8.12.19

Martin Baxa: Přispělo testování k dosahování požadovaných dovedností absolventů?

Z projevu poslance Martina Baxy při projednávání vládního návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v prvém čtení podle § 90 odst. 2 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny v pátek 6. prosince 2019 vybíráme: "Já jsem bytostně přesvědčen o tom, a ten můj názor je možná radikální, ale chci, aby tady zazněl, že současná podoba té tzv. státní maturity je nefunkční, nevhodná a vlastně nenaplňuje žádné z cílů, v kterém bychom měli být, to které bychom měli - pardon - ve vzdělávací soustavě sledovat. To, že máme jeden typ maturitní zkoušky na straně jedné pro absolventy gymnázií nebo pro maturanty na gymnáziích, na straně druhé pro různé odborné školy s maturitou, to, že nebylo přistoupeno na to, aby státní maturita byla jakýmkoliv podkladem pro přijetí na vysokou školu, to, že každoročně dochází k chybám v přípravě státních maturit různého, to, že se mění podmínky proto, jak má státní maturita v daném školním roce proběhnout z roku na rok, to, že se stále zpochybňuje role státní maturity ve vzdělávací soustavě prostě podle mého názoru vede k tomu, že se musíme zamyslet nad tím, jak by měla maturita vypadat, a z toho už jednoduchá zkratka k mému vlastnímu názoru na to."


Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, já si dovolím mít tentokrát poněkud delší příspěvek a kvůli své hlasové indispozici jsem se tady opatřil i teplým nápojem, tak se omlouvám, že budu pít možná během svého vystoupení.

Dámy a pánové, já myslím, že tento bod patří opravdu mezi jeden z nejdůležitějších, který projednáváme v oblasti školství během tohoto celého volebního období, a tento úvod říkám proto, abych svůj příspěvek zahájil kritikou Ministerstva školství a pana ministra Plagy, který ví, že se mi tento postup nelíbí, který zvolil, a chci, abych to tady zdůraznil.

Na straně jedné dnes Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a pan ministr osobně velice chvályhodně pracuje na velmi zásadních strategických materiálech v oblasti školství, což je dlouho připravovaná a nyní úspěšně prezentovaná strategie 2030+, která má vlastně nastínit dlouhodobé fungování českého školství, které by mělo vycházet z jiných principů, nebo alespoň částečně z jiných principů, než je v současné době, ale na straně druhé, pane ministře, předkládáte teď návrh na změnu maturitní zkoušky ve velice zrychleném, uspěchaném režimu. Pokusil jste se dokonce protlačit Sněmovnou tento návrh podle § 90 a jsem moc rád, že se tak nestalo. Nevěnoval jste se dostatečně odborné diskuzi nad tímto návrhem a myslím si, že jste se zachoval velice nevstřícně vůči řadě odborných organizací, které o tom obsahu chtěly diskutovat a neměly k tomu vlastně příležitost. Musíme si upřímně říct, že vlastně jediným větším konkrétním výstupem nebo diskuzí, která předcházela projednání tohoto návrhu ve Sněmovně, byl seminář, který uspořádal pan poslanec Bartoň a který se vlastně ale měl týkat obecně budoucnosti maturitní zkoušky, nikoliv toho návrhu, který, pane ministře, navrhujete. A mimo jiné právě seminář pana poslance Bartoně vyvolal celou řadu reakcí, na které už MŠMT, ani vy, pane ministře, jste osobně nereagovali. Takže to já považuji za velkou chybu a považuji to za věc, která do značné míry dehonestuje celou tuto vážnou diskuzi o tom, jak by měla vypadat maturitní zkouška a obecně ukončení středoškolského vzdělávání. To zde zmiňuji z toho důvodu, že formálně tedy máme spojenu rozpravu k oběma návrhům - jak k tomu vládnímu, tak k návrhu skupiny poslanců, který připravil pan poslanec Bartoň a kde jsem spolupředkladatelem a který poukazuje na jeden z vážných problémů českého školství, což jsou předčasné odchody ze středního vzdělávání, kdy ten návrh, který předkládáme, by této situaci mohl ulevit.

