9.1.20

Připomínky Asociace ředitelů gymnázií k dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

Asociace ředitelů gymnázií České republiky (AŘG) vítá vznik dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a zahájení odborné diskuse o jeho obsahu. Dokument chápeme jako doporučení pro zpracovatele budoucí Strategie 2030+ a to je východiskem zpracovatelů tohoto textu, který je shrnutím interní diskuse uvnitř AŘG. AŘG oceňuje komplexní přístup zpracovatelů, snahu o maximální zapojení co nejširší pedagogické veřejnosti a průběžné diskuse v průběhu jeho tvorby. Věříme, že dále uvedené komentáře a doporučení pomohou zpracovatelům Strategie 2030+ při její tvorbě.

2.1. Principy a struktura dokumentu

Všech 5 principů v návrhu, tedy dlouhodobost, vnitřní konzistence, zohlednění funkčních prvků, nutnost pilotování a důraz na implementaci, pokládáme za správné a souhlasíme s nimi.

Zásadním principem dokumentem tak významného dokumentu, jakým následně vzniklá strategie vzdělávání bude, musí být i zohlednění všech dostupných zdrojů a různých pohledů. Právě zde je výrazný prostor pro další diskusi a to např. v pohledu na vhodná opatření, vedoucí k zajištění rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny.

Vnitřní členění dokumentu bude umožňovat snazší další diskusi nad dílčími body následně vznikající strategie. Jako velmi pozitivní hodnotíme začlenění indikátorů.

Kromě principů nové strategie je dle názoru AŘG nutné jasně formulovat podmínky nezbytné pro naplnění cílů. Za ně AŘG považuje zejména ekonomické podmínky, tj. závazek zajištění potřebného objemu finančních prostředků na dosažení cílů vznikající Strategie 2030+. Jsme toho názoru, že v dokumentu musí být jasně řečeno, že není možné očekávat naplnění cílů Strategie, bez potřebného finančního krytí.

Jako možné řešení se jeví přeformulování „SL4: Zvýšení financování a zajištění jeho stability“ do podoby podmínky pro naplněný cílů.

Další zásadní podmínkou, jak vyplývá i z textu samotného dokumentu, výrazná spolupráce zřizovatelů na její realizaci. Potřebných změn není možné dosáhnout bez zásadní restrukturalizace sítě škol a oborově struktury.

Doporučení

  • Text vznikající Strategie 2030+ doplnit o jasně definované podmínky, nezbytné pro stanovení cílů formulovaných ve Strategii 2030+
  • V další diskusi se zaměřit na zdroje a pohledy, které nebyly zohledněny.
  • Jednotlivá doporučení nemají stejnou váhu a bylo by dobré je rozčlenit na zásadní a ostatní, nebo alespoň řadit dle důležitosti.

2.2. Strategické cíle

Strategické cíle pokládá AŘG za vhodně zvolené. Stejně tak jejich rozpracování do specifických cílů a jejich provázání s indikátory dosažení jednotlivých cílů.

2.2.1. Kompetenční rozvoj a problematika Obsahu a s tím spojené navrhované strategické linie

Kompetenční rozvoj je nastaven jako cíl vzdělávání platným školním zákonem. SC1, tak jak je v dokumentu stanoven, vnímá AŘG jako apel na dotažení kurikulární reformy.

Doporučení


  • Pokud má Strategie 2030+ pracovat s pojmem „gramotnosti“, musí být tento pojem legislativně ukotven. V současné době tomu tak není a dochází k matení pojmů. Cílem vzdělávání zůstává pro školy kompetenční rozvoj a není tak jasné, proč probíhají ze strany ČŠI šetření v oblasti např. sociální gramotnosti.
  • Dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ pracuje s pojmem kompetence hodně volně. Chceme-li akceptovat konzistenci materiálu jako jeden ze základních principů vznikající Strategie, je nutné se toho vyvarovat.

V dokumentu je konstatována vysoká předimenzovanost obsahu učiva v RVP a s tím spojená nemožnost aplikovat vhodné metody výuky. Zmiňována je potřeba redukce obsahu až na 50% stávajícího stavu. Předimenzování obsahu vnímá v některých vzdělávacích oblastech i AŘG.

