20.12.19

CERMAT: Manažerské shrnutí - maturitní zkouška z matematiky

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím zveřejnilo s půl ročním zpožděním „analýzu“, neboli manažerské shrnutí, které zpracoval CERMAT. Manažerské shrnutí obsahuje základní závěry týkající se výsledků společné části maturitní zkoušky z matematiky, konkrétně údaje o zájmu maturantů o zkoušku z matematiky, o neúspěšnosti maturantů u zkoušky, porovnání výsledků u jednotné přijímací zkoušky a u maturitní zkoušky. Součástí materiálu je i přehled jednotlivých úloh, které dělaly maturantům v letech 2017, 2018 a 2019 největší problémy.

ZÁKLADNÍ ZÁVĚRY
Ke zkoušce z matematiky se hlásí stále menší podíl prvomaturantů 
- K nejmenšímu poklesu zájmu došlo na gymnáziích (matematiku si vybírá 31 % prvomaturantů), 
tj. 2,8 tis. na osmiletých, 460 na šestiletých a 3,3 tis. na čtyřletých gymnáziích. - Zájem o matematiku na lyceích klesá (na současných 20 % prvomaturantů – v absolutních číslech 710 žáků) – to může být dáno i změnou struktury lyceí, většina je netechnicky zaměřených. - Na oborech SOŠ si zvolilo matematiku 16 % prvomaturantů (od roku 2013 je to pokles na cca 
polovinu): 
o technické 33 % (v roce 2019 ale 66 %), tedy 3,1 tis. žáků, o technologické 20 % (v roce 2013 ale 44 %), tedy 320 žáků, o ostatní SOŠ méně než 20 %. - Na oborech SOU si zvolilo matematiku 19 % prvomaturantů (v roce 2013 šlo o 51 %): 
o technické obory SOU 26 % (v roce 2013 šlo o 67 %), tedy 800 žáků, o u SOU ostatních jde o 9 %. o Maturanti SOU, zejména technických, si matematiku volí v poměrně velké míře, a to i 
přesto, že nejsou u zkoušky příliš úspěšní. Důvodů může být více: 
▪ jednak se jedná o žáky, kteří mají slabší znalosti ve všeobecně vzdělávacích předmětech, 
▪ vzhledem k tomu, že mají problémy i v ostatních předmětech, zejména v cizích jazycích, volí si jako maturitní předmět matematiku, 
▪ volí si matematiku z důvodu, že pouze píše didaktický test – z cizího jazyka se zkouška skládá ze tří dílčích zkoušek. - V oborech nástaveb si volí matematiku 22 % prvomaturantů (v roce 2013 šlo o 48,5 %): 
o technické obory nástaveb 30 %, tedy 270 žáků, o netechnické 20 %, což je 870 žáků. o Maturanti z oborů nástaveb, zejména technických, si matematiku volí v poměrně velké míře, a to i přesto, že nejsou u zkoušky příliš úspěšní. Důvody, proč si vybírají matematiku, mohou být obdobné, jako v případě maturantů z oborů SOU. 
Celková neúspěšnost maturantů v řádném termínu v posledním roce poklesla, příčin je několik: 
- byl navýšen čas na didaktický test, což pomohlo zejména slabším žákům, - ke zkoušce se hlásí stále méně žáků, ti nejslabší v matematice si ji již nevolí, mají větší šanci odmaturovat z cizího jazyka. 
Celkově neúspěšnost maturantů u zkoušky z matematiky v řádném termínu poklesla na 15,8 % (u prvomaturantů na 15,5 %). 
- Nejúspěšnější jsou maturanti z gymnázií, neuspělo jich pouze 2,4 % (z osmiletých 2 %, 
z šestiletých 2,4 %, ze čtyřletých 3,5 %).
- Maturantů z lyceí neuspělo 12 %.  
- V případě oborů SOŠ neuspělo 24 %, ale neúspěšnost se významně liší podle skupin oborů: 
