29.1.20

Petr Bouška: Hodnotit výkresy dětí ve škole je chyba, každý se umí vyjádřit uměním. Jak funguje arteterapie?

„Máme potřebu zanechat stopy, tvořit, vtiskávat tvar a zkoumat hmotu. Podívejte se, co jsou malé děti schopny provést s krupicovou kaší posypanou kakaem,“ myslí si psychoterapeutka a lektorka Karin Emily. Arteterapie je léčba uměním. Vystavovat se umění a aktivně tvořit má pozitivní účinky, není pravda, že musíme mít výtvarné vzdělání. Právě naopak, výtvarně nevzdělaní se často vyjadřují spontánněji, nestylizují. Nemají představy o tom, jak by dílo mělo vypadat.




Z doprovodného článku na webu Českého rozhlasu Wave vybíráme:

„Bohužel už i u předškolních dětí se setkáváme s tím, že na nástěnce vystavují ‚povedené‘ obrázky, které hodnotí jen paní učitelka.“ Přístup k výtvarné výchově v Česku považuje Karin Emily za devastující. Výtvarná činnost je velmi příjemná a díky hodnocení v nás vznikají bloky, stydíme se malovat a kreslit. „Jde o prožitek, ne o to, kdo bude mít nejhezčí obrázek.“

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Hodnotit výkresy dětí ve škole je chyba

Neví, nebo nepochopila?
Práce dětí bývá hodnocena mimo jiné i vzhledem k požadavkům na zvládnutí použité techniky, technologie, souladu s požadovaným výstupem, s předloženým vzorem a tak nějak podobně. Mohlo by se tomu říkat i 'řemeslná zručnost'.
Pokud je zadáno například, pomocí přírodních materiálů vyjádřete míru rozervanosti svojí duše, pak je to samozřejmě jiná záležitost. Adorantů chvojko-hadů všude dost.
Jestli vystavovat práce dětí, pak všech. Jistě je zajímavé sledovat mnohé rodiče, kterak se nad výtvory svých dětí případně hroutí. Pytlici znají z vyprávění. Sami pytlici ale zásadně už práce žáků nevystavují. Natož někde na netu...

Okomentovat