Proč jsem, pane ministře, dámy a pánové, propojil dohromady tu kritiku, v níž jsem zmiňoval Strategii 2030+ a ten návrh, který se týká reformy maturitní zkoušky. Já přes kritiku - a chci zdůraznit ostrou kritiku vašeho postupu, ten návrh ve své podstatě podporuji. To znamená návrh na reformu maturitní zkoušky v obou částech. To znamená stažení těch dvou povinných předmětů státní maturity do podoby didaktických testů, tedy českého jazyka a buď tedy matematiky nebo cizího jazyka, i to, aby se zrušila povinná maturita z matematiky. A ten hlavní důvod, který k tomu mám, a proto to dávám dohromady se strategií, spočívá v tom, že podle mě klíčový úkol pro českou vzdělávací soustavu a pro aktéry v českém vzdělávání pro nejbližší roky je to, abychom vlastně se rozhodli, jakým způsobem by mělo být zakončeno střední vzdělávání obecně. Proto jsem tady zmínil i ten seminář.

Já jsem bytostně přesvědčen o tom, a ten můj názor je možná radikální, ale chci, aby tady zazněl, že současná podoba té tzv. státní maturity je nefunkční, nevhodná a vlastně nenaplňuje žádné z cílů, v kterém bychom měli být, to které bychom měli - pardon - ve vzdělávací soustavě sledovat. To, že máme jeden typ maturitní zkoušky na straně jedné pro absolventy gymnázií nebo pro maturanty na gymnáziích, na straně druhé pro různé odborné školy s maturitou, to, že nebylo přistoupeno na to, aby státní maturita byla jakýmkoliv podkladem pro přijetí na vysokou školu, to, že každoročně dochází k chybám v přípravě státních maturit různého, to, že se mění podmínky proto, jak má státní maturita v daném školním roce proběhnout z roku na rok, to, že se stále zpochybňuje role státní maturity ve vzdělávací soustavě prostě podle mého názoru vede k tomu, že se musíme zamyslet nad tím, jak by měla maturita vypadat, a z toho už jednoduchá zkratka k mému vlastnímu názoru na to.

Pokud by v současné době měla být spuštěna ta trojpředmětová státní maturita, nemělo by dojít tedy ke zrušení povinnosti státně maturovat z matematiky, tak se ty změny budou provádět o to obtížněji. Ve chvíli, pokud by se spustil systém státní maturity postavený na třech maturitních předmětech, tak podle mého názoru by se velice ztížila možnost jakýmkoliv způsobem diskutovat o státní maturitě a její podobě. Mimo jiné je to taková jedna z klasických, jeden z klasických poznatků vědy o vzdělávání, že to, jak vypadají ty klíčové zkoušky v těch jednotlivých uzlových bodech vzdělávání, zásadně ovlivňuje podobu vzdělávání předcházející té příslušné zkoušce. Takže pokud bychom se měli hypoteticky bavit o nějaké reformě vzdělávání, redukci obsahu, rámcových vzdělávacích programů, zpestřování výukových metod, diferenciaci vzdělávání a na straně druhé k tomu dát prostě povinnou maturitu z matematiky a vlastně tři státní maturitní předměty, tak je to v přímém rozporu. Tak to je základ mé argumentace k tomu, proč ten návrh podporuji, byť jsem ostrým kritikem toho, jaká cesta se k tomu zvolila.

Chtěl bych upozornit na to, že v této diskuzi trošku zaniká ta druhá část toho vládního návrhu i toho návrhu našeho, kde jsem spolupředkladatelem, tedy že vlastně dochází k redukci státní maturitní zkoušky do podoby didaktických testů. Bylo by, pane ministře, korektní také upozornit, že ne všichni aktéři ve vzdělávání s tímto souhlasí. Zmíním Asociaci ředitelů gymnázií, zmíním Asociaci češtinářů, některé odborné asociace vzdělávání v cizích jazycích, kteří obhajují tu podobu státní maturity v cizích jazycích a v češtině. Nicméně na základě svých různých diskuzí hovorů s odborníky ten návrh podporuji a myslím si, že je to tak správné. Zejména, byť jsem aprobací učitel zeměpisu a dějepisu na gymnáziu, nikoliv češtinář, i tak jakoby ze své učitelské praxe vidím, že ten systém toho, řekl bych v uvozovkách vzdáleného opravování písemných prací z českého jazyka je vlastně v rozporu s tím, jakým způsobem zhodnotit pokrok žáka nebo studenta, který udělá během těch příslušných let středoškolského studia. To si myslím, že je jeden z těch zásadních argumentů. A musím říct, že nesouhlasím se zde zatím nevysloveným kritickým argumentem, který zazněl, že se učitelé tzv. snaží při opravování těch testů pomáhat těm svým dětem, myslím, že je to do značné míry vyjádření určité jako nedůvěry v odbornou kvalifikaci středoškolských učitelů, kteří opravdu se věnují poctivě přípravě svých žáků a také takto poctivě opravují ty písemné práce.

