22.12.19

Ondřej Šteffl: Povinná maturita z matematiky by matematice uškodila

Matematika je krásná a je nejlepším nástrojem pro rozvoj logického myšlení, cvičí koncentraci, vytrvalost, ale i představivost a schopnost řešit nestandardní problémy. To vše ale jen tehdy, když se dobře učí. A právě proto jsem proti povinné maturitě z matematiky. Příprava na ni je totiž pravým opakem smysluplnosti a matematice by jen ublížila.

Vystudoval jsem matfyz a snadno bych odmaturoval z matematiky i dnes. Matematika je krásná a je nejlepším nástrojem pro rozvoj logického myšlení, cvičí koncentraci, vytrvalost, ale i představivost a schopnost řešit nestandardní problémy. Vím to.

To vše ale jen tehdy, když žáci pokládají výuku za smysluplnou. A právě proto jsem proti povinné maturitě z matematiky. Příprava na ni je totiž pravým opakem smysluplnosti a matematice by jen ublížila.

Kdo a proč vlastně povinnou maturitu z matematiky chce? Nejvíc se jich najde mezi těmi, kteří matematiku umějí, a mylně věří, že se jí může, tak jako oni, naučit každý. Je to běžná chyba: podle sebe soudím tebe. No, a pak jsou další, kteří nechtějí, aby maturantů moc přibývalo, protože oni maturitu mají a ztráceli by tak pocit své výlučnosti. Vždyť oni se na maturitu tak nadřeli!

Maturita už ale dávno není tím, čím bývala. Kolikpak z nás by složilo maturitu na klasickém gymnáziu první republiky s pětihodinovou písemkou z latiny? Dnes maturitu nepotřebují jenom lidé, kteří pokračují ve studiu na VŠ, ale i ti, kteří si jenom chtějí rozšířit možnosti uplatnění. Dodělávají si ji i lidé středního a lehce vyššího věku, kteří ji potřebují pro výkon běžných povolání. Musí ji mít policista, hasič, kosmetička, realitní makléř i opravář plynových kotlů.

Povinná maturita matematice ubližuje

Zastánci povinné maturity z matematiky vycházejí z předpokladu, že matematické vzdělání je důležité a jeho význam nejspíš poroste. V tom mají pravdu. Mýlí se však ve dvou věcech. Jednak často zaměňují znalosti matematických postupů, tedy například znalost postupu, jak řešit logaritmické rovnice nebo sestrojit střed kružnice vepsané, a matematickou gramotnost, tedy schopnost, to, co jsem se v matematice naučil, aplikovat jinde, zejména pak využít pro řešení reálného problému. Matematické vzdělávání, které je potřeba, to je to druhé. To první už umí docela dobře každý mobil a na řešení i mnohem složitějších úloh jsou dnes programy.

Největší omyl zastánců povinné maturity z matematiky ale spočívá v přesvědčení, že by povinná maturita z matematiky úroveň matematického vzdělání pozvedla. Věří, že povinná příprava na státní maturitu bude rozvíjet matematické a logické myšlení. Ano, v jejich omezeném ideálním světě, který je na matfyzu, na některých technikách, v matematických třídách a snad ve třídách některých výjimečných učitelů. Tam opravdu studium matematiky rozvíjí myšlení. Ale reálně v širokém spektru škol od gymnázií přes průmyslovky a ekonomky, až po školy knihovnické, právní, zdravotní či veřejného stravování, to tak prostě není. Jak ukazují data, příprava na státní maturitu od rozvoje logického myšlení spíše odvádí. Nerozvíjí, a často dokonce potlačuje matematickou gramotnost. Ano, čtete správně − potlačuje.

Je to dobře patrné z výsledků maturit z minulých let. Úlohy, které vyžadují logickou úvahu, aplikaci poznatků v reálné situaci, dopadají špatně. Maturanti je řešit neumějí (pěkný příklad viz zde). Naopak v úlohách, které vyžadují jen použití nacvičených algoritmů, jsou výsledky mnohem lepší. Není ani divu, vždyť vše se zkouší testem, na jednu úlohu nejsou v průměru ani tři minuty. A tak se příprava ve většině škol soustřeďuje na to jednodušší, spolehlivě nacvičené. A to jsme pořád v situaci, kdy maturují jen ti, kteří si matematiku vybrali, a tedy jim nejspíš alespoň trochu jde. To ukazuje i analýza CERMATU.

Chuť učit se matematiku test nevyrobí

Jistěže se najde pár maturantů, kteří i při takovém nácviku proniknou k podstatě věci, algoritmy pochopí, matematice porozumějí. Ale těch je asi sedm procent. Navíc ti už stejně z matematiky maturují. Ale co ty desetitisíce ostatních? K čemu těm by to bylo? Co by jim z přípravy na maturitu zůstalo? Nacvičené algoritmy, kterým nerozumějí, a použít v reálné situaci je neumějí. A tak je rychle zapomenou. O smysluplnosti nemůže být řeč. Ztráta času.

A co je ještě horší: nad úlohami, v nichž se vyskytuje jen trocha matematiky, se nenaučili přemýšlet, nebo se dokonce naučili vypínat mozek. V matematice nevidí smysl, nepřináší jim žádné uspokojení ani radost, ale naopak ústrky a opakovaný pocit neúspěchu a vlastní nedostatečnosti, z které nevidí úniku. Navíc u nich vytváříme mylnou představu o tom, co matematika vlastně je. Na konci je jen neporozumění a často i strach. A to jsem zcela pominul, jak může zasáhnout životy žáků případný maturitní neúspěch; krátkodobě ztraceným rokem, dlouhodobě ztrátou sebevědomí i sebeúcty.

Jsme celosvětově první, lépe řečeno poslední v tom, jak žáky matematika nebaví. To je pro další vzdělávání mnohem horší, než něco neumět. Představa, že se to zlepší, když všechny donutíme maturovat z matematiky, je, jednoduše řečeno, hloupost.

O maturitě z matematiky více v podrobné analýze zde.

Převzato z autorova blogu na Aktuálně.cz pod licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní License.

66 komentářů:

Vít Tomis řekl(a)...

Úroveň vyjadřování a to i profesionálních (no, spíše placených než profesionálních) moderátorů a novinářů je katastrofální. Možná by tedy pomohlo zrušení povinné maturity z ČJ.

L.snirch řekl(a)...

Tak to nepochybně, protože maturita z ČJL je ve svých cílech stejně mimo jako maturita z matematiky. Souhlasím s Vámi.
Maturita (ta stávající jednotná forma) žádnou skutečnost schopnost se vyjadřovat, prezentovat se slovem mluveným či psaným, neověřuje. To forma písemné maturity z roku 1980 na to byla mnohem lépe.

Vít Tomis řekl(a)...

Věřím, že své příspěvky píšete ve spěchu. Protože jinak Vaše formulace dokazují, že je maturita z ČJ opravdu stejně zbytečná jako z M. Sebral jste mi tak všechny argumenty...

Eva Adamová řekl(a)...

"Největší omyl zastánců povinné maturity z matematiky ale spočívá v přesvědčení, že by povinná maturita z matematiky úroveň matematického vzdělání pozvedla. Věří, že povinná příprava na státní maturitu bude rozvíjet matematické a logické myšlení."

Povinná maturita z matematiky by především přinutila odpovědné nahoře si konečně začít výuky matematiky víc všímat.

Všímat si toho, že roste neaprobovanost výuky matematiky, že klesl počet hodin výuky matematiky zejména na základních školách, že jsme osekali osnovy neuvěřitelným způsobem, čímž komlikujeme i práci učitelům jiných předmětů, které vyžadují určitý matematický aparát, že kvalita učebnic matematiky šla za posledních třicet let spíše dolů než nahoru. Povinná maturita z matematiky by odpovědné přinutila situaci řešit.

Největší omyl zastánců zrušení povinné maturity z matematiky spočívá v přesvědčení, že se úroveň výuky matematiky a tím i matematického vzdělání pozvedne tak nějak sama od sebe.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Jsem absolventem doktorského studia na pražském matfyzu a vystudoval jsem čistou matematiku. Souhlasím se vším, co kolega Šteffl napsal, a děkuji mu, že to vyjádřil velmi srozumitelně a nekonfliktně.

Zbývá připomenout to, k čemu se kvůli omezenému rozsahu a zvolené lince svého výkladu nedostal.

1.
Učitelé matematiky si NESMĚJÍ brát žáky jako rukojmí při prosazování svých cílů, zvláště pak těch, které jsou v kontextu všeobecné vzdělanosti sobecké. „Ospravedlnění“ povinné maturity z matematiky, které uvedla v této diskusi Eva Adamová ve 14:18 (Povinná maturita z matematiky by především přinutila odpovědné nahoře si konečně začít výuky matematiky víc všímat.), je naprosto nepřijatelné.