Doporučení

  • K redukci učiva je nutné přistupovat velmi opatrně a vždy se zohledněním navazujícího stupně vzdělávání, zejména v oblastech matematiky, českého jazyka a cizích jazyků. Pilotáž zvažovaných úprav je nezbytná.
  • AŘG vidí jako vhodné zahájit diskusi o povinné výuce druhého cizího jazyka na druhém stupni ZŠ.
  • Při plánování změn v obsahu učiva je nutné zohlednit fakt, že některé obory se rozvíjejí tak dynamicky, že bude nutné obsah učiva naopak zvětšit. Typickým příkladem je oblast ICT a společenských věd.

2.2.2. Nerovnosti v přístupu ke vzdělávání 

AŘG zásadně odmítá tvrzení, že Kulaté stoly přinesly shodu na dlouhodobé potřebě redukce či zrušení víceletých gymnázií. Jednou ze základních změn, které přinesl rok 1989, byla svobodná volba vzdělávací cesty. O tom, jako cestu si žák a jeho rodiče zvolí, již měl rozhodovat jen jeho zájem a studijní předpoklady. Opatřeními, kterými se Strategie 2030+ snaží dosáhnout rovnosti, tuto svobodu občanům berou. Navíc, jak vyplývá z některých studií, dnes není problém v rovnosti přístupu ke vzdělání, ale zásadní problém je v rovnosti přístupu ke kvalitnímu vzdělání.

Rozložení víceletých gymnázií v ČR respektuje dnes také potenciál uchazečů a poptávku po vzdělávání v tomto typu škol. Lpění na plošném rozdělení kapacit na 5 – 10 % způsobí ve větších centrech, že se na mnoho dětí, které by měly svůj potenciál rozvíjet na víceletých gymnáziích, prostě nedostane. Víceletá gymnázia by měla rozvíjet nejen mimořádně nadané děti, ale i děti s nadprůměrným nebo mírně nadprůměrným nadáním a motivací k osobnímu rozvoji bez ohledu na to, do jaké míry je tato motivace spojena s rodinným prostředím nebo socioekonomickými podmínkami. Třídy víceletých gymnázií jsou rozmístěny v ČR v městech s přirozenou dopravní obslužností. Stanovení kapacity plošným procentem, interval 5 – 10% nemusí být postačující. Snížení kapacity víceletých gymnázií na 5 % nebo pod tuto hranici je i proto zcela nesmyslné. Při respektování této hranice by se v řadě krajů jednalo o několik (2 – 3) tříd na území kraje a dojíždění za takovým vzděláváním by pro děti ve věku 11 – 12 let (a jejich rodiče) bylo zcela nereálné, stejně jako úvahy o internátním způsobu vzdělávání. Selektivita základního školství byla, a stále je realitou bez ohledu na existenci víceletých gymnázií (výběrové třídy, ZŠ zaměřené na výuku jazyků, matematiky, sport atd.). S případnou další regulací kapacit VG se znovu rozrostou. Výběr do těchto tříd mnohde probíhá dříve, než z páté třídy ZŠ. Nebude-li do budoucna na víceletých gymnáziích dostatečná kapacita, zcela nepochybně budou vznikat bez ohledu na nález ÚS soukromé subjekty, které stejně selektivitu vzdělávací soustavy budou udržovat, jen za ně rodiče budou platit.

AŘG je toho názoru, že je nutné maximálně podpořit 2. stupeň základních škol, a zajistit rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání. Je tedy nutné se věnovat maximální podpoře růstu kvality v těch oblastech, které nyní vykazují problémy, jež jsou v dokumentu popsány – předčasné odchody ze vzdělávání, vysoká absence, špatné výsledky žáků, nižší kvalifikovanost učitelů...

