nepotřebujeme."

Pane Šnirchu, rozhlédněte se po světě, plácají se v tom všude. A plácají se spolu s námi nejen v problémech školství, ale i v problémech politických, ekonomických, ekologických atd. atd. Takový už je svět. Prostě jsme tu proto, abychom se v tom tak nějak plácali. A ten nahoře 3in1 se na to kouká a smíchy se plácá do kolen.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

"Ale potřebuje ji systém školství, aby vzdělávání drželo krok s 21. stoletím. Pak možná i práce učitelé bude pořádně zaplacena. A bude i třeba respektována. "

Teď jsem málem spadl ze židle. Vy si fakt myslíte, že po nějaké reformě alá "moderně učit", najednou někdo zaplatí pořádně učitele?

:-)

Nicka Pytlik řekl(a)...


Udržet krok s 21. stoletím se dá jedině zrušením povinné školní docházky.

Karel Lippmann řekl(a)...

"Jasné pojmy znalosti a dovednosti byly nahrazeny vágními pojmy kompetence a gramotnosti."

Pokusím se blíže rozvinout tuto myšlenku, jen raději použiji termín "vědomosti". Ty lze definovat jako zapamatovaná a pochopená fakta a vztahy mezi nimi. Dovednost je pak získaná schopnost vykonat určitou činnost správně, co nejlépe a co nejúsporněji.
Pokud jde o vědomosti, v tradičně pozitivistické školní praxi převažoval a převažuje důraz na zapamatování faktů (i když je zřejmé, že velká část z nich "přežije" jen do nejbližší zkoušky), spojených v jisté míře kauzálními, jednoznačnými vztahy. Významy, k jejichž vzniku tato jednoznačná kauzalita nestačí, protože vznikají v mnoha souvislostech různé povahy, jsou "mimo hru". Bohužel to platí především pro mateřský jazyk.
Na první pohled by se mohlo zdát, že tento problém pomáhají řešit "moderní" pojmy, "moderní" terminologie: kompetence, gramotnost, didaktický test. Tato slova znějí učeně, kdo by si troufl je zpochybňovat. Obávám se, že naděje do jejich obsahu vkládané jsou liché. Jejich pomocí lze totiž na oko zavrhovaný tradiční systém ještě více upevnit, a to nejen ve výuce jazyka, ale i ve všech naukách o člověku a společnosti. Tak je možné přesněji žáky ve škole jednak třídit, jednak je odnaučit myslet jinak než kauzálně. Zkrátka cílem je "produkce lidských zdrojů". Technicky zdatných, poslušných a manipulovatelných.
Pojem "kompetence" má řadu významů. Ten z nich, který je pro testování pravým požehnáním, znamená, původně v oblasti práva, "rozsah působnosti". Tento rozsah nelze a neradno překračovat.
"Gramotnost" (původně umění číst a psát) pak tyto kompetence rozděluje podle od sebe oddělených oborů a jejich složek, takže máme např. "gramotnost čtenářskou". Tu potom ověřují testy tak, že žák v předložených textech hledá jednoznačná řešení jednoznačných významů a vztahů. Že jde jen o malý a ze souvislostí vytržený zlomek toho, čím je význam textu utvořen, to je zcela vedlejší. Test se snadno opraví i hodnotí a žáci se na základě tohoto zlomku snadno a "spravedlivě" postaví do řady. Co na tom, že podstata jazyka je "jinde"!

Knut Klapka řekl(a)...

A 150 000 učitelů (tak jak by to chtěli EDUini) nelze vyměnit.

No, lze jich vyměnit dost na to, aby ten zbytek rychle a svobodně zjistil, co je nutné.
Proto se školství otevírá neučitelům. A proto se v dalším kroku nepochybně otevře i maturantům.

L.snirch řekl(a)...

p.Lippmann:
Názvosloví se mění, co si kdo pod tím představuje, je taky velmi rozdílné.
Ono si stačí říci, co by měl absolvent střední (vysoké) školy umět tak, aby v podnikání, v zaměstnání, v soukromém životě byl spokojený, nezávislý, měl možnosti výběru realizace na trhu práce.
Z pohledu společnosti je to totéž, protože takový člověk nepobírá dávky, odvádí daně.
Takže zdánlivě je to jednoduché.
Stačí se podívat, jaké dovednosti, schopnosti, hodnoty požadují firmy na trhu práce. A jaké znalosti. I když vzdělávání by nemělo být orientováno jen na požadavky trhu. Pokud školství bude ve svých cílech mít uvedeno výše uvedené, budou spokojeni absolventi i jejich rodiče (kteří to přes daně platí).
Jedna věc je nastavení, tedy RVP, ŠVP, Strategie a kdoví co ještě.
Druhá věc je realita - jak vzdělávání k těmto cílům a jakými prostředky směřuje a zda-li k ním směřuje. Tady vidím hlavní problém českého školství 2020.

L.snirch řekl(a)...

