13.2.20

EDUin předkládá analytický materiál k rozhodování o zavedení povinné maturity ze tří předmětů

Nabízíme analytický materiál, který předkládá v souvislostech průběh debaty a snahy o zavedení povinné maturity ze tří předmětů, včetně výčtu nesplněných slibů, které měly provázet přípravu zavedení povinné maturity z matematiky, a rizik, které s sebou její zavedení ponese. Zaměřujeme se také na současný stav státní části maturity, kdy není zřejmé, kdo o změnách rozhoduje a zda a jak je vyhodnocován jejich dopad.

Z dokumentu vybíráme:

SOUČASNÝ STAV SPOLEČNÉ (STÁTNÍ) ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY
 
Nevíme, kdo rozhoduje
 
Každý „ročník“ maturitních testů je jedinečný a výsledky nejsou v časové řadě v podstatě srovnatelné. Není přitom zřejmé, kdo a podle jakých principů o podobě a také o objektivní náročnosti maturitních testů rozhoduje, přestože tím z roku na rok mění podmínky pro ukončování studia pro desítky tisíc studentů.
 
Například v testu z českého jazyka a literatury tak vzrostla neúspěšnost ze 1,8 % v roce 2013 na 10,3 % v roce 2019. Skokový nárůst z roku 2015 Cermat zdůvodnil zařazením částečně otevřených a otevřených úloh a rozšířením okruhů testovaného učiva v katalogu požadavků, kdo ale rozhodl o tom, že současně se zařazením nového typu otázek má vzrůst i náročnost testů (tím i počet neúspěšných studentů), není veřejně známo.

Dále není jasné, kdo a jak testy připravuje nebo co jednotlivé úlohy testují (není zveřejňováno autorské zdůvodnění úloh), ačkoli to bývá pravidelně předmětem sporů. Stále nejsou dostatečně zveřejňována data z testování pro analytické a výzkumné účely. Je však pravdou, že se situace v některých oblastech alespoň mírně posunuje žádoucím směrem.
 
Nevíme, zda vyučujeme to, co při maturitě testujeme
 
Řada odborníků už od roku 2011 upozorňuje na rozpor mezi tzv. katalogem požadavků, kterým Cermat určuje rozsah vědomostí a dovedností testovaných u maturity, a rámcovými vzdělávacími programy (RVP), jimiž stát definuje, k jakým cílům mají různé obory středních škol při výuce směřovat. Učitele to staví do obtížné situace.

Mají vzdělávat podle závazných RVP (a svých školních vzdělávacích programů), ke kterým však MŠMT od doby jejich zavedení do praxe nenabídlo téměř žádnou oporu. Zároveň je pro ně ale 
nepřímo závazný také katalog požadavků.  
 
Do jaké míry to ovlivňuje výuku ve školách, ilustrují odpovědi učitelů matematiky na otázku, co je podle nich nejdůležitějším cílem výuky. Téměř 40 % učitelů středních škol uvádí, že je to příprava ke zkouškám, především k maturitě. Na základních školách považuje přípravu ke zkouškám za nejdůležitější cíl výuky 20 % učitelů, častěji uvádějí jako nejdůležitější cíl rozvoj dovedností žáků.

NÁKLADY PRO STÁTNÍ ROZPOČET

Je velmi pravděpodobné, že značná část neúspěšných maturantů středoškolské vzdělání nedokončí. Předčasný odchod ze vzdělávání má přitom zásadní důsledky pro úspěch žáka v osobním i profesním životě a má tak rovněž dopad na ekonomiku. Při neúspěšnosti odhadované ministerstvem jen u maturity z matematiky na 25 až 30 % by v roce 2019, kdy maturovalo poprvé 63 833 žáků (tzv. prvomaturanti), neuspělo 17 554 žáků (střední hodnota) jen z tohoto předmětu. Pro maturitu z cizího jazyka nebyly odhady zveřejněny.
 
Část neúspěšných žáků uspěje během opravných pokusů. Přesto je však nutné počítat s jednotkami tisíců mladých lidí, kteří každý rok vstoupí na pracovní trh pouze s dokončeným základním vzděláním. S ohledem na celkově nízkou flexibilitu středoškolského vzdělávání v ČR (viz neúspěšnost žáků nástaveb) je pravděpodobné, že středoškolské vzdělání (jakékoliv) nedokážou získat ani v budoucnosti.
 
Vyčíslením ekonomických ztrát způsobených předčasnými odchody ze vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách se zabývala Agentura pro sociální začleňování. Při použití jejich modelových výpočtů by se při zavedení maturity ze tří předmětů ztráty veřejných rozpočtů do roku 2067 jen u jednoho maturitního ročníku pohybovaly v řádech jednotek miliard (viz www.socialni-zaclenovani.cz/dokument/financni_dopady_predcasnych_odchodu-pdf). .

Celý dokument v PDF je ke stažení ZDE.