Nevidíme jakýkoliv důvod snižovat kapacity či dokonce rušit víceletá gymnázia. Podíl žáků odcházející do tříd nižšího stupně gymnázií vidí AŘG jako vhodný a to i v případě Prahy a Jihomoravského kraje, kde je podíl žáků ve víceletých G vyšší než ve zbytku republiky.

Doporučení

  • Ve Strategii 2030+ je nutné zdůraznit potřebu diferencované podpory pro růst kvality vzdělávání v potřebných regionech.
  • V části, která se věnuje gymnáziím, je nutné se při přípravě strategie vrátit k diskusi za účasti zástupců AŘG a se zohledněním všech dostupných pohledů na přínosy a rizika.

2.2.1. Kompetenční rozvoj a problematika obsahu a s tím spojené navrhované strategické linie 

Kompetenční rozvoj je nastaven jako cíl vzdělávání platným školním zákonem. SC1, tak jak je v dokumentu stanoven, vnímá AŘG jako apel na dotažení kurikulární reformy.

Doporučení

  1. Pokud má Strategie 2030+ pracovat s pojmem „gramotnosti“, musí být tento pojem legislativně ukotven. V současné době tomu tak není a dochází k matení pojmů. Cílem vzdělávání zůstává pro školy kompetenční rozvoj a není tak jasné, proč probíhají ze strany ČŠI šetření v oblasti např. sociální gramotnosti.
  2. Dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ pracuje s pojmem kompetence hodně volně. Chceme-li akceptovat konzistenci materiálu jako jeden ze základních principů vznikající Strategie, je nutné se toho vyvarovat.

V dokumentu je konstatována vysoká předimenzovanost obsahu učiva v RVP a s tím spojená nemožnost aplikovat vhodné metody výuky. Zmiňována je potřeba redukce obsahu až na 50% (!) stávajícího stavu. Předimenzování obsahu vnímá v některých vzdělávacích oblastech i AŘG. V současné době je skutečností, že po ukončení SŠ odchází na VŠ cca 60% maturantů, přičemž 1/3 z nich jsou absolventi gymnázií a 2/3 pak absolventi středních odborných škol. Strategie 2030+ musí tuto skutečnost reflektovat a to právě ve změně obsahu a učivu v RVP středních odborných škol. Nefunkčnost stávajícího nastavení dokládá vysoká neúspěšnost studentů v prvním ročníku VŠ. V mnoha zahraničních vzdělávacích systémech sledujeme v současné době „návrat ke znalostem“, které jsou vnímány jako nezbytná podmínka pro navazující komplexní kompetenční rozvoj. Dle názoru AŘG jsme v současné době v ČR v situaci, kdy kompetenční rozvoj je nadřazen znalostem. Tuto situaci pokládáme již za alarmující a je nutné se též o krok vrátit a hledat „střední cestu“. Strategie 2030+ bohužel tímto směrem nejde.

Doporučení

  1. K redukci učiva je nutné přistupovat velmi opatrně a vždy se zohledněním navazujícího stupně vzdělávání, zejména v oblastech matematiky, českého jazyka a cizích jazyků. Pilotáž zvažovaných úprav je nezbytná.
  2. AŘG vidí jako vhodné zahájit diskusi o povinné výuce druhého cizího jazyka na druhém stupni ZŠ.
  3. Při hledání změn v obsahu na všech typech škol zohlednit další studijní či profesní dráhu absolventů škol.
  4. Při plánování změn v obsahu učiva je nutné zohlednit fakt, že některé obory se rozvíjejí tak dynamicky, že bude nutné obsah učiva naopak zvětšit. Typickým příkladem je oblast ICT a společenských věd.

2.3. Strategické linie

2.3.1. SL1B: Úprava hodnocení procesů a výsledků

V dokumentu je konstatována potřeba ověřovat znalosti a dovednosti v uzlových bodech vzdělávání. S tímto se AŘG ztotožňuje. Hodnocení naplnění vzdělávacích cílů po 5. a 9. třídě a samozřejmě i na konci středoškolského studia považujeme za nutné.

