8.2.20

Antonín Jančařík: Přemýšlel jsem, jak nastavit společnou část maturitní zkoušky...

Antonín Jančařík navrhuje na sociální síti Facebook: "Přemýšlel jsem, jak nastavit společnou část maturitní zkoušky. Navrhuji zachovat 3 povinné předměty: Český jazyk, cizí jazyk a matematika, ale upravit § 78a odst. 6) a to takto: Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná ALESPOŇ DVĚ povinné zkoušky, ze kterých se skládá společná část maturitní zkoušky."




Celý komentář:

Přemýšlel jsem, jak nastavit společnou část maturitní zkoušky. Navrhuji zachovat 3 povinné předměty: Český jazyk, cizí jazyk a matematika, ale upravit § 78a ods. 6) a to takto:
Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná ALESPOŇ DVĚ povinné zkoušky, ze kterých se skládá společná část maturitní zkoušky.

(Současné znění je Žák vykoná úspěšně společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, ze kterých se skládá společná část maturitní zkoušky.)

Co získáme:
1. Nikoho oproti současnému stavu nepoškodíme.
2. Budeme mít data o skutečném stavu znalostí v každém z maturitních předmětů.

25 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Kdo bude stavět na tom, že mu postačí pouze dvě úspěšné zkoušky, nejspíš uspěje nejvýše v jedné z nich.
Pytlici se přimlouvají spíš za možnost volby kterýchkoli dvou z nabídky tří zkoušek.

Antonín Jančařík řekl(a)...

Nabídku kterýchkoli dvou zkoušek žádný předložený návrh neumožňuje. Navíc pokud ze tří uspěje nejvýše v jedné, tak mu volba dvou stejně nepomáhá, ale pouze snižuje šance na úspěch.

Lenka Pokorná řekl(a)...

Víte k čemu by to pravděpdbně vedlo? Maturanti se ještě více budou spoléhat na to, že to nějak dají, vždyť přece udělat dvě zkoušky ze tří nemůže být takový problém, že? Budou se studiu a přípravě na maturitu věnovat ještě méně než dnes a úplně klidně se může stát, že počet nezmaturovaných se ještě zvýší.

Já stále tvrdím a tvrdit budu, že chceme-li na výstupu ze středních škol solidní maturanty, musíme zapracovat na vstupu, tzn. při přijímacích zkouškách a nenabírat na maturitní obory žáky, kteří zvládnou přjímací test z matematiky pod deset bodů, protože to už je úroveň žáka na hraně propadnutí, a musíme zapracovat průběhu studia, což znamená přeřazovat na učební obory včas žáky, kteří nároky maturitního oboru nezvládají.

A navíc, pane Jančaříku, o svou šanci na úspěch u maturity by se měli především postarat žáci sami. nemyslíte? A nakonec stejně těch, kteří maturitu nikdy nedají zůstává kolem 5 %, což není vzhledem k tomu, že některá děcka pobývající na maturitních oborech neumí ani pořadně číst a peocenta jim neříkají vůbec nic, mnoho. Tušíte vůbec, jak to na některých středních školách vxpadá? Jaká je tam úroveň žáků? Opravdu si myslíte, že všichni mají mít maturitu? Zajděte se na nějaký ten účňák s maturitou podívat, případně si pročtěte nějaké ty výroční zprávy.

Přece to i nadále nemůže vypadat tak, jako na jedné ze škol v našem krajském městě, kde ze 117 maturantů měli dva vyznamenání a 55 jich v prvním termínu nezmaturovalo. A ještě to považují oproti minulému roku za výborný výsledek!!! Něco zkaženého je ve státě Dánském a začíná to pěkně smrdět.

Nicka Pytlik řekl(a)...

pokud ze tří uspěje nejvýše v jedné, tak mu volba dvou stejně nepomáhá

Pytlici se vyjádřili nejspíš v hodně velké zkratce.
Takže... pokud fotbalisti nastupují do zápasu kvalifikace na mistrovství s tím, že jim k postupu stačí remiza, zpravidla prohrají. Tak nějak to fungovává.
Pokud půjde maturant k maturitě s tím, že mu stačí uspět v některých dvou zkouškách, aniž by přesně věděl, které to budou, určitě se na žádnou nevykašle pro jistotu úplně, ale ani se na žádnou nepřipraví náležitě. Jakože nějaké dvě přece dá, to by v tom byl čert.
Když si bude moci vybrat dvě, v kterých prostě bude muset uspět, měl by se na ně zřejmě připravovat s náležitou péčí... a nebo taky ne.
A nakonec pytlici zopakují tezi, že kdo nepotřebuje maturitu z matematiky, nepotřebuje maturitu vůbec. Maturitu z matematiky mají mít všichni zamětnanci státu s požadovaným nejméně středoškolským vzděláním s maturitou a všichni ti, kteří pracují s dětmi a nemocnými lidmi.