2.
Dnes už je naprosto zřejmé, že současné pojetí výuky matematiky nemůže přežít, neboť je zcela neefektivní. Mnozí učitelé matematiky fakticky usilují převážně o to, aby si žáci – třeba bez porozumění – osvojili postupy, které dnes výrazně rychleji a spolehlivěji než UČITELÉ (o žácích nemluvě) zvládnou stroje, jež má kdekdo v mobilu. Žáci to vnímají a škole se už brzy nepodaří donutit je, aby se tomu podřídili. Neúspěšnost výuky je z velké části důsledkem toho, že ji žáci nepokládají za smysluplnou. Povinná státní maturita z matematiky je zoufalým pokusem tento vývoj zvrátit, případně aspoň zpomalit. Jejím zastáncům primárně nejde o to, aby se žáci něco smysluplného naučili – jde jim o to, aby se podřídili požadavkům autority, ať jsou sebehloupější. A to, co požaduje současná státní maturita z matematiky, jsou z velké části hlouposti. Právě kvůli tomu, že se tyto hlouposti v celé zemi povinně vyučují a způsob výuky zošklivuje žákům matematiku „nade všechny meze“, není existence povinné maturity z matematiky slučitelná s žádoucí změnou pojetí její výuky.

3.
Ještě jeden citát Evy Adamové: On se vážně mezi poradci ministra nevyskytuje nikdo, kdo by mu vysvětlil, že ony aplikační úlohy vyžadují k úspěšnému vyřešení minimálně čtyři věci:
1. dobrou čtenářskou gramotnost
2. analytické schopnosti
3. logické myšlení
4. dobrý matematický aparát?

A tuto sérii dovedností má maximálně 30 % populace a nám maturuje skoro 80 % populačního ročníku.


Nevím, kde E. Adamová těch 30 % vzala. Každopádně však zapomněla uvést, že její číslo – i kdyby odpovídalo skutečnosti – není projevem nějaké přírodní zákonitosti. Je výsledkem působení souhrnu mnoha faktorů, mezi něž patří nejen rodinné zázemí žáků, ale především převládající pojetí vzdělávání u nás. To číslo může být určitě zvýšeno. Velmi srozumitelně to vysvětluje prof. Slavíček v rozhovoru na DVTV uvedeném na PI nad článkem Ondřeje Šteffla. Zhruba od 18:30. Slavíčkovi nijak nevadí inflace vysvědčení, diplomů a titulů a vysvětluje proč. Také ji důsledně odlišuje od (domnělé) inflace vzdělanosti, kterou nepozoruje.

4.
Je třeba připomenout, že „hnutí za státní maturitu“ prohlásilo za svůj hlavní cíl právě „navrátit maturitě její dřívější hodnotu“. O vzdělanosti se v té souvislosti nikdy nemluvilo. A pak zkoušku založilo na primitivních zaškrtávacích testech, které v té době – jako nástroj důležité zkoušky – opustila už většina vyspělých zemí. Úlohy typu multiple-choice mají svůj smysl například tehdy, když učitel potřebuje rychle zjistit, jak se žáci v určitém problému orientují. Jako nástroj důležité zkoušky však škodí, protože školy na ně začnou své žáky připravovat… A škodí daleko více tam, kde žáci potřebují pomoc nejvíc. Na gymnáziích je státní maturita většině žáků a učitelů zcela ukradená. Právem.

krtek řekl(a)...

Už se mi snad ani nechce pokračovat v této diskusi, ale tolik divností:
4. Na gymnáziích je státní maturita většině žáků a učitelů zcela ukradená. Právem.
Je-li jedna úroveň (důsledek Fialova rozhodnutí), přizpůsobená nástavbám, pak ano. Ale to je potřeba dodat.
2. Jejím zastáncům primárně nejde o to, aby se žáci něco smysluplného naučili – jde jim o to, aby se podřídili požadavkům autority, ať jsou sebehloupější. A to, co požaduje současná státní maturita z matematiky, jsou z velké části hlouposti.
Sdělte nám, nebohým, co je podle Vás smysluplného. A, prosím, žádné řeči o matematizaci reálných situací, to v matematice děláme. Vážně.
1. Učitelé matematiky si NESMĚJÍ brát žáky jako rukojmí při prosazování svých cílů, zvláště pak těch, které jsou v kontextu všeobecné vzdělanosti sobecké.
Zato experti mohou argumentovat neúspěšnými žáky!
Víte, přátelská diskuse, kde jedné straně nadáváte, že si bere žáky jako rukojmí a učí nesmysly, není možná. Proto, prosím, diskutujte s našám zaměstnavatelem a s představiteli státu, až je přesvědčíte, a oni přijdou s nějakou novotou, pro které si vychovají učitele k obrazu svému, tak možná uspějete.

L.snirch řekl(a)...

Fiala nezrušil 2 povinné úrovně, ale 2 dobrovolné, které si ani studenti z gymplů nevybírali (v roce 2012 si vyšší úroveň matematiky vybralo necelá 2 % maturantů). A poté, co ji Cermat totálně zmastil a rupli i premianti z gymnázii, musel každému přidat uměle body, aby zachránil reputaci. Nezachránil, šla do kytek a po právu. Ušetřily se desítky milionů ročně. Nejlepší rozhodnutí ministra školství za roky 2011-2019.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Pane Votrubo,

maturitní úroveň vyšší náročnosti byla zrušena v důsledku chyby Cermatu, který pro ni připravil tak náročný test z matematiky, že v něm dosáhla špatného výsledku i celá řada premiantů na gymnáziích. Test navíc obsahoval nejméně jednu prokazatelnou chybu ve vyhodnocení, kterou Cermat ani ministerstvo nepřiznaly. Za těchto okolností by si následující rok vybral test vyšší náročnosti jen maturant padlý na hlavu. Především však platí (a o tom jsem psal), že i tento test obsahoval řadu uzavřených (a téměř uzavřených) úloh.

Pokud jde o smysluplnost, přece o tom píšu výše, psal jsem o tom mnohokrát jinde, píše o tom vytrvale pan Šnirch a píše o tom i kolega Šteffl v tomto blogu. Většina výuky matematiky u nás NEVEDE k porozumění, ale k tomu, aby se žáci naučili víceméně bezmyšlenkovitě provádět postupy, které už dnes za lidi dělají stroje. Jednoduchým příkladem je obyčejná kalkulačka a třeba násobení, složitým aplikace pro smartphone a řešení logaritmické rovnice. Výsledky maturitních testů ukazují, že lehčí logaritmické rovnice vyřeší i žáci, kteří vůbec nemůžou tušit, co dělají a co znamenají znaky, které v té rovnici vystupují.

Pokud jde o "nadávání jedné straně", bude skutečnému stavu mnohem lépe odpovídat, když nebudete mluvit za ostatní učitele. Weby věnované školství čte mnohem více lidí, než kolik na nich aktivně diskutuje. Kdyby úroveň všech učitelů měla být stejná jako úroveň těch příslušníků této profese, kteří se tady vytrvale navážejí do každého, kdo si dovolí cokoli ve školství kritizovat, asi by bylo nejlepší u nás zrušit povinnou školní docházku (resp. povinné vzdělávání), školy zavřít a začít znovu.

Ono to tak možná stejně za nějaký čas dopadne...

Josef Soukal řekl(a)...

Jestli je něco dnes opravdu zřejmé, pak fakt, že počet středoškoláků není možné zvyšovat jen na základě pochybných premis a že neochota a neschopnost nynější stav reflektovat (natož pak na něj reagovat) má řadu neblahých důsledků. Stejně tak středoškolské studium poškozují soustavné destruktivní lživé kampaně EDUinu a lidí s ním názorově spřízněných, jejichž cílem je mj. překrýt fakt, že právě státní maturita nynější středoškolskou potěmkiádu přesvědčivě dokladovala. Je samozřejmě NAPROSTO NEPŘIJATELNÉ, UBOHÉ A SPROSTÉ ohánět se v zájmu svých cílů zájmy středoškoláků.

Josef Soukal řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...

O tom, že tvrzení O. Botlíka ohledně státní maturity je třeba brát s velkou rezervou, svědčí fakt, že občas je i v oblasti matematiky stačí korigovat pouzí češtináři, kteří se jinak na rozdíl od něj drží svého kopyta.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Ještě douška, pane Votrubo.

Školní češtině by zařazení mezi nepovinné předměty státní maturity prospělo z podobných důvodů.

Josef Soukal řekl(a)...

Pan Botlík názor o nepovinné maturitě z češtiny uvádí opakovaně, zřejmě v domnění, že tím snad zastánce státní maturity nějak zaskočí. Tohle téma se však objevovalo v diskusích už v dobách, kdy jsem na SŠ začínal, byť jen neformálně. S léty přibylo češtinářů, kteří by toto řešení přivítali, a to právě z důvodů, jež jsem uváděl v jednom z předchozích komentářů - nemuseli by řešit dilema, jak připravit na zkoušku žáka, jehož na ni dostatečně připravit nelze.
To, že se někteří žáci připravují na zkoušku - nejen maturitní - tak, že se některé věci naučí bez ohledu na to, aby o nich přemýšleli, není nic nového a vůbec to nemusí souviset se způsobem výuky. I tak se dají některé úlohy a v jazykovém vyjadřování některé věci nacvičit - vždy však jen omezeně z hlediska kvantity i kvality.

Eva Adamová řekl(a)...

Botlík řekl: "A pak zkoušku založilo na primitivních zaškrtávacích testech, které v té době – jako nástroj důležité zkoušky – opustila už většina vyspělých zemí. Úlohy typu multiple-choice mají svůj smysl například tehdy, když učitel potřebuje rychle zjistit, jak se žáci v určitém problému orientují."

