9.1.20

Tři čtvrtiny rodičů si myslí, že by měl stát přispívat na jazykové vzdělávání


Česká republika by se měla podílet na financování jazykového vzdělávání svých obyvatel. Výsledky vyplývají z výzkumného šetření agentury STEM/MARK, které proběhlo mezi více než šesti sty studenty a rodiči. Přestože v jiných zemích Evropy je podpora státu samozřejmostí, v Česku stále nikoliv. Výzkum zadala společnost EF Education First, světový lídr v oblasti jazykového vzdělávání.

Znalost cizího jazyka není jen soukromá záležitost. Stupeň jeho zvládnutí ovlivňuje prosperitu společnosti a stát by se tak měl na jazykovém vzdělávání podílet i finančně nad rámec školní výuky, například formou půjček na jazykové pobyty. S tímto názorem souhlasí 76 % oslovených rodičů a 82 % dětí.



(Graf: názor rodičů a dětí v ČR ohledně finanční podpory jazykového vzdělání ze strany státu)
Zdroj: EF Education First

„Z výzkumu vyplývá, že veřejnost vnímá angličtinu s velkým odstupem před dalšími jazyky jako zdaleka nejperspektivnější jak pro cestování, tak pro kariéru i pro studium v zahraničí. Více než tři čtvrtiny rodičů (76 %), kladou na jazykové vzdělávání důraz a trvají na tom, aby jejich děti zvládly cizí jazyk přinejmenším na komunikační úrovni. Pro 22 % oslovených rodičů je důležité, aby jejich potomek mohl v cizím jazyce komunikovat bez jakýchkoli kompromisů,“ uvedla k výsledkům průzkumu Monika Petrásková, Country Manager ve společnosti EF Education First, Česká republika.

Necelou čtvrtinu rodičů (24 %) lze naopak zařadit mezi technooptimisty: kloní se k názoru, že výuku jazyků v dohledné době částečně anebo úplně vyřeší technologie, jako jsou mobily, proto podle nich není třeba věnovat studiu jazyků obzvláštní pozornost. Mezi dětmi je podíl technooptimistů ještě vyšší (30 %), mají na sebe také menší nároky, co se týče úrovně zvládnutí jazyka na té nejvyšší úrovni (13 %), než na ně mají jejich rodiče.

Rodiče na studium cizího jazyka u svého dítěte ročně vynaloží necelých 5 tisíc korun, do jazykového pobytu v cizině jsou však ochotni investovat výrazně vyšší částku

Z porovnání forem výuky jazyků vychází jako zdaleka nejefektivnější pobyt v zemi, kde se mluví příslušným jazykem. Myslí si to polovina studentů i rodičů. S velkým odstupem následuje u studentů kurz v jazykovce v ČR (15 %) a individuální výuka/konverzace s rodilým mluvčím (14 %) - obě tyto formy překvapivě překonávají i školní výuku (10 %). Rodiče vidí konverzaci s rodilým mluvčím (19 %) obdobně efektivní jako školní výuku (18 %).

V pořadí vytoužených destinací pro studium angličtiny dominují u studentů Velká Británie (75 %), USA (67 %) a Kanada (37 %). Británie drží primát i u rodičů (76 %), další země následují až s velkým odstupem - USA (48 %) a Kanada je v podstatě narovno s Austrálií (23 a 22 %).

V průzkumu se rodiče také vyjadřovali k částce, kterou ročně vynakládají na jazykové vzdělávání svého dítěte. „U 86 % rodičů tento průměr činí 4 645 Kč. Na otázku, jakou částku jsou rodiče připraveni investovat do studijního pobytu svého potomka v cizině, aby mu to přineslo významné zlepšení jeho jazykových dovednosti, uvedla více než polovina rodičů (54 %) částku nad 20 tisíc Kč, 31 % pak částku vyšší než 35 tisíc Kč, tj. více než je průměrný měsíční příjem. Svědčí to o tom, že pro rodiče je skutečně důležité, aby studium probíhalo v původním jazykovém prostředí. Mezi oběma generacemi na tomto panuje shoda a odpovědělo tak jak 61 % rodičů, tak dětí,“ vysvětluje jedno z klíčových zjištění průzkumu Monika Petrásková ze společnosti EF Education First.