Antonín Jančařík řekl(a)...

Popíši, jak vnímám situaci okolo maturity z matematiky, ale očekávám, že u českého i cizího jazyka je situace obdobná.

Úroveň postačující pro složení maturitní zkoušky dosahuje zhruba polovina žáků na konci základní školy. Na maturitní obory však nastupuje zhruba 70 % populačního ročníku a podle Bílé knihy by mělo maturity dosáhnout zhruba 75 % populačního ročníku. Jsme tedy ve stavu, kdy zhruba 2/3 maturantů by maturitu udělali maturitu již na počátku a zbývá připravit zhruba 1/3 tak, aby během 4 let střední školy dohnali to, co by měli umět již po škole základní. To vypadá jako jednoduchý úkol, ale tak jednoduché to zase není.

Pokud budeme nahrubo počítat, že 1/4 středních škol je nadprůměrná, 1/2 průměrná a 1/4 podprůměrná, tak je jasné, že se nám kvalitní žáci přesunou do kvalitních škol.

Na té horní 1/4 škol, kam patří třeba gymnázia, není se složením maturity žádný problém, takové školy v podstatě přijímají jen žáky, kteří by maturitu udělali již na počátku studia.
Pak tu máme školy průměrné, na kterých ale většinou převažují ti, kteří by udělali maturitu již na počátku a při rozumném přístupu se podaří úroveň srovnat, i ti, co by nedali maturitu na počátku jsou zpravidla dovedeni na úroveň, která pro složení stačí.

Pak tady ale máme i zhruba tu 1/4 škol slabých, kde silně převládají žáci, kteří nezvládli učivo ZŠ. ŠVP takových škol ale nejsou většinou postaveny tak, aby opakovaly učivo základních školy a žáci tak měli šanci si znalosti doplnit. Z těchto škol se následně rekrutují ti, pro které se stane maturita nepřekonatelným problémem. Většina těchto žáků ale nemá ambici dělat vysokou školu. Chtějí dělat profesi, kde požadované znalosti využijí jen málo a maturita se tak pro ně stává zbytečnou překážkou. Nejlepším řešením pro ně by bylo nedělat žádnou maturitu a získat výuční list či složit mistrovské zkoušky. Přidání jednoho pokusu by jim mohlo pomoci se přes tuto překážku dostat.




Lenka Pokorná řekl(a)...

"Jsme tedy ve stavu, kdy zhruba 2/3 maturantů by maturitu udělali maturitu již na počátku a zbývá připravit zhruba 1/3 tak, aby během 4 let střední školy dohnali to, co by měli umět již po škole základní. To vypadá jako jednoduchý úkol, ale tak jednoduché to zase není."

No tak jedoduché to opravdu není. Vy si opravdu myslíte, že střední škola má sloužit k tomu, aby žáci dohnali nedostatky ze základky a mohli tak získat maturitu?Přece, prosím Vás, nemůžeme zúžit získání maturitního vysvědčení jen na státní maturity, není to korektní. A co školní část maturity? Co odborná část maturity? Minimálně jedna polovina žáků, kteří jsou v tém Vámi popisované 1/4 slabých škol, nemá přece vůbec potenciál zvládnout ani odbornou stránku studia, a znalosti či dovednosti v ní získané v praxi potřebovat budou!!! Nebo si snad opravdu myslíte, že můžeme šikovné žačky ze základek poslat do nemocnic vykonávat povolání zdravotních sester a šikovné chlapce postavit k CNC mašině? A uvědomujete si, že tady bojujete za to, aby Vám injekci v nemocnici píchala propadlice ze základky, která si na střední škole pouze doplnila základkové učivo, a že chcete, aby ve fabrikách stavěli k CNC mašinám lidi, kteří mají problém je zapnout?

Pane Jančaříku, nezlobte se mne, ale Vaše úvahy jsou na úrovni nikoliv vyokoškolského kantora, ale na úrovni dvou pánů se základním vzděláním nad pivem v hospodě čtvrté cenové skupiny, jejichž děti mají problém zmaturovat.