Takže souhlasím s tou redukcí na didaktické testy. Znovu ale upozorňuji na to, co také v té diskuzi zůstává trošku schováno. Totiž to, že centrum organizace, která ve školském prostředí se všeobecně pojmenovává zkratkou CERMAT, dělá opakovaně chyby v přípravách těchto testů. Chci to takto vážně říct, jakkoliv pro zaměstnance CERMATU, možná se jich to dotýká, ale rok co rok prostě dojde k tomu, že je špatně formulovaná otázka, že některá témata zaznívají příliš důrazněji než jiná a tak podobně. To je prostě věc, která by se řešit měla.

Tak a teď už k té samotné podstatě, a to je zachování tedy možnosti maturovat z cizího jazyka a z matematiky. To znamená možnost té volby. Já jsem si dělal takový, při přípravě na to své vystoupení, takový jakoby sken toho, jak je to v Evropě. Dámy a pánové, rozhodně tomu není tak, že jak jsem někde zaslechl ve veřejné diskuzi, že jsme jednou z posledních zemí v Evropě, která nemá povinnou maturitu z matematiky. Vůbec to není pravda. Myslím si, že explicitně povinná maturita z matematiky je myslím, že v osmi státech v Evropě v nějaké podobě, která je adekvátní. Na straně druhé musím ale také korektně dodat, že způsoby ukončování středoškolského studia jsou opravdu rozmanité, a že to, čemu se říká maturita zdaleka také není všude. Když bych měl uvést příklad nějaké země, kde je třeba povinná maturita z matematiky v té tradiční podobě je, tak je to třeba současné Rakousko. Ale jak říkám, menšina zemí v Evropě ta, kde jsou povinné maturity z matematiky.

Chci také zdůraznit, že jsem vedl diskuzi o tom, zda zachovat či nezachovat povinnou maturitu z matematiky - myšleno ve vztahu k tomu zákonu, který máme před sebou, s různými aktéry vzdělávání, z různých typů středních škol. Já sám jsem vyučoval téměř dvacet let na gymnáziu, kde povinná maturita z matematiky není vlastně žádným tématem, kde pro naše maturanty není povinná maturita z matematiky žádnou překážkou, žádnou hrozbou, relativně bez problémů ji absolvují, a když se podíváte do RIK tomu vládnímu návrhu zákona, tak to ty údaje potvrzují. Pro gymnázia tato maturita není překážkou.

Na straně druhé, mluvíme-li o odborných školách, kde se vyučují předměty s maturitou, tak nejenom ta čísla, která ukazují míru neúspěšnosti, tak ty statistiky samotné i moje rozhovory s nimi, s řediteli těchto škol, poukazují na to, že maturita z matematiky je pro studenty těchto škol překážkou. Mluvil jsem s ředitelem střední odborné školy - podle mého názoru i názoru třeba České školní inspekce velmi kvalitní v Kladně, v Mělníku, a ti na to upozorňují s velkou naléhavostí. Ale, dámy a pánové, nikoliv s argumentem, že by jaksi chtěli těm svým studentům nějak ulevit, ale s tím argumentem, že pro kurikulum, které na té škole mají, pro rámcový vzdělávací program, resp. školní vzdělávací program, podle kterých se učí, tak ty nejsou nastavené na to, aby nakonec ty děti měly nasměřovat nebo ty žáky k automatickému zvládnutí povinné maturity z matematiky. Já se musím velice ohradit proti argumentu, který ve veřejném prostoru bohužel často zaznívá, že máme vlastně takové jako dvě kategorie středoškoláků. Ty, kteří zvládnou gymnázium a maturitu - a ti jsou výborní. A potom ty, kteří na to nemají - a ti by měli vlastně jít do těch učilišť a zvládnout ta učiliště.

Pak tu chci velice tvrdě odmítnout - a je to v příkrém rozporu s tím, k čemu bychom měli směřovat, to znamená dávat příležitost každému žákovi. Ten mnou zmiňovaný ředitel střední školy na Kladně přesně tohle říkal. Já mám žáky různého typu a snažím se každému tomu žákovi pomoci, aby nakonec k úspěšnému absolutoriu toho příslušného oboru, ať už maturitního nebo nematuritního, dospěl. Neboli zavírat oči předtím, že absolventi nějakého typu středoškolského vzdělávání u státní maturity z matematiky, kterou si sami vyberou, nejsou úspěšní, je podle mého názoru vyjádření takového určitého despektu vůči prostě části vzdělávaných žákům. Jakoby pokrčit rameny nad tím, no tak to neudělají, aspoň se ty obory pročistí, je podle mého názoru opravdu neúctou a neodborným názorem, který v takové diskuzi zaznívá. Současně chci podotknout, že na řadě těchto oborů se matematika běžně a poměrně náročně vyučuje, a že ti žáci by nezvládli maturitu, aniž by neabsolvovali studium matematiky.

