10.12.19

DVTV: Pinkas: Neexistuje jednotný pohled na historii, společnost je hluboce rozdělená

Neexistuje jednotný pohled na historii, konsenzus se rozpadl. Naše společnost je hluboce rozdělená. Může existovat i víc správních interpretací minulosti na základě stejných faktů. České učebnice mají věnováno 90 % textu výkladu a zbytek jsou prameny a otázky, my chceme ukazovat události v kontextu, říká historik Jaroslav Pinkas z ÚSTR, který pracuje na nové učebnici dějepisu pro 21. století.


PISA 2018: interaktivní mapa s výsledky

Po zveřejnění Národní zprávy z mezinárodního šetření PISA 2018, která poskytla komentovaná data o úrovni čtenářských, matematických a přírodovědných dovedností patnáctiletých českých žáků v mezinárodním srovnání, přinášíme i interaktivní mapu s výsledky.

9.12.19

12. 12.: Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Má celoživotní vzdělávání u nás na růžích ustláno?

Již 12. prosince se uskuteční prosincový Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Má celoživotní vzdělávání u nás na růžích ustláno? V diskusi se pokusí odpovědět na otázky: Je u nás funkční a navzájem prostupný systém celoživotního vzdělávání? Jaké místo má celoživotní vzdělávání ve Strategii 2030+? Víme si rady s Národní soustavou kvalifikací? V jakém stavu je nyní v ČR kariérové poradenství a co se chystá do budoucna? Jaké oblasti mimo profesní vzdělávání je potřeba u dospělých řešit?

Jana Kunšteková: Proč nejsme schopni pořádně stávkovat?

Jak je možné, že ve Francii stávkují proti penzijní reformě na výzvu odborů společně veřejný i soukromý sektor, učitelé, právníci, zdravotníci, letecký personál či železničáři, ale u nás je největší průšvih to, že ve vládě sedí nesprávný oligarcha? Kvůli tomu se scházejí statisíce na Letné, aby je pochválili představitelé stran, které se svým asociálním vládnutím natolik znemožnili, že mnoha lidem přijde snesitelnější beneficiář holdingu Agrofert?

Bořivoj Brdička: Základem kritického myšlení jsou fakta

Zpráva o studii amerického profesora kognitivní psychologie Daniela Willinghama vysvětlující postavení faktických znalostí při budování schopnosti kriticky myslet.

8.12.19

Václav Klaus: Já jsem na naší škole zavedl povinnou maturitu z matematiky ve školní části o řád těžší, než je ta státní

Z projevu poslance Václava Klause při projednávání vládního návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v prvém čtení podle § 90 odst. 2 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny v pátek 6. prosince 2019 vybíráme: "Za prvé dochází k zajímavému jevu, že budu částečně souhlasit s paní poslankyní Valachovou, což je matematickým důkazem toho, že jsem humanista a v každém hledám především člověka. Budu se snažit také být nekonfliktní. Přesto si nemůžu pomoci, že ta snaha projednat tento zákon v devadesátce mi přijde naprosto nedůstojná a trapná. To jsou prostě vážné věci a ta snaha, že se to tady jako odmává během čtvrt hodiny, všechno se zase přemění, to skutečně se příliš nepovedlo, abych tady zahájil debatu o tomto zákoně."

Kateřina Valachová: Absolutně odmítám, aby tímto způsobem byly změněny státní maturity

Z projevu poslankyně Kateřiny Valachové při projednávání vládního návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v prvém čtení podle § 90 odst. 2 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny v pátek 6. prosince 2019 vybíráme: "No a dokonce že dochází, já vám řeknu, k čemu vlastně dochází. Matematika je jenom kouřová clona. To, co máme, a dokonce nám bylo navrhováno, abychom zvedli ruku na jedno hlasování, je absolutní změna státních maturit. Tak tomu opravdu říkám strategický, koncepční, analytický, velice samozřejmě profesionální přístup. No upřímně řečeno, není to ani jedno, ani druhé, ani třetí.
"

Martin Baxa: Přispělo testování k dosahování požadovaných dovedností absolventů?