V dokumentu se též komentuje potřeba revidovat přijímací zkoušky na střední školu a maturitní zkoušku. Diskuse o PZ a MZ se vede již mnoho let a v současné době se v režii CERMAT ustálila jejich podoba. AŘG je toho názoru, že možnosti vykonání profilové části MZ není potřeba obohacovat o další formy. Současné vymezení je dostatečné a z pohledu škol i žáků zcela vyhovující. Školy mají možnost si zvolit, zda začlení do profilové části MZ též obhajobu maturitní práce, praktickou zkoušku...

Doporučení

  1. Jedním z principů zmiňovaných v úvodu dokumentu, na nichž má být Strategie 2030+ postavena, je i princip „zachovat to, co funguje“. Přijímací zkoušky není nutné měnit a experimentování v této oblasti pokládá AŘG za kontraproduktivní.
  2. Maturitní zkouška je pak z pohledu AŘG dokladem toho, že se společnost ani odborníci nejsou schopni shodnout na základních věcech. Dalším principem Strategie 2030+ má být dlouhodobost. Je proto vhodné se MZ důkladně věnovat a do doby nalezení nejvhodnějšího modelu nechat MZ v současné podobě.

Kromě principů nové strategie je dle názoru AŘG nutné jasně formulovat podmínky nezbytné pro naplnění strategických cílů. Za ně AŘG považuje zejména ekonomické podmínky, tj. závazek zajištění potřebného objemu finančních prostředků na dosažení cílů vznikající Strategie 2030+.
Jsme toho názoru, že v dokumentu musí být jasně řečeno, že není možné očekávat naplnění cílů Strategie, bez potřebného finančního krytí.

Doporučení:

Jako možné řešení se jeví překlopení (tedy zrušení) „SL4: Zvýšení financování a zajištění jeho stability“ do podoby podmínky pro naplněný cílů a to předřadit celému dokumentu, resp. vtělit mezi Strategické cíle a Strategické linie s tím, že by SL4 v dokumentu zanikla.

3. Shrnutí

V dokumentu a podkladových dokumentech, z nichž materiál vychází, stejně jako z diskusí na kulatých stolech byly jako zásadní neuralgické body českého školství kromě jiných zmiňovány zejména absence, resp. omezené kapacity pedagogického výzkumu a absence, resp. omezené zdroje dat. Tato skutečnost souvisí mimo jiné se zrušením Výzkumného ústavu pedagogického (VÚP) a Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Zrušení těchto institucí dle názoru AŘG znesnadnilo a dále bude komplikovat správné zacílení Strategie 2030+. To se z pohledu AŘG projevilo i na námi komentovaném dokumentu „Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+“.

a) Hlavní pozitiva a přínosy

  • Vznik materiálu a zahájení diskuse o podobě Strategie 2030+
  • Zdůraznění nutnosti zajištění implementace v principech Strategie
  • Začlenění indikátorů pro vyhodnocení naplnění specifických cílů do těla dokumentu

b) Zásadní problémy

  • Absence vymezení podmínek splnitelnosti strategických cílů, zejména ekonomických včetně jasně stanoveného podílu HDP, který bude ČR směřovat do oblasti školství.
  • Vymezení odpovědnosti za naplnění Strategie 2030+
  • Z pohledu AŘG jednostrannost zdrojů, které byly využity pro návrh opatření, vedoucích k zajištění rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny – SL 1C – Omezení vnější diferenciace školství a problém víceletých gymnázií, deklarovaný záměr redukovat či dokonce zrušit víceletá G.
  • Strategie musí řešit i tzv. „dobu po projektovou“, tedy dobu, ve které již ČR nebude moci čerpat na pomoc rozvoje vzdělávání finanční prostředky z EU.
  • Jasné deklarování faktu, že kompetenční rozvoj je efektivní pouze tehdy, pokud je založen na co nejvyšším znalostním základu.