"No, lze jich vyměnit dost na to, aby ten zbytek rychle a svobodně zjistil, co je nutné."
Jako že jde učitelé zastrašit? To si myslíte, že jsou tak nesvobodní, poslušní, vystrašení?
To by bylo moc smutné u vysokoškolsky vzdělaných lidí. Doufám, že nemáte pravdu.


Nicka Pytlik řekl(a)...

...jsou tak nesvobodní, poslušní, vystrašení? To by bylo moc smutné...

Při té svojí nesmiřitelné bojovnosti mají snirchové poměrně velké štěstí, že jejich vzdělávací postoje pro třetí tisíciletí vždy souzní s postoji aktuální školské vrchnosti.

L.snirch řekl(a)...

Osmiletá snaha osekat státní maturitu na minimum (dosud neúspěšná) a názor posílit dovednosti a schopnosti nad šprtání (což tvrdím od roku 1980, kdy jsem pochopil na matfyzu, že vzdělávání jde dělat mnohem smysluplněji) lze chápat jedině tak, že školská vrchnost někdy zcela náhodou souzní s mými názory. Za což jsem rád. Ano, je to štěstí, ale až poté, kdy se to podaří zákonně prosadit. Takže být vámi, zatím bych nejásal, že vrchnost se mnou souzní.
Pokud znáte trošku matiku, víte, že když se levá strana rovnice rovná pravé straně rovnice, lze to číst i tak, že pravá strana rovnice se rovná levé straně rovnice. To vás zmátlo a tak jste tu dílčí rovnost nepochopil. Zkuste si ty rovnice zopáknout, třeba v rámci státní maturity. Ta prý objektivně změří, jak na tom jste.Ale věřte ji, že?

Karel Gargulák řekl(a)...

Dobrý den, je hrozně skvělé že se paní Ortová letošnímu auditu tak podrobně věnuje. V kontextu daného tématu jí doporučuju mrknout se na komplexní kapitolu: Proměna cílů a obsahu vzdělávání: Nastartování postupné proměny vzdělávání v ČR: https://audit.eduin.cz/audit-vzdelavaciho-systemu-2019/temata-pro-rok-2020/promena-cilu-a-obsahu-vzdelavani-nastartovani-postupne-promeny-vzdelavani-v-cr/ a dále kapitolu: Budoucnost “testování” a ověřování výsledků vzdělávání v ČR?: https://audit.eduin.cz/audit-vzdelavaciho-systemu-2019/temata-pro-rok-2020/spolecna-cast-maturitni-zkousky-budoucnost-testovani-a-overovani-vysledku-v-cr/. Určitě by nás zajímal její názor.

S pozdravem a díky!
Karel G.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nemají u garguláků nějaké dobré místečko pro zdejší kované znalce rovnic?
Ti také umějí poměrně zdatně odpovídat na otázky, které jim nikdo nepoložil.
Zřetelně rozpoznat škodlivost šprtání a neohroženě machrovat na učitele, samozřejmě.

Josef Soukal řekl(a)...

Tak já už se deset let v maturitní diskusi pokouším posílit argumenty proti omylům, manipulacím a lžím, a situace se evidentně čím dál horší. Škoda že nemůžeme dnešním maturantům z češtiny ukázat, jaký byl většinově poměr mezi prezentací schopností a dovedností na straně jedné a šprtáním na straně druhé.

Karel Lippmann řekl(a)...

Šprtá se dále (viz "teaching to test" tvůrce maturity z češtiny a zakladatele ASČ), jen cenrálně jednotně. Do pochodu sjednocených "schopností a dovedností" vyhrává v duchu svých představ Cermat a jeho pomocníci.

Josef Soukal řekl(a)...

Šprtání se týká především a) žáků, kteří na své schopnosti nemohou moc spoléhat, b) žáků, kteří jsou k takovéto přípravě svými učiteli vedeni. Pro ty ostatní se ovšem maturitní svět zásadně proměnil. Že to někdo nechce či není schopen vidět, je čistě jeho problém.

Karel Lippmann řekl(a)...

Tak pravil bystrozraký pan Soukal. Musí to být proto pravda.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Je-li to šprtání odvozeno od těch šprtů, tedy žáků, kteří se aktivně učí nad rámec běžných povinností, pak jej pytlici vítají víc, než dědumráze, santaklause a jéžiška dohromady.

Josef Soukal řekl(a)...

Od února učím třídu, s kterou jsem v předchozích letech prožil jen dvě suplované hodiny. Lehce mne omráčili svým zájmem o výuku, snahou nejen naslouchat a plnit zadané, ale přemýšlet a hledat; myslím, že i neochvějnou Pytlikovou skepsí by řádně zatřásli. Zkrátka opožděná a průběžná nadílka pro učitele.

Nicka Pytlik řekl(a)...

i neochvějnou Pytlikovou skepsí by řádně zatřásli

Pytlici jsou neochvějně přesvědčení, že lepší je být potěšen, než rozčarován.
Naštěstí mají pytlici vesměs štěstí na nejen přemýšlivá, ale i pracovitá dítka.
Je potěšující, když se obé snoubí. Jedno bez druhého je poněkud nanicovaté a až jalové.

Okomentovat