29.11.19

Jiří Janda: Nepříznivý stav. Chudé děti končí v horších školách, zjistila studie

Rozdělení spádových oblastí tak, aby děti z vyloučených lokalit nasměrovalo do horších škol na periférie. Neochota škol, úřadů a rodičů vyjet z dosavadní rutiny. To jsou některé z důvodů, proč mají děti ze sociálně znevýhodněného prostředí často od začátku školní docházky ztíženou možnost vzdělání.


Z článku v Deník.cz vybíráme:

Podle studie považuje 60 procent rodičů za obohacení třídního kolektivu, jsou-li v něm zastoupeni talentovaní žáci. Asi třetina by podle průzkumu, který je součástí studie, jako plus hodnotila cizince nebo děti nevidomé či neslyšící. Naopak by více než 60 procentům respondentů vadilo, kdyby do „jejich“ školy chodily i děti s poruchou chování. Více než čtvrtina dotázaných se negativně vymezila vůči žákům s poruchou autistického spektra a Romům.

Souvislosti mezi studijními úspěchy dětí a jejich sociálním prostředím se věnuje i analýza sociologů agentury PAQ Research, jejíž výsledky zveřejnil server iRozhlas.cz. Nepříznivé vzdělávací podmínky autoři zaznamenali zhruba ve třetině z 206 obcí s rozšířenou působností.


7 komentářů:

E.Kocourek řekl(a)...

A co by autor chtěl? Aby v horších školách končily bohaté děti? ////

Jana Karvaiová řekl(a)...

Co je to “horsi skola”? Je to nejak definovane?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Co je to “horsi skola”?

V pytlikovské logice jsou horší školy ty, v kterých končí chudé děti.

Eva Adamová řekl(a)...

Jenže ono to soustředění určitého typu dětí v "horších" školách probíhá samovolně a ne že by je tam někdo záměrně soustředil a s tím se bude těžko bojovat. Problém vzniká totiž tak, že rodiče lepších žáků dělají vše pro to, abych jejich dítě chodilo na "lepší" školu, případně aby odešlo na osmileté gymnázium. A pokud je to takto, tak s tím stát nic nenadělá, ledaže by zakázal dítěti docházet jinam než na spádovou školu, což je politicky neprůchozí a navíc se to dá různými kličkami s trvalým bydlištěm obejít.

Jinak k dotazu paní Karvaiovou, horší školu dělají hůře vzdělavatelní žáci a následně i nekvalifikovaní učitelé, protože ti lepší učitelé prchnou na lepší školu či mimo školství.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pominou-li pytlici logickou zkratku, že chudé děti jsou hůře vzdělavatelné, pak se tu nabízí otázka, jak to přijde, že bohaté děti svojí zkompetentňovací nedostatečností neovlivňují ty lepší školy.
A pak ještě pytliky zajímá, jak jsou děti v té dnešní překotně se měnící době bohaté průměrně.

Jana Karvaiová řekl(a)...

No já že přece musí být nějaká metodika, co je horší škola, když se z toho dělají tak dalekosáhlé závěry. jestliže někdo dělá analýzu nebo studii, pak musí být položky nějak přesně dané. je horší škola ta, která má blbé výsledky testů? je tam víc neomluvených hodin? Jaká jsou přesná kritéria. Pak nemá smysl psát takové kraviny. Až to někdo upřesní, budu ráda.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Dá se předpokládat, že ta pravá odborná veřejnost vítá, pokud výsledky obdobných šetření korespondují kýženými předpoklady. Chudáci chudé děti ještě ke vší té bídě chodí do špatných škol. Tím se hezky povysvětlí, proč děti z některých skupin obyvatelstva v některých lokalitách mají mizerné školní výsledky. Ne, že do školy nechodí a na zkompetentňování dlabou, protože je rodiče nejenže k ničemu nevedou, ale v nemálo případech k zahálčivému životu přímo svádějí, ony jsou nejspíš do špatných škol snad i násilím deportovány a tam za použití nemenšího násilí drženy. Úkol byl splněn. O formulování parametrů špatné školy tady vůbec nejde.
To je jako s tím neustálým biflováním nazpaměť. Patří do toho i násobilka? Vyjmenovaná slova? Písnička? Pravidla florbalu? Ve špatných školách se bifluje, prostěěě, jako za totality. Takže, kdyby se až tak biflovalo, pak by se také jako za totality znalo. Pokud se ve špatných školách bifluje, pak se to ovšem žáků takových škol nijak nedotkne, protože by jinak něco uměli.

by více než 60 procentům respondentů vadilo, kdyby do „jejich“ školy chodily i děti s poruchou chování

To je ovšem ze statistického hlediska hodné zvláštního zřetele. Pokud by to ostatním čtyřiceti procentům rodičům nevadilo, pak by to znamenalo, že všichni respondenti jsou vázáni ke školám, do kterých vůbec žádné děti s poruchou chování nechodí. Existuje v rámci zdejšího školství byť jedna jediná škola, kam chodí výhradně jen děti bez jakékoli poruchy chování?

Okomentovat