4.11.19

Jana Kunšteková: O učitelské nenažranosti

Platy učitelů v tomto volebním období vzrostly v intervalu od 2610 korun v případě začínajících kantorů až po 3400 v případě těch nejzkušenějších. Podle vládních politiků je to největší nárůst, jaký tady kdy byl. Víc prý přidat nemohou, protože by to zruinovalo rozpočet.

Od různých činovníků je proto opět slyšet stokrát opakované fráze o tom, že přidávat se má jen těm, kteří učí dobře. Poslanci si za stejnou dobu přidali od 16 667 do 35 300 korun. Podle toho, jakou mají funkci. Ne podle toho, jak kvalitně ji vykonávají.

Zprávou posledních dnů je nepochybně fakt, že školské odbory se odhodlaly jít do stávky. Učinily tak v době, kdy nevyhlásit stávku znamenalo to samé jako vyhlásit rozpuštění odborů. Kdysi Andrej Babiš (ANO), v době, kdy ještě nebyl premiér, prohlásil, že školství bude vládní prioritou. V době, kdy už premiér byl, tvrdil, že v roce 2021 bude průměrný učitelský plat 45 000 hrubého. Kouzla s průměrem. Pokud vychází z fantasmagorických čísel, jako že průměrný učitelský plat v Česku je 39 000, tak dvakrát přidá po pár procentech a bude splněno. Jenže průměrný učitelský plat je někde kolem 30 - 32 000. Už jsem nejen já mnohokrát psala o tom, že aby byl průměrný učitelský plat kolem 36 tisíc, muselo by většině učitelů být téměř 60 let. A i když jsme stárnoucí profese, tolik nám v průměru není. Ale s mediální propagandou, která tvrdí zjevné lži, se těžko bojuje a stejně tak se soustavnou mediální dehonestací učitelského povolání. Jsme nejen staří a staré. Ale i vyhořelí/é, týráme něžné dětské dušičky domácími úkoly, vysáváme z dětí energii, nerozeznáme šikanu, neumíme jednat s rodiči, zahlcujeme děti přílišným množstvím učiva... Veřejnosti se v podstatě vnucuje představa, že ráj nastane, až ti zlí vyhořelí chamtiví učitelé ze škol odejdou.

Slibovali nám každý rok navýšení o 15 %. Nakonec to tento rok bude zřejmě nejvýš 11 %, to se přesně ukáže na konci roku. Na příští rok nám připravili 8 % do tarifů s tím, že víc opravdu není možné a už tohle nám ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dává v podstatě ze svého. Jinak bychom rozpočet úplně "rozkopali". Lež se stala zvykem. Zbylá dvě procenta půjdou do nadtarifních složek, které většina učitelů nevidí jak je rok dlouhý, protože se používají na zaplácnutí kdejaké díry v rozpočtu školy. Školské odbory pod vedením Františka Dobšíka stávku vyhlásit musely, protože jinak by už byly úplně zbytečné. Že dvě procenta na úbytku učitelů nic nezmění, je věc druhá.

Vláda má už připraveno i řešení nedostatku učitelů, o němž jsem také už mnohokrát psala. Do škol nastoupí odborníci, tedy lidé z praxe, nezatížení učitelskými zlozvyky a tyranií. Může to být kdokoli s magisterským titulem. Ponechme stranou oslnivou logiku tohoto návrhu novely školského zákona, která na nedostatek učitelů reaguje "náborem" jiných vysokoškoláků do školství, místo aby se snažila udržet si stávající a motivovat absolventy pedagogických fakult k nástupu do škol. Ponechme stranou i to, že zaměstnávání lidí, kteří nemají pedagogické vzdělání, je za určitých podmínek možné už dnes a novela je tudíž zdánlivě nepotřebná, jen rozvolňuje podmínky pro výkon práce učitele. Proč by ale skutečný odborník nastupoval do školství, kde bude brát méně peněz než dosud? To je otázka, kterou si tvůrci novely nepoložili? Odpověď by totiž byla jasná - ve většině případů to žádní odborníci nebudou, pouze lidé, kteří jinde práci neseženou. Jistě že stavební inženýr může učit matematiku a fyziku. Možná i chemii. Co si ale počne s češtinou, dějepisem a angličtinou, to už je otázka. Co si počne s dnešním žactvem, které učitel drží "na uzdě" jen silou své osobnosti, autoritou a jistotou, kterou mu dává i didaktická průprava? Kterou současní experti hážou přes palubu jako něco naprosto nepotřebného, ba zatěžujícího? Experti, kteří sami neučí a kterým ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy (ANO) zbožně naslouchá. S učiteli se naproti tomu nebaví vůbec.

Velké slovo mají na ministerstvu i podnikatelé ve školství, kteří rádi dobývají rentu. A kteří se smějí myšlence, že by snad učitelé měli co mluvit do obsahu maturit. Jen učitelé, pouzí nádeníci, nemají slovo téměř žádné. Proč by také měli? Jejich organizace a asociace, s výjimkou Pedagogické komory či Asociace speciálních pedagogů, ministerstvu téměř vše odsouhlasí. Různé asociace ředitelů škol středeční stávku nepodporují, což nikoho nepřekvapilo. Ředitelé už prostě nejsou učitelé. Ti, kteří stávku podporují, v médiích slyšet nejsou.