Antonín Jančařík řekl(a)...

Paní Pokorná, jasně jsem příspěvek uvedl tím, že mluvím o maturitě z matematiky.
Problém je v tom, že i přes výuku matematiky na střední škole má část žáků připuštěných k maturitě problém v tom, že nezvládá ani učivo základní školy, natož pak střední. Kladu si otázku, zda tito žáci mají studovat maturitní obor, navíc jak vy sama uvádíte, když nemají ani potenciál zvládnout odbornou stránku studia.
V další části textu mi podsouváte myšlenky, které z mého příspěvku nijak nevyplývají. Pokud má někdo v 1. ročníku znalosti postačující na složení společné části maturitní zkoušky, tak to neznamená, že nemusí studovat a má dostat maturitu jako celek. Společná maturita naopak v některých případech brání úplnému rozdávání maturit. Naopak kritizuji fakt, že mnozí maturanti nezvládají ani učivo základní školy. Z toho rozhodně nevyplývá, že je chci pouštět do praxe. To naopak chtějí ti, co lobují za změnu zákona a zrušení povinné maturity.

A k oné sestřičce, fakt mi nevadí, že nezvládne vyřešit kvadratickou rovnici (učivo středoškolské), ale děsí mne, že nedokáže vypočítat potřebné dávkování při změně množství účinné látky v pilulce (učivo základní školy).

Protože učivo v matematice na sebe navazuje, tak jsem přesvědčen (možná v rozporu s RVP a ŠVP), že středoškolák musí nejprve zvládnout učivo základoškolské a teprve pak má smysl na něj navazovat učivem středoškolským. Proto tvrdím, že na školách, na které nastupují v převážné většině žáci, kteří učivo matematiky ze základní školy neovládají, je vhodné soustředit se nejprve na doplnění těchto znalostí a až následně na rozšiřování požadavků.

Lenka Pokorná řekl(a)...

Pane Jančaříku, učil jste někdy na základní škole? Máte byť jen základní představu o tom, jaká je úroveň žáků přijímaných na učňáky s maturitou? Jsou to žáci, kteří učivo základní školy, a to nejen matematické, ale i učivo dalších předmětů, nezvládli nebo zvládali s velkými obtížemi, a proto také byli hodnoceni čtverkou (mnozí z milosti) a proto také zvládli přijímačky na úplné minimum bodů. Jsou to žáci s celou řadou čtverek na závěrečném deváťáckém vysvědčení. Mohu Vás ujistit, že i kdybyste základkové učivo osmého a devátého ročníku do těchto dětí po celé další čtyři roky tloukl kladivem, nenatlučete ho tam. Fakt tedy nevím na co a kdy byste chtěl na středních školách navazovat alespoň základním středoškolským učivem.

A jak to děláte na pedagogické fakultě? Tam se vám přece na učitelství (zejména prvního stupně) nehlásí zrovna matematičtí géniové. Jsem přesvědčená, že mnozí z těch, které přijímáte, mají problém už s procenty či trojčlenkou. Jak to tam s nimi děláte? Také je tam první rok doučujete násobilku a krokujete, druhý rok zlomky a desetinná čísla, třetí rok procenta a trojčlenku, čtvrtý rok Pythagorovku a Thaletovku a pátý rok na výrazy s proměnnou a rovnice už rezignujete? Protože už toho přece umí tolik!!!

Antonín Jančařík řekl(a)...

Paní Pokorná,
K první otázce: Učil jsem v odpovídajících ročnících víceletého gymnázia a v tomto pololetí se vracím k výuce matematiky v 6. ročníku ZŠ v rámci práce v tandemu. Kromě toho mám dost zkušeností z náslechů, výuky v rámci projektů a konec konců i z výuky 4 vlastních dětí.
K druhé otázce: Ano mám, můj druhý syn takovou školu vystudoval. (A byl jediný z ročníku, kdo odmaturoval z matematiky. Po zavedení hrozby povinné maturity škola vyměnila učitele matematiky, změnil se přístup a maturitu po roce zvládlo již asi 10 studentů, co se k ní přihlásilo.)
K třetí otázce: Nezajišťuji přípravu prvního stupně, ale pokusím se odpovědět. Tentokrát jste to vy, kdo má nějakou podivnou představu o tom, jak vypadá příprava budoucích učitelů. Píšete o prvním až pátém roce, ve skutečnosti byla výuka matematiky do plánů připuštěna jen v prvních dvou letech:
V prvním roce se jedná o předměty Úvod do studia matematiky I a II v rozsahu 3 hodiny týdně.
V druhém roce se jedná o předměty Aritmetika a Geometrie opět v rozsahu 3 hodiny týdně.
Ve třetím roce pak mají studenti Didaktiku matematiky v rozsahu 2 hodiny týdně, ale pouze v letním semestru a ve čtvrtém roce (opět pouze v letním semestru) didaktiku matematiky s praxí v rozsahu 3 hodiny.