Z projevu poslance Martina Baxy při projednávání vládního návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v prvém čtení podle § 90 odst. 2 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny v pátek 6. prosince 2019 vybíráme: "Já jsem bytostně přesvědčen o tom, a ten můj názor je možná radikální, ale chci, aby tady zazněl, že současná podoba té tzv. státní maturity je nefunkční, nevhodná a vlastně nenaplňuje žádné z cílů, v kterém bychom měli být, to které bychom měli - pardon - ve vzdělávací soustavě sledovat. To, že máme jeden typ maturitní zkoušky na straně jedné pro absolventy gymnázií nebo pro maturanty na gymnáziích, na straně druhé pro různé odborné školy s maturitou, to, že nebylo přistoupeno na to, aby státní maturita byla jakýmkoliv podkladem pro přijetí na vysokou školu, to, že každoročně dochází k chybám v přípravě státních maturit různého, to, že se mění podmínky proto, jak má státní maturita v daném školním roce proběhnout z roku na rok, to, že se stále zpochybňuje role státní maturity ve vzdělávací soustavě prostě podle mého názoru vede k tomu, že se musíme zamyslet nad tím, jak by měla maturita vypadat, a z toho už jednoduchá zkratka k mému vlastnímu názoru na to."

Ivo Vondrák: Jsem pro to, aby se jednoznačně přehodnotil systém státní maturity

Z projevu poslance Iva Vondráka při projednávání vládního návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v prvém čtení podle § 90 odst. 2 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny v pátek 6. prosince 2019 vybíráme: "Jak z toho ven. Máme v podstatě tři nástroje, tři stupně volnosti. Ten první nabízí pan ministr, to je to triviální řešení, prostě to zrušíme. Omlouvám se - odložíme na osm let, to se rovná zrušit, to všichni víme. Já si myslím, že to není dobře, protože jsme to ani nevyzkoušeli a tvrdá data, o kterých se tady hovoří, jsou pouze data. Informace v nich skrytá v podstatě hovoří o něčem jiném. Nezaměňujme příčinu za důsledky. To, že máme nízkou úspěšnost u maturity, je důsledek toho, že ta matematika se špatně učí, má se učit delší dobu a má se změnit ta výuka."

Jiří Mihola: Takže budeme za chvíli řešit, že zrušíme češtinu?

Z projevu poslance Jiřího Miholy při projednávání vládního návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v prvém čtení podle § 90 odst. 2 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny v pátek 6. prosince 2019 vybíráme: "Za sebe mohu říct, že jsem pro to, aby maturita z matematiky byla minimálně odsunuta a ještě raději zcela upřímně, aby byla volitelná, jako je tomu dosud. Říkám to jako vnuk zakladatele jedovnické průmyslovky a člověk, který určitě má v úctě kolegy matematiky i matematiku jako obor, mimo jiné i proto, že na rozdíl od historie a společenskovědních předmětů na ni ta ideologie dolehnout nemůže. Sám ale jsem pro to, aby byla nadále volitelná i proto, že sám jsem jako maturant v roce 1990 využil první možnosti z matematiky nematurovat. A přesto, že maturitu z matematiky nemám, necítím se jako nějaký méněcenný. Nikdy jsem nepociťoval, že bych něčím strádal a věřte, že jsem dělal i předměty, které s matematikou i na vysoké škole měly co do činění například s matematickou geografií. Kdo studoval geografii, tak to ví, ale rozhodně i to se dá bez maturity z matematiky zvládnout."

