17.10.19

Ze sociálních sítí: Bezděčně jsme vytvořili kult žáka

Roman Kantor komentuje na stránce Týdeníku školství na sociální síti Facebook: "Ještě nestačil vstoupit do třídy a již jsme ho zahrnovali sladkými sliby, jak snadno zvládne maturitu, řemeslo nebo obojí. Aby si ve škole co nejrychleji zvykl, pořádáme pro něj úvodní seznamovací kurz. Zřizujeme pro něj školní bufet s málo zdravými nápoji, bagetami a cukrovinkami. A ještě automat na kávičku. Na jeho přání zavedeme wifi a vybudujeme přestávkové posezení v odpočinkové místnosti. Pozveme ho do divadla a do kina. Seženeme dotykové interaktivní tabule. Necháme střihnout koberec do třídy. Jídelníček školní kuchyně přizpůsobíme přání žákovské samosprávy. Na talíři se konečně objeví poctivě smažený sýr, hranolky a domácí tatarka. Zájemcům nabídneme hamburgery či pizzu."



Nejspíš to nebyl záměr. S úbytkem uchazečů o středoškolské vzdělávání a státní platbou za každého z nich se v posledních letech stal z obyčejného žáka neohrožený pán školy. Nenápadně se začal vytvářet jeho kult.

Vyhrává ten, kdo získá do třídy nejvíce žáků, aby zaplnil poloprázdné třídy, aby se nemuseli propouštět učitelé, popřípadě snižovat jejich úvazky. Střední školy dokořán otevřely své brány a lákaly bez překážek každého, kdo si uměl podat přihlášku. Slibovaly hory doly, jen aby měly koho učit. Upustily od dřívějších přijímacích zkoušek a důrazu na studijní předpoklady. Nejednou se spokojily i s lenivými čtyřkaři. Podobně nepříznivá situace postihla za pár let vysoké školy. Podej si a zaplať přihlášek, kolik chceš, vždy se najde škola, která přijme každého. Postupně se stává z našeho žáka základní a střední školy VIP.

Ještě nestačil vstoupit do třídy a již jsme ho zahrnovali sladkými sliby, jak snadno zvládne maturitu, řemeslo nebo obojí. Aby si ve škole co nejrychleji zvykl, pořádáme pro něj úvodní seznamovací kurz. Zřizujeme pro něj školní bufet s málo zdravými nápoji, bagetami a cukrovinkami. A ještě automat na kávičku. Na jeho přání zavedeme wifi a vybudujeme přestávkové posezení v odpočinkové místnosti. Pozveme ho do divadla a do kina. Seženeme dotykové interaktivní tabule. Necháme střihnout koberec do třídy. Jídelníček školní kuchyně přizpůsobíme přání žákovské samosprávy. Na talíři se konečně objeví poctivě smažený sýr, hranolky a domácí tatarka. Zájemcům nabídneme hamburgery či pizzu.

Mnohem horší však je, že u žáků postupně snižujeme studijní nároky a zbavujeme je povinností, překážek. Z nutnosti devalvujeme školní známky. Žák nemusí pravidelně chodit do školy a soustavně se učit. Málokterý ředitel ho za vážný přestupek vyloučí ze školy. Když už, tak mu sám zařídí přestup do jiného ústavu.

Smůla, že jeho chráněný klid narušila státní maturita. Ta už neumí příliš odpouštět a tiše přivírat oči. Přesto vysvitla naděje. Opět snížíme její nároky, aby student nebyl u zkoušky dospělosti neúspěšný jako včera.

Určitě ne všichni studenti jsou takoví. Známe i talentované, úspěšné a pracovité. Zatím je jich méně, ale zaplať pánbůh jsou.

3 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Bezděčně?

Vskutku?
Jakože neúmyslně, nechtěně, nezáměrně, nevědomky, podvědomě, náhodně, nahodile, mimovolně, samovolně, maně, bez vlastní vůle?

Michal Špaček řekl(a)...

Je to důsledek socialismu, který z mnoha zajímavých pedagogických směrů vybral vnitřně nediferencovanou jednotnou školu.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Je to důsledek socialismu

A-ha...
V tom případě by se s tím socialismem mělo ale už doopravdy skoncovat!!!

Okomentovat