25.12.19

Tomáš Feřtek: Vychováváme doma nový živočišný druh

V českém kontextu nevychází mnoho domácích titulů, které by o vzdělávání pojednávaly v širší sociologické a politologické perspektivě. Takže jsem knihu No future četl pozorně a kriticky, i když ji napsal kolega (Bob Kartous působí jako analytik informačního centra o vzdělávání EDUin). Její základní myšlenková linka je přehledná. Popisuje český vzdělávací systém jako parní stroj, kde učitelsko-rodičovská posádka přikládá, seč může, dokonce k mnohým změnám je ochotná, ale svět technologických i společenských změn jí přesto stále rychleji mizí za obzorem.

Z rozhovoru v RESPEKT.cz vybíráme:

V textu opakovaně tvrdíš, že stav zdejší politické scény, ale i škol je logickým důsledkem posttotalitního myšlení. Pokud se ale podívám na politickou scénu a společenskou debatu nejen v Evropě, a to včetně zemí, kde funguje vzdělávání nesporně lépe, a totalitu nezažily, vidím stejnou polarizaci, stejnou kulturní válku, stejně demagogickou a nenávistnou argumentaci. Ani tam toho lepší vzdělávání mnoho nezmohlo. Takže si nejsem jistý, jestli opravdu „za všechno může škola“, respektive, že lepší vzdělávání tohle může vyřešit.

Tvrdím-li, že politika i škola odráží stav posttotalitní společnosti, neviním tím školu. Naopak říkám, že nemůžeme chtít po škole něco, čeho není schopna společnost, která jí vytváří zadání. Částečně máš pravdu v tom, že polarizace v některých tradičně demokratických zemích, které nezažily totalitu, je velmi podobná té středoevropské (Velká Británie, Itálie), na druhou stranu jsou země, které dokáží udržet velmi vysokou míru vnitřní soudržnosti (typicky Skandinávie). 21. století a digitální dimenze evidentně vystavují společnosti zátěžové zkoušce jejich soudržnosti. A vzdělávání, škola, v těch zemích, které mají vyšší odolnost, vědomě slouží jako tmel. Kořeny nízké soudržnosti mohou být různé, totalita či tradičně vysoká sociální nesourodost. Ke smůle těchto společností mohou škola a vzdělávání skutečně dobře eliminovat tyto faktory pouze tam, kde k tomu kulturně dospěli.

11 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jana Karvaiová řekl(a)...

Reaguji na rozhovor, ne na knihu.
Roboti nemůžou nikdy nahradit lidi. Tedy upřesním - nesmíme to dovolit. Pár vědců i umělců už to pochopilo a vlastně to pochopil i K. Čapek. Roboti by stále měly zůstat našimi sluhy. My nesmíme dopustit, aby nám mohli "vlézt do hlavy" a poznávat naše kognitivní schopnosti apod. To by měla být práce našeho živočišného druhu. Navíc dost pochybuji, že se dá naučit třeba empatii(stroj).
Všechno to jsou chiméry, které nedovolí uvést do praxe naše těžce podfinancované školství. Mít přístup individuální předpokládá mít ve třídě hodně málo dětí.Mám zkušenosti na obou stranách polu - třída s 29 žáky a třída s 9 žáky. Takže je jasné, že asi trochu tuším, o co jde. Kecálisti, kteří tvrdí, že ve třídě veliké individualizaci zvládnou, jsou prostě kecálisti.
O rodičích psali mnozí pedagogové dávnou před Kartousem. Je podivné, když se naslouchá jen "vybraným" osobám. Protože kdyby se naslouchalo kolegům, už bychom mohli něco řešit několik let. To je problém naší kotlinky - vybrat si "věrozvěsty", kteří možná jen opsali něco z toho, co si přečetli kolem. A ti opravdoví myslitelé, kteří by do života mohli uvést (s pomocí systému, který by to zaplatil) lepší a modernější školství, psychology apod., ti sedí v koutku.
Na druhou stranu kvituji, že se i Kartous s Feřtekem probudili ze snění (není tak těžké dohledat jejich skoro opačné myšlenky z let předešlých)a začali alespoň sbírat myšlenky opravdových pedagogů, kteří v každodenním životě vidí a slyší a aplikují vlastní nápady

Josef Soukal řekl(a)...