Tak to je jenom k tématu úspěšnosti či neúspěšnosti na různých typech škol. Vedle tohoto argumentu, který hovoří o tom, že v tuhle chvíli jakoby se chystáme vrhnout část středoškoláků vstříc zkoušce, kterou nemají dostatečně dobře nebo na kterou nejsou dostatečně dobře připraveni, ale z různých důvodů, ne proto, že by na to sami nestačili nebo že by ty školy byly špatné, tak je tu ten samotný argument, jak se tedy vlastně učí matematika na středních školách. Protože, jak jsem říkal, jsem svou profesí gymnaziální nebo středoškolský učitel zeměpisu a dějepisu, tak jsem se nakonec rozhodl namísto nějakých svých úvah vám tady přečíst takový článek nebo text, který napsal středoškolský učitel matematiky, absolvent matematiky na matematicko-fyzikální fakultě, to znamená člověk, který je na první pohled v tom, jak se ta veřejná diskuse o tom zjednodušeně vede, předurčen k tomu, aby hájil státní maturitu z matematiky. Tak mi dovolte, abych možná trošku déle, ale myslím si užitečně tady přečetl významnou část článku pana dr. Luďka Šnyrcha(?), co očekáváme od povinné maturity z matematiky. Jsou tam uváděny různé časové údaje, tak já jenom uvedu, že tento článek byl zveřejněn 27. září letošního roku, to znamená už obsahuje čísla z letošního jarního termínu státních maturit:

Často se setkávám s názorem, že povinná maturita z matematiky je správný směr vzdělávání pro budoucnost. Autoři uvádějí spoustu nezpochybnitelných důvodů, proč matematiku vyučovat. Jsou to však i důvody pro povinnou maturitu z matematiky, navíc jednotnou pro všechny typy škol? Dovednosti, které matematika může rozvíjet: Kvalitní výuka matematiky pomáhá budovat dovednosti, které absolvent v 21. století potřebuje v profesním i osobním životě, učí pečlivosti, vede k vytrvalosti a logickému myšlení, učí pochopit princip problému, umět pružně reagovat, buduje systematické myšlení v souvislostech a posiluje důkladnost a bystrost. To všechno platí zejména tehdy, když je student vnitřně motivován a díky vhodné formě výuky a učiteli má šanci učivu porozumět a pochopit je. Proto se také matematika na středních školách vyučuje. Jak to ale souvisí s tím, že se má povinně maturovat z matematiky téměř na všech středních školách? Řečnická otázka.

Po devíti ročnících jednotného maturitního testu z matematiky se nabízejí tyto otázky. Přispělo testování k dosahování požadovaných dovedností absolventů? Vyvolalo testování požadovanou změnu kvality výuky matematiky, změnu přístupu studentů i vyučujících? Jsou studenti dobrovolně maturující z matematiky vnitřně motivováni k pochopení matematiky? A jsou v pochopení matematiky úspěšní?

Jednotná státní maturita z matematiky, současný model. Mimochodem, do toho vložím poznámku, možná to samo o sobě je užitečné, aby všichni ti, kteří tu diskusi chtěli poslouchat, věděli, o čem konkrétně vlastně v případě maturity z matematiky je řeč. Didaktický test z matematiky se skládá z 26 úloh, které obsahují 37 samostatně hodnocených otázek. Polovinu bodů lze získat u otázek, v nichž maturant vybírá z nabízených možností a kde je přesně jedna možnost správná, tak zvané uzavřené úlohy. Druhou polovinu bodů lze získat vlastní formulací odpovědi, přičemž ale jen u čtyř otázek se hodnotí celý postup. U zbývajících jen výsledek. Je jasné, že tento model byl zvolen hlavně pro snadnost vyhodnocování testů počítačem. K tomu ostatně slouží jednotný formulář pro zapsání odpovědi, který Cermat následně vyhodnocuje. Jednotná státní maturita z matematiky má tedy nyní mimo jiné tyto vlastnosti: maturant má na jednu otázku přibližně tři minuty času, má zvládnout 37 otázek za 120 minut. Namísto sestavení rovnic a vzorců, po kterém se tolik volá, se preferuje dosazení do vzorců a numerický výpočet. Pokud se otázka na sestavení výrazu či rovnice objeví, selže každoročně vysoké procento prvomaturantů, kteří si maturitu z matematiky dobrovolně zvolili. Např. letošní jarní otázka číslo 3.2 měla 85 % neúspěšných, tedy včetně velké většiny gymnazistů. Výpočetní technika není u státní maturity povolena, je zakázána dokonce i část kalkulaček či hodinek. Zkouška tedy vlastně konzervuje technologický stav z počátku 80. let 20. století a míjí se se všemi strategiemi vzdělávací politiky, které žádají propojení výuky s ICT technikou. Tato forma maturity vede pouze k rutinním výpočtům bez velkého přemýšlení. Originalita řešení a přemýšlení je vlastně trestána ztrátou času a tedy hrozbou nedokončení testu. Výsledný protokol poskytuje jen minimálně zpětnou vazbu učiteli, který studenta vzdělával. A konečně, sebemenší chyba znamená obvykle ztrátu bodů, a to bez zdůvodnění.

