14.11.19

ČŠI: Tematická zpráva - Rozvoj informační gramotnosti na SŠ ve školním roce 2018/2019

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu, která je souhrnným výstupem inspekční činnosti zaměřené na hodnocení podmínek a průběhu vzdělávání a dosažené úrovně informační gramotnosti žáků na středních školách ve školním roce 2018/2019.

6 Závěry a doporučení
6.1 Závěry

• Žáci 3. ročníku středních škol dosáhli ve zjišťování dosažené úrovně vybraných aspektů informační gramotnosti průměrné úspěšnosti na úrovni expertně stanovené očekávané hodnoty a zároveň o něco horšího výsledku, než dosáhli žáci 3. ročníku středních škol ve školním roce 2016/2017. Větší problémy měli žáci s řešením úloh, které vyžadovaly logické myšlení a představivost při nalezení vhodných kroků postupu řešení zadané problémové situace. Na horší dovednosti českých žáků řešit úlohy, které vyžadují zapojení kognitivně složitějších operací, přitom upozorňují i další šetření České školní inspekce.
• Hodnocení dosažené úrovně informační gramotnosti žáků 3. ročníku středních škol ukazuje na významné rozdíly mezi školami, kdy významná část těchto rozdílů je utvářena studovaným oborem žáka. Takto vyšší úspěšnosti v testu informační gramotnosti dosáhli podle očekávání žáci gymnázií, ale také žáci maturitního oboru vzdělání Informační technologie, nižší úspěšnosti pak vedle žáků nematuritních oborů vzdělání i žáci společenskovědních maturitních oborů vzdělání. Významnými diferencujícími faktory dosažené úrovně informační gramotnosti žáků 3. ročníku středních škol jsou žákem deklarovaná oblíbenost školy a žákovo sebevědomí řešit problémové úlohy založené na nalezení dílčích kroků a postupů. Rozdíly jsou i mezi pohlavími – dívky dosáhly horších výsledků než chlapci.
• Problematika ICT / digitálních technologií je běžnou součástí koncepcí rozvoje škol. Příležitosti k dalšímu zlepšování škol v této oblasti tak lze pozorovat především v otázkách kvality koncepčního (strategického) řízení škol, a to například v oblastech: - provázanosti pořizování, obnovy a využití ICT / digitálních technologií s dalšími cíli školy (např. využití ICT / digitálních technologií pro dosahování vzdělávacích cílů se vztahem k informační gramotnosti žáků, a to včetně vzdělávání žáků se SVP; využití ICT / digitálních technologií pro hodnocení žáků; posilování vazby ICT / digitálních technologií a profesního rozvoje učitelů a další),
- posilování sounáležitosti aktérů školy s její koncepcí rozvoje v oblasti ICT / digitálních
technologií,
- hledání nových možností pro lepší využití ICT / digitálních technologií ve vzdělávacích i dalších aktivitách školy (např. využití systémů pro řízení výuky – LMS, sdílení vzdělávacích a dalších materiálů prostřednictvím vzdáleného přístupu, zlepšování podmínek školy pro využití vlastních ICT / digitálních technologií žáků).

Významnou roli při zvyšování kvality koncepčního (strategického) řízení škol v oblasti ICT / digitálních technologií může hrát osoba ICT koordinátora.

