15.1.20

Připomínky Stálé konference ředitelů SYPO k dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

Z připomínek vybíráme: "Za klíčové pro tento dokument bude to, jak bude uveden do praxe a kdo bude za jeho implementaci zodpovědný."





Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ jsou materiálem, který má potenciál:
  • opíráním o převážně průkazná data přispět k sjednocování směřování českého vzdělávání;
  • komplexností a strukturováním umožnit vytvoření strategie (bílé knihy), která bude konsensuálně vnímána profesionály, poučenou veřejností a nadstranicky přijata politiky;
  • předkládáním indikátorů a zdůrazňováním implementační problematiky přispět ke skutečnému strategickému řízení vzdělávání v ČR;
  • způsobem zpracování a projednávání posílit důvěru u všech aktérů vzdělávací politiky k přechodu od chaotického řízení vzdělávání k řízení konzistentnímu.

Za klíčové pro tento dokument bude to, jak bude uveden do praxe a kdo bude za jeho implementaci zodpovědný.

Doporučení pro implementační fázi:
  • K objasnění významu výsledných textů a jejich aplikace do dalších dokumentů, resp. rozpracování v dalších dokumentech, nabídnout pro odbornou veřejnost semináře či workshopy. Ty by mohly zároveň propojovat vyhodnocení dosavadní strategie s novými cíli.
  • Pro praktické využití dokumentu a zároveň jeho přijetí odbornou veřejností navrhnout a připravit zjednodušenou heslovitou podobu dokumentu, která by jasně definovala, co je základním cílem Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Pedagogové by měli jasně vědět, co se od nich bude v průběhu naplňování jednotlivých etap strategie očekávat.

Návrhy ke zvážení:
  • V textu nejsou (např. na str. 20, odstavec „Čtvrtým cílem…“ se zmínkou o ověřování gramotností a klíčových kompetencí při přijímacích zkouškách, které ovšem krom středních a vysokých konají i vyšší odborné školy atd.) zmiňovány vyšší odborné školy, jako důležitý nositel profesně orientovaného terciárního vzdělávání (v ČR v rámci regionálního školství);
  • navrhnout a doplnit rámec pro  povolenou komunikaci mezi sousedícími stupni škol při přechodu dětí a žáků na vyšší stupeň školy (Možnost za jasně daných podmínek (zejména viz GDPR) odborně a s ohledem na potřeby žáka sdílet informace o jeho speciálních vzdělávacích potřebách např. se zachycením vývoje za poslední 3 roky, pomocí předání žákova portfolia aj.);
  • přidat konkrétní informace o rozvoji investic přímých i nepřímých nákladů (je to pochopitelné v současné situaci, do budoucna je to stále neuzavřený problém);
  • zajistit dostatečný počet přípravných tříd při ZŠ pro děti s odkladem školní docházky z důvodu ohrožení budoucím školním neúspěchem;
  • návrh finančního řešení personálního obsazení škol - nejen koordinátorů prevence, výchovných poradců, ale i speciálních pedagogů, psychologů a stejně tak nepedagogických zaměstnanců, zejména v administrativě;
  • snížit přímou vyučovací činnost metodikům prevence;
  • vytváření nových pozic ve školství (technický ředitel, apod.) lze dnes již řešit např. ustavením zástupce pro ekonomickou a správní činnost; strategie by spíš měla navrhovat možnosti pro sloučení činností a předání agend do společných „středisek služeb“, čímž by došlo k úspoře finančních prostředků (BOZP, GDPR, ICT….);
  • zařadit do Strategie důraz na změnu práce VŠ směrem k posílení praktických dovedností absolventů, a to zejména u pedagogických oborů;
  • postupně navrátit na pedagogické fakulty vzdělávání učitelů nejen pro první a druhý  stupeň základních škol, ale také pro střední školy, jak tomu bylo v minulosti. Pedagogické fakulty by měly v budoucnu vzdělávat celé spektrum aprobovaných oborů pro základní a střední školy s důrazem na kvalitní pedagogickou přípravu nových generací učitelů;
  • nový pohled na inkluzi - nastavení inkluze, tak jak ho uvádí strategie, nereflektuje praxi při současné špatně nastavené inkluzi a neřeší její nápravu (Strategie podporuje inkluzi v současné podobě, ta ale není dobře nastavená a snižuje kvalitu výuky ve třídách, kam jsou zařazeni např. i žáci s mentální retardací. Dětem s mentálním postižením, které nemají optimální podmínky pro své vzdělávání - a to v běžné třídě nemají - reálně škodí. Tito žáci jsou neúspěšní, nešťastní, často utíkají do nemoci, ostatní děti se s  nimi nekamarádí, protože si nerozumějí.);
  • zohledňování portfolií žáků u přijímacích zkoušek na střední školy může znatelně zvýhodnit žáky z rodin, jejichž rodiče mají o vzdělávání svých dětí zájem;
  • proměna kariérového poradenství – ve školách by se měla oddělit role výchovného a kariérového poradce;
  • navrhnout jednotný centrální systém matriky, legislativních norem a podpory, dotazníková šetření posílat centrálně z jednoho místa;
  • administrativně zjednodušit podpůrné programy pro znevýhodněné žáky (např. obědy zdarma);
  • zapracovat standardy a vydat ŠVP, kde 70-80 % bude dáno státem, 20-30 % dotvoří škola dle podmínek - výstupy jsou definovány a vytváření specifických ŠVP je pouze zbytnělou administrativou odvádějící učitele od práce se žáky;
  • v dokumentu neopomíjet akcent na řízení středních odborných škol, středních odborných učilišť a zároveň velkých škol s velkými areály a majetkem;
  • OECD ČR vytýká mimo jiné nedostatek systematického sběru a vyhodnocování dat, která jsou základem pro systémové řízení vzdělávání. Přitom různé subjekty sbírají celou řadu dat. V uvedeném dokumentu chybí vize vytvoření souboru otevřených agregovaných (anonymizovaných) dat z různých subjektů k možnosti jejich dalších analýz;
  • dokument neklade dostatečný důraz na otázky intrapersonální kompetence a interpersonální kompetence, které jsou základem pro studijní úspěšnost žáků, prevenci sociálně nežádoucích jevů ve školách, školní klima a sociální soudržnost společnosti.