Jen si dovolím připomenout, že primitivní zaškrtávací testy nám do školství zatáhlo SCIO a KALIBRO, za nimž stojí dvě jména - Šteffl a Botlík. Když si dneska čtu úvahy pana Šteffla o maturitě z matematiky a Botlíkovo agresivní a nevybíravé napadání zastánců maturity z matematiky, učitelů matematiky a Cermatu nestačím se divit.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Dovolujete si příliš, paní Adamová.

Za názvem projektu KALIBRO zdaleka nestojí jen moje jméno. Náš projekt nebyl nikdy spojen s žádnou zkouškou a ani jsme nikdy nedali žádné škole souhlas k tomu, aby je u zkoušky použila. Testy projektu KALIBRO také jen výjimečně využívaly primitivní úlohy formátu multiple-choice.

Speciálně v matematice měly výraznou převahu úlohy, v nichž žáci počítali stejně jako ve škole. V tzv. dovednostních testech pak žáci dokonce zapisovali svůj postup řešení. Díky tomu všemu také vím, jak málo toho umějí, a můžu to snadno doložit. A díky projektu KALIBRO to vědí také tisíce učitelů matematiky v celé republice, kteří mohli již od roku 1996 začít pracovat na nápravě, protože k tomu dostali od autorů úloh metodická doporučení a od nás podrobná data. Někteří učitelé tyto informace také využili a dosáhli zlepšení. Úspěšně se také zapojili do projektu Matematika s chutí, který jsme pro učitele matematiky a jejich žáky připravili. Se jménem Eva Adamová jsem se ovšem nikdy v souvislosti se zmíněnými projekty nesetkal.

Některé naše úlohy Česká republika také poskytla projektu PISA.

Eva Adamová řekl(a)...

Pane Botlíku blafujete. S testy Kalibro jsem se setkala hned po jejich vzniku a tehdy se rozhodně nedalo říci, že využívaly primitivní úlohy formátu multiple-choice jen výjimečně, a Vy to samozřejmě velmi dobře víte. Ano, je pravda, že dnes již vypadají narozdíl od SCIO testů trochu jinak. Pravdou ale také je, že matematické testy Kalibro spíše testují studijní předpoklady, a proto to také vypadá, že celá řada dětí nic neumí. Ty testy jsou totiž pro minimálně třetinu dětí neřešitelné a pro další třetinu dětí s průměrnými předpoklady problematické. Bohužel se tady projevuje Vaše nezkušenost s dětmi v celém spektru inteligenčních schopností.

Nicméně stále, ještě a pořád se nestačím divit, jakým způsobem si dovolí vzdělaný člověk, který za katedrou pobyl jen velmi krátce (jeden rok či dva? a to ještě externě?) a o výuce na základní škole neví vůbec nic, urážet nejenom učitele matematiky, kteří musí denně intenzivně pracovat i s těmi méně nadanými dětmi, které pak zoufale hledí na své výsledky v testech, které jsou naprosto mimo jejich schopnosti.

A sundejte si klapky z očí, když napíše Šteffl, že matematiku se nemůže naučit každý tak jásáte a poplácáváte ho po ramenou, a když totéž jinými slovy uvede Adamová a mluví o komplexních dovednostech, které jsou potřeba k řešení aplikovaných úloh, a uvede, že tyto dovednosi je schopno získat cca 30 % maturantů, tak skřípete zuby.

A k těm PISA testům. Rozhodně bych se tím nechválila, protože i toto testování je jeden velký průšvih začínající problémy s výběrem testovaných a končící interpretací jejich výsledků.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Paní Adamová,

z vašich slov, jako obvykle, kape jed.

Dá se to vysvětlit zhruba dvěma způsoby. Buď jste prostě "jen" zákeřná a zlá, anebo skutečným cílům výuky matematiky nerozumíte. Tím, co jste napsala, jste totiž potvrdila slova kolegy Šteffla a moje. Buď vám to nevadí, anebo to ani nepoznáte.

Dobře se pamatuju, jak váš vztah ke mně poznamenal před řadou let okamžik, kdy už jsem nemohl dál číst vaše hrubá a pohrdavá slova na adresu žáků a napsal jsem, abyste si představila, že vám je některý v hodině připomene.

Nejspíš by se to nestalo -- jednak pravděpodobně nepíšete pod svým jménem, jednak jste zjevně typem matematikářky, které se děti bojí. Vy už to asi ve školství do důchodu nějak doklepete, ale ostatním žákům přeji, aby co nejdřív nastala doba, kdy podobné učitele jako vy nahradí technika.

Ve školní matematice to není problém -- míra nácviku algoritmizovatelných činností se nejspíš už brzy výrazně zredukuje. Díky tomu, že takový trénink zvládnou stroje efektivněji a hlavně výrazně levněji než kvalifikovaní učitelé, bude v těchto fázích stačit nekvalifikovaný dohled. Na zbývající činnosti si ředitelé škol vyberou takové učitele, kteří dokážou probudit zájem žáků a vytrvale ho přiživovat. Neboť hlavním cílem bude přivést děti k hodnotné samostatné práci.

Nemusíte vysvětlovat, že si to nedokážete představit. Právě o tom jsme totiž s panem Štefflem psali.

krtek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
krtek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
krtek řekl(a)...

Až zaci budou scitat jednociferna čísla na kalkulacce a řada čísel 1, 4, 9, 16, 25 jim nebude bič říkat, bude to Botlikovo vítězství Pyrhy. A k tomu směřujeme. Rovnice, ktere žáci nějak sestaví, budou řešit stroje, ale výsledky, které nebudou dávat smysl, žáci obhaji v rámci soft-skills práva na vlastní názor. Ono to až tak vadit nebude, protože se bude moci maturovat z tělocviku, spolecensko-vedniho seminare, kde bude dovoleno vyjadřovat hlavně svůj názor.
Předchozí dva komentáře jsem smazal, protože chytrý telefon přepsal slova jinými.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Stejně vám tam chytrý telefon napsal "bič", pane Votrubo. Zeptejte se svých žáků, oni vám poradí, jak s telefonem zacházet, aby to nedělal.

Jinak ale platí, že jste mě zase nepochopil. K tomu, že žáci budou sčítat jednociferná čísla na kalkulačce a řada čísel 1, 4, 9, 16, 25 jim nebude nic říkat, vede -- spolu s technologickým vývojem -- právě současná převládající výuka, která většině žáků matematiku zoškliví už na prvním stupni. Pak už jim učitel matematiky může říkat, co chce...

Zkázu dokončují maturitní testy Cermatu, v nichž žáci stavějí spolu s občany Kocourkova sloupy sahající do výšky nad 500 km, a to z válců, jejichž délky tvoří geometrickou posloupnost s kvocientem 2. Doufám, že když jste včera v 15:50 psal o matematizaci reálných situací, měl jste na mysli něco jiného.

Matematizace reálných situací je totiž vskutku něco úplně jiného. Rozdíl je hodně podobný rozdílu mezi skutečnou reportáží a maturitní písemnou prací, jejímž zadáním je třeba smyšlený "článek o závodech v naší obci s prvky reportáže". Bez ohledu na to, zda ty závody jsou v běhu kolem návsi, nebo dřevozpracující.

Eva Adamová řekl(a)...

Pane Botlíku, myslím, že se Vám podařilo velmi dokonale potvrdit svoji arogantnost.

Nikde jsem totiž neuvedla, že se Štefflem nesouhlasím, na čemž stavíte svou kritiku mé osoby. Jen jsem si dovolila napsat:

"Povinná maturita z matematiky by především přinutila odpovědné nahoře si konečně začít výuky matematiky víc všímat.

Všímat si toho, že roste neaprobovanost výuky matematiky, že klesl počet hodin výuky matematiky zejména na základních školách, že jsme osekali osnovy neuvěřitelným způsobem, čímž komlikujeme i práci učitelům jiných předmětů, které vyžadují určitý matematický aparát, že kvalita učebnic matematiky šla za posledních třicet let spíše dolů než nahoru. Povinná maturita z matematiky by odpovědné přinutila situaci řešit.

Největší omyl zastánců zrušení povinné maturity z matematiky spočívá v přesvědčení, že se úroveň výuky matematiky a tím i matematického vzdělání pozvedne tak nějak sama od sebe."

... a pak ještě připomenout minulost osob kritizujících maturitní testy, ať ostatní vědí, kdo se tady nyní snaží vykoupit z matematického pekla. Nic víc, nic míň.

A znovu opakuji, o výuce matematiky nevíte vůbec nic. Vaše představa, že když ve školách vynecháme algoritmizované činnosti, že nám žáci skočí rovnou do vyššího levelu myšlení je hodně naivní.

Josef Soukal řekl(a)...

KAŽDÁ slohová práce je prací sui generis, jejím primárním cílem je naplnit požadavky výuky. Jen občas se stává, že se lze takovou práci využít i mimo školu, a to i tehdy, když je takto vyloženě připravována.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Ale houby, paní Adamová.

