18.2.20

EDUin: Kvalitu testů lze ověřit. Zda se to děje u testů maturitních, stále nevíme

Školský výbor bude ve středu pokračovat v projednávání návrhu ministra Plagy na odklad jednotné maturitní zkoušky ze tří předmětů. Vracíme se proto s mírným časovým odstupem k semináři Vzdělávací politika vycházející z chybné interpretace dat aneb cesta do pekel, kterou na půdě Matematicko-fyzikální fakulty v Praze a pod záštitou Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT (CZVV) vedli Eva Řídká a Jiří Zíka, vedoucí zaměstnanci této organizace. Vyzýváme politiky, aby o změnách v maturitě nerozhodovali bez potřebných dat.


Nechme nyní stranou, že před strategickým plánováním probíhajícím bez relevantního analytického základu zde bili na poplach zástupci organizace, která už léta odmítá cenná data pro relevantní analýzu poskytnout, a přitom s nimi sama adekvátně nepracuje. Co ukázala diskuse na zmíněném semináři o současných maturitních testech?

Maturitní testy se každoročně potkávají s kritikou. Té by se CERMAT mohl vyhnout, kdyby zveřejnil metodiku, kterou používá při ověřování jejich kvality. Místo toho kritiku bagatelizuje a požaduje, abychom mu věřili, že to dělá dobře. Odpověď na otázku, jak se ověřuje kvalita maturitních testů, nepřineslo ani setkání s bývalým ředitelem CERMAT Jiřím Zíkou a metodičkou matematiky Evou Řídkou. Jiří Zíka argumentoval jako už mnohokrát tím, že testy mají vysokou hodnotu tzv. Cronbachova alfa. Nepoměřuje-li CERMAT kvalitu své práce ničím jiným, je to málo. „Pokud by tato hodnota byla nízká, signalizovalo by to problém. Vysoká Cronbachova alfa ale sama o sobě neznamená, že test nemá jiné problémy. Například to nic nevypovídá o tom, zda test neznevýhodňuje některou skupinu žáků tím, jak je formulované zadání úloh. Je to podobné, jako by lékař na otázku, jak na tom je pacient s cukrovkou, odpověděl, že nemá vysokou teplotu,“ poznamenává k tomu datový analytik EDUin Jiří Münich.

Není jasné, zda a jak CERMAT maturitní testy pilotuje (předem ověřuje), ani kdo odpovídá za jejich obsah či nastavení náročnosti. Jiří Zíka například připouští, že se v roce 2015 náročnost didaktického testu z českého jazyka zvýšila, a proto neúspěšnost u maturit skokově vzrostla. Na otázku, kdo o tom rozhodoval a podle jakých kritérií, ale příliš uspokojivou odpověď nedal, přestože byl v té době ředitelem CERMAT. „To vzniklo tak nějak samo od sebe,“ je jako zdůvodnění rozhodnutí, které ovlivnilo maturitní výsledky tisíců absolventů středních škol, nedostatečné.

O tom, jak se ověřuje kvalita maturitních testů, toho ani jeden ze zaměstnanců CERMAT mnoho neřekl. V hodnocení kvality maturantů byli naopak velmi přímočaří. Za špatné výsledky v maturitních testech, v jejichž nastavení má veřejnost bez otázek věřit, může lenost žáků a genetika.

CERMAT by se měl inspirovat svým slovenským protějškem (NÚCEM – Národní ústav certifikovaného merania) a dát k dispozici informace o metodách, které používá při ověřování kvality testů. Měl by také zpřístupnit data v takové podobě, která by umožnila analyzovat samotné testy i to, co vypovídají o úrovni výuky na českých školách. Teprve na základě takových analýz bude možné o maturitě rozhodovat racionálně.

1 komentář:

Josef Soukal řekl(a)...

Zběsilá antimaturitní palba má zjevně za cíl zakrýt fakta a hlavní problém maturit: Nemáme žádná data o školní části maturit, nevíme, jak jsou nastavené požadavky, podle čeho se hodnotí. A už vůbec nevíme, proč by mělo do maturitních oborů chodit sedmdesát procent žáků z maturitního ročníku. Nevíme, proč se ve školní části státní maturity oproti centrálně hodnoceným částem prudce zvyšuje úspěšnost žáků některých typů škol. Přesto se o těchto problémech mlčí a vede se intenzivní kampaň proti tomu, co jediné poskytuje pevná data a co měří všem žákům stejně.
Nejen EDUin a jemu blízké osoby, ale především politici sdílející jeho názory (a je jedno, zda ze zaslepenosti, nebo z hlouposti) v tomto ohledu těžce poškozují na školství.

Okomentovat