Připomínky k textu:
  • Neměl by se název kapitoly 7.3 SL3 upravit tak, aby pořadí témat odpovídalo pořadí důležitosti?: „Zvýšení důvěry, vzájemné spolupráce a odborných kapacit“.
  • Kapitola 7.2. SL2: Podpora učitelů a ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání – doporučuji rozdělit na dvě oblasti, které jsou výrazně specifické – Podpora učitele a Podpora ředitele školy. Oblasti mají významně rozdílné potřeby. 
  • V kapitole 7.1.3.2 je uvedeno, že ročníkovou (míněno - maturitní) práci s obhajobou lze dle právních předpisů realizovat ve středních odborných školách místo praktické zkoušky. Tvrzení je nepřesné, zavádějící (viz § 79 školského zákona), nejde jen o alternativu k praktické zkoušce, ale s praktickou zkouškou může být obhajoba práce kombinována, stejně tak mohou maturitní práci a její obhajobu konat (a konají) i žáci gymnázií, ne jen odborných škol. 
  • U některých indikátorů pojmy "drtivá většina" atp. bez jednoznačného vymezení neumožňují následně konstatovat, zda bude indikátor naplněn či nikoli.
  • Nezbytné je jednoznačně používat a rozlišovat pojmy "dítě, žák, student, ...", rozlišovat, kdy je skutečně řeč jen o "učiteli", a kdy se naopak tímto pojmem pravděpodobně myslí obecně pedagogičtí pracovníci, jinak může být obsah dokumentu zavádějící (např. se hovoří o nutnosti zlepšit odměňování učitelů, ale zřejmě jde o všechny pedagogické pracovníky; posílení financování škol odpovědných za zlepšování výsledků znevýhodněných žáků a studentů - pravděpodobně se ale týká i předškolního vzdělávání, tedy znevýhodněných dětí - atp.)





  • „V rámci Strategie 2030+ doporučujeme pro řešení segregace posílit kontrolu využívání spádovosti – tedy zda obce uměle nevytvářejí spádové oblasti či jinak nevyužívají spádovost pro posílení segregace. A to včetně metodického vedení práce se spádovostí, tvorby map a posílení dostupnosti dat o segregaci ve školství. Mezi další kontrolní opatření doporučujeme vyšší kontrolu a revizi práce pedagogicko-psychologických poraden a jejich administrativní a metodickou podporu v oblastech, kde pokračují segregační tendence.“ - výše uvedený komentář je do jisté míry nesmyslný, neboť rodič má právo svobodné volby školy. 

  • V případě školních družin a školních klubů doporučujeme koncepční změnu spočívající v zahrnutí těchto aktivit přímo do základního vzdělávání poskytovaného základními školami, a to formou jeho nepovinné, doplňkové části. Uvedené řešení umožní logické provázání a přímou návaznost těchto volnočasových aktivit na povinnou složku vzdělávání, účelnější využití personálních i finančních zdrojů a snížení administrativy spojené s odděleným pojetím těchto činností.“
„Úzce propojit činnost škol a školských zařízení pro zájmové vzdělávání pomocí cíleného provázání jejich školních vzdělávacích programů (ŠVP).“
K propojování ŠVP ZáV dochází již od doby vytvoření metodiky pro tvorbu ŠVP pro ZáV ze strany NIDM, poté NIDV, proto by byla vhodná jasnější formulace. 