Vaše věta (Povinná maturita z matematiky by především přinutila odpovědné nahoře si konečně začít výuky matematiky víc všímat.) znamená, že chcete zneužít k jakémusi apelu na politiky smutného osudu maturantů, jejichž výuka matematiky za moc nestála (bez ohledu na to, kterého období jejich docházky do školy se to týká). Zneužít proto, že VŮBEC není jisté, že politici dokážou kvalitu výuky matematiky zlepšit. Na druhé straně je ale nepochybné, že spousta těchto žáků by maturitu z matematiky nesložila. Politici můžou například přidat hodinu výuky týdně, což ovšem -- při špatné výuce -- znamená, že žáci jí budou vystaveni ještě o hodinu týdně častěji, než je žádoucí.

Úroveň výuky matematiky se nepochybně nepozvedne "tak nějak sama od sebe", což mi jako můj názor podsouváte. Zásadní překážku zlepšení dnes představuje současné vedení JČMF, resp. vedení její sekce SUMA. Buď se změní, anebo je zapotřebí přestat SUMU v metodické práci s učiteli jakkoli podporovat.

Nedojde ovšem nejspíš ani k jednomu. Předseda SUMA E. Fuchs byl jmenován členem Národního kabinetu Matematika a její aplikace, což je krok srovnatelně chybný s tím, že J. Soukal byl jmenován členem Národního kabinetu Český jazyk a literatura.

V obou kabinetech jsou samozřejmě také lidé, kteří mohou pomoci šířit rozumnou metodiku výuky. Ovšem z toho, že tam pronikli oba zmínění, jasně vyplývá, že šlo opět především o formální splnění nějakého rozhodnutí. Zvláště pak je mi líto těch, kteří se o členství ucházeli ve výběrovém řízení...

Josef Soukal řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...

Ještě snad stojí za připomenutí, že k úrovni práce jiných se rádi vyslovují ti, kdo mají sami máslo na hlavě. Jak ovšem i zdejší diskuse ukazují, antimaturitní trolové některé věci prostě nevidí neslyší.
https://www.ascestinaru.cz/josef-soukal-ukazkove-vadna-testova-uloha/
https://www.ascestinaru.cz/psat-a-ucit-se-psat/

Eva Adamová řekl(a)...

Nezlobte se pane Botlíku, ale nezašel jste s tím urážením přece jenom trochu daleko? Nejenom, že urážíte všechny učitele matematiky, ale už jste se pustil i do lidí, kterým nesaháte na poli didaktiky matematiky ani po kotníky.

A znovu opakuji: O VÝUCE MATEMATIKY NEVÍTE VŮBEC NIC. Jen neustále mudrujete. On Vám snad někdo brání vypracovat nějaký jiný systém výuky matematiky a k němu učebnice? Hurá do toho a půl je hotovo.

Josef Soukal řekl(a)...

S Botlíkovou schopností posoudit výuku češtiny to není lepší.
K dojemné starosti O. Botlíka o úroveň personální politiky MŠMT ohledně obsazování odborných kabinetů: Pokud vím, ti členové ASČ, kteří projevili zájem o práci v krajských kabinetech, ve výběrovém řízení uspěli, dvě naše členky pak přijaly nominaci na předsednické funkce KK.

Oldřich Botlík řekl(a)...

S jakým urážením, paní Adamová?

Napsal jsem snad něco, co "uráží všechny učitele matematiky", případně něco, co se týká odborných schopností lidí, "jimž nesahám na poli didaktiky matematiky ani po kotníky? Kam na takové bláboly proboha chodíte?

Změna výuky, ať už jde o matematiku a její aplikace, nebo o český jazyk a literaturu, si nepochybně vyžádá také nové učebnice. Potom jsou ovšem ti autoři současných učebnic. kteří působí v Národních metodických kabinetech, ve zcela zjevném střetu zájmů, neboť jejich přirozeným zájmem je zachovat status quo. Jak E. Fuchs, tak J. Soukal se navíc snahou zachovat ho nijak netají. E. Fuchs je nejen předsedou SUMA, ale rovněž členem předsednictva JČMF.

A JČMF má podle obchodního rejstříku podíl v hodnotě 30/290 v nakladatelství PROMETHEUS, spol. s r.o., které vydává učebnice matematiky a fyziky.

Eva Adamová řekl(a)...

Tak se zkuste požďourat i v tom, jak to má Hejný s H-MAT. Tam Vám střet zájmů nevadí? Rovněž je to didaktik na vysoké škole, který spolu s dalšími kolegy didaktiky vydává své učebnice a PR si k tomu dělají při výuce didaktiky matematiky na pedagogické fakultě KU, což je možná ještě horší než působení panů Fuchse a Soukala.

A když dokázal na trh prorazit Milan Hejný, proč to nezkusí Botlík? Ring je přece volný. Už se na Vaše učebnice těším!!!

Josef Soukal řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...

Vážená paní Adamová,

věřím tomu, že část Vašeho komentáře, v němž se nedistancujete od pomlouvačného tvrzení O. Botlíka na adresu E. Fuchse a adresu mou, byla jen nechtěná a bezděčná. U Botlíka platí, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. Coby představitel známé testovací firmy a spoluautor neúspěšného maturitního konstruktu je ve střetu zájmů každým svým vyjádřením na adresu Cermatu a nové maturity, přičemž neznám jediné jeho vystoupení, kde by na tuto skutečnost nějak upozornil. Nikdy také nepoukázal na naprostou nepřijatelnost počínání O. Šteffla, v jehož případě je střet zájmů tak zřejmý, že zřejmější ani nemůže být. K tomu přidejte osobní animozitu, jež čiší z každého Botlíkova komentáře, kde se - alespoň k mé osobě - vyjadřuje. Jak dopadají naše střety na poli maturity a výuky češtiny, víte sama i z těchto stránek.
Svým vyjádřením se dotkl i profesní cti dalších členů kabinetů - účast v pofiderním podniku, který umožňuje komukoli prosazovat osobní zájmy, je snad pro každého slušného učitele či vědce naprosto nepřijatelná. Nemyslím si, že by myšlenka na osobní profit vůbec někomu z členů kabinetu přišla na mysl; ti, které znám, vyvíjí řadu aktivit zcela nezištně, tudíž samozřejmě i neplaceně.
Ve vztahu k mé osobě je Botlíkova invektiva tentokrát doslova pitomá a současně ukazuje, jak málo toho Botlík o současných trendech výuky češtiny a mých metodických prioritách ví (přičemž se k nim suverénně vyjadřuje). Nejen moje články a komentáře na sociálních sítích, ale i sama podpora nové maturity totiž mj. směřují ke snížení role literární historie ve výuce, ovšem mé učebnice literatury pro střední školy právě na téhle části oboru stojí, takže de facto postupuji proti svým zájmům. (Na vysvětlenou: Učebnice vznikaly v l. 1999-2005 na objednávku nakladatelství a současně kvůli nespokojenosti se stavem učebnicových výkladů české literatury, a především roztříštěností a neúplností výkladů světové literatury, jež se během VŠ studia uceleně nevyučuje, ale kterou pak učitelé mají učit na SŠ i ZŠ). Co se týče čítanek, mou hlavní autorskou devizou je, že by měly být skutečně ke čtení. Obecně pak po celou svoji učitelskou dráhu prosazuji výuku postavenou na práci s textem. Pokud někomu připadá toto pojetí jako metodicky nevhodné či snad nějak odlišné od toho, po čem dnes volá většina odborníků a češtinářů, pak buď metodicky a informačně zamrznul někdy v době před desítkami let, nebo se jmenuje O. Botlík. Ten si totiž zřejmě vůbec nedovede představit, že někdo vyvíjí nějakou aktivitu bez postranních úmyslů.

Jiří Kostečka řekl(a)...

No, já jsem ten druhý ničema, který hájí státní maturitu proto, aby se mu lépe prodávaly učebnice.
Botlík se už musel definitivně zbláznit, nebo si zapomněl zjistit, že nová maturita byla schválena až 10 let po 1. vydání mých učebnic českého jazyka pro gymnázia (a dokonce až 15 let po vydání mé učebnice literatury). V době, kdy jsem je začal psát, nebylo po státní maturitě vidu slechu. Udělal jsem tehdy totéž, o čem píše kolega Soukal: podle tehdejších učebnic, zejména jazyka a slohu, se prostě učit nedalo.
Na trhu mně vydržely (ve dvou vydáních a několika dotiscích) doteď, tedy celé dvacetiletí, což je na učebnicový komplet slušný výsledek. Třetí vydání nechystám a z prodeje zbytků dotisku 2. vydání nemám sebemenší profit, moje smlouva není tantiémová.

Botlík moc dobře ví, že hájím novou maturitu z naprosto jiných důvodů - dost slušně totiž vím, jak vypadá maturita ve světě, a hlavně jak katastrofálně vypadala ta česká před r. 2009/2010.