Neúspěch u takové maturity z matematiky může být způsoben tedy nejen nedostatkem píle, ale také špatnou prací některých škol či učitelů, případně je daní za nepodnětné rodinné zázemí studenta. Děti ze sociálně a vzdělanostně slabšího prostředí např. nedosáhnou na různé placené přípravné kurzy, mají velmi zúžené možnosti nápravy, pokud jim škola nevytvoří podmínky. Vydělá na tom společnost, když tito studenti neuspějí? Testovanou látku lze zčásti dočasně nacvičit a tak se to také děje. Ale zdaleka to není totéž, jako ji pochopit. Matematické dovednosti si tak studenti neosvojí a krátkodobě získané tzv. matematické znalosti zase rychle zapomenou. Ostatně jako matematik a absolvent matematicko-fyzikální fakulty si pravidelně dělám maturitní test z češtiny. Větným rozborům nerozumím, protože jsem nikdy nenašel motivaci se je učit. Nejsem ale na to pyšný. Dobře chápu, proč někoho nebaví matematika. Má to s ní jako já s češtinou a větnými rozbory, vidí v tom jen formalismus a neužitečné pojmy. Bohemistou či novinářem nejsem a nechci být, stejně ale jako někdo jiný se nechce stát matematikem.

Jak tedy vypadá analýza devíti ročníků maturit z matematiky, jaké jsou závěry a co nám volitelná státní maturita přinesla. Mezi roky 2012 až 2019 je pokles počtu prvomaturantů, kteří si zvolili dobrovolně matematiku, ze 40 500 na 14 500. Dámy a pánové, já to číslo ještě jednou zdůrazním - 40 500, když maturita z matematiky začínala, až pokles na 14 500. V procentech jde o pokles ze 44 % prvomaturantů na 21,4 %.

Za druhé z těch, kteří si vybrali matematiku, byl v roce 2012 podíl studentů z gymnázií 25,2 %, v roce 2019 se gymnazisté již na celkovém počtu podíleli 45 %. Za další, neúspěšnost z matematiky zůstává na stejné úrovni či se meziročně lepší jen díky trvale rostoucímu podílu gymnazistů, na což Cermat ve své analýze upozorňuje. Ve skutečnosti neúspěšnost z matematiky na všech typech škol včetně gymnázií vzrostla, srovnání 2019 oproti 2013. Devět ročníků maturit již mělo pozitivní změnu přinést, pokud byla forma maturity stanovena správně a výuka matematiky správně zareagovala. Forma testů je dlouho známá, předvídatelná, je k dispozici hodně testů k procvičování. Podporuje tedy v kontextu těchto čísel státní maturita z matematiky rozvíjení matematických dovedností? A pokud se to nedaří, známe důvody? A když je neznáme, proč tedy místo jejich porozumění nařídit povinnost maturovat z matematiky.

Už se, dámy a pánové, blížím ke konci. Budou dvě povinné úrovni maturitních textů z matematiky pro rozdílné typy škol s rozdílnými RVP, s rozdílnými hodinovými dotacemi, jak už o tom mnoho politiků jako o logickém kroku mluvilo? Do roku 2012 byly volitelné nepovinné testy vyšší úrovně. V roce 2012 si dobrovolně vybrala vyšší úroveň matematiky jen necelá 2 % maturantů a poté, co se Cermatu nepodařilo odhadnout časovou náročnost testu a musel dodatečně měnit i hodnocení, byly testy vyšší úrovně v zákoně zrušeny.