  • “V zájmu zkvalitnění vyučování a odbřemenění učitelů se doporučuje v rámci revizí RVP výrazná redukce očekávaných výstupů RVP…” (7.1.3.1, s. 29)
Přetíženost vzdělávacím obsahem nespočívá pouze v nadměrném obsahu vzdělávání, ale v předmětech jako matematika a český jazyk také v nácviku rutinních činností, kterým je věnována výrazná část vyučování. Odbřemenění od nácviku rutinních činností spočívá v možnostech využívat digitální technologie pro rutinní činnosti. S tím je ale spojeno také povolení jejich užívání v přijímacích zkouškách na střední i vysoké školy a v maturitních zkouškách. Tuto problematiku dokument neřeší.

  • “V zájmu zkvalitnění vyučování a odbřemenění učitelů se doporučuje v rámci revizí RVP výrazná redukce očekávaných výstupů RVP…“ (7.1.3.1, s. 29)
Přetíženost vzdělávacím obsahem není způsobena pouze RVP, ale také (a především) nadměrný objemem učiva v učebnicích. Je třeba v učebnicích jasně rozlišit základní a rozšiřující učivo, změnit udělování doložek učebnicím.

  • zachovat jejich základní strukturu i užívané pojmy” (7.1.3.1., BOX 3)
RVP pro různé stupně vzdělávání používají ve stejném smyslu různé pojmy (např. očekávaný výsledek, očekávaný výstup). V takovém případě je žádoucí pojmy v rámci revizí sjednotit. RVP pro různé stupně vzdělávání naopak používají podobné pojmy v odlišném smyslu (vzdělávací obor, obor vzdělání), v takovém případě je žádoucí snadno zaměnitelné pojmy v rámci revizí odlišit.

  • “Považujeme za vhodné jednotné přijímací zkoušky zachovat, ale změnit jejich obsah.” (7.1.3.2., Oblast 2 Jednotné přijímací zkoušky)
Pro zvýšení významu základních škol i z hlediska přetížení středních škol s maturitní zkouškou v jarním období by bylo žádoucí uvažovat o výstupní zkoušce - absolutoriu na základní škole, která by byla základem přijímacího řízení na střední školy a kterou by procházeli všichni žáci základní školy. Stávající systém přijímací zkoušky na střední škole způsobuje mimo jiné:
    • přetíženost středních škol v jarním období;
    • zaměření vzdělávání v 9. třídě prioritně na skupinu žáků, kteří konají přijímací zkoušky;
    • deformace vzdělávání 9. ročníku ZV ve vzdělávacích oblastech matematika a český jazyk na požadavky k přijímacím zkouškám;
    • chybí nám data o výsledcích cca ⅓ žáků ZV, kteří nekonají přijímací zkoušky na SŠ;
    • žáci, kteří nekonají přijímací zkoušky polevují ve studijním úsilí.

  • “Zlepšování kvality vzdělávání by se mělo stát normální součástí života každé školy…” (7.1.3.4., str. 38)
Základem zlepšování kvality je autoevaluace,  její propojení s vnější evaluací a z toho vyplývající formulace cílů a strategií vzdělávání kvality poskytovaného vzdělávání. Tento proces uvedený dokument zcela pomíjí, přitom je zásadní nejen na úrovni školy, ale na úrovni žáka, učitele, školy, regionu i státu.

  • “popsat standard pedagogického leadershipu” (7.2.3.1.)
OECD aktuálně od vytváření standardů ustupuje, protože cílem je podporovat rozvoj profesní osobnosti, která cíleně a systematicky pracuje na vlastním profesním růstu a ne se snaží slepě naplnit standard.

Připomínky/Návrhy pro rozpracování:
  • Připomínky se vážou ke specifickým cílům, kterých by mělo dosáhnout české vzdělávání do roku 2030+ (návrhy směřují k implementační fázi Strategie 2030+) – str. 23 – 26.
    • SC2_H - Navrhnout legislativní ukotvení lepšího a rychlejšího předávání informací mezi školou a OSPOD, možnost znát výsledky a závěry .
      • Redukce školních absencí se nedaří kvůli nespolupráci OSPODu se školami a s nechutí státních zástupců řešit závažné záškoláctví. I když má žák stovky zameškaných neomluvených hodin, policie v lepším případě řeší případ jako přestupek a rodič dostane maximálně pokutu. Např. Pardubický a Královéhradecký OSPOD případy někdy neřeší vůbec. Ředitelé zde nemají žádné informace o tom, kteří žáci jsou klienty OSPODu a jakými způsoby problémy žáků OSPOD řeší.  
    • SC2_K – Rozlišit akademického, profesního bakaláře (podle současného VŠ zákona) a profesionálního bakaláře z VOV. 
      • Studenti VOŠ jsou vystaveni základní nerovnosti s ohledem na nepoměr náročnosti a výstupního hodnocení (DiS. vs. Bc.) jejich profesního terciárního studia (evropsky 6 EQF, 180 ECTS, analogicky jako např. v německé, anglické, severské jazykové oblasti).
V situaci, kdy každá VŠ může stanovit specifická kritéria pro přijímací řízení do magisterského studia, umožňuje VŠ mít plnou kontrolu nad studiem vyšší kvalifikace než EQF 6 (magisterská, inženýrská). Zásadním přínosem pro implementaci jakékoli strategie v této oblasti budou výsledky OP VVV Inovace VOV, horizont 2021.