Odvolávat se dokola na plně centralizovanou, a přesto světově nejuznávanější IB maturitu už se mně zajídá, protože ani jeden z mých oponentů na to nikdy sebemíň nereagoval. Jistě, ono totiž není jak, ale mohli by aspoň připustit, že ve světě perfektně funguje model analogický tomu, který tak vehementně kritizují. (Vyjímám z toho ovšem otřesné zásahy do NM Fialou a dalšími ignoranty na MŠMT.)
Ani jednou jsem nedostal odpověď na to, kde se vzal ten strašný zub v hodnocení slohů v r. 2013, kdy se vrátilo do škol - a jak to, že byl ausgerechnet a přesně na hranici cut-off.
Ani jednou jsem nedostal odpověď na to, jaktože AMATE konstatovalo naprosto stejné výkyvy všude tam, kde se maturita z cizích jazyků hodnotila v r. 2013 ve škole, nikoli v centru.
Ani jednou jsem nedostal odpověď na to, čí je to chyba, že 70 % maturantů (a to několik ročníků za sebou!) napíše slohovou práci hůř než průměrný žák 6. třídy ZŠ, a to jak na úrovni mentální, tak slohové i pravopisné. (Připustit, že je to tím, kolika žákům byla dána šance "zažít si na střední škole úspěch", i když muselo být nejpozději v polovině prváku jasné, že na to nemají ani omylem, to je taky nad schopnosti koryfejů českého písečku. A že takové marné studium něco stálo a nadále stojí daňové poplatníky...no a?? "Každý mladý člověk má přece právo..." atd.)

Věru podivný svět: Matematici se neodborně pletou do zcela konkrétních bohemistických problémů, ale běda když češtinář jen špitne, jak se staví k povinné maturitě z matematiky; za didaktiky se nám vydávají ti, kdo nikdy soustavně aspoň deset let neučili. Maturitě z češtiny rozumí kdekdo; odbornou výbavu tihle páni a dámy přece mají: čeština je jejich mateřština a to stačí.
Ano, to stačí asi tak, jako by stačilo umět česky, aby laik mohl zasahovat do tvorby právních norem nebo fundovaně kritizoval chirurgický postup.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Tak se zkuste požďourat i v tom, jak to má Hejný s H-MAT. Tam Vám střet zájmů nevadí? Rovněž je to didaktik na vysoké škole, který spolu s dalšími kolegy didaktiky vydává své učebnice a PR si k tomu dělají při výuce didaktiky matematiky na pedagogické fakultě KU, což je možná ještě horší než působení panů Fuchse a Soukala.

Paní "Adamová", tušíte vůbec, že existuje zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, který zaručuje akademické svobody?

Profesor Hejný zjevně zná můj oblíbený citát nositele Nobelovy ceny Maxe Plancka:

Eine neue wissenschaftliche Wahrheit pflegt sich nicht in der Weise durchzusetzen, daß ihre Gegner überzeugt werden und sich als belehrt erklären, sondern vielmehr dadurch, daß ihre Gegner allmählich aussterben und daß die heranwachsende Generation von vornherein mit der Wahrheit vertraut gemacht ist.

A new scientific truth does not generally triumph by persuading its opponents and getting them to admit their errors, but rather by its opponents gradually dying out and giving way to a new generation that is raised on it.

Je výrok bývá někdy parafrázován slovy S každým pohřbem se věda posune o krok kupředu.

Ale to už je na vás zjevně moc náročné téma...

Oldřich Botlík řekl(a)...

Brož František, Kostečka Jiří: Český jazyk a literatura -- Sbírka úloh pro společnou část maturitní zkoušky

Vydalo v roce 2001 nakladatelství TAURIS (patřící pod Cermat) pro vyšší úroveň obtížnosti. Ta byla s účinností od roku 2013 k velké lítosti některých aktérů této komedie zrušena.

V Cermatu pracovali oba autoři.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Oldřich Botlík je postava k politování. Jeho svět je pustinou, zaplněnou nepřáteli - těmi, kdo si s ním dovolí nesouhlasit. Ve své zaslepenosti použije cokoliv, aby je dehonestoval, promítne do nich to nejhorší, nejnižší a nejpodlejší, co je schopen vymyslet. Kdybých použil jeho pohled na jeho komentáře, pak bych musel napsat, že z nich čiší zneuznanost a závist, protože jej nikdo no NK nepozval. Ale i pro něj platí radostná vánoční zvěst - z té vnitřní pustiny lze vyjít a následovat světlo.
Pokoj všem lidem dobré vůle zde na PI!

Jiří Kostečka řekl(a)...

Bohužel mám pro O. Botlíka neradostnou zvěst: Někdejší maturitní generálka byla po několika odkladech vyhlášena na říjen 2010. To, že autoři nové maturity vydali včas sbírky testů, které měly budoucí maturanty připravit na typ testování, jejž středoškoláci do té doby neznali, je snad kladem, nikoli záporem. Dojemná Botlíkova péče o finanční prospěch z testů starých deset let jen svědčí o jeho zavilé nenávisti (nebo hlouposti) – ty testy už se dávno neprodávají, nebo aspoň z nich už autoři dávno nemají a ani nebudou mít sebemenší finanční prospěch, i kdyby se nakrásně VÚ vrátila.
Taková malá ubohost... A jinak mně tenhle pán může vlézt na záda.

Prosazuji návrat vyšší úrovně proto, že její zrušení udělalo z původně funkční maturity paskvil, kočkopsa, který je směšně jednoduchý pro gymnazisty, ale přitom stále neřešitelný pro učně a řadu sošáků. Zrušení centrálního hodnocení pak bídu přeonačené maturitní koncepce dorazilo.

Nepracoval jsem v Cermatu, nýbrž jako jeho externí spolupracovník, vždy vedle plného úvazku gymnaziálního učitele. A nestydím se za to. Byl jsem jeden z těch, kteří připravili pro tuto zemi maturitu evropského střihu, maturitu, ve které se dalo jen minimálně podvádět, která přinesla srovnatelnost výkonů a zásadní informace o kvalitě vzdělání středoškoláků. Bohužel se mně nepodařilo prosadit do ní další princip IB maturity, totiž nahrávání ústní zkoušky na audiomédium – naše školství nedorostlo dodnes tomu, aby měl jak žák, tak učitel v ruce neprůstřelný materiál, co se v ústní části zkoušky dělo. A aby tak byli oba kryti v případě protestu.
Od první chvíle byla nová maturita terčem nevybíravých, podlých a sprostými lžemi obestřených útoků. Neměla šanci se usadit; např. v Británii se upravovala deset let a nikdo tam hystericky nevykřikoval, když se jeden test nepovedl. Cermat se z prvních nedostatků poučil, každý rok byly testy – mluvím o češtině – kvalitnější; proti zadání slohových prací v poslední době neprotestuje dokonce ani paní Valíková. Ale pořád se vytahují dvě nepovedená, ona fiktivní reportáž a popis nádražíčka. Že měli maturanti k dispozici devět dalších témat, o tom ani slovo. Že NM poprvé v dějinách oboru ČJL stanovila kritéria hodnocení slohovek, ve kterých byl do té doby nebetyčný chaos, o tom ani slovo. Že v IB maturitě jsou formulována daleko vágněji než v naší, a přesto tam centrální hodnocení hladce funguje, o tom ani slovo.
Jen špína, pomluvy, sprosté české podpásovky. A když to nejde ad rem, jde se po lidech.

Zabedněncům, kteří v životě nedohlédli za hřebeny českých hor, se opět jednou podařilo vrátit maturitu o dekádu zpět. Ať žije český šolich!
Až nás převálcuje po Západu brzy už i Východ, pochopí snad i eduíni i jejich předvoj a závoj, co tady napáchali.

Eva Adamová řekl(a)...

Pane Botlíku, mám obavy, že to, co provedl pan Hejný nakladatelství Fraus, a způsob, jakým je Hejného matematika na pedagogické fakultě KU propagována, zvláště vzhledem k tomu, že je VÁZÁNA JEN NA JEDNY UČEBNICE, nemá s akademickými svobodami nic společného. Pan Hejný zcela evidentně zapomněl na to, že jeho svoboda končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. I když já mám si myslím, že pan Hejný osobně už nemá na nepěkné dění kolem Hejného metody a vydávání Hejného učebnic žádný vliv.

A jen tak na okraj. Podstatná část škol, které využívaly Hejného metodu na druhém stupni, od ní nejpozději v osmém ročníku odstupuje.

Jeroným Pražský řekl(a)...

Pane Kostečko, nijak mě nazajímají kvality nebo nekvality testu Cermatu. I když neschopnost Cermatu připravit bezchybný test je už prostě věcí jistou. Jiné věci jsou ovšem dležitější.

Nejzákladnější princip učitelovy práce je individuální přístup. Pokud vedete čtyři roky středoškoláka v rodném jazyce, máte velmi dobrý přehled o jeho slabinách a silných stránkách. Pokud by konec té cesty měl být maturitou, může se onen student sice vyšvihnout nebo naopak seknout, ale jako jeho učitel znáte jeho hranice a také chcete být u realizace a hodnocení zakončení této společné cesty. Maturita by pak byla svátkem vzdělanosti, důstojným rozloučením a uzavřením jisté části pouti jazykem i letaraturou.

Co proti tomu nabídne státní maturita? Testování anonymnímí testovateli, hodnocení anonymními hodnotiteli, popření individuálního přístupu, přemrštěně drahou a časově náročnou byrokracii, stres. Co z toho podporuje dobré vzdělávání? Co považujete z hlediska centralistického pohledu za chaos, je pro druhého chybějící volba a svoboda. Pokud mluvíte o minimálních podvodech, kdo by podváděl u maturity, která by byla realizovaná ve škole jako závěr kontinuální čtyřleté práce? Zato podvádění Cermatu s hodnocením je již dostatečně známo.