• Didaktická technika nebyla učitelům k dispozici jen přibližně v desetině hodin navštívených během komplexní inspekční činnosti na středních školách a také jen nízký podíl (cca pětina) učitelů středních škol označil vybavení školy ICT / digitálními technologiemi jako překážku pro realizaci své výuky. Přes tuto skutečnost však lze identifikovat řadu problémových oblastí spojených s vybavením škol ICT / digitálními technologiemi, především pak omezené možnosti jejich využití pro výuku všech žáků ve třídě a postupné zastarávání ICT / digitálních technologií využívaných ve škole. Materiálně-technické podmínky škol jsou následně jednou z příčin, proč je využití ICT / digitálních technologií nejčastěji spojeno jen s prezentací učitele, často navíc s omezenou interakcí se žáky, zatímco využití těchto technologií pro jednoduché či komplexní činnosti žáků jsou výrazně méně časté. Za pozornost přitom stojí, že právě druhý typ využití ICT / digitálních technologií je častěji označován jako účelný pro naplnění cílů výuky.
• Pozitivně lze hodnotit rostoucí zájem učitelů jak o využití ICT / digitálních technologií ve své výuce, tak o zvyšování svých kompetencí v této oblasti, 40 % učitelů dokonce uvažuje o potenciálu ICT / digitálních technologií pro celkovou změnu své výuky. Ačkoli učitelé nevnímají své znalosti a dovednosti jako zásadní překážku pro využívání ICT / digitálních technologií ve výuce, většina z nich se označila převážně za konzumenta aktivit v on-line prostředí a jen čtvrtina uvedla svou sebejistotu a metodickou zdatnost v práci s ICT / digitálními technologiemi, tj. vyšší úroveň své digitální gramotnosti. Tyto skutečnosti následně omezují možnosti učitele utvářet vlastní vzdělávací materiály s využitím ICT / digitálních technologií, přičemž hodnocení ukázalo na existenci vztahu mezi úrovní digitální gramotnosti učitele a tím, jak využívá ICT / digitální technologie pro tvorbu konstruktivisticky pojatých úloh pro výuku. Výuka učitelů s vyšší úrovní digitální gramotnosti se pak obecně vyznačovala lepšími charakteristikami vztahujícími se k práci žáků s informacemi, k výuce založené na řešení problémů a k účelnosti využití ICT / digitálních technologií ve výuce. Konečně školy, jejichž žáci dosáhli lepších výsledků v testu informační gramotnosti, vykázaly častější zastoupení učitelů s vyšší úrovní digitální gramotnosti než školy, jejichž žáci dosáhli v tomto testu horších výsledků, a to nikoli učitelů informatiky, nýbrž učitelů jiných předmětů.
• V kontextu výše uvedeného významu digitální gramotnosti učitelů pro kvalitu vzdělávání lze vnímat důležitost jejich profesního rozvoje v této oblasti. Hodnocení účasti učitelů na DVPP a dalších formách vzdělávání se zaměřením na využití ICT / digitálních technologií ve výuce ukazuje, že více než polovina učitelů se tohoto typu vzdělávání v posledních třech letech neúčastnila. Platí také, že učitelé, kteří kurz DVPP orientovaný na využití těchto technologií ve výuce neabsolvovali, hodnotí hůře svou úroveň digitální gramotnosti. Pozitivní roli pro zvyšování znalostí a dovedností učitelů v oblasti využití ICT / digitálních technologií ve výuce může sehrát podpora ICT koordinátora. Význam uvedených zjištění narůstá v kontextu problémů se zajištěním aprobované výuky informatiky na školách, především pak v případě nematuritních oborů středních škol.
• Hodnocení průběhu vzdělávání ve vazbě na informační gramotnost žáků ukazuje na řadu příležitostí spojených především s posilováním výskytu vzdělávacích situací, které vyžadují aktivaci náročnějších dovedností žáků – např. kritický výběr informací a posouzení jejich věrohodnosti, systematizace informací žákem pro další využití, náročnější problémové úlohy, dodržování pravidel a zásad pro tvorbu výstupů různé povahy a další. Hodnocení charakteristik škol, jejichž žáci dosáhli lepších, respektive horších výsledků v testu informační gramotnosti, naznačuje, že tyto dvě skupiny škol se liší právě v tom, jaká je ve výuce jiných předmětů než informatiky podoba práce žáků s informacemi a podoba zařazení výuky založené na řešení problémů.
• Mezi často diskutované otázky patří vztah mezi četností využití ICT / digitálních technologií ve výuce a vzdělávacími výsledky žáků. Hodnocení tohoto faktoru ve vazbě na dosaženou úspěšnost žáků 3. ročníku středních škol v testu informační gramotnosti neukázalo pozitivni vztah obou proměnných, naopak velmi časté využívání ICT / digitálních technologií ve výuce (zejména v případě forem využití, při nichž jsou žáci pouze konzumenty digitálně prezentovaných informací) může mít negativní vliv na dosahované výsledky žáků. Takto se potvrzují závěry řady studií a výstupů ze šetření České školní inspekce, že vedle četnosti využití ICT / digitálních technologií ve výuce je zásadním aspektem způsob jejich využití. To potvrzuje také zjištění, že vyšší účelnost využití ICT / digitálních technologií ve výuce byla charakteristická pro školy, jejichž žáci dosáhli lepších výsledků v testu informační gramotnosti. Konečně přibližně polovina učitelů se staví kladně k přínosnosti častějšího využití ICT / digitálních technologií pro svou výuku, přičemž podíl těchto učitelů je nepřímo vztažen k četnosti využití ICT / digitálních technologií ve své výuce.
• Ačkoli hodnocení ukázalo na řadu pozitivních poznatků vztahujících se k otázkám bezpečnosti a etiky v on-line prostředí, formulovány byly rovněž argumenty, proč je důležité se tímto tématem dále aktivně zabývat.
• Hodnocení podmínek a průběhu vzdělávání v oblasti informační gramotnosti žáků se liší mezi předměty. Podle očekávání lze nejlepší charakteristiky hodnocených faktorů pozorovat ve výuce informatiky, v případě dalších předmětů existují významné příležitosti ke zlepšení, a to s ohledem na nadoborový charakter gramotností s potřebou jejich rozvoje napříč předměty.