Jan Farský: Myslíme si, že státní maturita nemá opodstatnění a měla by skončit

Z projevu poslance Jana Farského při projednávání vládního návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v prvém čtení podle § 90 odst. 2 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny v pátek 6. prosince 2019 vybíráme: "Jestli někde je potřeba dlouhodobou kontinuitu a jistotu, tak je to ve školství a ve vzdělávání, pak přináší ty výsledky. Ve chvíli, kdy do toho prostupuje politika tím, že když se část veřejnosti vzbouří, že se teď obávají dlouhodobě dohodnutého stylu fungování, a my vyskočíme a splníme jejich hlasité požadavky, tak v součtu ztrácíme."

Robert Plaga: Matematika rozhodně ministerstvo zajímá

Z projevu ministra školství Roberta Plagy při projednávání vládního návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v prvém čtení podle § 90 odst. 2 na 39. schůzi Poslanecké sněmovny v pátek 6. prosince 2019 vybíráme: "Udělali jsme mimořádné šetření nedostatku učitelů, respektive toho stavu, který je na základních a středních školách. Nejvíce chybějícími aprobacemi je matematika a fyzika. Takže pokud bychom se tady bavili, že už dávno k tomu mělo dojít, tak prostě ti učitelé nejsou. Ano, ty výsledky jsou závislé na učitelích, ať chceme nebo nechceme. Nejsou závislé na tom, co napíšete do rámcového vzdělávacího programu, ale jsou závislé na tom, jestli na těch školách jsou podmínky pro to, aby to bylo naučeno."

Společné vyjádření Asociace ředitelů gymnázií ČR a Jednoty českých matematiků a fyziků ke zrušení povinné maturitní zkoušky z matematiky

Vláda ČR dne 30. 10. 2019 na svém jednání schválila novelu školského zákona, která mimo jiné ruší povinnou maturitní zkoušku z matematiky. Ministerstvo školství tento krok zdůvodňuje tím, že maturitní zkoušku z matematiky by nezvládl velký počet maturantů. Z tiskové zprávy jsme se dále dozvěděli, že jedním z důvodů byl i nátlak rodičů, studentů a odborné veřejnosti.

STEM: Mediální gramotnost a důvěra v média

Z analýza STEM vybíráme: Jak vidíme z dat STEM i STEM/MARK, rozdíl mezi mladšími skupinami a věkovou skupinou 50+ nebo seniory není tak výrazný, jak by se z debaty o mediální gramotnosti mohlo zdát. Mnohem větší rozdíl vidíme mezi muži a ženami, pracujícími a nepracujícími seniory nebo mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním a bez maturity. Skupinou s nejvyšším rizikem jsou ženy seniorky s nižším vzděláním a v důchodu. Lidé starší 50 let mají trochu jiné mediální návyky, více sledují televizní stanice a důvěřují jim. Senioři a seniorky mají také horší subjektivní hodnocení svých vlastních schopností rozpoznat kvalitní média – tedy vidí se méně schopně.

MŠMT: Informace k vyplňování vysvědčení ve středních školách a v konzervatořích

MŠMT vydává aktualizovaný souhrn informací a doporučení k vyplňování vysvědčení ve středních školách a v konzervatořích s platností od školního roku 2019/2020. Materiál vznikl jako strukturovaný souhrn odpovědí na značné množství dotazů škol k problematice vyplňování vysvědčení. Informace bude periodicky doplňována o další doporučení tak, aby poskytovala školám komplexní informaci soustředěnou do jednoho materiálu.

Jan Beneš: Dětí s autismem přibývá. Rodiče malých dětí přitom čekají na vyšetření přes rok

Na vyšetření konkrétního typu poruchy takzvaného autistického spektra čekají rodiče dětí, nejen v Ústeckém kraji, déle než jeden rok. Počet dětí s tímto onemocněním přitom podle Národního ústavu pro autismus stoupá. Reportáž o problémech českých rodin s dětmi, které trpí poruchou autistického spektra, natáčel Jan Beneš.