A když mluvíte o financích, popíráte, že hodnoctitelé Cermatu z řad vybraných středoškolských učitelů nemají proti jiným kokurenční výhody (vědí, jak bude bodováno) a finanční výhody (odměny za hodnocení)? Současná maturita není už jen z tohoto podhledu férová - a právě to je ten "český šolich". Ne to, co píšete vy.

To předbíhání nechci komentovat, jen tolik: testování, stres a peníze z amaturity vyhozené z okna nám v tom nepomohou.

Josef Soukal řekl(a)...

"Maturita by pak byla svátkem vzdělanosti, důstojným rozloučením a uzavřením jisté části pouti jazykem i letaraturou.

Co proti tomu nabídne státní maturita?"

Mnohem větší férovost a také mnohem větší možnost volby pro žáky, v oblasti češtiny akcentaci mnohem modernější a především přirozenější podoby zkoušky, objektivnější výsledky tam, kde hodnocení nemohou ovlivňovat školy. Zkuste se někdy místo prázdných proklamací podívat na maturitní data a také na to, jak vypadala maturita před r. 2011.

Jeroným Pražský řekl(a)...

"Mnohem větší férovost"

Kde je? Nyné dělají jednu a tu samou maturitu školy, které mají rozdílný počet hodin, rozdílné předměty a rozdílné zaměření. Jak myslíte tu "větší férovost"? Jak může být něco férovější než to, co si škola připraví pro sebe? Můžete být konkrétní? Tohle nemohu rozklíčovat.

"Mnohem větší možnosti volby?"

Kde jsou ty volby? Školy nyní nemohou volit nic, ani datum, ani kdy jim přijdou výsledky, ani způsoby nebo obsahy. V čem je prosím ta volba? A myslím tím: v čem je volba navíc proti tomu, kdy by maturitu realizovaly školy samy?

"v oblasti češtiny akcentaci mnohem modernější a především přirozenější podoby zkoušky"

V čem je maturita modernější než to, co by připravili školy? V čem je přirozenější? Vy mi píšete o "prázdných proklamacích", ale nic konkrétního neuvádíte. Mimochodem, individuální přístup k žákovi nebo maturita, která zohlední profil absolventa dané školy jsou podle vás "prázdné proklamace"?

"objektivnější výsledky tam, kde hodnocení nemohou ovlivňovat školy."

To je právě to: nyní výsledky nejsou objektivní. Myslíte si, že objektivní je to samé co centralizované? Co je objektivnější: hodnocená hráče tenisu podle mnoha let pozorování jeho hry nebo hodnocení výsledků jeho jediného kondičního testu? Co je špatně na tom, když by školy hodnotily? Bylo by jasné, že výsledky nelze srovnávat, ale proč by to měl někdo dělat? Napište mi prosím jednu věc, jak je využita ona "objektivizace" nyní? K čemu slouží, jak pomáhá vzdělávání?

Nezlobte se, pane Soukale, ale to vy nejste moc konkrétní, spíše jste jen napsal "prázdné proklamace". Já se nechci dívat před rokem 2011, ale co si pamatuji, že kolem maturity nebyl takový stres, nestálo to tolik peněz, nezatěžovalo to tak chod školy, a nevyplňpvalo se tolik papírů a nebylo kolem toho tolik protestů a nejasností.




Eva Adamová řekl(a)...

"Maturita by pak byla svátkem vzdělanosti, důstojným rozloučením a uzavřením jisté části pouti jazykem i letaraturou."

Doporučuji alespoň krátkou návštěvu hodin českého jazyka na nějaký ten učňák s maturitou, aby bylo dotyčnému jasné, že v případě žáků, kteří mají problém zvládnout na čtverku maturitní didaktický test z češtiny, protože už na střední školu s maturitou mířili ze základky skoro s pětkou, se ani v případě školní maturity o svátku vzdělanosti či důstojném rozloučení rozhodně hovořit nedá, leda ironicky.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Paní „Adamová“,

ve svých komentářích kličkujete podobně jako prchající srnka a já se v tom přestávám vyznávat. Nejdříve jste bez jakékoli návaznosti na mé komentáře napsala A když dokázal na trh prorazit Milan Hejný, proč to nezkusí Botlík? Ring je přece volný. Už se na Vaše učebnice těším!!! Já ovšem nemám (a nikdy jsem neměl) ambice psát učebnice. O půl dne později sdělujete veřejnosti, že způsob, jakým je Hejného matematika na pedagogické fakultě KU propagována, zvláště vzhledem k tomu, že je VÁZÁNA JEN NA JEDNY UČEBNICE, nemá s akademickými svobodami nic společného.

Tak je ten ring volný, nebo není? Také o těch akademických svobodách byste měla trochu zapřemýšlet. Hejného matematika je prostě jedna z možných implementací konstruktivistického (případně, chcete-li, badatelského) přístupu k výuce matematiky. Takových implementací samozřejmě může být celá řada a nikdo nemůže nikomu bránit v tom, aby vymyslel nějakou další, připravil ji, ověřil, sepsal k ní učebnice a vzdělal učitele, kteří o její užití budou mít zájem. Profesor Hejný přece nemůže za to, že se nikdo jiný zatím nenašel. A pražská PedF UK nejspíš není jedinou fakultou, na kterou se mohou zájemci o studium primární pedagogiky hlásit. Nebo snad učitelé pro první stupeň musejí projít Hejného matematikou povinně na jakékoli pedagogické fakultě v republice? Dost bych se divil.

Nemám už chuť v diskusi s vámi pokračovat, protože nestačím sledovat niť. Navíc se do diskuse pořád pletou ti tři zoufalci z Asociace češtinářů, a to způsobem, který je snad ještě zmatenější. Pochopila jste třeba, proč má J. Kostečka potřebu oznamovat veřejně, že je ten druhý ničema, který hájí státní maturitu, aby se mu lépe prodávaly učebnice? A potom sáhodlouze vyvracet, co jsem nenapsal, protože jsem na něho raději ani nepomyslel. Psal jsem o členech Národních kabinetů – on takovým členem zaplaťpánbů není.

J. Kostečka nicméně zjevně nechápe, že jeho „angažmá“ spočívající v přípravě a vydání zmíněné sbírky testových úloh zdaleka nebylo eticky v pořádku. Oba autoři připravili sbírku v době, kdy ještě nebyly veřejně známy katalogy požadavků – využili tedy interní informace, které jiní potenciální autoři neměli v té době ještě k dispozici. Svou sbírku vydali ve státem dotovaném nakladatelství, jež tím nejspíš nekale konkurovalo tržním subjektům. Lidé, kteří se podíleli či podílejí na přípravě testů státní maturity, nesmějí vydávat sbírky testových úloh a ještě nenápadně inzerovat, že „vidí do zákulisí“. J. Kostečka tvrdí, že je kladem, že autoři nové maturity vydali sbírky testů, které měly budoucí maturanty připravit na typ testování. Za těchto okolností je jeho tvrzení opravdu nestoudné.

Desetileté mezidobí do skutečného spuštění státní maturity potom využila celá řada autorů i vydavatelství k rozsáhlé publikační činnosti zaměřené na to, aby se maturanti mohli na zkoušku připravit. To je také postup, který měl být zvolen, ale nebyl. Stát měl v dostatečném předstihu zveřejnit katalogy požadavků a umožnit komukoli, aby zvážil, jak bude v nové situaci postupovat.

Jsem hrdý na to, že jsem svou vytrvalou kritikou připravované státní maturity přispěl k tomu, že její zavedení bylo o 10 let odloženo, a pevně věřím, že ji Parlament už brzy zase zruší.

Vít Tomis řekl(a)...

Nemám už chuť v diskusi s vámi pokračovat
No sláva. Třikrát hurá.

Jeroným Pražský řekl(a)...

Paní Adamová,
právě jste zaměnila příčinu s důsledkem.

A navíc, to, jestli se případě školní maturity dá mluvit o svátku vzdělanosti či důstojném rozloučení mají vždy v případě školních maturit vždyv rukou učitelé. nevím proč jste si vybrala ty nejhorší z nejhorších a ne zbývajících 90% maturantů. Ale ani to není na překážku.

V případě státních maturit můžeme ovšem kladné pocity rovnou vyloučit. Nemají je ani ztrémovaní premianti.

Ygrain řekl(a)...

"popíráte, že hodnotitelé Cermatu z řad vybraných středoškolských učitelů nemají proti jiným kokurenční výhody (vědí, jak bude bodováno) a finanční výhody (odměny za hodnocení)?"

Můžete prosím upřesnit, co tím máte na mysli? Mně známí certifikovaní hodnotitelé písemných prací prošli certifikačním kurzem z vlastní vůle a jsou finančně hodnoceni za práci navíc, takže v tom žádnou výhodu neshledávám, a o své know how se ochotně dělí. (Krom toho, my ostatní také umíme číst a hodnotící tabulka je veřejně dostupná).

"V případě státních maturit můžeme ovšem kladné pocity rovnou vyloučit. Nemají je ani ztrémovaní premianti."

Každoročně a hromadně vidím opak.

Jeroným Pražský řekl(a)...