Budoucí učitel prvního stupně tak má během pětiletého studia na VŠ výrazně méně hodin matematiky, než měl na střední škole.

Obsah Geometrie zde: https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&skr=2018&kod=O01110033
Obsah Aritmetiky zde: https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&skr=2018&kod=O01110032

Takže Pythagorovka ještě ano, Thaletova věta již ne. Ano, se studenty se krokuje, učí se počítat se zlomky (protože pro mnohé maturanty je problém dva zlomky sečíst), na procenta, či výrazy s proměnnou se rezignuje. A ne proto, že toho umí tolik, ale proto, že primární je, aby uměli alespoň to, co budou učit a když po maturitě nastupují na vysokou školu, tak z velké části nezvládnou úlohy z prvního stupně. Cílem je dosáhnout alespoň toho, aby dobře porozuměli učivu prvního stupně a zvládali úlohy ze stupně druhého. Na víc není čas. A znovu, fakt považuji za zbytečné vysvětlovat logaritmus někomu, kdo neví, jak sečíst třetinu se čtvrtinou.

Lenka Pokorná řekl(a)...

"Učil jsem v odpovídajících ročnících víceletého gymnázia a v tomto pololetí se vracím k výuce matematiky v 6. ročníku ZŠ v rámci práce v tandemu. Kromě toho mám dost zkušeností z náslechů, výuky v rámci projektů a konec konců i z výuky 4 vlastních dětí."

Nezlobte se na mne, ale na osmiletých gymnáziích jste se s těmito dětmi nesetkal a Vaše děti, předpokládám, asi neměly čtverky od vrchu až dolů. A z toho občasného náslechu to zaostávání některých žáků není až tak patrné. Takže řekněme si na rovinu, zkušenosti s výukou slabých žáků máte nulové.

Po tom Vašem popisu matematické úrovně učitelů či spíše učitelek prvního stupně se mi udělalo krapínek šoufl a musela jsem si jít nalít štamprlku slivovičky. A teď už skutečně chápu, proč nám na druhý stupeň od některých učitelek přicházejí děti po matematické stránce v tak zoufalém stavu.

A mám k Vám jednu prosbu, mohli byste je alespoň naučit to, že třeba příklad 15 krát 8 si nemusí psát pod sebe, ale že mohou vynásobit zpaměti 10 krát 8, potom 5 krát 8, a pak výsledky sečíst? Jelikož je to pravděpodobně neučíte, nejsou schopny to naučit ani děti. No ono by to samozřejmě šlo i jinými kouzly, ale těmi je raději už nezatěžujte.

A myslíte si, že i ve Finsku mají učitele prvního stupně na takovéto zoufalé matematické úrovni?

A ještě jeden dotaz. Opravdu si myslíte, že učitelky této úrovně jsou schopné ukočírovat ve třídě Hejného matematiku, či dát něco nadanému žákovi?

Jo a neodpustím si ještě jednu otázečku. Nemyslíte si, že mizerná matematická úroveň studentek učitelství prvního stupně je důsledkem stavu, kdy maturitu získávají už i propadlíci ze základky, no a ti fakt nemají na nic jiného než na studium učitelství prvního stupně Vámi popisované úrovně.

Panebože, to se mi snad jenom zdá!!!

Antonín Jančařík řekl(a)...

Kvalitu budoucích učitelů matematiky nelze posuzovat jen podle znalostí matematiky, rozsah znalostí a dovedností, které musí zvládnour, je obrovský. Navíc o obor je velký zájem a fakulta si může vybírat.
Co mám znalosti z různých zemí, tak naši studenti jsou v matematice rozhodně lepší, než v mnoha jiných zemích. Ve Švédsku jsme třeba narazili na to, že na konci studia neví, jak sečíst dva zlomky s různým jmenovatelem (celý ročník, ne výjimky). Tedy ne že v tom chybují, ale opravdu vůbec neví jak na to. Ve Finsku mi studenti připadali na stejné úrovni jako u nás. Konec konců, výstupy našich a Finských studentů v matematice se k sobě již hodně přiblížily. My se držíme, oni prudce klesají.

