11.2.20

Bořivoj Brdička: Budoucnost škol podle WEF

Informace o zprávě Světového ekonomického fóra, která popisuje, jak by měla vypadat škola budoucnosti připravující žáky na existenci v éře průmyslu 4.0.

World Economic Forum (Světové ekonomické fórum) je nezisková organizace, která je známá pořádáním lednových konferencí ve švýcarském Davosu, kam pravidelně jezdí vrcholní lídři z celého světa. Dělá ale mnohem více. Zveřejňuje zásadní fundované vědecky podložené zprávy týkající se významných jevů ovlivňujících budoucnost lidstva, často zaměřené i na školství. Ta poslední nese název – Schools of the Future: Defining New Models of Education for the Fourth Industrial Revolution (Školy budoucnosti: Definování nových modelů vzdělávání pro čtvrtou průmyslovou revoluci). To, že WEF s oblibou mluví o 4. průmyslové revoluci, je při jeho zaměření na ekonomiku celkem pochopitelné. Přestože jsou naše zájmy širší, podívejme se, jaké vlastnosti by podle WEF měly inovativní školy (v éře Education 4.0) mít. Zpráva popisuje dvě nezřetelně oddělené oblasti – výukové cíle a aktivity.

Výukové cíle

  1. Globální (digitální) občanství
    Budování povědomí o problémech světa a jeho udržitelném rozvoji s cílem hrát aktivní roli v globální komunitě.
  2. Inovativní a tvořivé myšlení
    Schopnost kriticky myslet, řešit komplexní problémy a týmově spolupracovat. Digitální gramotnost je významnou složkou této kompetence. Vyžaduje změnu tradičních forem výuky založených na předávání znalostí k formám interaktivním.
  3. Digitální gramotnost
    Schopnost navrhovat počítačové systémy a programovat má v éře 4. průmyslové revoluce vysokou prioritu. Nedílnou složkou této kompetence však je též zodpovědné využívání technologií ku prospěchu svému (wellbeing) a všech lidí.
  4. Sociální vztahy
    Orientace výuky na rozvoj socio-emocionální inteligence včetně empatie, schopnosti vyjednávat, spolupráce, vedení a sociálního cítění.

Výukové aktivity

  1. Personalizované a samostatné učení
    Posun od systému snažícího se dosáhnout standardizovaných cílů k pružným individualizovaným formám, kde každý žák postupuje vlastním tempem a může dosáhnout svého osobního maxima.
  2. Dostupné a inkluzivní vzdělávání
    Posun od systému, kde je vzdělávání určeno jen těm, kteří navštěvují školní budovu, na takový, kde je učení dostupné každému, a proto je zároveň inkluzivní.
  3. Problémově a kolaborativně orientovaná výuka
    Posun od procesně orientované výuky (opakování známých postupů) k činnostem vyžadujícím nové dosud neznámé řešení, které lépe odpovídají podmínkám budoucí práce. Součástí je potřeba spolupracovat.
  4. Celoživotní vlastní vůlí iniciované učení
    Posun od systému, v němž dosažená kvalifikace ztrácí s časem relevanci, k takovému, kde jsou dosažené schopnosti stále aktualizovány a podle osobních potřeb nové získávány.
Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Žádné komentáře:

Okomentovat