16.1.20

Stanovisko ČMKOS k výchozímu dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do 2030+

Z připomínek vybíráme: Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) považuje za zásadní, aby rozvoj dalšího vzdělávání / celoživotního učení byl nahlížen optikou sdílené zodpovědnosti klíčových aktéru takového systému. Tato zodpovědnost znamená reálnou šanci tento systém spoluvytvářet a řídit. Zároveň je nutné zajistit, aby klíčoví aktéři byli nahlíženi jako rovnocenní. Jsme pevně přesvědčeni, že vhodnou cestu, která toto zajišťuje, je silný sociální dialog a garance státu, že takový sociální dialog v oblasti dalšího vzdělávání bude podporovat. Proto považujeme za zásadní, aby dokument HSVP2030+ obsahoval jasnou textaci této optiky. ČMKOS navrhuje doplnit jako zásadní: „Nezastupitelnou úlohu při rozvíjení systému dalšího vzdělávání musí mít silný sociální dialog a úzká spolupráce mezi sociálními partnery (zaměstnavatelé a zástupci zaměstnanců). Sociální partneři by se měli aktivně spolupodílet na zavedení efektivního a pružného systému celoživotního učení do společnosti a participovat na tvorbě vzdělávacích nástrojů v oblasti celoživotního učení.“




2 komentáře:

Ondřej Šteffl řekl(a)...

Kdo by to řekl, že já se někdy ztotožním se stanoviskem ČMKOS:

"Soudobá mezinárodní společnost prochází radikální proměnou. Klíčovým slovem analýz budoucího vývoje je nepřestávající a hluboká transformace světa kolem nás. Technologické změny spojené s využíváním umělé inteligence, demografické změny spojené se stárnutím populace nebo závažné klimatické změny spojené s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství vedou k jasnému přesvědčení, že učení se v průběhu celého života bude nevyhnutelným požadavkem společnosti na každého jednotlivce. Základním předpokladem pro plnohodnotný a kvalitní život se tak stane schopnost celoživotně se učit. V ČR je však dlouhodobě nízká participace obyvatel v dalším vzdělávání (Eurostat, 2019).

Tato situace je vážná zejména proto, že české hospodářství je výrobně orientované a bude tedy významně zasaženo technologickými změnami. Vzdělávací systém musí vytvářet a kontinuálně pečovat o pozitivní vztah k učení u všech věkových kategorií. Cílem je připravit jednotlivce na to, že se budou kontinuálně učit v průběhu celého života novým věcem. Vzdělávací systém ale zároveň musí žákům, studentům a dospělým zprostředkovat a pomoci osvojit si základní dovednost samostatně se učit, a to v různých vzdělávacích prostředích. Důležité je aktivně podpořit u dospělých přesvědčení o jejich spoluzodpovědnosti za další rozvoj dovedností potřebných v občanském, profesním i osobním životě. Vzdělávací systém, ať už ve své formální nebo neformální podobě, by měl za tímto účelem umožnit otevřený a všem dostupný přístup k relevantním vzdělávacím zdrojům, jakými jsou například odborná literatura, tutoriály, odborná fóra, ale i on-line programy a další.
Výzvou pro období po roce 2020 bude vznik a rozvoj komplexního, inkluzivního a prostupného systému celoživotního učení zasazeného do mezinárodního kontextu: „Tento systém celoživotního učení, představuje zásadní koncepční změnu pojetí vzdělávání, jeho organizačního principu, kdy všechny možnosti učení – ať už v tradičních vzdělávacích institucích v rámci vzdělávacího systému či mimo ně – jsou chápány jako jediný propojený celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a který umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoli během života.“ (Palán, 2006, s. 25). Takový systém podporuje jedince v tom, aby se mohl průběžně orientovat ve změnách společnosti, dokázal se na ně napojit a díky tomu být aktivně zapojen do občanského i profesního života.

V souvislosti s dynamickým vývojem poznání ve společnosti je potřeba, aby vzdělávací nástroje (např. vzdělávací programy, mobilní aplikace, e-learning, infrastruktura sociálních sítí a jiné) v rámci tohoto systému mohly vznikat mezisektorálně (spoluprací vzdělávacích institucí se sociálními partnery, výzkumnými institucemi nebo neziskovými organizacemi). Vzdělávací systém by měl být schopen nabídnout široké spektrum příležitostí, tj. vzdělávacích nástrojů zaměřených na hlubší rozvoj dovedností potřebných v občanském, profesním i osobním životě


Vytučnil OŠ. Jediné co bych změnil je pořadí, já bych vždy psal: v osobním, občanském, i profesním životě.

Josef Soukal řekl(a)...

Zní to krásně, ale teď k praktické příklady:

Má škola zahrnovat do svého hodnocení žáka certifikáty odjinud? Proč, když za tyto certifikáty neodpovídá a nemá žádnou možnost ovlivnit průběh jejich získávání?
Budeme uznávat jako plnohodnotnou možnost získat kvalifikaci učitele absolvování kurzů vedených firmami mimo vzdělávací systém? Proč a na jakém základě?

Okomentovat