Gramatiku a slovíčka umíme. Teď ještě zapracovat na konverzaci

Jak ukázalo nedávno publikované mezinárodní srovnání The EF English Proficiency Index for Students 2019, studenti angličtiny z České republiky zaznamenali meziroční zhoršení. Podle žebříčku (2), který sestavila společnost EF Education First na základě výsledků 2,2 milionů testů studentů ze 100 zemí celého světa, Češi klesli z 20. na 23. místo. „Nadále to sice Českou republiku řadí do skupiny zemí s vysokou mírou znalosti angličtiny, ale ve srovnání se skupinou prominentních zemí, mezi něž patří Nizozemsko či skandinávské země, nám ovšem stále schází větší důraz na využívání jazyka v praxi. Teprve pak se schopnost konverzace v angličtině může posouvat na nejvyšší úroveň,“ řekla Monika Petrásková ze společnosti EF Education First.

Právě skandinávské země Švédsko, Norsko, Dánsko či Finsko, které se v nejnovějším srovnání vešly do 7. místa, vynikají systémovou podporou výuky cizího jazyka. Mezi rozšířené formy patří i půjčky na jazykové pobyty v původním jazykovém prostředí, jež usnadňuje permanentní konverzaci v cizím jazyce. Za pozitivní příklad systémového přístupu a podpory výuky může v Evropě sloužit Maďarsko a Francie, které během jednoho roku zaznamenaly výrazný vzestup – Maďarsko se zlepšilo dokonce o šest příček na 15. místo.

(1) Průzkum formou internetového dotazníku CAWI v srpnu 2019 pro společnost EF Education First provedla společnost STEM/MARK. Svoje názory na oblast jazykového vzdělávání poskytlo celkem 612 respondentů z České republiky, z toho 306 rodičů s alespoň jedním potomkem ve věku 13 až 25 let a 306 studentů ve věku 15 až 25 let.

(2) Další informace o The EF English Proficiency Index for Students 2019 včetně testu jsou přístupné prostřednictvím odkazu www.ef-czech.cz/epi.

O organizaci EF Education First

Mladý Švéd Bertil Hult, který v roce 1960 cestoval poprvé do Anglie, to neměl s učením ve škole kvůli dyslexii jednoduché. Byl proto překvapen, s jakou lehkostí se mu podařilo zvládnout při svém pobytu v Anglii angličtinu. Bertil nabyl přesvědčení, že tradiční forma výuky nemusí být vždy efektivní. V roce 1965 se rozhodl založit menší společnost s názvem Europeiska Ferieskolan (Evropská prázdninová škola), ve zkratce EF, která kombinovala jazykovou výuku s cestováním do zahraničí. Hultův koncept se stal vůbec první formou výuky mimo klasické školní třídy. Zážitková výuka se stala jednou z hlavních metod současného moderního vzdělávacího systému.

Zkratka EF byla později oficiálně změněna na „EF Education First“ (vzdělání na prvním místě), což odráží vývoj organizace a její přeměnu v globální vzdělávací společnost. EF nabízí širokou škálu vzdělávacích programů – od jazykových pobytů po studium v zahraničí a studentské výměnné programy. Společnost má více než 50 let zkušeností s výukou jazyků v zahraničí a vlastní 54 kampusů napříč 5 kontinenty.

EF vydává od roku 2010 světovou studii hodnotící znalost anglického jazyka - EF English Proficiency Index (EPI). Indexu je uznávanou studií i na poli akademickém a obchodním. Nyní je index EF EPI zveřejňován každoročně a nabízí vhled do širokého spektra jazykových problémů.


4 komentáře:

Jiri Janecek řekl(a)...


Ma smysl v anketach klast otazky na miru souhlasu, ktere slozene ze dvou casti?

PS: Opet bych pridal stitek "PR clanek"

Tomáš Barták řekl(a)...

Neřeším článek ani nadpis. Stát by měl, podle mě, řešit úroveň, smysluplnost a efektivitu jazykového vzdělávání ve školách. Jasně že na prvním místě na základních školách. A v návaznosti na dalších stupních. To se ale neřeší. Nesmyslný druhý cizí jazyk, který často nemá pokračování na střední škole, je toho jasným důkazem. Obě moje děti jsou zářným příkladem (obětí) tohoto "systému".

Vít Tomis řekl(a)...

Ono to ale vypadá, že respondenti spíše než o příspěvky na vzdělávání stojí o příspěvky na cestování.

Eva Adamová řekl(a)...

Naprostý souhlas s panem Bartákem. A jen dodám, že ten, kdo se jazykově vzdělávat chce, má díky internetu nepřeberně možností.

Okomentovat