6 komentářů:

Radek Sárközi řekl(a)...

Argumentovat neúspěšností u prvního termínu je zavádějící - adekvátnější je situace po druhém termínu (podzimním), respektive až po třetím termínu (tam je absolutní neúspěšnost maturantů necelých 5 %).

Josef Soukal řekl(a)...

Současný stav školní maturity (nejen z matematiky):
Nevíme o ní prakticky nic.
Jaké dopady na státní rozpočet má masifikace středoškolského studia a její důsledky, o tom nevíme vůbec nic.
Kdy začne EDUin řešit opravdu zásadní maturitní problémy, to víme jistě: Nikdy.

Unknown řekl(a)...

Nerozumím, co je na tom materiálu analytického. Pokud by tak bylo, zajisté by Eduin byl schopen předložit, co je v katalozích a co není v RVP. Takto má hodnota eduinní výpovědi hodnotu sekaného větru.

Nicka Pytlik řekl(a)...


Podstané je, že odborníci na vzdělání jsou především expertí na odlišné strategie!

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Na EDUin dopadla, zdá se, kletba babylónského zmatení jazyků, protože zveřejněný dokument rozhodně není solidní analýzou. Po auditu tady máme další důkaz "ležérního" přístupu k významu slov. Kvalita výstupů je mizerná, jen namátkou:

Zavedení společné maturitní zkoušky ze tří předmětů vychází z domněnky, že příčinou maturitní neúspěšnosti je lenost žáků a neochota se v tomto předmětu vzdělávat. Argumentace staví na předpokladu, že hrozba závěrečného testu vše změní, zcela však opomíjí vliv kvality výuky. - kdo ze zásadních aktérů ve vzdělávání, kteří mají vliv na přijetí zákonných norem (MŠMT, CZVV, politická reprezentace), takto argumentoval? Kde? Kdy?

Maturitní test nerespektuje požadavky státu na vzdělávání, jak je školám popisují rámcové vzdělávací programy (RVP). Na tento rozpor upozorňují odborníci již od zavedení státní maturity. - kteří odborníci? Kde konkrétně? V čem je rozpor mezi RVP a testy? Naprosto chybí konkretizace.

Zavedení maturity ze tří předmětů neřeší ani problém nízké kvality nematuritního učňovského školství, která komplikuje jeho absolventům uplatnění v “řemeslných” oborech. - jak může souviset maturita s kvalitou nematuritního učňovského školství? Na základě čeho? Jak ji může ovlivňovat? Proč by to měla dělat?

Dále není jasné, kdo a jak testy připravuje... - a víme, kdo připravil tuto "analýzu"? Nevíme, je anonymní. Takže anonymní "analytici" EDUinu volají po zveřejňování jmen autorů didaktických testů. Parádní pokrytecké chucpe.

Řada odborníků už od roku 2011 upozorňuje na rozpor mezi tzv. katalogem požadavků, kterým Cermat určuje rozsah vědomostí a dovedností testovaných u maturity, a rámcovými vzdělávacími programy (RVP), jimiž stát definuje, k jakým cílům mají různé obory středních škol při výuce směřovat. - viz druhý bod, opakovaně.

Tento odhad je ale velmi nejistý a nepočítá mimo jiné se synergickým efektem zkoušky ze tří předmětů místo dvou. Neúspěšnost se s velkou pravděpodobností zvýší i u českého a
cizího jazyka.
- na základě čeho lze vyvodit soud o zvýšení neúspěšnosti v ČJ a CJ? Kde je tady souvislost? V čem?

S ohledem na celkově nízkou flexibilitu středoškolského vzdělávání v ČR (viz neúspěšnost žáků nástaveb) je pravděpodobné, že středoškolské vzdělání (jakékoliv) nedokážou získat ani v budoucnosti. - proč? Existují data, která to potvrzují? Na základě čeho vznikla tato predikce? Opravdu neúspěšný maturant není schopen ukončit učební obor? Kolik takových existuje v reálu?

S tím, že by mistrovská zkouška měla sloužit jako alternativa k zakončení středoškolského vzdělávání maturitou nebo jako vstupenka na vysokou školu pro absolventy nematuritních oborů, ale tato předloha nepočítá. - to má být vtip? Po dvou až třech letech na prakticky orientovaném učilišti se ucházet o studium na VŠ??? Začíná být zřejmé, proč autoři zůstali skryti v anonymitě...

Simona CARCY řekl(a)...

Analytický materiál by měl obsahovat zdroje tvrzených závěrů. To se však neděje. Anonymem postulované názory jsou vydávány za analýzu v situaci, kdy tato o.p.s. trvá na zdrojování jakéhokoli závěru MŠMT k plošným evaluačním projektům včetně jmen a funkcí osob, které se na skutečných analýzách podílely. EDU kluci by si měli uvědomit, jaký je rozdíl mezi faktem a názorem.

Okomentovat