Kampaň proti učitelům ze strany některých neziskovek a podnikatelů se zvýšila zejména poté, co nám byla naordinována inkluze počesku. Tehdy ti, kteří se díky ní dostali k pěkným penězům z veřejných prostředků na různá školení, přeškolování, doškolování a zaškolování, pochopili, že učitelé se svými zkušenostmi většinou stojí proti tomuto ryze ideologickému a nezvládnutému projektu. Než by dopustili důkladnou revizi inkluze a riskovali odříznutí od penězovodů, raději vylijí s vaničkou i dítě. Tedy - než omezení inkluze na pro učitele i děti únosnou míru, raději ať učitelé ze škol odejdou. Co bude dál, neřeší. Organizace, které s ministerstvem a mocnými neziskovkami typu EDUin nesouhlasí, je pak třeba důsledně ignorovat, případně pomlouvat.

To je i případ Pedagogické komory (PK), která je po odborech druhým početně nejsilnějším pedagogickým spolkem (zhruba 2 600 členů).

Hlavním argumentem proti stávce je pak nejen domnělý průměrný plat, ale i jakési vágní obviňování, že jiní jsou na tom hůř, že si bereme děti jako rukojmí a že naše platy jsou "pěkné", tak co bychom chtěli. Že tím prý naskakujeme na jakousi vlnu protivládní nálady v situaci, kdy vláda se nám snaží maximálně vyjít vstříc.

Vyjít vstříc, by znamenalo zvýšit platy o slibovaných 15 %. To by ovšem vláda musela chtít učitele ve školství udržet, což zjevně nechce. Stejně tak veřejnost, která se prý cítí pobouřena našimi "nestydatými" požadavky, se musí rozhodnout, zda chce ve školách učitele nebo ne. Soudný rodič snad chce, aby matematiku učil matikář a ne absolvent kulturologie (nic proti kulturologii, jen jako příklad). Je totiž pozoruhodné, jak učitelé a absolventi pedagogických fakult snadno najdou práci mimo svůj obor. Na to, jak podřadné vzdělání to podle mnohých expertů je a jak nepodnětní lidé prý na učitelství nastupují. Na venkově to asi ještě tak znát není, ale v Praze je nedostatek učitelů kritický. Dokonce i ve velkých městech, kde jsou pedagogické fakulty, učitelů ubývá. Mladí někdy nastoupí, někdy ne. Ti, co nastoupí, po pár letech často odcházejí s tím, že si musí vydělat peníze na nájem, živobytí, děti či hypotéku. Protože pokud máte hrubý plat kolem 30 tisíc, pražský nájem kolem 20 tisíc se zaplatit nedá. A vzhledem k platům se do měst nemohou stěhovat učitelé z oblastí, kde je jich zatím dost.

V nedělních Otázkách Václava Moravce pan Faltýnek, předseda poslaneckého klubu ANO, tvrdil, že za posledních 6 let se platy učitelů zvýšily o 60 %. To musí diváka naprosto zaskočit, co si to ti učitelé dovolují! Což zřejmě bylo cílem. Jenže tvrzení pana Faltýnka se, mírně řečeno, nezakládají na pravdě. Za posledních šest let podle údajů Pedagogické komory i oficiálních statistik vzrostly platy ve školství o 31 % za situace, kdy celkově vzrostly platy v České republice o 27 %. Jde tedy spíše o mírně vylepšenou valorizaci.

Ještě hůř vyznívá srovnání růstu platů učitelů s růstem platů poslanců. V roce 2017, kdy se beneficiář holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO) stal předsedou vlády, byly platy učitelů od 26 020 do 33 930 Kč. Podle délky praxe. První číslo je nástupní plat, druhé je plat učitele s praxí 32 let. Nyní jsou učitelské platy od 28 630 do 37 330 Kč. Nováčci si polepšili o 2 610 Kč a učitelé před penzí o 3 400 Kč. To je nějakých slabých 10 %.

Ty tři tisíce, které se mohou zdát dost ve srovnání s "prodavačkami z Lidlu", nijak neřeší životní situaci mladých ani starších učitelů. Tu by mohly vyřešit třeba obecní byty pro učitele. Ale to nehrozí, protože bychom se podle některých tímto prý vraceli do socialismu.

Příští rok bude přidáno méně - a pak zase méně. Je otázkou, kdy se dostaneme na těch 45 tisíc, které nám prý někteří lidé závidí, ač je nemáme. Početní úkol pro odborníky, kteří mají zvýšit úroveň výuky matematiky poté, co učitelé přestanou překážet, protože učí nekvalitně. Jinak by se z matematiky mohlo maturovat, což za stávajícího stavu podle pana ministra nelze.

Stávka je poslední, ale nutný krok, když selže vyjednávání. Stávkovat za dvě procenta ovšem nedává úplně smysl. Pedagogická komora proto trvá na původně slíbených 15 %. Do tarifů pak 10 % a 5 % do nadtarifních složek. Z pěti procent už by se něco v odměnách a příplatcích objevit mohlo. Pedagogická komora vydala k tomuto svému stanovisku tiskovou zprávu, kde je možné se dočíst podrobnosti.

S těmi, kteří nám budou vyčítat nenažranost, prázdniny, krátkou pracovní dobu a podobně, stejně nic nenaděláme. Zbylí se možná zamyslí nad tím, jak bude vypadat budoucnost národa, který rezignuje na vzdělanost. V jedné věci má ale pan Faltýnek pravdu - připravovaná stávka sestavování rozpočtu neovlivní. To by musela trvat podstatně déle než jeden den. Berme to jako generálku.

Psáno pro iPrima.cz, redakčně upraveno.

Autorka je pedagog a členka Pedagogické komory, z.s..

Žádné komentáře:

Okomentovat