13.2.20

Karel Rais: Pozměňovací návrh k problematice úpravy maturitní zkoušky z matematiky

Pozměňovací návrh odsouvá start povinné maturitní zkoušky z matematiky o dva roky, které dávají ministerstvu dostatečný prostor pro správné donastavení systému. V této souvislosti je třeba poznamenat, že na změnu se MŠMT již čtyři roky spolu se školami chystá. Matematika se dle pozměňovacího návrhu stane povinná vyjma oborů, které stanoví nařízením vláda. Předkladatel předpokládá, že úprava nařízení vlády vyjme z povinnosti konat povinnou maturitu z matematiky zejména zdravotnické obory, umělecké obory a sociální obory.


Věcné odůvodnění pozměňovacího návrhu

První část pozměňovacího návrhu reaguje na nesystematické trvalé vypuštění povinné maturitní zkoušky z matematiky na středních školách. Řešení problémů s výukou matematiky nemůže dle předkladatele spočívat v rezignaci na požadavek jejího osvojení si mladou generací. Matematika, nazývaná také matkou logiky, podstatně rozvíjí logické myšlení, učí studenty komplexně pohlížet na řešenou problematiku, formulovat přesné závěry a řešit úlohy každodenního života. Patří neoddělitelně do triviálních znalostí, jimiž by měl disponovat každý jedinec. S rostoucí mírou digitalizace a automatizace činností společnosti již dávno neplatí tvrzení, že matematika je potřebná jen v úzkoprofilové oblasti technických věd, naopak matematika a její znalost se stává nezbytností v lékařství, přírodních vědách a dalších oblastech.


Pozměňovací návrh se věnuje také samotné podobě maturity z matematiky. Současné smrsknutí zkoušky z matematiky na didaktický test nepovažuje předkladatel za dobré řešení. Při řešení didaktických úloh se může projevit nervozita či jiná indisponovanost studenta vedoucí k přehlédnutím a omylům plynoucím z nepozornosti. Stejně tak svádí tento typ testování k memorování se typizovaných úloh bez potřebného pochopení problematiky. Proto předkladatel navrhuje rozšířit maturitní zkoušku z matematiky také o ústní část, kde by student mohl prokázat logičnost postupů a svou schopnost užití aplikované matematiky. Současně díky dialogu mezi maturitní zkušební komisí a studentem bude zřejmé, zda znalosti studenta jsou založeny na skutečném pochopení látky a zda chyby, kterých se student případně dopustí, nepramení např. jen z nervozity.

Druhá část pozměňovacího návrhu reaguje na nelogické vypuštění ústní části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka ze společné části maturitní zkoušky. Pouhé didaktické testování nemůže zejména u cizího jazyka prokázat dostatečnou znalost tohoto předmětu. Je zde nutné vzít v potaz, že se mnohdy liší písemný a ústní projev – jednoduše řečeno, jinak se věci píší a jinak čtou. Krom toho schopnost mluveného projevu v cizím jazyce je pro praktické použití cizího jazyka zcela nezbytná. Zachování prvku jednotné maturity a přítomnosti osoby hodnotitele proškolené státem u ústní části maturitní zkoušky je nezbytné pro zachování objektivity a srovnatelnosti státní maturity na jednotlivých školách.

Pozměňovací návrh poslance Prof. Ing. Karla Raise, CSc., MBA, dr. h. c., k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Pozměňovací návrh k problematice úpravy maturitní zkoušky z matematiky

1. V Části první Článku I se doplňují nové novelizační body 43, 44, 45 a 46, které zní:
„ 43. V § 78 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , v případě oborů, které jsou stanoveny v nařízení vlády“.
44. V § 78 odstavec 2 zní:
„(2) Povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky tvoří zkušební předměty podle
odstavce 1.“.

45. V § 78 odstavec 3 zní:
„(3) Zkoušky společné části maturitní zkoušky se konají formou didaktického testu a formou dílčí zkoušky konané ústní formou před zkušební maturitní komisí. Didaktickým testem se pro účely tohoto zákona rozumí písemný test, který je jednotně zadáván a centrálně vyhodnocován, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem.“.

46. V § 78 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Vláda stanoví nařízením obory vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky.“.

2. V Části první Článku I se novelizační bod 4 nahrazuje novým zněním, které zní:
„4. V § 78a odst. 2 se slova „ a písemné práce“ zrušují.“.

3. V Části první Článku I se novelizační bod 5 nahrazuje novým zněním, které zní:
„V § 78a odstavec 4 zní: (4) Zkoušky společné části maturitní zkoušky může žák konat, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.“.

