30.11.19

Prohlášení přijaté na jednání zástupců akademických senátů pedagogických fakult České republiky 29. 11. 2019 v Brně

Zástupci akademických senátů pedagogických fakult vyslovuji kategorický nesouhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Zákon v předloženém znění by měl negativní vliv na systém vzdělávání učitelů a snížil by kvalitu školní výuky. Proto požadují, aby byl návrh zákona zamítnut v prvním čtení.




26 komentářů:

Robert Čapek řekl(a)...

Raději kdyby pdf dělaly dobře svou práci, přípravu budoucích učitelů. Ale tak tomu není a přidaná hodnota být absolventem pdf se blíží nule. Proto je v podstatě jedno, kdo bude ve škole učit, na je lepší motivovány odborník s praxí, než zkažený absolvent pdf.

Radek Sárközi řekl(a)...

Věřím, že se postupně připojí k negativnímu stanovisku Pedagogické komory k aktuální vládní novele zákona pedagogických pracovnících většina školských organizací :-)

https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/11/aktualni-tema-novela-zakona-o.html

Jana Karvaiová řekl(a)...

Výborně. Souhlasím, že zákon je děsný paskvil.

Eva Adamová řekl(a)...

A jak si čapci představují ty motivované odborníky s praxí?

V dobách minulých se na základkách a gymnáziích většinou jednalo o inženýrky čehokoliv s malými dětmi, kerým došlo, že pracovat ve školství je pro ně vzhledem k rodině přijatelnější. O nějaké motivaci tím, že by mermomocí chtěly učit, nemůže být ani řeči. To by šly to učitelství studovat hned po maturitě.

Na středních odborných školách se to je trošku jiné kafe, tam ti odborníci vzhledem k zaměření škol potřeba vždy byli a jsou. Jenže tam je dnes velký problém, a to zejména u škol s technickým zaměřením. Odborníků z praxe, kteří by chtěli pracovat za podstatně méně peněz než mohou jinde, nět. Tydy ani novela zákon nepomůže.

Takže současná situace s odborníky s praxe se má tak, že se do škol tlačí lidé, kteří se jinde nebyli schopni uplatnit či už mají praxe plné zuby anebo absolventi podivných oborů, ze kterými ani uplatnění najít nelze.

U nás se nedávno poptával čerstvý absolvent inženýr chemie se zaměřením na ekologii a deklarovat, že může z placu učit matematiku. Není to tak jednoduché jak si onen absolvent a čapci představují.

L.snirch řekl(a)...

Pochopitelně existují i jiné motivace pro odborníky, proč jít učit.
Ale nemá ani cenu oponovat, vy stejně svou pravdu máte definovanou.
Tak trochu cynickou, ale na to jsme ve školství zvyklí.
Je to o nastavení hodnot člověka.

Eva Adamová řekl(a)...

No jistě, a čapci s těmi svými zkaženými absolventy pedagogických fakult podle Vás nemají svou pravdu definovanou, nejsou cyničtí a mají zcela správně nastavené hodnoty, že?

A čím asi tak mohou být absolventi pajdáků zkažení? Tím, že se tam učí základní didaktické principy a metody, u kterých je v praxi odzkoušené, že opravdu fungují? Nějaký fungující didaktický základ mít musí a proč by tím měli být zkažení? Vždyť jim nikdo pak v praxi nebrání od kolegů nebo na školeních postupně odkoukat a zařazovat metody další, ani ne tak nutně moderní, ale především ty, které jim a jejich žákům budou vyhovovat. A klidně ať si jedou i na školení Líný učitel a vezmou si z něho, co je pro výuku jejich předmětu přínosné a relevantní.

Vy přece pane Šnirchu sám velmi dobře víte, že když jste z praxe nastoupil na střední školu vyučovat matematiku, že to nebylo nic jednoduchého, a to ani tak po stránce odborné, ale především po stránce didaktické, protože tam jste neměl na čem stavět.

Ono není jednoduché ani udělat z učitele aprobovaného na jeden předmět alespoň trochu slušného učitele předmětu, na který nemá aprobaci. A nejde jen o stránku odborných znalostí. Ona se totiž podstatně liší i didaktika výuky jednotlivých předmětů. Z mých zkušeností mohu říci, že udělat z přírodopisce zeměpisáře nebývá až tak kolosální problém, ale udělat z něho dějepisáře či fyzikáře už problém je. Dějepis je metodikou výuky posunutý někam jinam na jednu stranu a fyzika zase na stranu druhou.