    • SC2_F_2 - Podpořit zájem studentů psychologie, kteří se budou připravovat přímo na práci ve školách.
      • Školní psychologové na trhu práce reálně nejsou. Pro jejich práci musí být vytvořeno místo hrazené z prostředků na platy, u škol nad 500 žáků a v problémových lokalitách na úvazek 1,00. V současné době jsou hrazeni ze Šablon na dobu určitou a profesní nejistota ovlivňuje jejich práci.  

    • SC_G_2 - Vytvořit meziresortní skupinu a nalézt prostředky pro podporu romských rodin, které vzdělávání svých dětí podporují;
zaměřit se na ranou péči o romské děti  ve věku do 3 let – např. vedení „jeslí“ v romských lokalitách.
      • Pokud se nezmění osvěta v romské populaci a podmínky pro výchovu dětí, jejich školní úspěšnost se nezlepší. 

    • SC_G_4 - Zavést na školách povinné roční denní kurzy pro žáky – cizince bez znalosti českého jazyka, teprve následně by žáci nastoupili do hlavního vzdělávacího proudu a mohli by se řádně vzdělávat.
      • Současný stav vede ředitele školy k nutnosti porušovat zákon – např. žák cizinec nemůže být poučen o bezpečnosti ve škole a seznámen se školním řádem, když česky nerozumí.  

    • SC2_I_3 - Zpřísnit přijímací zkoušky na střední školy tak, aby na maturitní obory byli přijímáni pouze žáci se studijními předpoklady a snížit počet kol v přijímacím řízení;
systematicky podpořit učňovské obory systémem stipendií;
přijmout opatření ze strany MŠMT ke snížení počtu míst ve středních školách podle demografické křivky, což vyžaduje zásah do zřizovatelských kompetencí krajů.
  • Příliš velký počet středních škol snižuje jejich kvalitu. Na učňovské obory nastupují žáci bez motivace práci vykonávat – v současné době pouze nejslabší absolventi základních škol a žáci ze škol zřízených podle §16. I žáci bez studijních předpokladů jsou přijímáni na maturitní obory. Snížit počet středních škol je pro krajské politiky, kteří je zřizují,  velmi nepopulární. Pokud nebude krajům nařízen počet míst ve středních školách podle demografického vývoje a specifika kraje, nebude vůle a odvaha ke snížení počtu středních škol. Přijímací zkoušky jsou více kolové, takže se dnes na maturitní obor dostane téměř každý žák. Sporná je i kvalita některých soukromých středních škol. Přestože rodiče na jejich provoz přispívají, jsou financovány ze státního rozpočtu jako školy státní. Kvalitu škol může posoudit ČŠI. Omezení finančního příspěvku však není příliš využíváno.  

    • SC2_K_1/2  - S ohledem na nárůst počtu psychiatricky nemocných žáků zvýšit počet dětských psychiatrů;
k omezení sociálně patologických jevů ve školách přijmout novelu školského zákona, která umožní i vyloučení žáka ze základní školy na dobu určitou - žák bude mít zadané individuální úkoly, ale za jeho vzdělání budou po dobu vyloučení zodpovídat rodiče.

  • Agresivita žáků narůstá vůči spolužákům i vůči učitelům Škola nemá žádné účinné nástroje na zvládání agresivních žáků – školský zákon a další předpisy jsou zcela bezzubé. Agresivní žáci ohrožují bezpečnost ve školách a znemožňují vzdělávání ostatních, což ve výsledku snižuje úroveň vzdělávání ve školách.


1 komentář:

E.Kocourek řekl(a)...

kdo bude za jeho implementaci zodpovědný

Tak tohle vím přesně. Fakticky zodpovědný nebude nikdo. Vždyť přece máme demokracii. ////

V případě paskvilu 2030+ mě ten nedostatek zodpovědnosti nijak netrápí. ////

Okomentovat