27. ročník Ceny za literaturu pro děti a mládež „SUK – Čteme všichni“ za rok 2019

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK) vyhlašují 27. ročník Ceny za literaturu pro děti a mládež „SUK – Čteme všichni“ za rok 2019 na podporu čtenářské gramotnosti. Soutěž rozvíjí a motivuje dětské čtenáře a posiluje vztah dětí ke knihám a ke vzdělanosti. V České republice jde o nejstarší soutěž svého druhu, její tradice sahá až do roku 1993.

7.12.19

Jana Magdoňová, Aneta Daněčková: Obrana českých škol proti hackerům? Pětina z nich si podle průzkumu nemůže dovolit IT specialistu

Pětině škol v Česku chybějí peníze na zabezpečení citlivých dat žáků. Vyplývá to z průzkumu společnosti Eset, která se IT bezpečností zabývá. V praxi to znamená, že si školy nenajímají specialisty, ale o chod školní sítě a kyberbezpečnost se stará učitel informatiky. O výsledcích výzkumu informoval Radiožurnál.

Stanovisko Českomoravského odborového svazu pracovníků školství k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

Nejzávažnější změnou v návrhu novely uvedeného zákona je zakotvení možnosti uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecněvzdělávacích předmětů střední školy za splněný po dobu nejdéle tří let. Tento návrh nebyl se sociálními partnery projednán. ČMOS PŠ odmítá návrh akceptovat a považuje ho za ohrožení kvality vzdělávání na školách. Možnost uznat plnou kvalifikaci učitele s jakýmkoliv magisterským studiem zpochybňuje dosud uplatňovaný a náročný systém přípravy budoucích učitelů. Získání kvalifikace učitele bez jakékoliv oborové a oborově-didaktické přípravy, tedy jednoduššími a méně přísnými způsoby, může ohrozit zájem o studium učitelství. Je ohroženo i hodnocení povolání učitele jako činnosti, k jejímuž výkonu jsou nezbytně nutné (a neprominutelné) kvalifikační předpoklady, tak jako tomu je i v některých jiných povoláních.

Luděk Šnirch: Reakce na vystoupení poslankyně Kateřiny Valachové v Poslanecké sněmovně

Reakce na vystoupení poslankyně Kateřiny Valachové v Poslanecké sněmovně k projednávání Vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a k Návrhu poslanců Lukáše Bartoně, Lenky Kozlové, Martina Baxy, Františka Váchy, Jiřího Miholy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) – sloučená rozprava, dne 6. 12. 2019

MŠMT: Normovaná finanční náročnost podpůrných opatření s platností od 1. 1. 2020

Normovaná finanční náročnost podpůrných opatření podle přílohy č. 1 Vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, s platností od 1. ledna 2020, které Odbor finančního řízení kapitoly MŠMT vyčíslil dle platných právních předpisů dne 21. listopadu 2019.

Eman Ghalebová: K rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně zákazu šátku na jedné zdravotnické škole

Z komentáře Eman Ghalebové na sociální síti Facebook vybíráme: "Dnešní rozhodnutí soudu vítám a věřím v síle právního státu. Jsem ráda, že jsem občanka země, kde platí rovnost a spravedlnost pro všechny bez rozdílu. A jsem ráda za dnešní doplnění Nejvyššího soudu, jehož zásadní myšlenkou byly hodnoty Listiny práv a svobod a vzájemná tolerance. Tuto myšlenku je potřeba stále opakovat vzhledem k populistické rétorice, která likviduje ve společnosti veškeré hodnoty. Tolerance a náboženská svoboda prostě k Evropě patří a bez nich bychom se ocitli zase v krvavých 30. letech minulého století."

CERMAT: Maturitní zkouška 2013-2019 - Výsledky jarního zkušebního období a po podzimním zkušebním období

Ve zprávě Oddělení analýz Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání najdete přehledy: Vývoj maturitní populace, Maturitní zkouška celkem – výsledky, Společná a profilová část – výsledky, Český jazyk a literatura – výsledky, Matematika – výsledky, Anglický jazyk – výsledky, Německý jazyk – výsledky a Ruský jazyk – výsledky.