A já si tedy rozhodně nemyslím, že by odborníci z praxe nebo absolventi neučitelských oborů byli metlou našeho školství. Podle mne je rozhodně lepší, když např. základy společenských věd přijde na gymnázium vyučovat šikovný absolvent oboru politická a kulturní geografie s tím, že si dodělá DPSku, než když tento předmět vyučuje češtinář - výtvarkář bez všeobecného přehledu, protože je mu potřeba doplnit úvazek. Problémem našeho školství není ani tak příliv lidí z praxe, ten se totiž ani nějak moc nekoná, jako zcela bezprecedentně narůstající neaprobovanost. Především na druhých stupních základních škol je to postupně nabalující se sněhová koule, která nás za několik let zavalí.

L.snirch řekl(a)...

Když někdo já 20 let mj. školil zaměstnance, taky je to praktická pedagogická zkušenost, dokonce násobně větší než je absolvovat pajdák. Vím to, že můj nástup byl jednodušší než nástup začínajícího absolventa pajdáku. To nemáte jak popřít.
Rozdíl mezi zaměstnanci a studenty středních škol není tak velký, hlavní rozdíl je v motivaci.
Nemluvím o učení na ZŠ.
Teorii si přes DPS snadno doženete.

Eva Adamová řekl(a)...

Nezlobte se na mne, ale já jsem se opravdu s nějakou zvýšenou motivací učit u lidí nastupujících do škol z praxe oproti absolventům nastupujících z pedagogických fakult za 33 let ve školství nesetkala. Pozor mluvím o "motivaci učit" a ne o motivací "být zaměstnán" případně být zaměstnán v práci s lepší pracovní dobou. Poměrně dost lidí s praxe z mého okolí, kteří se ve školství nakonec ocitli, totiž původně nikdy učit nechtěli.

L.snirch řekl(a)...

Neučíte na střední odborné škole.
Spousta z těch, co mají pajdák, už taky chodí jen do zaměstnání.
To doufám víte a nemáte jak popřít.
Na rozdíl od těch, co jdou učit třeba v 50 letech a ví proč.
Pajdák vám 35 let motivaci automaticky nezaručí.
Můžete to popřít, ale to je tak vše.
Zbytečná arogantní nadřazenost - to je celý příběh popírání novely.
Ale více polemizovat nebudu, je mi to jedno.
Přijmou-nepřijmou.
Na tom se školství stejně neláme - ani ho to nezlepší, ani nezhorší.
Problém je úplně jinde.

Eva Adamová řekl(a)...

Mylím, že reagujete zbytečně popuzeně.

A já vůbec nemínim nic popírat, protože ona tady vůbec nebyla řeč o lidech, kteří učí 30 let či déle, ale o motivaci lidí, kteří do školství nově nastupují.

Ale nikdo mne nepřevědčí o tom, že padesátiletý matikář, který didaktiku výuky tohoto předmětu má v paži a ví přesně, co na děti platí a co ne, a který má za ty roky naskládáno a vytvořeno kvanta materiálů k výuce, není lepší varianta než inženýr nebo odborný mytematik, který se v padesáti ocitne ve školství, ať už na škole střední nebo na škole základní. Tomu trvá minimálně tři čtyři roky než se zorientuje, přesně tak dlouho jako to trvá čerstvému absolventovi VŠ.

A k té novele mohu říct akorát to, že je úplně zbytečná, protože cesty, které
umožňují lidem z praxe nastoupit do škol, existují už dnes.

Radek Sárközi řekl(a)...

Pozor, ta novela není o DPS. Je o tom, že ředitel školy napíše někomu, kdo nemá DPS, že je kvalifikovaný, tedy jako by si DPS udělal. Proto to je paskvil...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tedy pytlici si dva měsíce před odchodem do důchodu nemohou vybavit, proč v tom osmdesátém pátem jako inženýři technické kybernetiky v hodnosti poručíka šli učit ty dospívající nezbedy.
Horší ale je, že ti pytlici aní nevědí, proč z té magořiny už dávno neodešli. Nejspíš je bavilo machrovat na žáky a dělat si prdel z ředitelů. Klasika...

L.snirch řekl(a)...

Tak to platilo i před tím 10 let, že člověk učil a musel si DPS jednou dodělat.
Nic nového pod sluncem.

Antonín Jančařík řekl(a)...

Jako jeden ze signatářů prohlášení zástupců Asociace akademických senátů pedagogických fakult ČR si dovolím něco připsat:

Jsem si vědomi, že v současné době nelze zajistit výuku bez nekvalifikovaných učitelů. Kvalifikovaných učitelů je a bude málo, protože stát prostřednictvím MŠMT dlouhodobě omezoval jejich přípravu. Tento stav se v nejbližších letech nezmění. A osobně považuji za velmi pravděpodobné, že nedostatek nevyřeší ani tato novela a na školách se budeme stále častěji setkávat s učiteli nejen bez pedagogického, ale i bez vysokoškolského vzdělání.

