15.1.20

Agentura pro sociální začleňování představila Analýzu segregace v základních školách

Analýza popisuje stav a mechanismy segregace dětí ve školství s přihlédnutím k problému sociálního vyloučení. Jak z analýzy vyplývá, pro ukončení segregace jsou klíčovým aktérem odbory školství v obcích určující spádové obvody škol, dále pracovníci škol i sami rodiče. Podpořit snahu o desegregaci mohou také neziskové organizace a poskytovatelé sociálních služeb, kteří pracují se sociálně znevýhodněnými rodinami.


Studie Agentury analyzuje vzájemné vztahy a strategie rodičů, ředitelů, obcí a zřizovatelů, které mohou zapříčiňovat, nebo naopak řešit segregaci sociálně znevýhodněných žáků. Analyzován byl vzorek 70 obcí, nebo skupin obcí provázaných vzdělávacím systémem.

Segregace není dle analýzy zapříčiněna historií ani strukturou vzdělávacího systému. Pro vznik nebo naopak prevenci segregačních procesů je klíčová aktivita, či nečinnost jednotlivých aktérů místních vzdělávacích systémů. V závislosti na místních podmínkách pak ve srovnatelných obcích ČR dochází jak k utužení již existujících segregovaných škol nebo naopak k jejich více či méně úspěšné desegregaci. Pro vymezení tzv. spádových obvodů hraje významnou roli také existence speciálních škol, výběrových základních škol nebo víceletých gymnázií a vztahy mezi jednotlivými školami. Snaha o nelegitimní třídění dětí se může projevit již ve fázi zápisu k povinné školní docházce, kdy školy, které jsou nebo by byly v přirozené spádové oblasti, odkazují rodiče na školy „lépe přizpůsobené specifikům dítěte“. Analýza postojů rodičů k výběru škol také potvrdila, že rodiče s vyšším vzděláním mají tendenci vybírat pro své děti jinou než spádovou školu.

Tolerance rodičů vůči přítomnosti žáků s různými typy znevýhodnění ve třídách se značně liší: Nejnižší toleranci projevují k dětem s poruchami chování, které by ve třídě vadily 61 % dotazovaných. Přítomnost dětí s poruchami autistického spektra a Romů označila za problém přibližně čtvrtina dotazovaných. S rozdělováním dětí do tříd podle prospěchu souhlasí zhruba třetina rodičů, třetina je naopak proti takovému rozdělování a třetina nemá jednoznačný názor.

Segregované školství snižuje šance pokračovat ve studiu na středních školách a uplatnit se na otevřeném trhu práce a klade neúměrné nároky na pedagogickou práci učitelů. Zahraniční studie navíc ukazují, že segregace ve má negativní vliv na budoucí příjem či zdraví. Její důsledky si navíc děti nesou po celý život.

Protože nerovnosti ve vzdělání jsou základem mezigenerační reprodukce chudoby a sociálního vyloučení, zaměřuje se analýza Agentury na segregaci žáků ze sociálně vyloučených rodin, kteří často bydlí ve vyloučených lokalitách a z velké části jsou Romové.

Dokument Analýza segregace v základních školách z pohledu sociálního vyloučení si můžete stáhnout zde.

Tvorbou tohoto dokumentu Agentura naplňuje cíle projektu Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami, který je financován z Evropského sociálního fondu z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

7 komentářů:

E.Kocourek řekl(a)...

Jedna z kapitol se jmenuje "Co je to dobrá škola?" To mne zaujalo. Avšak text kapitoly naznačuje, že autoři spadli z Marsu. Takže se podržte. Dobrá škola je ... (okamžik napětí, virbl) ... taková, kde působí kvalitní učitelé a kde probíhá kvalitní výuka (fakt to tam stojí, na str.111). To jste nečekali, že? ////

Formálně jde o jakousi statistiku preferencí respondentů. Kde autoři vzali tvrzení ohledně kauzality, například že "nerovnosti ve vzdělání jsou základem mezigenerační reprodukce chudoby a sociálního vyloučení", to jsem v textu nenalezl. ////

Jiri Janecek řekl(a)...

"Tvorbou tohoto dokumentu Agentura naplňuje cíle projektu Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami, který je financován z Evropského sociálního fondu z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání."

Přijde mi trochu divné, že analýzu odboru Úřadu vlády píše Hůle z ČvT a Čada z agentury, u které si ČvT zadává ty průzkumy. Teda spíš - jak píše pan Kocourek - statistiky preferencí respondentů...

V. řekl(a)...

Tvorbou tohoto dokumentu Agentura naplňuje cíle projektu

Kouzlo nechtěného... Cílem projektu je vytvořit dokument. Typické...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pro úspěšný boj se segregací ve školství je potřeba porozumět jejím příčinám a mechanismům

Tak to budou mít pytlici docela velký problém...
Není jim dost dobře zřejmé, proč by se děti měly ve škole cítit nedobře mezi svými, a pokud se tedy cítí, proč nechodí do jiné škole. To pytlikům hlava nebere.
Mohl by to pytlikům někdo vysvětlit na méně než sto čtyřiceti stranách textu? Pytliklům by možná stačily i jen dvě, tři dmysluplné věty.

E.Kocourek řekl(a)...

Což takhle nevyhlášená válka státu proti vlastním občanům, páni pytlíci? ////

Nicka Pytlik řekl(a)...

A co až nějaké v česku v poslední době zvícečetnělé etnikum nebo náboženskou obec napadne založit si svoji vlastní ale naprosto segregovanou školu, do které nebudou mít povolený přístup původně etnicky většinové děti nebo děti rodičů jiného vyznání.
Jakpak se k takové segregaci agentura postaví?

Nicka Pytlik řekl(a)...

'Ty školy jsou hodně malé, protože z nich odešli neromští rodiče nebo jejich velká část. Pro řešení toho problému je nutné posílit předškolní vzdělávání...' myslí si sociolog Daniel Prokop, který pro ministerstvo školství zpracovával v externím týmu problém vzdělanostní nerovnosti a spravedlnosti v přístupu ke vzdělání.

Tak předškolní vzdělávání posílit?
Pytlici měli prve dojem, že povinný předškolní rok ve školce je povinný pro všechny. I pro ty děti, které to tak nějak nepotřebují. Nebo by to snad mělo znamenat, že někteří rodiče nedodržují zákon a vedou své děti k zahálčivosti?

Okomentovat