11.1.20

Zuzana Hronová: Učit dějepis jako telefonní seznam je k ničemu, říká historik a testuje "laboratoř"

Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.

Z článku na Aktuálně.cz vybíráme:

Učitel ukáže žákům na počítači propojeném s chytrou tabulí fotografii korejského chlapce v československé škole. Na zdi učebny visí portréty Stalina a Gottwalda, přičemž ten první je s černou páskou. Děti mají přijít na to, v jakém období snímek vznikl. Čeká je takřka detektivní pátrání. Nakonec zjistí, že fotka musela vzniknout v krátkém období mezi Stalinovou a Gottwaldovou smrtí, tedy mezi 5. a 14. březnem 1953.

Pak přemýšlí nad asijským chlapcem u tabule - někteří žáci tipují, že jde o Vietnamce. Dějepisář jim prozradí, že to je korejský chlapec, a připomene, že se nacházíme v roce 1953. Dostane se tak ke korejské válce a k výkladu o ní. Pak zahájí diskusi o imigrantech v českých školách a o jejich důvodech, proč tu žít, ať už jde o Vietnamce, Ukrajince či třeba Syřany. Rozběhne se živá debata, protože k tomuhle tématu má každý žák co říct, každý zná ze školy nějakého cizince a často zná i jeho osobní historii.


2 komentáře:

Ygrain řekl(a)...

S vyjádřením, že redukce dějepisu na seznam jmen a letopočtů je k ničemu, ale...

"Na zdi učebny visí portréty Stalina a Gottwalda"

Jak děti poznají, že se jedná o Stalina a Gottwalda? Vědět, jak který politik vypadal, je požadovaná vědomost? Nebo jim tuto informaci sdělí učitel? (Navíc, z téhle fotky bych tedy generalissima asi nepoznala.)

"přičemž ten první je s černou páskou. Děti mají přijít na to, v jakém období snímek vznikl. Čeká je takřka detektivní pátrání."

Tím detektivním pátráním se myslí dospět k logické úvaze, podle čeho by se dal snímek datovat, a ověřit, zda vědí, co znamená černá páska na fotce? Nebo to si mají někde dohledat?

Není mi taky jasné, co je vlastně cílem této aktivity. Pokud se má diskutovat o imigraci, pak jsou čerstvější nebo geograficky a demograficky významnější konflikty než zrovna korejská válka, nebo snad autoři spoléhají, že se děcka dívají na MASH? A proč se k tomu leze přes oslí můstek datace fotografie, ze které absolutně nevyplývá, kdy vlastně korejská válka byla?

Je tu, prosím, nějaký dějepisář, který by mi to mohl objasnit?

"Rozběhne se živá debata, protože k tomuhle tématu má každý žák co říct, každý zná ze školy nějakého cizince a často zná i jeho osobní historii"

Tak o tom bych si dovolila s úspěchem pochybovat. Ono totiž v malých městech imigrantů zase tolik nebývá.

Miloslav Novotný řekl(a)...

Příšerný přístup. Ostatně, jak jinak, když je inspirován ústavem pro výrobu dějin. Tvrdím, že pro celoživotní VLASTNÍ světonázorovou orientaci v historii je v raném věku nejvhodnější osvědčená metoda "ilustrovaného kalendáře". V dobovém příměru tím myslím vzdělání v "biblické dějepravě", bibli si pak čti každý sám, a jak uznáš. Začínat vytvářením hotového názoru je špatně. Nemá-li jít o milion chvilek pro dějepis, totiž.

Okomentovat