Obávám se, že Skandinávie stále těží z dlouhodobých a i dnes klidnějších podmínek pro vývoj své společnosti, samozřejmě včetně podmínek ekonomických, což se promítlo i do školství, takže škola sama toho zase tolik neovlivňuje. Soudržnost je tam ale také stále více narušována a vzdělávací problémy narůstají.
K dalším částem rozhovoru: Na proměnu učitele v kouče a mentory nevěřím, nemalá část dětí na to není připravena, protože ji rodiče nepřipraví vůbec na nic. To je jev stejně důležitý jako technicko-informační změny. Když začne Kartous hovořit konkrétněji, "uchopitelněji" (což se stává málokdy), většinou skončí u tažení proti centrálním zkouškám a návrhům, které jsou málo funkční.

Ivo Mádr řekl(a)...

Bohužel, Skandinávie už není to, co kdysi bývala. Zvláště ve Švédsku dochází k rychlým nenávratným škodlivým změnám. Politici, policie a učitelé zvláště na předměstích velkých měst ztratili půdu pod nohama. Neviděl bych to na nějakou velkou soudržnost.

E.Kocourek řekl(a)...

nesmíme dopustit, aby nám mohli "vlézt do hlavy"

Paní Karvaiová, nevidím rozumný důvod to odmítat. Přečtěte si nějakou sci-fi, která řeší soužití človéka s výpočetní technikou (existuje toho mnoho, doporučuji David Weber: In Fury Born). Dost lidí (a já určitě také) vidí vývoj homo sapiens směrem k symbióze. ////

Jana Karvaiová řekl(a)...

Jestli chcete být symbiontem, je to vaše vůle. Moje ne.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ha! Konzultanti činí seriosní rozhovor s auditory...
To je, jako kdyby pytlici kladli ale doopravdy nesmírně záludné otázky sami sobě, a dodali tak těm svým odpovědím patřičné váhy.
Na co by se pytlici sebe ještě tak zeptali, aby si zvládli odpovědět?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Umělá inteligence nedosáhne nikdy až takové úrovně,
aby dokázala napodobit chování pitomce,

pravili pytlici už prve.
Odborníci na vzdělání, konzultanti i auditoří jsou v té budoucí ještě překotněji se měnící době ne-na-hra-di-tel-ní, prostěěě!
Je zřejmé, že jim poradili novou taktiku. To jest, že učitelé by vesměs nebyli zase až tak mizerní, kdyby si tedy nechali od těch pravých odborníků na vzdělání, konzultantů a auditorů poradit a více dbali svého dalšího vzdělávání a chutě naslouchali edulektorům a edukaučům. Čím víc školení a kurzů absolvují, tím více se od marietereziánského učitelování posunou ke kvalitě eduinského průvodcování. Hlavně, aby školy pilně odebíraly šablonové pomůcky typu montessori hmatový pytlik za pár set korun kus, s návodem k použití a osmihodinovým kursem i s delikatesním pohoštěním.

mirek vaněk řekl(a)...

Školství je parní stroj kde na uhlí čurají aktivisté. České školství by bylo v čele, kdyby zde nebyly minulé spořivé a amatérské vlády a kdyby školští aktivisté místo sypání písku a rozbíjení byli schopni navrhnout lepší konstrukci. A to nejsou ani náhodou.
Ano světové školství a průmysl nám ukazuje záda, ale to je školství japonské, korejské, čínské či singapurské. Kde elity jsou někde úplně jinde. To by se asi expertům nelíbilo. A také mají své problémy. Jako každé školství. Nikdo se nechlubí a do světa neukazuje své špinavé prádlo. Jen naivové si myslí, že neexistuje.
A jen blbec opisuje chyby souseda.

Co se týká scifi, to není realita. A antiutopií je taky spousta. O tom jak všechno budou dělat roboti se vykládá 40let a nevěřím, že se toho dožiju. Zrovna tak o kvantových pořítačích se vykládají zkazky, ale ono to není tak jednoduché, jak se do médií prezentuje aby se získaly granty. Politika je mocná hlavně orálně, ale ne manuálně a racionálně.
Něco jiného je, když manipulátor maká ve fabrice, něco jiného, robot, který si pokecá a něco jiného robot, který bude schopen vychovávat a vzdělávat. A budou ho děti poslouchat? A když ne, bude jim dávat elektrošoky? Bude natolik levný, aby ho mělo každé dítě? A budou ho mít české děti? Bude o to někdo z vyspělého světa stát? Stojí dnes někdo, kromě několika organizací ndšenců, aby děti rozvojového světa měli vzdělání?
To dřív budeme mít v hlavě čip a vzdělávání nebude jeho hlavní prioritou.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Novým živočišným druhem jste vy, experti. Cím méně praxe, tím více prostoru v médiích. Debilizace.

Nicka Pytlik řekl(a)...

O tom jak všechno budou dělat roboti se vykládá 40let

Pokud by se vycházelo přímo ze scifi r.u.r pak je to už sto let! Neuvěřitelné...

Okomentovat