PS: Naši studenti chodí na praxe na různé školy, kdy vy jste viděla třeba dvouletý učební obor. To se ani s tou základkou nedá srovnat.

Lenka Pokorná řekl(a)...

"Kvalitu budoucích učitelů matematiky nelze posuzovat jen podle znalostí matematiky ..."

Co k tomu dodat? Neměla by být ale u učitele matematiky přece jenom její znalost a znalost její didaktiky tím prvotním?

"Navíc o obor je velký zájem a fakulta si může vybírat."

Tak zájem, jak zájem, teď jde ještě o to, kolik z nich studium skutečně dokončí a kolik z nich pak jde tu matematiku učit. Až v průběhu příštích deseti letech postupně odkvačí do důchodu silné ročníky učitelů matematiky, uvidíme, zda budou ti, kteří opravdu do škol nastoupí, stačit. Ale vysoká neaprobovanost výuky matematiky v Praze o nějakém velkém počtu studentů matematiky na vaší fakultě nesvědčí.

"Ve Švédsku jsme třeba narazili na to, že na konci studia neví, jak sečíst dva zlomky s různým jmenovatelem (celý ročník, ne výjimky)."

Tak jestli mluvíte o studentech na konci vysokoškolského studia matematiky, tak to opravdu Evropu nečeká nic extra. Nicméně, zrovna u Švédska mne Vše tvrzení vůbec nepřekvapuje. V tomto státě došlo k uhýbání dětem a k inflaci známek, že jim z toho lezou oči z důlků a neví, co s tím. A já mám pocit, že my se do podobného stavu rovněž řítíme.

"....kdy vy jste viděla třeba dvouletý učební obor."

Tak ten jsem skutečně neviděla, ale učila jsem poměrně dost žáků, kteří na něj nastoupili, a tudíž mám povědomost o tom, jaké mají schopnosti, docela solidní. Jen mne trochu zaráží jedna věc. Tito moji žáci byli schopni sčítat zlomky, a to fakt i s různým jmenovatelem, pokud to tedy nebyla dvouciferná čísla, to už jim moc nešlo.

Po vašich vyjádřeních doporučím našemu řediteli, který bude letos přijímat novou učitelku na první stupeň, aby po ní požadoval nejen diplom z VŠ, ale také maturitní vysvědčení a pro jistou i poslední vysvědčení ze základky, aby proboha nepřijal nějakou skoropropadlici. A až za nějakých sedm let bude přijímat učitele na mé místo matematika - fyzika doporučím mu pravděpodobně totéž.

A začínám mít pocit, že mu raději doporučím nějakého toho inženýra, čili odborníka z praxe, protože jak vidím, studium na pedagogických fakultách úplně ztratilo úroveň.

Eva Adamová řekl(a)...

Z této diskuze jsem trošku v šoku.

V posledních dvou letech jsem totiž měla co do činění se čtyřmi absolventy či studenty posledního ročníku studia učitelství matematiky a i s několika začínajícími učitelkami na prvním stupni.

Na gymnáziu jsem učila s čerstvým absolventem přírodovědecké fakulty v Olomouci oboru matematika - fyzika a druhý matfyzák z téže fakulty tam byl na praxi. Oba pánové byli matematicky velmi zdatní, i když jsem zjistila, že při odborném studiu neabsolvovali úplně všechny předměty, které jsme my před cca třiceti lety absolvovali povinně, některé z obou aprobačních předmětů měli pouze jako volitelné. Faktem je, že o úrovni výuky na pajdáku v Olomouci se nevyjadřovali moc lichotivě, ale brala jsem to jako nadsázku.