c) Důležité neřešené či málo zdůrazněné otázky

  • Integrace digitálních technologií – je otázkou, zda tuto část nezařadit mezi podmínky pro naplnění strategických cílů po bok financování a zainteresování zřizovatelů.
  • Zvládnutí integrace cizinců související s migrací a odhadovaným vývojem v této oblasti v dalších letech bude zásadním úkolem vzdělávací soustavy a tomu je nutné věnovat odpovídající pozornost.
  • Chybí popis následujících kroků při přípravě Strategie 2030+
  • Je nutné se již při přípravě Strategie 2030+ zabývat nezbytnými legislativními změnami a k navrženým opatřením a liniím uvádět i informaci o tom, zda se dané opatření a doporučení dá realizovat v podmínkách stávajících norem, nebo bude nutná jejich změna.
  • Výsledná Strategie 2030+ musí nezbytně obsahovat i návrh na způsob monitorování postupu ke stanoveným cílům Strategie 2030+
  • Zásah do sítě škol a struktury oborů bude nutnou podmínku pro realizaci cílů uvedených v dokumentu. Tomuto tématu se dokument nevěnuje s dostatečnou pozorností.

AŘG je opět připravena zapojit se do další přípravy Strategie 2030+, ke které je tento materiál prvním krokem. Jsme přesvědčeni o tom, že v týmu zpracovávající tak zásadní dokument nesmí chybět zástupce tak významného segmentu, jakým gymnázia jsou.

Věříme, že komentáře, náměty a připomínky uvedené v textu budou pro zpracovatele přínosné, že budou ve výsledné strategii zohledněny.

Za zpracovatele

PhDr. Renata Schejbalová, v.r.
RNDr. Jiří Kuhn, v.r.

2 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

"Nefunkčnost stávajícího nastavení dokládá vysoká neúspěšnost studentů v prvním ročníku VŠ. V mnoha zahraničních vzdělávacích systémech sledujeme v současné době „návrat ke znalostem“, které jsou vnímány jako nezbytná podmínka pro navazující komplexní kompetenční rozvoj. Dle názoru AŘG jsme v současné době v ČR v situaci, kdy kompetenční rozvoj je nadřazen znalostem. Tuto situaci pokládáme již za alarmující a je nutné se též o krok vrátit a hledat „střední cestu“. Strategie 2030+ bohužel tímto směrem nejde."

Pravda, pravdoucí.

"1.K redukci učiva je nutné přistupovat velmi opatrně a vždy se zohledněním navazujícího stupně vzdělávání, zejména v oblastech matematiky, českého jazyka a cizích jazyků. Pilotáž zvažovaných úprav je nezbytná."

A na toto se při tvorbě RVP minule úplně zapomnělo. A myslím si, že ani při zavádění povinného druhého cizího jazyka na ZŠ žádná pilotáž neproběhla.

"4.Při plánování změn v obsahu učiva je nutné zohlednit fakt, že některé obory se rozvíjejí tak dynamicky, že bude nutné obsah učiva naopak zvětšit. Typickým příkladem je oblast ICT a společenských věd."

S tímto bych byla velmi opatrná, protože pokud by to nabylo na ZŠ na úkor druhého cizího jazyka, odnesla by to matematika a přírodovědné předměty.

"Přijímací zkoušky není nutné měnit a experimentování v této oblasti pokládá AŘG za kontraproduktivní."

Přeně tak, do toho, co funguje, nerejpat.

Vyjádření AŘG hodnotím 1-

Jen toto mne docela pobavilo.

"Pokud má Strategie 2030+ pracovat s pojmem „gramotnosti“, musí být tento pojem legislativně ukotven."

A nemělo by být legislativně ukotveno, co je to záchodový papír?

E.Kocourek řekl(a)...

A nemělo by být legislativně ukotveno, co je to ...

Potíž je v tom, že termín "gramotnost" je v těchhle strategických blábolech používán v naprostém rozporu se zavedeným významem onoho termínu. ////

Vzpomínám si, že v devadesátých létech čeští terminologičtí puristé zakázali používat označení "burza" pro vesnické bleší trhy. Bruselští a francouzští terminologičtí vyděrači zakázali používat označení "koňak" pro gruzíňák (a nejnověji "rum"). ////

Akorát čeští školští stratégové a marketingoví šmejdi mohou kurvit terminologii dle libosti. ////

Okomentovat