o u oborů, kde si matematiku žáci vybírají častěji, je neúspěšnost v porovnání s ostatními obory SOŠ obecně nižší – technické SOŠ 14,5 %, technologické 33 %, v případech ostatních oborů SOŠ úrovně je neúspěšnost u DT z matematiky vyšší (36 % a více). - Maturanti z oborů SOU jsou u zkoušky z matematiky neúspěšní pouze z 39 %, u technických oborů SOU jde o neúspěšnost 34 %, u netechnických oborů neuspěje 60 % žáků (což je nejvíce v rámci všech oborů středních škol). - Nejméně úspěšní jsou maturanti z oborů nástaveb, neuspěje jich u zkoušky z matematiky 
polovina – v technických oborech 49 % a v netechnických 50 %. 
Porovnáme-li výsledky z matematiky u jednotných přijímacích zkoušek a u maturitní zkoušky (vycházíme z pilotního ověřování přijímacích zkoušek v roce 2015 a z výsledků přijatých žáků u maturity v roce 2019 – v pilotním šetření nebyla zahrnuta víceletá gymnázia a obory nástaveb, navíc pilot neprobíhal na všech školách, závěry je nutné brát jako orientační), pak docházíme k následujícím závěrům: 
- Výrazněji podprůměrných výsledků v porovnání s tím, jak uspěli u přijímacích zkoušek, dosahují maturanti z netechnických oborů SOU a ze zdravotnických oborů SOŠ, v obou případech se však jedná o obory, kde si matematiku vybírá nižší podíl maturantů. - V případě oborů gymnázií, lyceí a technických SOŠ patří žáci jak v případě přijímacích zkoušek, tak v případě maturitní zkoušky (v porovnání s ostatními obory) v matematice k výrazně lepším. 
Úlohy, které žákům dělají u maturitní zkoušky z matematiky větší problémy 
- Jedná se o těžší úlohy náročnějšího učiva (často i přes vyšší náročnost „rutinní“, např. úloha č. 1 z roku 2017 (posloupnosti), úloha č. 8.3 z roku 2017 (analytická geometrie), úloha č. 25.3 z roku 2018 (funkce)), - obecně o slovní úlohy kde se má výsledek vyjádřit prostřednictvím neznámé (např. úloha č. 3 
z roku 2019 (sestavení rovnice a využití znalostí procent)), - obecně úlohy, které nejsou naprosto rutinní, resp. si žáci napřed musí úlohu pozorně přečíst, zanalyzovat, jaký matematický aparát mají použít a následně úlohu vyřešit, eventuálně musí úlohu řešit ve více krocích a využít matematické znalost z více oblastí (např. sestavení rovnice a výpočet procent, sestavení rovnice a znalosti z planimetrie, sestavení rovnice a znalosti z kombinatoriky). Jedná o zejména o „aplikační“ úlohy, které ale žákům dělají poměrně velké problémy (např. úloha č. 14 z roku 2017 (sestavení rovnice a znalosti z planimetrie), úloha č. 11 z roku 2018 (sestavení rovnice a znalosti z kombinatoriky), úloha č. 15 z roku 2018 (sestavení rovnice, následná úprava výrazů), úloha č. 26.1 u roku 2018 (sestavení rovnice, následná úprava výrazů), nebo úloha č. 14 z roku 2019 (sestavení rovnice, následná úprava výrazů)). Velmi často jde o úlohy vyžadující kombinaci znalostí 

o výpočet procent, o řešení „trojčlenky“, o řešení soustavy rovnic, o úpravy výrazů, o z planimetrie, o ze stereometrie, apod., - úlohy na výpočet povrchu tělesa, či objemu těles, u kterých se např. nezapočítává podstava, nebo jsou jiným způsobem „netriviální“ (žáci si najdou v tabulkách vzoreček a bezmyšlenkovitě jej použijí – viz např. úloha č. 23 z roku 2018 (stereometrie), úloha č. 20 z roku 2019 (kombinace planimetrie a stereometrie)). 

1 komentář:

Jiri Janecek řekl(a)...

Ta uloha 24: "Jaky je povrch telesa z peny?" - jak se takova blbost mohla nestat soucasti souboru saskovska cepice, kocourkovske veze a ruzne uhly?

Okomentovat