A to zejména z toho důvodu, že souběžně jsem měla zkušenosti se dvěma studenty učitelství matematiky na pajdáku v Brně, kteří byli rovněž na velmi solidní úrovni, a to jak odborně tak didakticky. Jeden z nich ale zmiňoval, že na srovnání úrovně absolventů středních škol měli v prvním semestru předmět, ve kterém opakovali středoškolské základy na gymnaziální úrovni, a že už na tomto předmětu vyhořela třetina spolužáků, kteří posléze školu opustili, protože jim bylo jasné, že by to nezvládali. Dále zmiňovali, že mezi spolužáky bylá celá řada těch, kteří tentýž obor na brněnské přírodovědě nedávali, a proto přešli na pajdák, kde nemají výraznější problémy. Prý je to v Brně běžné.
´
Matematická úroveň děvčat, která se u nás mihla na prvním stupni velmi přesně kopírovala jejich schopnosti ze základky (všechny tři byly naše bývalé žákyně), což v podstatě znamená, že u těch dvou sotva trojkařek v nich matematické myšlení nedokázala vybudovat ani střední či vysoká škola. No tak poté, co o tom napsal pan Jančařík, se tomu už ani nedivím. Zřejmě opravdu nefunguje jeho předpoklad, že když budu na vyšších stupních škol se studenty opakovat totéž učivo, že ho myšlenkově zvládnou. A je opravdu otázkou, zda by studentky takto slabé v matematice už na základce, měly být přijímány ke studiu učitelství pro první stupeň.


Takže bych z toho, co vím ze svých zkušeností a z toho, co je v diskuzi výše popsáno, udělala dva závěry:

1. Zřejmě je v současné době dost podstaný rozdíl mezi absolventy učitelství matematiky na přírodovědách a pajdácích, ale dá se předpokládat, že ani ti z pajdáků, kteří mají kvalifikaci pouze na základní školu, nejsou nejhorší.

2. Absolventi učitelství prvního stupně jsou po matematické stránce až na výjimky špatní. A v souvislosti s tím bych požádala pana Jančaříka, zda by nemohl zodpovědět dotaz, který položila paní Pokorná:

"Opravdu si myslíte, že učitelky této úrovně jsou schopné ukočírovat ve třídě Hejného matematiku, či dát něco nadanému žákovi?"

A já ho ještě rozšířím: Myslíte si, že učitelé této matematické úrovně jsou schopni dovést k základům matematického a logického myšlení průměrné žáky?

Eva Adamová řekl(a)...

Ještě bych k tomu dodala, že nevěřím vyjádření pana Jančaříka, že na studium učitelství matematiky mají dostatek studentů. Dle vyjádření těch, se kterými jsem se setkala, jich na přírodovědách absolvovalo v ročníku do deseti a pajdácích kolem patnácti. Učit šla sotva jedna třetina z nich.

Antonín Jančařík řekl(a)...

Děkuji za otázky:
Jasně jsem uvedl, že mluvím o učitelích matematiky na 1. stupni - tedy lidech s aprobací Učitel 1. stupně. Tam skutečně učitel musím umět mnohem více, než jen matematiku.

Pro nevěřící Evu Adamovou, na učitelství 1. stupně jsme letos měli něco přes 400 přihlášek, přijímáme necelou polovinu, ke studiu se zapíší 3/4 z přijatých. Z velké části se jedná o žákyně středních pedagogických škol, tedy rozhodně nepřijímáme žádné propadlice, ale na druhou stranu jsou to studenti, jejichž příprava k matematice a znalosti z ní nelze srovnávat s gymnazisty.

Na učitelství matematiky jsme loni měli něco málo přes 300 přihlášek, nastupuje necelá stovka. Tedy i zde máme na výběr. Dostuduje jich samozřejmě méně, ale zase naprostá většina začne učit již v průběhu studia a následně ve školství zůstává.

Jinak rozdíl mezi studenty MFF a PedF UK vidím v tom, že i když oba mohou učit jak na druhém, tak třetím stupni, tak absolvent MFF má větší znalosti vysokoškolské matematiky, student PedF UK má hlubší porozumění didaktice matematiky.

Učitelům 1. stupně se nevěnuji, nejsem schopen tak na položené otázky zodpovědně odpovědět.





Eva Adamová řekl(a)...

Napsal jste:"Kvalitu budoucích učitelů matematiky nelze posuzovat jen podle znalostí matematiky, rozsah znalostí a dovedností, které musí zvládnour, je obrovský. Navíc o obor je velký zájem a fakulta si může vybírat."

Vy v tom vidíte jasné vyjádření, že hovoříte o prvostupňových učitelích?

"....tedy rozhodně nepřijímáme žádné propadlice..."

To se divím, když mají problém sečíst dva zlomky, což je učivo sedmé třídy. A jsate si jistý? Viděl jste jejich vysvědčení ze základky?

"Z velké části se jedná o žákyně středních pedagogických škol,..."

To by měl být Váš argument k tomu, aby na středních pedagogických školách byla maturita z matematiky povinná.

"Dostuduje jich samozřejmě méně,..."