Ygrain díky, jen se ptám. Nevidím úplně dovnitř, ale vycházel jsem z toho, co čtu na různých učitelksých fórech. TAm hodnotitelé nějakou přehnanou touhou dělit se o informace neoplývají. Možná se ti vaši kolegové hodnotitelé dělí jen ve své vlastní škole, zatímco konkurenci ty informace odpírají.

JAk to myslíte, že vidíte opak? Co to he "hromadně"? Mám to chápat tak, že se vaši studenti na maturity těší bez nervozity a stresu? Hromadně, tedy drtivá většina? Nejsou nervózní? Míníte tím nějaké gymnazisty?

Ygrain řekl(a)...

Pane Jeronýme, učitelská fóra nečtu, takže nevím, jak to probíhá jinde, nicméně není mi jasné, proč by to měl být konkurenční boj. Kdo chtěl, mohl se certifikovat. Pokud nechtěl, ale chtěl by peníze za opravy... co na to říct? Co vím, tak češtinářům opravování maturitních slohů rozhodně nechybí, a s anglickými slohovkami problémy nejsou (nebo o nich aspoň nevím).

Ad postoj studentů k maturitě - nevidím rozdíl mezi postojem studentů v dobách, kdy maturita byla jen školní, a v současnosti. Nervozita tam byla vždycky, stejně jako pocit úspěchu a překonání určitého mezníku v životě. A stejně tak byli i neúspěšní.

Čímž nechci říct, že by současný model byl perfektní a nemělo by se o něm mluvit a upravovat ho, ale rozhodně to není taková katastrofa, jak se mi na začátku jevil. A ne, neučím na gymnáziu, ale na SOŠ.

Jeroným Pražský řekl(a)...

Děkuji, Ygrain.
Vy byste nechtěla mít podíl na této zkoušce? KLidně to tedy necháte Cermatu a jste v pohodě. Četl jsem třeba reakce učitele, který byl rozhořčen právě z nedostatku práce ze žákem, a hodně centrální hodnocení kritizoval. Ok, to je asi každého boj.

Josef Soukal řekl(a)...

Pane Jeronýme,

nejen na tomto webu se konkrétně diskutuje už řadu let. Chcete-li diskutovat o státní maturitě, musíte si nejdříve zjistit základní informace a argumenty; nebudu je zde pro Vás opakovat.

Ygrain řekl(a)...

Jeronýme, neznáte mě a nic o mně nevíte, takže poznámky si laskavě nechte.

Josef Soukal řekl(a)...

Nejnestoudnější antimaturitní trol a ztělesnění křiváctví těžko může psát o nestoudnosti. O. Botlík nikdy neunesl to, že jeho maturitní koncepty zkrachovaly a že vývoj (nejen) maturit šel a přes dočasné menší regrese nadále půjde kostečkovým směrem, tedy úplně jinak, než si představuje, přičemž na Botlíkovy rady už nikdo nečeká, ani v nově vzniknuvších předmětových kabinetech. Navíc Kostečkova odborná prestiž se díky aktivitám v ASČ dále šíří i mezi laickými zájemci o češtinářskou tematiku. Chápu, že je to pro O. Botlíka k uzoufání. Může se klidně dalších deset let snažit destruovat cokoli, co přerůstá jeho omezené vnímání světa coby prostoru pro předvádění vlastního ega, útočit, pomlouvat, lhát; ale to je tak všechno, co po něm českému vzdělávání zbude.

Jeroným Pražský řekl(a)...

Pane Soukale, chápu. Ale myslím, že základní informace mám. Jen mezi ně zatím nepatří to vaše tvrzení o větší férovosti, které jste mi zatím nevysvětlil.

Jak může být centrální přístup férovější než ten individuální, kdy by si školy volily maturitu podle svého profilu absolventa a mohly by mnoho věcí dělat tak, jak je pro ně užitečné a potřebné? Jako učiteli se mi zdá, že individuální přístup je vždy férovější než ten anonymní, srovávací, centrální.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Pane J. P.,
už jsem do diskuse nechtěl dál vstupovat, ale oslovil jste mě přímo, takže zareaguji na nejdůležitější vaše poznámky. Odpovědi budou delší, rozdělím je proto do dvou příspěvků.

„Jak může být centrální přístup férovější než ten individuální, kdy by si školy volily maturitu podle svého profilu absolventa a mohly by mnoho věcí dělat tak, jak je pro ně užitečné a potřebné?“
– Pokud si budou školy volit maturitu podle profilu absolventa, nikoli podle potřeb celé společnosti, moc daleko to nedotáhneme, nemyslíte? Jen skutečně soukromé školy, tedy takové, které nebudou začleněny do sítě škol ČR, a tedy ani nebudou brát od státu žádné peníze, nechť si vytvoří maturitu třeba z lezení po stromech.

„Jak může být centrální přístup férovější než ten individuální, kdy by si školy volily maturitu podle svého profilu absolventa a mohly by mnoho věcí dělat tak, jak je pro ně užitečné a potřebné?“
– V prvé řadě opět: školy placené či přidotovávané státem musejí dělat základní věci tak, jak to vyžadují potřeby státu. Centrální přístup je férový v tom, že stanoví minimální povinné maturitní výstupy pro daný typ školy a ty kontroluje; zároveň NM naprosto férově umožňuje školám, aby její žáci ukázali svůj i školní profil v… no, divte se, profilové zkoušce. Odpůrci NM se u tohoto argumentu můžou vzteky pominout, ale jen proto, že na něj nemají co odpovědět. Společné maturitní minimum a dál podle rozhodnutí školy – co je na tom proboha nefér?? Ovšem to by nesměl ministr Fiala zrušit dvě úrovně, namísto aby nařídil tu vyšší povinně pro gymnázia a lycea, a u SOŠ a SOU dal na výběr mezi ZÚ a VÚ.

„Nejzákladnější princip učitelovy práce je individuální přístup. Pokud vedete čtyři roky středoškoláka v rodném jazyce, máte velmi dobrý přehled o jeho slabinách a silných stránkách. (…) Jako jeho učitel znáte jeho hranice a také chcete být u realizace a hodnocení zakončení této společné cesty.“
– Tohle je přesně ten argument, proč naopak za centrální maturitu už 15 let bojuji. Takže vy prostě tvrdíte, že když učitel vidí během čtyř let žákovy hranice, je pak povinen on i škola zohlednit je při maturitě? No děkuju pěkně! Jak k tomu přijdou ti, kteří „hranice“ nemají, to vás nezajímá? Kde je férovost v tom, že nad výkony některých maturantů přivřu oči a rozházím tak na padrť objektivitu hodnocení celé maturitní třídy? Viděl jsem bez nadsázky stovky takových případů u maturit od r. 1985 do r. 2011: první den dopoledne se přidalo, protože Mařenka (jinak přece vždycky jedničkářka) dnes „prostě neměla svůj den“ a Jeníček byl „nějaký podivně nervózní“ – a už odpoledne učitelé museli dát Lucince trojku za výkon na hranici propadnutí, aby to bylo fér… Na toto fórum chodí učitelé s podobně dlouhou praxí, jakou mám já – nemám nejmenších pochyb, že tohle i oni zažili nesčetněkrát.
Individuální přístup u maturity, pane, spočívá např. v tom, že jako třídní podržím ze všech sil žáka, o němž jsem se měsíc před maturitou dozvěděl, že umírá na ledvinový nádor; to jsem vskutku zažil. Nebo v tom, že nezaviněně handicapovanému žákovi poskytneme u maturity kompenzační prostředky (delší čas na přípravu, speciální pomůcky atd. – a to se u NM samozřejmě děje). Ale ne že hodnotím podle okamžité nervozity či „celkového profilu“ maturanta namísto podle jeho výkonu tady a teď.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Ad J. P., 2. část

„Pokud mluvíte o minimálních podvodech, kdo by podváděl u maturity, která by byla realizovaná ve škole jako závěr kontinuální čtyřleté práce?“
– Bože můj, byl jste vůbec někdy u dřívějších maturit? Kolikrát to sem mám ještě psát? U ústních se přidávalo (často vědomě, ba úmyslně); u oprav slohovek češtináři hodnotili každý, jak ho napadlo (do r. 2011 neexistovala téměř žádná metodika hodnocení). Prokazatelně pak přidávali maturantům domácí hodnotitelé i v nové maturitě v r. 2013 – na to jsou neprůstřelné statistiky (a jak píšu o pár komentářů výše, nikdy odpůrci NM nenašli dost odvahy se k tomu vyjádřit). U školní maturity na řadu učitelů vyvíjejí tlak ředitelé, často silně nevybíravým způsobem.
Proti neobjektivnímu hodnocení u školní maturity neexistuje obrana, leda by při ní došlo porušení legislativy (nebo leda by se nahrávala na audio). Ale i to jen sporadicky: byl jsem jako předseda maturitní komise osobně u toho, jak o známce hlasovala třídní, která ovšem v době dané zkoušky sama zkoušela v paralelce, takže výkon žáka své třídy vůbec neviděla!! A nic jsem s tím nenadělal, členové komise mě suše přehlasovali.
Doporučím vám prostudovat si maturitní modely ve státech, které se dlouhodobě drží na špici nejen ve výzkumech PISA, ale především v efektivnosti svých ekonomik. Zjistíte, že maturity jsou tam vesměs velmi centralizované a jejich objektivnost se hlídá tak, že si ani maturant, ani učitel nedovolí podvádět ani omylem. (A když výjimečně přece jen, má malér jako hrom.)