Je tedy jasné, že odborné školy mají priority v odborných předmětech, a na rozdíl od gymnázií na to u jednotné státní maturity doplácejí. Je to spravedlivé? Studenti gymnázií by ostatně zase nebyli úspěšní v maturitě z účtování, obrábění na NC strojích, kdyby jim to jednotná povinná maturita nařídila.

Nyní je tady ještě odstavec, který se týká argumentů, proč používat výpočetní techniku u státní maturity a proč neřešíme matematickými a výpočetními nástroji reálné situace. Zkouší se například nesmyslné úlohy. Ani jsem netušil... Letos v úloze číslo 9 maturanti stavěli sloupy vysoké 500 tisíc metrů.

Závěr. Zavedení povinné maturity z matematiky proběhlo stejně jako zavedení celé státní maturity; bez porozumění podstatě problému, s formálním uvedením cílů, kterých má být dosaženo. Nebyla provedena veřejná analýza devíti ročníků jednotných maturit, které z cílů zavedení jednotné státní maturity se podařilo splnit, které ne a proč.

A úplný závěr? Nebezpečí, že povinná maturita z matematiky zakonzervuje nevyhovující stav výuky, je tedy příliš velké. Doktor Luděk Schnirch, absolvent matematiky na matematicko-fyzikální fakultě v roce 1985, nyní učitel střední školy v Bruntále.

Dovolil jsem si tedy možná trochu déle shrnout ty argumenty, proč si myslím, že je správné, aby povinná maturita z matematiky nebyla zavedena, aby zůstala zachována možnost volby. Chci ale znovu podtrhnout, že tuto novelu zákona, tuto podobu maturitní zkoušky má smysl zavést pouze tehdy, to znamená, nezavádět povinnou maturitu z matematiky, zachovat současný model, pouze tehdy, pokud bude naprosto zřejmě dán slib, že se povede relevantní diskuse o tom, jak by mělo vypadat ukončení středního vzdělávání, relevantní slib o tom, že by mělo být diskutováno o nové podobě státní maturity a relevantní slib, že tato diskuse nezůstane pouze viset ve vzduchu.

Děkuji za pozornost.

16 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...

"To, že máme jeden typ maturitní zkoušky na straně jedné pro absolventy gymnázií nebo pro maturanty na gymnáziích, na straně druhé pro různé odborné školy s maturitou, to, že nebylo přistoupeno na to, aby státní maturita byla jakýmkoliv podkladem pro přijetí na vysokou školu, to, že každoročně dochází k chybám v přípravě státních maturit různého, to, že se mění podmínky proto, jak má státní maturita v daném školním roce proběhnout z roku na rok, to, že se stále zpochybňuje role státní maturity ve vzdělávací soustavě prostě podle mého názoru vede k tomu, že se musíme zamyslet nad tím, jak by měla maturita vypadat, a z toho už jednoduchá zkratka k mému vlastnímu názoru na to."

No, meli jsme urovne dve… Sice volitelne, ale myslim, ze by slo ji postupne predelat z dvouurovnove volitelne viceurovnovou podle typu skoly.

Kdo ze tu dvouurovnovou tehdy zrusil?

"aby státní maturita byla jakýmkoliv podkladem pro přijetí na vysokou školu"
Statni maturita je myslim nutnou podminkou pro prijeti na vetsinu VS...

Vladimír Stanzel řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Vladimír Stanzel řekl(a)...

Zeměpisář opravdu rozumí opravám maturitních písemných prací z češtiny, to dá přeci rozum. A bohužel stejně tak rozumí i dikci zákona, což je ovšem u politika ještě větší katastrofa.
"...že ten systém toho, řekl bych v uvozovkách vzdáleného opravování písemných prací z českého jazyka je vlastně v rozporu s tím, jakým způsobem zhodnotit pokrok žáka nebo studenta, který udělá během těch příslušných let středoškolského studia." - ono s někde ve vyhlášce píše, že do hodnocení PP se má promítnout pokrok žáka? Nepíše. A co když žádný pokrok nevykázal, ba naopak - je v regresi? Máme mu snížit dosažený klasifikační stupeň?
Jsme tedy svědky situace, kdy se zákonodárce de facto dožaduje porušování zákona. Dokud nebude ve vyhlášce výslovně uvedeno, že se při hodnocení MPP přihlíží k výsledkům, jež v daném předmětu žák dosahoval během 4 let studia na SŠ, musí být hodnocen pouze a jedině jednorázový výkon, který při zkoušce podal. Nenapadlo by mě, že tento elementární fakt budu muset někdy zdůrazňovat, nebo že se najde "politik", jemuž to nedojde. Pak se jeden nemůže divit kreativitě českých politických čerpačů dotací.
A když už tak pěkně pan poslanec lká nad jedním typem meturity pro všechny, byla to vláda ODS a tehdejší ministr školství a nynější předseda této strany Fiala, kdo ji mají na triku. Kolega opravdu předvedl ukázkový veletoč - je vskutu "důstojným" představitelem české politiky.