Pokud by zákonodárci změnili současnou podobu návrhu zákona tak, že nekvalifikovaného lze zaměstnat nejen na dobu nezbytně nutnou a v rozsahu nezbytně nutném (současná dikce), ale například až na tři roky (a bez omezení rozsahu), tak by nám toto znění nevadilo a mělo v praxi stejné důsledky.

Novelu odmítáme především z následujících důvodů:

1. Neexistuje žádná země a žádná profese, kde by o udělení kvalifikace k výkonu regulované profese rozhodoval zaměstnavatel a toto rozhodnutí nebylo navázané na plnění kvalifikačních předpokladů. (Jen v ČR je regulovaných profesí několik set.)

Zákon slouží pouze k "falšování" statistik a matení veřejnosti. Přejmenování nekvalifikovaného učitele na kvalifikovaného vylepšuje statistiky, ale nemůže mít žádný vliv na kvalitu jejich výuky a dle našeho názoru nemůže mít ani významnější vliv na jejich ochotu na školách pracovat.

2. Zákon poškozuje studenty pedagogických fakult, kteří v průběhu studia již učí. (Jedná se o cca 4000 učitelů, kteří mají více než 2600 celých úvazků.) Tito studenti byli naroveň všem jiným nekvalifikovaným zájemcům o výuku. Po novele na rozdíl od nekvalifikovaných vysokoškoláků zůstávají nekvalifikovanými a ředitel za ně musí stále hledat náhradu.

3. Zákon poškozuje absolventy pedagogických fakult, protože bude mít negativní dopad na jejich nástupní platy.

4. Novelizace zákona je vždy prostot pro provedení pozitivních změn. Tato novela mohla řešit mnoho dalších otázek - třídní učitele, další pedagogické pozice na školách, které se osvědčily v rámci projektů OP VVV. To však nedělá. Pokud bude novela přijata, na řešení budeme muset opět několik let čekat.

Dalším diskutovaným bodem bylo i to, že stále nejsou schváleny podmínky DPS. V této oblasti ale došlo v posledních týdnech k výraznému a velmi pozitivnímu posunu. Proto jej neuvádím jako důvod rozhodnutí. Stále jsme ale v situaci, že pokud se chcete stát kadeřnicí, kosmetičkou či elektrikářem, musíte absolvovat kurz v mnohem větším rozsahu, než když se chcete stát učitelem.



mirek vaněk řekl(a)...

Každý zákon ovlivní školství. To, že ředitel školy hrany obrousí, aby to ty dole postihlo co nejmíň je plus pro ředitele, ale nejde to dělat donekonečna.
Nadšený amatér ve školství může být přínosem, ale obecně je to katastrofa. Do ordinace taky nepustíte amatérského gynekologa, že si to dodělá(i když z ohledem na stav zdravonictví možná časem ty zuby bude opět trhat laebník). Zrovna tak smatér zedník vám rovnou zeď nepostaví(dnes si to mnozí postaví sami). Školství jen nejde zalepit přistěhovalci z východu. Ale kvalita už je dávno pryč. Uvědomte si, že zaučení něco stojí. A kdo to dostane na hrb. Přetížený kantor za mizernou odměnu k dalšímu papírování si ještě vychovávat konkurenci. Bez toho se bude muset nechat proškolit od mladých progresivních PhD, aby věděl jak to má dělat a pak mu přidají pětistovku a předepíší hospitace a hlášení vrchnosti. Myslí si opravdu někdo, že to ve zdecimovaných sborech bude fungovat?
Co se týká práce s dospělými a učni je to nebe a dudy. Dospělí už mají motivaci a nabili si ústa. Učni neví nic a jediné co většinu z nich zajímá jsou požitky a řada neřeší nějakou práci. Pokud neučíte výběrové motivované děti z dobrých rodin pěkně se zapotíte a i naštvete. Jedna škola nelze zobecňovat. Problém je třeba řešit komlexné a to bude něco stát. Zatím je to jen zacpávání velkých děr.

L.snirch řekl(a)...

Školil jsem učitele i učím studenty. Není v rom rozdíl. Básnit o motivaci dospělých je stejný nesmysl jako básnit o nemotivaci studentů.
Psal jsem, že adaptace odborného vysokoškoláka s praxi, životním nadhledem a zkušenostmi na odborného učitele je rychlejší a efektivnější než u čerstvého absolventa z pajdáku. Mluvím o středních odborných školách, což nejsou učni, ale studenti průmyslovek,.... Doplnění PS si uděláte za půl roku.
Netvrdím, že výše uvedené platí pro 2. stupeň ZŠ.
A už vůbec ne pro 1. stupeň.