Spektrum: Ve finském vzdělávacím systému děti nekončí ve slepé uličce

Finské školství těží z vysoce vzdělaných učitelů. „Druhá silná stránka našeho systému je, že ani dětem z učilišť nezavírá cestu na vysoké školy,“ říká Mikko Vieltojärvi, poradce pro kompetence a vzdělávání z Konfederace finského průmyslu.

Petra Procházková: Učitelé scházejí, přesto mají školy ve Zlínském kraji výborné výsledky

Sehnat ve Zlínském kraji učitele pro první stupeň základní školy nebo do hodin matematiky, fyziky či chemie je problém. Ředitelé, kterým se to podaří, pak obvykle mluví o štěstí. Platí to u základních i středních škol.

6.12.19

Nejvyšší soud vyhověl dovolání žalobkyně a vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení spor o zákaz nošení hidžábu na střední zdravotnické škole

Nejvyšší soud vyhlásil v pátek 6. prosince na úřední desce rozsudek ve věci žaloby na diskriminaci, které se měla dopustit Střední zdravotnická škola v Ruské ulici v Praze tím, že mladé ženě vyznávající islámské náboženství zakázala nosit muslimský šátek, tzv. hidžáb. Senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu zrušil předchozí rozsudky Městského soudu  Praze ze dne 19. 9. 2017 a Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. 1. 2017 a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení.

Otevřený dopis premiérovi ve věci novely vyhlášky 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

Z dopisu vybíráme: "Omezení pedagogické asistence ve speciálních školách pocítili již někteří rodiče dětí s těžkým zdravotním postižením v tom smyslu, že speciální školy odmítají jejich děti bez asistenta pedagoga přijmout. Některé speciální školy po rodičích požadují, aby dítěti k zajištění povinné školní docházky hradili osobního asistenta, což je v rozporu se školským zákonem a především Ústavou garantovaným právem na bezplatné vzdělávání, článkem 24 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a Úmluvou o právech dítěte!"

5.12.19

Petr Janiš: Na pražských odborných školách mají vzniknout i třídy pro gymnázia

Hlavní město má v plánu od roku 2021 zvýšit počet míst na gymnáziích. Tato místa, respektive nové třídy, chce magistrát umístit do středních odborných škol (SOŠ). Tak by se mohli využít v některých případech i místní učitelé. Nové gymnaziální třídy vzniknou nejprve v šesti pražských SOŠ, později se program rozšíří. Všeobecné vzdělání musí podle pražského radního pro školství Víta Šimrala (Piráti) hrát prim.

Alžběta Šimková: Více míst na gymnáziích a institut pro inovace

Pražský magistrát chystá v oblasti školství na příští rok řadu změn a inovací a rozmýšlí, kam se strategicky ubírat. Například v rámci vzdělávání by se podle radního pro školství Víta Šimrala (Piráti) mělo vycházet ze tří hlavních pilířů.

Kristýna Paulenková: Pravěk v lavici

Situace je vážná. Až polovina středoškoláků nerozezná komerční sdělení od informační zprávy. Zatímco vývoj informačních technologií letí rychle kupředu a bez počítače se už dnes neobejde ani zemědělec, čeští středoškoláci se mnohdy učí dovednosti, které byly zajímavé spíše v minulém století. Výuka základů programování je v našich školách většinou jen okrajovou záležitostí.

Kateřina Valachová: Školství má špatný a nedostatečný rozpočet

Kateřina Valachová komentuje na sociální síti Facebook výsledek jednání o státním rozpočtu ve Sněmovně: "Jednu věc je ale třeba říci jednoznačně - za to, že školství má špatný a nedostatečný rozpočet, za to může především ministr školství, protože on tento rozpočet dojednal a podpořil. A na rozdíl od nás přesně věděl, že chybí peníze v ostatních neinvestičních výdajích a co to znamená, zvláště při startu reformy financování regionálního školství."