4. V Části první Článku I se novelizační bod 12 nahrazuje novým zněním, které zní:
„(5) Zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají vždy formou písemné práce.“.

5. V Části první Článku I se novelizační bod 17 nahrazuje novým zněním, které zní:
„17. V § 80 odst. 3 písm. h) se slova „písemných prací“ zrušují.“.

6. V Části první Článku I se novelizační bod 19 nahrazuje novým zněním, které zní:
„19. V § 80a odst. 1 se věta třetí se nahrazuje větou „Předsedou zkušební maturitní komise může být ten, kdo má odbornou kvalifikaci učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů nebo učitele odborných předmětů střední školy a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let.“ a věta poslední se nahrazuje větou „Na zkušební maturitní komisi, včetně zkušební maturitní komise při konání písemné práce, se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 s výjimkou § 74 odst. 8 písm. a) obdobně.“.

7. V Části první Článku I se novelizační bod 25 nahrazuje novým zněním, které zní:
„25. V § 81 odst. 1 se slova „dílčí zkoušky konané formou didaktického testu a písemné
práce“ nahrazují slovy „zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu“.“.

8. V Části první Článku I se novelizační body 6, 7, 8, 15, 16, 18, 20, 21, 23, 24 ruší. Ostatní novelizační body se přečíslují.
9. V Části první Článku II se doplňuje nový novelizační bod 2, který zní:
„2. Zkouška ze zkušebního předmětu matematika za podmínek stanovených v § 78 zákona
č. 561/2004 Sb., ve znění účinném k 1. listopadu 2022, je povinná pro žáky, kteří úspěšně
ukončí poslední ročník středního vzdělávání s maturitní zkouškou po 30. září 2022.“.
10. V Části čtvrté Článku V se novelizační bod 1 nahrazuje novým zněním, které zní:
„1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2020, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 30 a 31, které nabývají účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení a ustanovení části první čl. I bodů 33, 34 a 36 které nabývají účinnosti 1. listopadu 2022.“.

V Praze dne ……………………….. 2020

Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c.


2 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

"Předkladatel předpokládá, že úprava nařízení vlády vyjme z povinnosti konat povinnou maturitu z matematiky zejména zdravotnické obory, umělecké obory a sociální obory."

Ať koukám, jak koukám v příslušném dosud platném nařízení vlády č. 445 jsem z výše uvedených oborů našla povinnost maturovat z matematiky pouze u oboru: 78-42-M/04 Zdravotnické lyceum.
Pokud tedy někdo chce podávat pozměňovací návrh, asi by bylo dobré seznámit se nejenom s tím, co se zrovna navrhuje, ale také s tím, jak je to v doposud platné legislativě.

"Proto předkladatel navrhuje rozšířit maturitní zkoušku z matematiky také o ústní část, kde by student mohl prokázat logičnost postupů a svou schopnost užití aplikované matematiky. Současně díky dialogu mezi maturitní zkušební komisí a studentem bude zřejmé, zda znalosti studenta jsou založeny na skutečném pochopení látky a zda chyby, kterých se student případně dopustí, nepramení např. jen z nervozity."

Líbí se mi naivní předpoklad navrhovatele, že ústní zkouška maturantům může jenom pomoci. Ale ona jim samozřejmě může i notně uškodit, pokud se prokáže, že celou řadu výsledků v didaktickém testu jen natipovali.

Nicka Pytlik řekl(a)...

zda znalosti studenta jsou založeny na skutečném pochopení látky

Pytlici se nejspíš neorientují náležitě. Jedná se o maturanty? Žáky které střední školy lze považovat za studenta?
A on tedy žák je povinen skutečně pochopit nějakou látku? A to se u té maturitní zkoušky zjistí jak? Nějakými prefíkanými dotazy, které mají přimět maturanta aby vyvrhl obsah svojí mozkovny na stůl před komisi? On se skutečně najde až takový zkušební paznecht, který maturitní zkoušku zneužije až takovým způsobem?

zda chyby, kterých se student případně dopustí, nepramení např. jen z nervozity

Jo takhle! Takže na test, při kterém maturanta nikdo neznervozňuje neustálými dotazy, aby se prošetřilo, jestli se látce skutečně rozumí, přichází maturant vynervený až k nepříčetnosti. Aby se následně k ústní zkoušce, kde se na něj vrhnou zkušební vlčáci ze všech stran, dorazil maturant jako na dýchánek dívčího klubu.

Okomentovat