Tak kolik, naschvál?



Eva Adamová řekl(a)...

Pane Jančaříku, Vy nám tu pěkně klamete tělem. Napsal jste:"Na učitelství matematiky jsme loni měli něco málo přes 300 přihlášek, nastupuje necelá stovka. Tedy i zde máme na výběr."

Jenže, když se řekne A, mělo by se říci i B. Těch sto přijatých máte možná na bakalářském studiu, jenže na navazující magisterské se vám loni dohrabalo 22 studentů, z toho 21 na jednooborovce (9 dálkařů), a jednoho máte na dvouoborovce M-Inf. Takže houby máte na výběr, jste rádi za každou hlavu. A to je tu ještě otázka, kolik studentů dokončí ty dva další roky. Prahu a Středočeský kraj tedy může zachránit snad jen M-F fakulta.

Antonín Jančařík řekl(a)...

Vážená paní Adamová,
Studium učitelství získává u MŠMT doložku jako celek, tedy bakalářské a navazující magisterské studium dohromady. Je tedy logické, že uvádím počty zájemců na počátku studia. Pokud chcete diskutovat poctivě, tak i vy řekněte ono B. Když vychvalujete MFF jako spásu Prahy a Středočeského kraje, kolik tam letos vstoupilo studentů do 1. ročníku Navazujícího magisterského studia Učitelství matematiky?
A mimochodem, když srovnáme i ten počátek, kolik lidí v bakaláři začne studovat učitelství? Dejte tato čísla a porovnejte.
A můžete také přidat, kolik dostuduje učitelství pro 1. stupeň. Nebo se vám toto B nehodí?

Eva Adamová řekl(a)...

Pane Jančaříku, to byl z Vaší strany výstřel na imaginárního nepřítele.

Já rozhodně nemám snahu nic vychvalovat, jen jsem tyto údaje na stránkách MFF nedohledala. Takže to B říct nemůžu, i když se přiznám, že bych opravdu poctivě chtěla a docela by mne i zajímaly. Takže jste mne zcela zbytečně osočil. Podle Vaší reakce ale soudím, že ono těch absolventů podobně jako v Brně na přírodovědě či v Olomouci na přírodovědě moc nebude. No prostě nic nového pod sluncem, studium učitelské matematiky prostě nefrčí, protože je těžké, a protože lidé rozumějící matematice jsou schopni se živit jinde a lépe než ve školství. Jen tak pro Vaši informaci, nedávno jsem zkoumala, jak je to v Ostravě. Tam byli na navazující studium učitelské fyziky přijati tři studenti, učitelské matematiky 13 studentů. Pro porovnání, na češtinu kolem 70 a na výchovu k občanství či ZSV přes sto studentů. Situace je tedy poměrně kritická.

A vy si uvědomte, že zájemci na počátku studia, z nichž někteří toho nechají do dvou měsíců, protože netušili do čeho lezou, nedostudovaní bakaláři a dokonce ani dostudovaní bakaláři jsou nám na školách k ničemu, protože nesplňují kvalifikaci. Nás na školách zajímají jen absolventi s magisterským titulem.

Takže se pokusím vrátit na začátek celé diskuze. Neměl byste Vy, jako garant výuky matematiky na vysoké škole, své úvahy vést směrem k povinné maturitě z matematiky, než hledat pro studenty únikové cesty? Potřebujeme matematicky vzdělané lidi nebo nepotřebujeme? Odpovím si sama. Rozhodně potřebujeme. Jenže tím, že budeme studentům umetat cestičku, tím, že budeme neustále osekávat osnovy, či tím, že se nebudeme snažit vrátit matematice její vážnost, a tím, že budeme na učitelství 1. stupně i učitelství matematiky pto ZŠ a SŠ přijímat studenty, kteří matematice nerozumějí, toho rozhodně nedosáhneme. A nedosáhneme toho ani na pedagogické fakultě adorovanou Hejného matematikou, protože Hejného učebnice pro druhý stupeň základní školy nejsou nic moc a rozhodně nemají ten potenciál, který mají vcelku propracované Hejného učebnice pro první stupeň.

Ygrain řekl(a)...

Přiznávám předem, že mám za sebou náročný den, a tedy mi to tak úplně nemyslí... pochopila jsem správně, že učíte-li matematiku na 1. stupni, nemusíte toho z matematiky umět víc než právě ten první stupeň?