Hovory z kabinetů: #3 Jirka Kollarov

Do třetího dílu Hovorů z kabinetu přijal pozvání Jirka Kollarov, učitel (nejen) přírodopisu ze základní školy v Karlovarském kraji. Jak mu předchozí zaměstnání pomáhá v práci učitele? Proč se rozhodl učit? Jak přistupuje k žákům? Proč pro svou práci potřebuje automobil? Jak vybudovat školní zoo? Nejen na tyto otázky najdete odpověď v tomto díle, ke kterému vám příjemný poslech přeje Daniel Pražák.


Milan Kocmánek: Inkluzní vtip opravdu trefil do černého

Milan Kocmánek komentuje na stránce Týdeníku školství na sociální síti Facebook reakce na jeho kreslený vtip: "Ovšem některé až nenávistné komentáře směřující k redakci (ubožáci, hlupáci, likvidátoři postižených dětí) mě vedou k domněnce, že je psali buď lidé, kteří nechápou podstatu kresleného humoru a satiry, nebo (a to spíš) mají o inkluzi neúplné nebo zkreslené představy."

Lukáš Bartoň: V současném rozpočtu pro školství chybí přes 64 miliard Kč

Lukáš Bartoň komentuje na sociální síti Facebook své vystoupení ve Sněmovně: "Pan premiér vychvaluje finské školství. Neustále ho zmiňuje jako vzor pro naše školství. Při projednávání rozpočtu jsem mu tedy zdůraznil, že Finové se vydali totální inkluzí, zrušili školní inspekci a dali důvěru školám, ale hlavně pořádně zafinancovali školství. Abychom dosáhli úrovně 5,6 % HDP jako dávají na školství Finové z veřejných prostředků, chybí nám v současném rozpočtu pro školství přes 64 miliard Kč."


4.12.19

Daniel Münich: Na pravou míru... Změny průměrných výsledků českých žáků v PISA 2018 oproti PISA 2015 NEJSOU statisticky významné

Daniel Münich komentuje na sociální síti Facebook výsledky českých žáků v PISA 2018: "Změny průměrných výsledků českých žáků (čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost) v PISA 2018 oproti PISA 2015 mají sice kladná znaménka, ale jsou tak malé, že NEJSOU statisticky významné. Takže nemá smysl se bavit o zlepšení či zhoršení."


J. Fischer, R. Sablík, D. Prokop, I. Stuchlíková, A. Veselý: Představení strategických linií Hlavních směrů vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

Ve čtvrtek 7. listopadu 2019 proběhla na Magistrátu hl. m. Prahy konference k představení textu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Dokument vypracovala pro MŠMT externí expertní skupina pod vedením prof. Arnošta Veselého a bude sloužit jako základní podkladový materiál pro tvorbu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.


Arnošt Veselý, Daniel Prokop: Představení strategických cílů Hlavních směrů vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

Ve čtvrtek 7. listopadu 2019 proběhla na Magistrátu hl. m. Prahy konference k představení textu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Dokument vypracovala pro MŠMT externí expertní skupina pod vedením prof. Arnošta Veselého a bude sloužit jako základní podkladový materiál pro tvorbu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Přinášíme videozáznam prezentace Arnošta Veselého a Daniela Prokopa.


Anna Brzybohatá: Čeští žáci se zlepšují, říká průzkum

Školáci lépe než dříve chápou matematiku, jazyk i přírodní vědy. Na Asijce však nemají. Čeští žáci se za poslední tři roky mírně zlepšili ve čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti. Zhruba čtyři pětiny z nich dosahují alespoň druhé gramotnostní úrovně. V mezinárodním srovnání jsou tak Češi lehce nadprůměrní. Do šetření PISA 2018 se u nás zapojilo přes 330 škol a na sedm tisíc patnáctiletých žáků.

