5.1.20

Monika Čírtková: Je to otázka moci aneb Kdokoliv může učit cokoliv

Monika Čírtková komentuje na sociální síti Facebook: "První letošní číslo časopisu Respekt přineslo velký rozhovor s Johannou Nejedlovou nazvaný Je to otázka moci. O slečně Nejedlové jsem tu nedávno psala. Je to zakladatelka a ředitelka spolku Konsent, která vychovává české děti v otázce intimních vztahů."




Celý komentář:

První letošní číslo časopisu Respekt přineslo velký rozhovor s Johannou Nejedlovou nazvaný Je to otázka moci. O slečně Nejedlové jsem tu nedávno psala (odkaz nalinkuji do komentářů). Je to zakladatelka a ředitelka spolku Konsent, která vychovává české děti v otázce intimních vztahů.

Jsem dlouhodobě toho názoru, že tato osoba, která své první znásilnění popisuje tak, že připomíná spíše alkoholové okno po pitce v baru, je naprosto nezpůsobilá někoho poučovat o tom, jak mají lidé navazovat vztahy a vzájemně se k sobě chovat.

Medailonek zveřejněný u rozhovoru sděluje, že "nejprve studovala vodohospodářství, následně religionistiku, politologii a žurnalistiku".
Z rozhovoru vyplývá, že Johanna Nejedlová už stihla o vhodném chování v milostných vztazích "poučit" prostřednictvím svého spolku, který zaměstnává blíže neurčené "lektory", dva tisíce dětí, ale protože ji to nestačí, hodlá zaměřit svou aktivitu na učitele a poučovat je, jak mají s dětmi mluvit o sexu.

Tak já už nevím.
Máme zákon o pedagogických pracovnících, který stanoví poměrně přísná pravidla pro aprobaci učitelů. Kdo chce učit, musí k tomu prokázat příslušnou kvalifikaci, pokud ji nemá, učit nesmí.

Ale stačí si po nějakém fragmentárním studiu vodohospodářství a politologie založit spolek, oznámit světu, že vás znásilnil číšník v baru, a můžete ve školách bez potíží lít dětičkám do hlavy vaše názory na seznamování a nezávazný sex.

Jak je tohle možné?
To opravdu může do školy přijít kdokoliv a učit tam cokoliv, bez ohledu na svou kvalifikaci, odbornost, morální profil a životní zkušenosti?
Ptá se někdo rodičů dětí, zda s tímto souhlasí? Zda je takové "vzdělávání" v oblasti nejintimnějších mezilidských vztahů v souladu s tím, jak si představují výchovu svých dětí?
A jak se mají bránit tomu, aby tato ženština poučovala jejich děti, pokud ji škola přizve do výuky?

Paní Nejedlová má minimálně v jedné věci pravdu. Je to otázka moci. Kdo jí dává právo vychovávat děti, poučovat je, zasahovat do jejich vzdělávání? Kdo jí dává právo uzurpovat si činnost, která má být vyhrazena rodičům a učitelům s příslušnou odborností? Kdo jí dává právo využívat děti k léčení nějakých vlastních bolístek?

2 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

abychom mohli zvyšovat povědomí o znásilnění a sexuálním obtěžování, potřebujeme peníze!   přispěj nám na účet: 221368079/0600

Jana Karvaiová řekl(a)...

Jen to možná symptom. Také znám dvě osoby, které si prošly traumaty a poznamenalo je to. Jedna z nich traumatem těžkého rozvodu. Aby v současnosti , skrze "mytické poznání slova" dělala přednášky a měla "poradnu" pro dospělé.
Kde je poptávka, je trh.No. Tak to máte i s léčiteli apod.

Okomentovat