„Zato podvádění Cermatu s hodnocením je již dostatečně známo.“
– Ano??? A v čem konkrétně, prosím vás? Tohle je hodně závažné tvrzení, zkuste ho konkrétně doložit. Já vím – a to jako vedoucí jednoho z hodnotitelských týmů – pouze o CHYBÁCH některých hodnotitelů při hodnocení slohů. A ty mimochodem dokáže napravit zejména u prací na rozhraní cut-off score trojstupňová kontrola (o něčem takovém se při školním hodnocení může jen zdát). Máte-li důkazy o PODVODECH spáchaných Cermatem při hodnocení, konejte, jak vám ukládá zákon.

Na závěr: Z vašich příspěvků vyplývá, že se dopouštíte stejného omylu jako většina kritiků NM: považujete maturitní zkoušku za obraz celého čtyřletého výukového cyklu. Ale to je naprosté nepochopení jejího smyslu: maturita z něj umí ověřit jen nepatrný výsek. Výjimku tvoří takové modely, jako je IB, EB a některé další. I vám doporučím něco si o nich nastudovat. Možná budete překvapen, že lze koncipovat maturitní zkoušku, která je plně centralizovaná, objektivní a přitom poskytující učiteli i žákovi velký prostor pro seberealizaci jak při výuce, tak při vlastní zkoušce.

Josef Soukal řekl(a)...

Pane JP,

skutečnosti, o nichž bych psal, najdete v předešlých příspěvcích J. Kostečky. Máte-li zájem o další informace, podívejte se na alespoń na připomínky AMATE a připomínky ASČ k novele školského zákona, najdete je na našem webu. Tam je ovšem celá řada dalších materiálů, v nichž se o dané problematice diskutovalo.

Jeroným Pražský řekl(a)...

Vemi děkuji, pánové, za odpovědi a trpělivost. Zejména tedy panu Kostečkovi. Ještě malý dotaz k tomu případu:

Individuální přístup u maturity, pane, spočívá např. v tom, že jako třídní podržím ze všech sil žáka... obecně s nějakým závažným zdravotním nebo osobním problémem.

Ovšem ten žák musí ve stejném termínu jako všichni k maturitě stejně obtížné, jako mají všichni. Tedy ta pomoc je psychická, jestli tomu rozumím dobře, ale ne faktická. Nijak mu ulevit nelze.

Lenka Pokorná řekl(a)...

"A pražská PedF UK nejspíš není jedinou fakultou, na kterou se mohou zájemci o studium primární pedagogiky hlásit. Nebo snad učitelé pro první stupeň musejí projít Hejného matematikou povinně na jakékoli pedagogické fakultě v republice? Dost bych se divil."

Úvahy pana Botlíka jsou velmi zajímavé, ale...

1. Studenti hlásící se ke studiu primární pedagogiky nejspíše vůbec netuší, co je Hejného matematika.

2. Studenti hlásící se ke studiu primární pedagogiky na PedF UK vůbec netuší, že je tam prosazována v didaktikých předmětech právě Hejného matematika.

3. Studenti, kteří jsou ke studiu primární pedagogiky na PedF KU, musejí projít Hejného matematikou povinně.

A k tomu volnému ringu bych dodala následující:

1. Ring přestal být volný na školách, kde ředitelé podlehli Hejného vizi a kde učitele do Hejného matematiky navzdory Hejného vyjádřením nutí.

2. Ring přestal být volný na školách, kde vyučují dle Hejného ve všech třídách a kde tedy vůbec nedávají rodičům na výběr. Ne všichni rodiče jsou se zavedením Hejného metody na spádové škole spokojeni.

Nedávno jsem byla na školení v rámci krajského metodického kabinetu a zazněly tam dvě věci:

1. učitelé druhých stupňů nejsou s učebnicemi Hejného spokojeni, jejich zpracování v podstatě neodpovídá Hejného vizím, které jsou patrné z jeho kvalitních učebnic pro první stupeň

2. na konci sedmé třídy dochází k tomu, že podstatná část třídy se sekne v tom smyslu, že se objevitelskou cestou přestanou posouvat dál

Ygrain řekl(a)...

"2. na konci sedmé třídy dochází k tomu, že podstatná část třídy se sekne v tom smyslu, že se objevitelskou cestou přestanou posouvat dál"

Ptám se čistě ze zájmu, protože matikář nejsem: u které látky/látek k tomu seknutí dochází?

Já že podobnou situaci jsme měli při používání učebnic ANJ cílených na gymnázia na SOŠ: objevování a odvozování gramatických pravidel zřídkakdy fungovalo (pokud vůbec).

Oldřich Botlík řekl(a)...

A co vy osobně, paní Pokorná?

Vy Hejného matematiku používáte, nebo ne? A proč?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Povinná maturita z matematiky by matematice uškodila

Buď zlovolně hloupá, nebo hloupě zlovolná, ale v každém případě manipulace jako noha! U učitele alarmující, u matematika nepochopitelná.
Matematice nemůže uškodit zhola nic, natož pak taková úsměvná prkotina, jakou je maturita v Česku. To jen kovaní odborníci na vzdělání, konzultanti a auditoří vymýšlejí v té dnešní překotně se měnící době hloupostě, aby dodali lesku svému pochybnému byznisu.
Matematika JE, prostěěě! Nemohou jí uškodit ani trdla a ani pitomci.
Bude-li se lidstvo snažit tak, jak činí od nepaměti, má příležitost, aby po dobu svojí existence v pokoře a úctě postupně nahlíželo do jejích fascinujících tajů a zákonitostí.

Lenka Pokorná řekl(a)...

Paní Ygrain -

Jedná se o díl C, Jazyk písmen - tedy přechod na algebru (prostě konec kupeckých, intuitivních počtů), a problémy mají žáci údajně i s geometrií a mocninami.

Pan Botlík -

Kdybych učila na prvním stupni, je možné, že bych Hejného metodu využívala, i když asi ne striktně a ne u všech žáků. Učebnice pro první stupeň se vyvíjely desítky let a jsou velmi dobře a zajímavě zpracované, i když musím konstatovat, že učebnice pro 1. ročník nejsou nic moc pro nadané žáky a už i naprosté základy v učebnicích pro 4. a 5. ročník jsou zase svým pojetím velmi náročné pro žáky slabé a hraniční. S tím si ale musí solidní učitel poradit, i když asi musí opustit Hejného filozofii, že se výuka Hejného metodou nesmí kombinovat s klasikou. A k tomu musím přidat, že klasické učebnice matematiky pro první stupeň jsou udrilované a bez nápadu, i když se přece jenom začínají objevovat výjimky.

Jenže já učím na stupni druhém. A učebnice pro druhý stupeň jsou problematické. Jak to vzniklo, nevím, ale domnívám se, že úspěch na prvních stupních škol v kombinaci s nenasytností lidí kolem prof. Hejného přispěla ve značné míře k vytvoření učebnic, které nejsou vůbec promyšlené a propracované. Vedla k tomu zřejmě snaha, co nejrychleji navázat na první stupeň. A tento časový tlak a větší náročnost učiva druhého stupně vedla ke vzniku něčeho, co Hejného metodu doslova degraduje. Není to ani Hejný ani klasika, ale něco napůl, bez ladu a skladu. S badatelskou výukou to už nemá mnoho společného, absolutně to nemá invenci dovést žáka k nějakému poznání krok po kroku, od nejjednoduššího po obtížnější. A mám obavy, že nekvalita učebnic Hejného metodu na druhém stupni zlikviduje. Možná je to i škoda, kdyby tomu autoři dali více času a úsilí...
I když nevím, možná, že už nikdy nevznikne nic, co by dokázalo na prvostupňové učebnice navázat, protože u druhostupňových učebnic už naprosto zřetelně chybí Hejného invence a nápady.

Ale neděsí mne jen učebnice. Absovovala jsem i několik školení a dost mne vyplašil postoj některých učitelek prvního stupně ve stylu - Hejného metodě věřím, jedu podle Hejného učebnice, neuhnu ani doprava ani doleva, nic nepřidám ani neuberu, ať tím něco nepokazím. Viděla jsem i celou řadu "ukázkových" hodin, ať už naživo nebo na netu, z nichž byla dobrá polovina naprosto nezvládnutých. Ona totiž představa, že podle něčeho pojedu a nemusím do toho dávat nic ze sebe, žádnou invenci, že vlastně ani nemusím matematice dobře rozumět (některá děcka učitelky doslova válcovala), degraduje metodu i na prvních stupních škol. A to nemluvím o organizačních problémech v těchto hodinách, kdy dobrá polovina třídy nedělala vůbec nic. Za to však nemůžou Hejného myšlenky.

Učitelkám na prvních stupních vzkazuji, nevěřte tomu, že když budete věřit Hejného metodě, že z vás budou dobré učitelky matematiky, věřit musíte především samy sobě.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Kdyby se našla nějaká vstřícná učitelka prvního stupně základní školy, která by pytlikům ozřejmila, jak se malé děti naučí pracovat s desítkovou číselnou soustavou, byli by pytlici rádi a pěkně by jí poděkovali.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Děkuji, paní Pokorná.

Oldřich Botlík řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.

Okomentovat