L.snirch řekl(a)...

I v roce 2011 a 2012 byl jeden typ maturity pro všechny typy škol.
Byly jen volitelné nepovinné 2 úrovně.
A ty vyšší odrovnal Cermat, když udělal tak těžkou vyšší verzi matematiky, že rupli i premianti z gymplu a Cermat musel zpětně přidat každému 4 body, aby to aspoň trochu vyšlo (tvrdě to tehdy kritizoval Klaus jr.)
V roce 2013 by si po této "zkušenosti" nevybral vyšší verzi nikdo krom vášnivých příznivců adrenalinových sportů. Proto zrušení volitelných nepovinných vyšších úrovní bylo řešení, které ušetřilo desítky milionů ročně.
To ví každý, že pane Stanzeli.

Josef Soukal řekl(a)...

M. Baxa je skutečně jedním z mála poslanců, který je schopen vnímat i jiné než médii a ministrem preferované názory na maturitu a který skutečně diskutuje.
Nicméně zkresluje dvě podstatné skutečnosti:
1) Chybovost maturitních testů je v posledních letech minimální, absolutně se nedá srovnávat s tím, co v testové oblasti vyprodukovaly školy.
2) Souhrnné údaje o úspěšnosti v jednotlivých částech zkoušky jednoznačně vypovídají o tom - budu se držet češtiny -, že jakmile je hodnocení v rukou škol, dochází k výraznému poklesu neúspěšnosti, zejména u žáků ze škol s celkově nejslabšími výsledky.

Podotýkám, že jsem se zabýval jen některými aspekty projevu M. Baxy.

poste.restante řekl(a)...

Vyšší úroveň neodrovnal CERMAT, protože k tomu nemá kompetenci.
Udělali to politici a konkrétně tehdejší ministr školství Fiala, svým rozhodnutím. Dost zbabělým a zcela nesystémovým rozhodnutím.
http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/zmeny-ve-statnich-maturitach

Složení poradní komise, která toto řešení navrhla je známé. Jejími členy jsou i ti, které jindy za jejich názory chválíte.
http://www.ceskaskola.cz/2012/06/seznam-clenu-pracovni-skupiny-msmt-pro.html

To ví každý, pane Šnirchu

Jednotná maturitní úroveň pro gymnazisty i učně je hloupost.
Tehdejší forma maturitní zkoušky měla k dokonalosti setsakra daleko. Sám jsem ji označil za paskvil.
Ale byla to matérie, se kterou se dalo pracovat.


Bojíme se přiznat si, že úroveň vzdělání klesá, protože bychom pak museli tento problém řešit a to by nešlo bez výrazného navýšení financí do školství.

Politici mají strach z toho, kolik procent žáků neodmaturuje a tak vymýšlejí finty jak vycouvat a snížit nároky. Jen aby se voliči "nezlobili".
To vše za hlasitého křiku všech, kteří si na podkopání maturit a jejich certifikačního charakteru založili svůj byznys anebo ideologii.

A tak za halasného žvanění o čtvrté průmyslové revoluci kvůli krátkozrakosti a zbabělosti politiků prohráváme šanci na budoucí prosperitu vlastní země.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Děkuji kolegovi p.r.za odpověď L. Šnirchovi - nemám co dodat.

L.snirch řekl(a)...

Ale je chválím zrušení 2 VOLITELNÝCH úrovní maturit, byl to nesmysl a je moc dobře, že skončil. Bylo to jen mystifikace,velmi drahá hra. Game OVER 2012.
Naštěstí to Cermat ukázkově zmastil, pak cesta ke zrušení už byla snadná.

Mají být 2 typy povinných maturit pro rozdílné RVP.

Eva Adamová řekl(a)...

"Bojíme se přiznat si, že úroveň vzdělání klesá, ... "

Ona především klesla v průběhu posledních deseti letech úroveň žáků, kteří byli přijati na maturitní obory a dospěli k maturitě. Stalo se tak z jednoho prostého důvodu, v roce 2010 maturoval ročník o síle 130 000 živě narozených, v letošním roce o síle 90 000. Mezi letošními maturanty bylo mnoho těch, kteří se na maturitní obor dostali, protože celá řada maturitních oborů zela prázdnotou, a kteří by se na maturitní obor dříve vůbec nedostali.