6.2 Doporučení

Doporučení pro školy

• Zvyšovat kvalitu koncepčního (strategického) řízení školy v oblasti ICT / digitálních technologií (např. provázanost pořizování, obnovy a využití těchto technologií s dalšími cíli školy), a to s využitím vhodné dělby odpovědnosti a pravomocí včetně ustanovení osoby ICT koordinátora.
• V závislosti na svých finančních možnostech obnovovat či rozvíjet ICT infrastrukturu školy, respektive hledat alternativní možnosti využití ICT / digitálních technologií (např. mobilní třída, utváření podmínek pro využití ICT / digitálních technologií žáků) tak, aby bylo častěji možné zužitkovat pozitiva výuky spojená s využitím ICT / digitálních technologií všemi žáky a napříč předměty (např. zvýšení zajímavosti výuky apod.), a to při respektování hrozeb plynoucích z možného negativního vlivu příliš častého využití těchto technologií na vzdělávací výsledky žáků.
• Posilovat využití ICT / digitálních technologií v rámci celkového fungování školy (např. sdílení vzdělávacích a jiných materiálů, využití vzdáleného přístupu ke vzdělávacím a jiným materiálům, systémů pro řízení výuky – LMS – a další) a podporovat učitele při jejich odůvodněných záměrech změnit své vzdělávací strategie prostřednictvím využití ICT / digitálních technologií.
• Podporovat zvyšování digitální gramotnosti učitelů napříč předměty (např. DVPP, jiné formy vzdělávání, podpora ICT koordinátora učitelům v oblasti výuky a další).
• Usilovat o častější zařazování náročnějších vzdělávacích situací vyžadujících aktivaci dovedností žáků pracovat s informacemi (např. kritický výběr informací a posouzení jejich věrohodnosti, třídění informací) a řešit problémově orientované úlohy (např. logické myšlení, představivost).
• Využívat příležitosti pro rozvoj informační gramotnosti žáků v různých předmětech a s respektováním potřeby koordinovaného přístupu ve vazbě na koncepční záměry školy.
• Ve výuce věnovat pozornost otázkám bezpečnosti a etiky v on-line prostředí.
• Aktivně přistupovat k projektovým příležitostem spojeným s financováním opatření pro rozvoj informační gramotnosti žáků.

Doporučení pro zřizovatele škol

• Zohlednit význam problematiky ICT / digitálních technologií pro výuku a informační gramotnost žáků v obsahu územních i tematických koncepčních dokumentů (např. postavení informační gramotnosti mezi prioritami těchto dokumentů, otázka oborové struktury středního vzdělávání apod.).
• Spolupracovat se zřizovanými školami při obnově a rozvoji ICT infrastruktury školy a při naplňování koncepcí rozvoje škol v oblasti informační gramotnosti žáků.
• Zhodnotit možnosti a pozitiva plynoucí ze spolupráce zřizovaných škol v dalších oblastech (např. sdílení vzdělávacích a dalších materiálů, metodická podpora ICT koordinátora více školám apod.) a v případě přínosnosti takovou spolupráci realizovat.
• V rámci svých informačně-propagačních aktivit zdůrazňovat význam informační gramotnosti žáků a celé společnosti.

Doporučení pro MŠMT

• Zohledňovat význam problematiky ICT / digitálních technologií pro výuku a informační / digitální gramotnost žáků v koncepčních dokumentech na národní úrovni (např. připravovaná Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+), a to včetně vazby na dokumenty vztahující se k Evropským strukturálním a investičním fondům
• V souladu s cíli a oblastmi intervencí Strategie digitálního vzdělávání do roku 202049 vytvářet podmínky a podpůrný systém pro:
 - realizaci opatření k podpoře rozvoje digitální / informační gramotnosti žáků (např. úpravy RVP s důrazem na rozvíjení informatického myšlení žáků a průřezový charakter problematiky, nabídka navazujících učebních zdrojů včetně nediskriminačního přístupu k digitálním vzdělávacím zdrojům, podpora propojení formálního a neformálního vzdělávání a informálního učení);
  - udržitelné financování opatření na správu, obnovu a rozvoj ICT infrastruktury škol, a to rovněž s ohledem na očekávané změny finančních alokací z Evropských strukturálních a investičních fondů;
  - komplexní integraci ICT / digitálních technologií do výuky a do života školy (např. podpora práce ICT metodiků, nástroje strategického řízení školy v této oblasti);
  - pro utváření inovativních postupů založených na spolupráci aktérů a na využití
rozvíjející se datové základny.
• Podporovat opatření pro zvyšování úrovně digitální gramotnosti učitelů a jejich dovedností využívat ICT / digitální technologie ve výuce (např. DVPP, otevřené online kurzy s možností certifikovaného zakončení), a to včetně pregraduální přípravy studentů učitelství na vysokých školách.
• V externí komunikaci zdůrazňovat význam ICT / digitálních technologií a informační gramotnosti žáků pro jejich uplatnění v osobním i profesním životě, včetně otázek etiky a bezpečnosti v on-line prostředí.


2 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Usilovat o častější zařazování náročnějších vzdělávacích situací

Božínku!
A to se pytlici už už chytali do důchodu.
Buďte sbohem slevové akce, pytlici chutě kvačí zařazovat náročnější vzdělávací situace.
Opráší svoje přípravy z před dvaceti let...

E.Kocourek řekl(a)...

vyšší úroveň své digitální gramotnosti

Máme se těšit na docenty a profesory digitální gramotnosti?

Tvrdím, že veškeré použití termínu "gramotnost" v těchto souvislostech je ohavným zneužitím onoho termínu a przněním českého jazyka, jako obvykle podporované z nejvyšších neználkovských míst. ////

Okomentovat