8.11.19

EDUin: Místo systémové podpory čeká asistenty pedagoga větší nejistota

Asistenty pedagoga čekají velké změny. Blíží se aktualizace inkluzivní vyhlášky, která stanovuje jejich maximální počet ve třídě, nebo novela zákona o pedagogických pracovnících, která výrazně zpřísní kvalifikační požadavky. Změny přicházejí v době, kdy počet asistentů od roku 2016 výrazně narostl a zhruba pětina asistentů pedagoga nemá ani dosud doplněnou kvalifikaci. Navíc, školy hlásí, že sehnat asistenta pedagoga i za těchto podmínek je obtížné. EDUin upozorňuje, že změny navrhované ministerstvem školství se míjí s potřebami škol, učitelů, asistentů i žáků se znevýhodněními.


Největší změnou, kterou asistenti pedagoga pocítí, je bezesporu zvýšení potřebné kvalifikace pro výkon asistenta pedagoga s přímou pedagogickou činností. Aktuálně má zhruba 40 % asistentů pedagoga kvalifikaci díky 120hodinovému kurzu Studium pro asistenty pedagoga, který je regionálně dobře dostupný. Podobné procento asistentů je kvalifikováno díky studiu nějakého druhu pedagogického vzdělání na SŠ, vyšší odborné škole, vysoké škole nebo v rámci celoživotního vzdělávání. Novela zákona o pedagogických pracovnících vyškrtává zmíněný kurz a pro zájemce a současné asistenty s maturitou mimo pedagogický obor ponechává pouze možnost doplnění vzdělání na vysoké škole a v omezené míře v centrech dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Pokud by změna prošla v navrhovaném znění, dojde k zásadnímu zhoršení dostupnosti vzdělávání pro asistenty pedagoga. Již nyní školy poptávají více asistentů pedagoga, než se jim hlásí, a zvýšení kvalifikace situaci může zhoršit. Navíc, změna přichází ve stejné novele, která uvolňuje kvalifikační požadavky pro učitele, u nichž rovněž sledujeme regionálně nedostatek.

Pro samotné asistenty pedagoga je bohužel nadále neřešenou otázkou stabilita jejich práce. Zřídka mají úvazek na dobu neurčitou, protože drtivá většina z nich je financována díky podpůrným opatřením, které vydávají školská poradenská zařízení pro děti vyžadující zvýšenou péči. Asistenti jsou tedy navázáni na konkrétní děti a jejich odchod, ať už plánovaný, nebo nikoliv, znamená konec prostředků pro toto pracovní místo.

Česká školní inspekce upozorňuje, že zejména na druhém stupni základních škol a středních školách se nedaří správně nastavit spolupráci asistentů pedagoga a učitelů. Dosavadní práce ministerstva školství skrze akční plány inkluzivního vzdělávání a projekty financované z operačních programů se tak jeví jako nedostatečná. Projekt APIV, jenž má poskytnout rozšířenou podporu školám v oblasti společného vzdělávání, se zaměřuje jen na několik málo stovek škol. Nedostatečná spolupráce asistentů pedagoga poté zapříčiňuje, že asistenti například dělají práci za vybrané žáky, neúčastní se příprav hodin, nebo naopak někdy hodiny vedou za učitele.

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin, řekl: „Neúplné využití potenciálu asistentů pedagoga lze ředit i při omezení jejich počtu ve třídách. Učitele ani ředitele na roli asistentů pedagoga nikdo pořádně nepřipravil, osvěta byla nedostatečná, proto zaměňovali asistenta pedagoga a osobního asistenta. Řešením je další DVPP učitelů v této oblasti, cílenější osvěta z centra a práce s řediteli, kteří by měli jako lídři pedagogického procesu toto přenášet a hlídat efektivitu na svých školách.“

6 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Proč se tak všichni obsedantně zaměřují v inkluzi na asistenty? Tato profese svým významem není nejhlavnější a není nejpotřebnější. Běžný učitel, pracující např. se sluchově postiženým nebo mentálně postiženým se v tom procesu plácá a to má vysokou a pedagogické vzdělání. Takže asistent s kurzem je platný jako fajn hlídač. Nic víc. nechci tuto profesi snižovat,ale rozumně uvažující člověk, píšící o inkluzi přece musí vědět, jaká role AP přináleží. Byť AP nazýváme pedagogickým pracovníkem, ve skutečnosti jím není. Nemůžeme člověka (např. kadeřnici) s kurzem nazývat pedagogem. Bohužel, školy tuto profesi nyní požadují, protože: je to levná doprovodná síla na školních akcích, levný suplent, levná družinářka…. Jediní, komu nemají šanci nějak odborně pomoci, jsou postižení žáci.

Eva Adamová řekl(a)...

Paní Karvaiová má pravdu, nějaká systémová podpora současných asistentů nic nevyřeší. Ona se totiž musí změnit všechno kolem asistentů, a to od základů. Pokud tedy budeme chtít asistenty na školách ponechat a nebudeme je do budoucna nahrazovat speciálními pedagogy, což by samozřejmě bylo nejlepší.

1. vzdělání - nahradit kurz bc. vzděláním ve speciální pedagogice

2. plat - zařadit asistenty do stejné platové třídy jako jsou ostaní pedagogické pozice s požadovaným bc. vzděláním

3. pracovní doba - žádných 36 hodin přímé pedagogické činnosti, ale max. 25 a zbytek do 40 nepřímé činnosti, tzn. přípravy pro žáky s SVP ve spolupráci s učiteli a komunikaci se speciálním pedagogem s mgr. vzděláním a školním psychologem, kteří by neměli v budoucnu na každé úplné škole chybět

Pokud tyto změny neuděláme, budeme mít i v budoucnu na školách z podstatné části jen asistenty s maturitou, kterou prolezli s odřenýma ušima, a kteří se nebyli schopni uplatnit jinde

ema řekl(a)...

Stát na nic jiného než "levná hlídačka" peníze nemá a mít nebude. Zázračným řešením všech problémů ve školství je DVPP. Něco nefunguje, protože to nechci zaplatit? Pošlu učitele na kurz.

ema řekl(a)...

Asistent v osmém a devátém ročníku není schopný pedagogické asistence z důvodu své nízké kvalifikace. Proto se zejména v hodinách matematiky, přírodních věd a cizích jazyků mění na asistenta osobního. Navíc, pokud škola nemůže z finančních důvodů pokrýt 100% asistenci (například AP je přítomný pouze na jedné hodině chemie týdně, přestože dotace chemie v osmičce jsou dvě hodiny), asistovat odborně dokáže pouze malé procento účastníků zájezdu.


Nicka Pytlik řekl(a)...

Aby dítě mohlo být z odborné péče speciálního pedagoga mnohdy i násilně přeřazeno mezi nejméně dvojnásobek dětí k učiteli běžnému, potřebuje asistenta.
Jak u blbých na dvorku.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

"Větší nejistota" je pěkný eufemismus, ve skutečnosti jde o systematickou likvidaci profesní dráhy mnoha lidí. Není to tak dávno, co byly podobným způsobem ze školství vyštvány tisíce učitelů, kteří i léta dobře a s entuziazmem učili, ale s ohledem na svůj věk nebo rodinnou či finanční situaci už neměli sílu dálkově dostudovat. Ostatně jediná vysoká škola, která jim to ve větší míře umožnila, byla vzápětí dehonestována, aniž bylo někde výrazněji zmíněno, že na ní přednášeli a zkoušeli učitelé z Karlovky a jiných veřejných univerzit. To se asi jen konkurence nehodila někomu do krámu.

Okomentovat