21.12.19

Zdeněk Sotolář: České školství uvízlo v časové smyčce

Ocitnout se v časové smyčce musí být nepříjemné. Znáte to z různých vědecko-fantastických příběhů. Nikam se nemůžete pohnout. Vše se opakuje. A opakuje, opakuje. A do stejně nepříjemné smyčky jakoby se dostalo celé české školství.


Podstatou reformy z roku 2005 byl přechod od jednotných osnov ke školním vzdělávacím programům. Cílem bylo chápání učiva jako prostředku k získání dovedností. Tak byly formulovány i tzv. očekávané výstupy. Ne vždy úplně jasně, ne vždy úplně šťastně. Na reformu se nabalila nová terminologie, která je dodnes kritizována a parodována. Očekávali jsme, že mnohé napraví revize RVP. Ty se však tak dlouho odkládaly, až byly odloženy úplně.

Rámcový vzdělávací program byl přijat ukvapeně a bez řádné diskuse mezi učícími učiteli. Učitelé reformu nikdy nepřijali za svou. Do školních vzdělávacích programů byly opisovány staré osnovy. Školní vzdělávací programy vznikaly s nechutí, ale mnohdy jako mnohasetstránkové traktáty. Traktáty, které nikdo nikdy nečetl. Snad jen ČŠI, která se teď pokrytecky čílí nad jejich kvalitou. Česká školní reforma se dostala do stavu klinické smrti.

Těžko posilovat autonomii školy a vlastní vzdělávací programy, když jsou vzápětí podvazovány a dušeny požadavky centrálních výmyslů: standardy, jednotnými přijímačkami a maturitami nebo nesmyslnými testy z dílny ČŠI (Inspis), které jsou navzdory reformě napěchované snadno testovatelnými znalostmi. Hlad po jednotných osnovách sílí. Stejně jako snaha přidat ověřovací uzlové body. Země úspěšné v PISA tomu budou jistě vzorem.

Dnes leží na stole návrh Strategie 2030. A hle! Jedním z jejích hlavních cílů je důraz na dovednosti. Ale to už jsme přece někde slyšeli? Co se stalo, že ani po patnácti letech reformy nedošlo ke změně? A znovu se školám vytýká biflování a přebujelé učivo ve školních osnovách, tentokrát vlastních. Co se stalo, že se nic nezměnilo? A co se stane, když nepoznáme příčiny tohoto neúspěchu? Jisté je, že nemá cenu sepisovat další strategie.

Vždyť zítra vstanu a přečtu si o znalostech a dovednostech.

Převzato z autorova blogu na iDNES.cz.

4 komentáře:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Souhlasím.
Příčinou je, že se dělají reformy od stolu. ne od toho učitelského,ale úřednického. Když mi teď někdo namítne, že je x desítek tisíc učitelů, tak jak se můžou podílet.....Tak já odpovím.Můžou, našlo by se jich hodně, nebyli by to ti tisíce. přesto by to bylo víc a ne stále stejně se vyskytující jména, která čtu pod všemi těmi vizemi a strategiemi.Těch pět až deset.Je legrační, že je učitelstvu vytýkáno neumětelství v IT. přitom by právě IT mohlo být využito k poměrně rychlému sběru dat,rychlému zpracování a vyhodnocení. Takže s IT asi neumí pracovat ani ti "nahoře". proto se sházejí mezi sebou a kujou pikle,které nazvou strategie xy.A povinně je vnutí zbytku 150 tisíc. A bude to tak stále, doku se to zacyklení nerozsekne.

Lenka Pokorná řekl(a)...

"České školství uvízlo v časové smyččce."

Ano, české školství uvízlo. Ale že by zrovna v časové smyčce?

Jiri Janecek řekl(a)...

"Podstatou reformy z roku 2005 byl přechod od jednotných osnov ke školním vzdělávacím programům. Cílem bylo chápání učiva jako prostředku k získání dovedností."

Nedalo se cíle dosáhnout i jinak, než přechodem od jednotných osnov k ŠVP? Nebo spíš, je přechod od osnov vůbec cestou, která může vést k rozvoji dovedností?

A jak se vlastně získávaly dovednosti před rokem 2005?

Josef Soukal řekl(a)...

Tenhle komentář dávám pro jistotu na dvě místa, aby odkaz v něm uvedený nezapadl. Doporučuji přečíst si alespoň závěr souhrnné studie:

https://pages.pedf.cuni.cz/uvrv/files/2019/02/DvorakDom.kn_.bl_.TISK_.pdf?fbclid=IwAR3lKVPGnL6fYJ_z9JMZVxeX0JYKJ_ZgWBsXT76-FTp_orhwIZ9Iz7TEOKs

Okomentovat