Dopis náměstka Václava Pícla pro školy/třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, Praktické školy jednoleté a Praktické školy dvouleté

Z dopisu vybíráme: "Je třeba ze strany ředitelství mateřských, základních a středních škol (včetně školních družin) v průběhu měsíce prosince 2019 ukončit ve Výkazu R44-99 všechna podpůrná opatření typu asistent pedagoga, pedagogická intervence, výuka předmětů speciálně pedagogické péče a počet žáků ve třídě, která jsou aktuálně poskytována dětem a žákům ve speciálních třídách/odděleních. Optimální termín ukončení je do 16. 12. 2019. Personální podpora asistenta pedagoga bude od 1. 1. 2020 systémově finančně zajištěna z rozpočtu školy."

Vystoupení ministra školství na konferenci Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

Ve čtvrtek 7. listopadu 2019 proběhla na Magistrátě hl. m. Prahy konference k představení textu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Úvodní slovo pronesl ministr školství Robert Plaga, který představil i přípravu textu. Dokument vypracovala pro MŠMT externí expertní skupina pod vedením prof. Arnošta Veselého a bude sloužit jako základní podkladový materiál pro tvorbu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.


Pedagogická komora podporuje poslanecké návrhy na dodatečné navýšení rozpočtu pro školství

Vedení Pedagogické komory, z. s., podporuje všechny pozměňovací návrhy poslanců k zákonu o státním rozpočtu na rok 2020, které dodatečně navyšují kapitolu školství.

3.12.19

ČŠI: Zjištění z mezinárodního šetření PISA 2018 (vybraná zjištění za ČR)

Projekt PISA (Program mezinárodního hodnocení žáků) je vždy po třech letech se opakující šetření patnáctiletých žáků, které zjišťuje, do jaké míry získali klíčové dovednosti a znalosti nezbytné pro plnohodnotné zapojení do společnosti. Šetření se zaměřuje na funkční gramotnosti v oblasti čtení, matematiky, přírodních věd a na zjišťování individuální spokojenosti žáků.

ČŠI: Výsledky českých žáků v PISA 2018

Česká školní inspekce zveřejnila Národní zprávu z mezinárodního šetření PISA 2018, která poskytuje komentovaná data o úrovni čtenářských, matematických a přírodovědných dovedností patnáctiletých českých žáků v mezinárodním srovnání.

Lucie Fialová: Když stát vsadí na vzdělání

Finsko prostě jede! napsal v říjnu na svůj Facebook senátor a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička. Takové dojmy si odvezl ze senátní návštěvy, při níž byl v hledáčku především finský vzdělávací systém, který je považovaný za nejlepší na světě.

MŠMT: PISA 2018 - Čeští žáci si mírně polepšili

Zlepšení ve všech třech sledovaných gramotnostech - čtenářské, přírodovědné i matematické - u českých žáků prokázaly výsledky mezinárodního šetření PISA 2018. V případě čtenářské gramotnosti se navíc ukázalo, že žáci veřejných škol jsou na tom výrazně lépe, než žáci škol soukromých či církevních. O výsledcích šetření dnes před novináři hovořili ministr školství Robert Plaga a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

EDUin: Zpráva pro ČR – Odrazili jsme se ode dna? Komentujeme právě zveřejněné výsledky šetření PISA 2018

Výsledky mezinárodního šetření PISA, které dnes zveřejnila Česká školní inspekce, naznačují, že jsme se oproti roku 2015 mírně zlepšili ve všech sledovaných gramotnostech, včetně čtenářské gramotnosti, na kterou se aktuální mezinárodní šetření zaměřovalo. Při pohledu zblízka se ale ukazuje, že přílišný optimismus není na místě. Za vyšším průměrným skóre stojí lepší výsledky malé skupiny těch nejlepších.

Lidové noviny: Dress code pro učitele platí málokde

Některé školy zavádějí office style: společenský oděv, který ale ponechává prostor pro osobitost. Sandály a kraťasy se však nenosí.