Antonín Jančařík řekl(a)...

Je tedy nutné přiznávám kvalifikaci před doděláním PS?

L.snirch řekl(a)...

Před tím asi 10 roků nebylo potřeba, stačilo poté dodělat.
A stalo se co? Dnes jsou všichni kvalifikovaní.
Takových odborných učitelů nastoupilo na střední odborné školy tisíce.
Odborné předměty ani pajdák neučí.
Místo, aby se ped. fakulty zabývaly tím zásadním ve školství, vyberou si pseudoproblém.



Nicka Pytlik řekl(a)...

Školil jsem učitele i učím studenty. Není v rom rozdíl.

Prauda prauďoucí.
Učité jsou jsou vesměs líní, nedbalí, neukáznění, baví se nahlas od věci, vykřikují vtipné poznámky, pořád se ptají, k čemu jim to bude, chodí pozdě, ze všeho by se nejradši ulili, na školení se nepřipravují, úkoly nevypracovávají, opisují, podvádějí, pošklebují se spolužákům, závidí si úspěch, dělají si naschvály, kradou si svačiny, chodí v rozedraných šatech, nemyjí si uši ani nohy, všude samý pírsink a kérka, machrují, a když na ně dojde, hroutí se a povolávají rodiče...

Antonín Jančařík řekl(a)...

Ad. L. Snirch Bylo to zcela jinak. Měli za úkol si dodělal DPS, do té doby byli nekvalifikovaní. Mnoho si jich ani za 10 let neudělalo a ti následně museli školy opustit. Proto máme nyní poměrně velkou kvalifikovanost. A jen na okraj, odbornou kvalifikaci nyní získává na peďácích 5 ze 7 nových učitelů.

L.snirch řekl(a)...

Pytlíku.
Není rozdíl v motivaci, než jste to vytrhl z kontextu.
Zbytkem jste pobavil, jako vždy - ale tak přísně bych neviděl ani učitelé, ani studenty.
Ale když myslíte. :-)

Jančařík:
Nekvalifikovaní, ale učili a museli si ji jen dodělat. Tak to běželo 10 let.
Takže 2 ze 7 jinde, tedy 30%.
Mimochodem kde je statistika, z které čerpáte - kde si odborný učitel dnes učící získal kvalifikaci? Díky za odkaz.

Radek Sárközi řekl(a)...

Aktuální novela se netýká odborných předmětů na SŠ, ale především všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů na 2. stupni ZŠ.

L.snirch řekl(a)...

Týká se i odborných předmětů na SŠ, jak jste správně uvedl.
Takže řeší těžký problém středních odborných škol, aby měl kdo učit odborné předměty.
A kritika na novelu míří jako celek.
Tedy špatná kritika.

Radek Sárközi řekl(a)...

Nikoliv, původní verze novely z MŠMT se týkala právě jen a pouze odborných předmětů ma SŠ, ale pak se tam náhle objevily ty všeobecné... Viz stanovisko Pedagogické komory.

Jana Karvaiová řekl(a)...

...A kritika na novelu míří jako celek....
A to je správně. již mnohokrát se stalo, že byl do zákona nebo novely propašován nesmírný nesmysl, který se pak těžko dařilo odstranit. A ta novela je blbost jako celek. Ono se to netýká jen kvalifikovanosti ono se to týká dalších věcí - jako např. toho, že tam opět nejsou zařazeny potřebné profese pro školství. Naopak. Něco vím o setsakramenském lobiingu školních logopedů, kteří si naopak vynutili další povinné vzdělávání(které vedou oni) pro lidi se státní zkouškou z logopedie. A to jsem popsala jen střípek.

mirek vaněk řekl(a)...

Co se týká motivace je v tom podstatný rozdíl. Výběroví průmyslováci a gymnazisté jsou úplně něco jiného než jiní maturanti z odborných škol. O učních ani nemluvím.

Uvědomte si, že takový maturant ze zdravky(sociální, umělecké), kde se z matematiky nematuruje a maturovat nebude může po absolvování nějaké VŠ, třeba umělecké(možná i bez ní) učit matematiku na odborné škole a možná základní. Silně pochybuji, že tohle někdo ošetří.
Myslet si, že se to žáci naučí sami a líný učitel je bude jen motivovat a dohlížet je naivní. To by v problémových lokalitách nebyly ty problémy.

Okomentovat