Charlie řekl(a)...

Naštěstí to Cermat ukázkově zmastil, pak cesta ke zrušení už byla snadná.

CERMAT je organizace přímo podřízená MŠMT. Otázka je, kdo co zmastil a jak probíhala kontrolní činnost. Ono je vždy lepší a pro voliče stravitelnější dělat líbivá gesta než řešit příčinu problému a nalézat řešení, často méně populární. V tom si mohou politici všech stran podat ruce.

Navíc je to podle mého Pyrrhovo vítězství. Opravdu si myslíte, že se zvedne vzdělanost v české kotlince zrušením SMZ popř. přijímacích zkoušek? Lidská povaha je jako voda, teče cestou nejmenšího odporu. Jistě, najdou se jedinci potvrzující výjimku, ale kolik máme mezi tisíci hokejistů Jágrů, kolik mezi tisíci chemiků Heyrovských, kolik mezi stovkami spisovatelů Seifertů? U nich fungovala vnitřní motivace na jedničku. U ostatních nezbývá, než jim pomocí vnější motivací. Ostatně SMZ není vnější motivace, je to pouze nepodkročitelná laťka na cestě k dalšímu vzdělání, nic víc bych od ní neočekával. A mnoho učitelů si oddechne, protože jim odpadne "povinnost" dělat za almužnu různé semináře, konzultace a doučování k maturitě. Jen odučí své penzum hodin a nazdar. Při změně financování to jen znamená, že škola nabere 34 žáků do třídy, cca 10 jich nedokončí SŠ aby se ještě splnila pravidla, škola bude v okolí kladně hodnocená jako náročná. Opravdu se tomuhle říká vítězství?

L.snirch řekl(a)...

Šéf Cermatu k tomu, kdo zmastil vyšší úroveň matematiky 2012:
https://domaci.ihned.cz/c1-55767730-ani-sef-cermatu-neuspel-pri-maturite-z-matematiky-test-byl-prilis-narocny-pripustil

Rádi všichni básní, jak je matematika o přemýšlení. A potom Cermat časově pruží nesmyslně testy. Letos přidali 15 minut a prudké zlepšení neúspěšnosti.
Matematika vždy byla o přemýšlení, to byla ceněná dovednost. Dnes z ní Cermat udělal biflování algoritmů často nepochopených na rychlost s účinkem velmi krátkým.
V rozporu s RVP.
Forma maturity z matematiky škodí matematice.
A to je nepodkročitelná mez?

Josef Soukal řekl(a)...

"Mají být dva typy maturit."
Nevím, jak v matematice, ale v češtině test odpovídá RVP pro SOŠ.

Eva Adamová řekl(a)...

"Letos přidali 15 minut a prudké zlepšení neúspěšnosti."

A čo také si predstavujete pod pojmom zlepšení neúspěšnosti, pane Šnirchu?

poste.restante řekl(a)...

Forma maturity z matematiky škodí matematice.
Tvrdíte Vy.

Opakuji posté, že státní maturita má jen garantovat nejnižší přijatelnou úroveň znalostí. Tedy znalost "středoškolských počtů".
To, že po ní Vy chcete něco jiného, je způsobeno pouze Vaším nepochopením účelu SM.
Přitom Vám ani nikomu jinému nic nebrání v tom, abyste v rámci školní maturity z matematiky, ale především prostřednictvím její výuky během čtyř let, hýčkali její úroveň a sahali na nejvyšší mety.

Vy pořád chcete, aby testy v autoškole zvyšovaly úroveň jízdní pohody a kvalitu dopravy.
A nejste s to pochopit, že účelem těch testů je pouze to, abychom se na silnicích nepozabíjeli.
A těmito svými fikcemi a vidinami krmíte veřejný prostor tak dokonale, až se Vám opravdu podaří dosáhnout zrušení testů. Na důsledky ovšem kašlete a obviníte z nich samozřejmě ty druhé.

Jiri Janecek řekl(a)...

"Nevím, jak v matematice, ale v češtině test odpovídá RVP pro SOŠ."

No, a bylo by fajn, kdyby test, který skládají gymnazisté, odpovídal RVP pro gymnázia...

Nicka Pytlik řekl(a)...

biflování algoritmů často nepochopených na rychlost s účinkem velmi krátkým.

To možná tak někde u snirchů.
Asi jako že všichni kradnů, jen my počerpáváme podle svého výkladu práva.

Okomentovat