Nicka Pytlik řekl(a)...

učíte-li matematiku na 1. stupni, nemusíte toho z matematiky umět víc než právě ten první stupeň

To je jako v té historce, kdy matka povídá učitelce:
'Je mi jasné, že naše Verunka té chytrosti moc nepobrala... A tak jsme si s manželem říkali, že mohla jít studovat na učitelku ve zvláštní škole.'

Antonín Jančařík řekl(a)...

Vezmu to odzadu. Za mne je podstatné to, aby učitel perfektně zvládal látku na stupni, na kterém učí a rozuměl přesahům o stupeň víš. Takže učitel 1. stupně by měl zvládat i stupeň druhý, učitel druhého stupně by měl být obeznámen se středoškolskou látkou a učitel na střední škole by měl rozumět přesahům do učiva vysokoškolského.

A teď k přípravě učitelů. Pedagogické fakulty tvoří necelou pětinu fakult, které vzdělávají učitele, ale více než 60 % učitelů, kteří nastupují do praxe získalo kvalifikaci na pedagogické fakultě. Můžeme si o úrovni a práci pedagogických fakult myslet co chceme, ale bez nich se příprava učitelů zhroutí.
Vysoké školy i jednotlivé fakulty mají limity, kolik studentů smějí přijmout. Dříve je určovalo MŠMT, nyní je fakultám určují univerzity sami. Díky podivnému způsobu financování je ekonomicky nejvýhodnější počty studentů snižovat. V podstatě všechny pedagogické fakulty vyšly vstříc potřebám praxe a přijali studenty navíc. Jen na PedF to činilo loni asi 300 studentů, které budeme učit zadarmo, protože chápeme, že učitelů je nedostatek a je naší povinností praxi pomoci. Na rovinu si ale řekněme, že ani to nemá šanci problém s nedostatkem učitelů vyřešit. Produkce všech fakult vzdělávajících učitele (za předpokladu, že všichni co dostudují a nastoupí do praxe) nestačí ani na prostou věkovou obměnu učitelských sborů. Takže asi tak, proto politici přišli s nápadem, že kvalifikaci na všechny všeobecně vzdělávací předměty může dostat bez dalších požadavků každý absolvent vysoké školy.

To jsme se ale v diskuzi od maturit hodně odchýlili.

Lenka Pokorná řekl(a)...

"V podstatě všechny pedagogické fakulty vyšly vstříc potřebám praxe a přijali studenty navíc."

A ono to nějak pomůže, když se bude jednat o sto studentů občanky a pouze deset studentů matematiky? Myslím, že nazrál čas na preferenční stipendia pro potřebné obory a výhody pro učitele preferovaných oborů, ale to by muselo existovat něco, jako normální domluva mezi ministerstvem školství, ministerstvem financí a vysokými školami. Já osobně tipuji, že nejpozději do deseti let nám aprobovanost výuky minimálně matematiky a fyziky zkolabuje, pokud se tedy něco nezačne dělat.

Ygrain řekl(a)...

"Takže učitel 1. stupně by měl zvládat i stupeň druhý, učitel druhého stupně by měl být obeznámen se středoškolskou látkou a učitel na střední škole by měl rozumět přesahům do učiva vysokoškolského."

Což by u jazykáře znamenalo, že bude často narážet na studenty, jejichž angličtina je lepší než jeho. No, ještě že matematiku nebo fyziku studenti z internetu tak snadno nepochytí.

Lenka Pokorná řekl(a)...

No a právě proto jsem vznesla dotaz, zda si pan Jančařík myslí, že takovýto učitel prvního stupně ukočíruje výuku dle Hejného metody, tzn. výuku, kdy žáci sami nalézají řešení. Ono to pak totiž má fungovat tak, že děti mezi sebou nalezená řešení a jejich způsob diskutují. Jenže u toho proboha musí být učitel, který je schopný diskuzi moderovat, což obnáší především to, že je sám schopen rozeznat, zda je žákův postup správný, a kde případně udělal chybu. A toho prostě člověk, který nemá matematické myšlení a jistý nadhled, není schopen. Stejně tak, jako není schopen pracovat s nadanějším žákem, natožpak, aby byl schopen pracovat s žákem mimořádně nadaným.

Odpovědi jsem se bohužel nedočkala, pan Jančařík to bohužel odbyl tím, že se přípravě prvostupňových učitelů nevěnuje. Jenže ono se to samozřejmě týká i výuky na druhém a třetím stupni vzdělávání.

Okomentovat