Radka Kvačková: Úprk ze základek pokračuje

Věřili byste, že v Praze je přes šedesát gymnázií? Vlastně ještě víc, protože v některých je třeba gymnázium čtyřleté i osmileté. Ve skutečnosti lze v hlavním městě napočítat 37 čtyřletých, 11 šestiletých a 34 osmiletých gymnázií. Do čtyřletých programů, kam se žáci hlásí v patnácti letech, nastoupilo letos 1952 studentů. Jenom o trochu méně (1879) se jich nachází v prvních ročnících osmiletých gymnázií, kam se hlásí děti už v jedenácti letech, a 723 v šestiletých, kde se začíná po sedmé třídě základní školy. V zásadě se tedy dá říct, že v Praze jde víc žáků na gymnázium už během povinné školní docházky než po jejím skončení, což musí mít samozřejmě dost negativní dopad na kvalitu druhého stupně základních škol.

Barbora Cihelková: Církevní škola, jak ji neznáme

Starobylé prostory křižovnického kláštera v Praze a u vchodu cedule s nápisem Dívčí katolická střední škola. Pocit, že jsme se v čase právě přenesli do devatenáctého století, zahání energický ředitel Luboš Hošek: „Pojďte dál a nebojte se! Ten název zní trochu starosvětsky, co? Realita je ale jiná, možná trochu drsnější,“ směje se.

2.12.19

Ladislav Šustr: Část poslanců ČSSD jde proti ANO, chtějí víc peněz na platy učitelů

Napravit původní plané sliby od premiéra Andreje Babiše chce část sociálních demokratů. Vadí jim totiž, že hnutí ANO nedrží slovo a nedojde tak k původnímu navýšení platů učitelům a nepedagogickým pracovníkům. Pedagogové sice přidáno dostanou, ovšem nikoliv původních 15 procent, ale pouze 8. Babiš přitom při svém předvolebním tažení v roce 2017 uváděl, že učitelé jsou jeho prioritou a u této skupiny by platy měly prudce narůst.

Jaroslav Faltýn: Společné vzdělávání 3 roky poté

Prezentace z Výroční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Hlavním tématem konference bylo společné vzdělávání a jeho podpora z OP VVV. Její podtitul zněl Společně: most k úspěchu.


MŠMT: Konference OP VVV představila tři roky společného vzdělávání

Ve čtvrtek 28. listopadu se v Praze konala Výroční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Hlavním tématem konference bylo společné vzdělávání a jeho podpora z OP VVV. Její podtitul zněl Společně: most k úspěchu. Kromě odborných prezentací a workshopů úspěšných projektů byla na programu také panelová diskuse, v rámci které Stanislav Štech, Jana Straková a Hana Stýblová debatovali o implementaci společného vzdělávání.

Bořivoj Brdička: Shoshana Zuboff a kapitalismus dohledu

Přehledový článek o práci emeritní profesorky Harvard Business School Shoshany Zuboff založený na myšlenkách obsažených v její poslední knize pojednávající o internetem umožněném kapitalismu dohledu.

Videozáznam Kulatého stolu SKAV a EDUin: V čem jsou pro nás přínosné Hlavní směry Strategie vzdělávací politiky 2030+?

Kulatý stůl SKAV a EDUin se uskutečnil 28. listopadu 2019 v rámci veletrhu Schola Pragensis v Kongresovém centru Praha. Otázky k tématu byly: Co považujete z navržených hlavních směrů strategie za nejdůležitější? Co tam naopak chybí? S jakými rolemi aktérů ve vzdělávání tato strategie počítá (veřejných a soukromých škol, neziskových organizací, zřizovatelů, univerzit)? Jak by měl vypadat obsah strategie, aby posloužil jako zadání pro revizi RVP? Na základě čeho zredukujeme učivo na 50 %? Co se musí stát, aby byla S2030+ všeobecně společensky přijatá? Jak zajistit, aby byla tato strategie úspěšně implementována?