3.10.19

Školy v Česku mají málo počítačů

O jeden počítač se v českých školách v průměru dělí víc než 5 žáků. Na základních školách je situace ještě o něco horší, tam na jeden přístroj připadá dokonce 6,5 dětí. Vyplývá to z dotazníkového šetření mezi školami, které provedl Nejvyšší kontrolní úřad, a z analýzy statistických dat Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. I podle resortu je přitom optimální poměr čtyři žáci na jeden počítač.


Průzkum také ukázal, že 80 % počítačů na školách je starších tří let. „Hlavní překážkou pro rozvoj digitalizace na základních a středních školách je nedostatek prostředků na výměnu, správu i nákup nové techniky, na kterou školy obtížně hledají zdroje,“ uvedl NKÚ. Přitom dostatek počítačového vybavení je klíčový pro zvyšování digitální gramotnosti žáků i učitelů.

Žáci si ale mohou zlepšovat své dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií i mimo budovy škol. Letos začal například přeshraniční projekt neformálního vzdělávání Digitálně internacionálně. Poprvé v novém školním roce se mladí Češi a Bavoři setkají už v pondělí 7. října. Pětidenní seminář Digitálně internacionálně se bude nejdříve konat v obci Rybník a třetí den se všichni přesunou do německého Waldmünchenu.

Účastníci projektu si osvojí základy programování – mají k dispozici několik chytrých stavebnic. Součástí programu je také exkurze do inovativních podniků v regionu. „Žáci si v rámci semináře zkusí i strategickou hru, pro kterou jsme speciálně vyvinuli on-line aplikaci. V reálném čase tak povedou vlastní výrobní firmu, budou jednat s jednotlivými jejími odděleními a pobočkami, které mohou být kdekoli na světě. Simulace jim pomůže pochopit, jak funguje komunikace a obchodní vztahy v digitalizovaném a globalizovaném světě,“ říká Magdaléna Hrubá, vedoucí projektová manažerka Digitálně internacionálně.

Projekt organizuje za českou stranu plzeňský spolek Knoflík a za německou Centrum pro vzdělávání mládeže ve Waldmünchenu. „Mladým lidem nabízíme prostor mimo domov i školu, kde se mohou učit, poznávat a experimentovat,“ vysvětluje Anne Krumpp, projektová manažerka Centra pro vzdělávání mládeže ve Waldmünchenu. Finanční podporu poskytuje projektu Evropský fond pro regionální rozvoj z programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014–2020 a Česko-německý fond budoucnosti.

16 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...

"I podle resortu je přitom optimální poměr čtyři žáci na jeden počítač. "

Jako proc? Kazda ctvrta hodina - vcetne TV, VV, pestitelskych praci a odborneho vzcviku na ucilistich - na pocitaci?

"O jeden počítač se v českých školách v průměru dělí víc než 5 žáků. Na základních školách je situace ještě o něco horší, tam na jeden přístroj připadá dokonce 6,5 dětí."

Hodne idealizovane je tedy na strednich skolach na jeden pocitac asi 3.42 ditete… Proc to skuhrani?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Čímpak to asi bude. Asi tím, že v Penny nejsou na PC akce.

E.Kocourek řekl(a)...

80 % počítačů na školách je starších tří let

Překvapuje a mrzí mě, že kdysi celkem rozumný NKÚ takto naskakuje do "komplotu Intelu a Microsoftu". ////

Tohle je statistika pro neználky. Jak by asi autoři podobných hausnumer relevantně popsali rozdíl mezi počítačem starým dva roky a počítačem starým čtyři roky? Jistě, pokud se počítače používají k tomu, aby se jimi dětičky vzájemně mlátily po hlavě, vypadá ten čtyřletý hůř. ////

Nebo počet počítačů na hlavu. A je v tom zohledněna kategorie těch počítačů? Jsou předměty, při kterých žáci potřebují počítač s velkou obrazovkou a pořádnou klávesnicí, a jsou předměty, při kterých žáci potřebují hodně nadupaný workstation. Na druhé straně jindy se hodí přenosný netbook a jindy žák vystačí i s tabletem. Tohle do počtu počítačů nezapracujete. ////

A také hrají roli vlastnosti programů. Jsou programy, i od renomovaných dodavatelů, kde žák musí čekat čtvrt hodiny, než program milostivě nastartuje. A jsou jiné programy, kde žák klikne na ikonu a rovnou může pracovat. ////

Asi bych měl teda navrhnout nějaké jiné kriterium. Napadá mě čas strávený u počítače za týden. Uznávám, nic moc, ale furt lepší než stáří počítačů. ////

ema řekl(a)...

Asi jsem čtvrtečně unavená a už mi i prvostupňové počty dělají problém. Školy se 400 až 800 žáky mají většinou k dispozici jednu až dvě ICT místnosti, kde je celkem 25 až 50 počítačů. Které počítače se do statistiky započítaly? Ty ze sboroven a ty, co mají děti doma?

Eva Adamová řekl(a)...

"Průzkum také ukázal, že 80 % počítačů na školách je starších tří let."

Já jsem zrovna tento týden na základce zdědila "vyřazený" počítač od sekretářky pana ředitele, který je deset let starý. S Win 7 šlape jako hodinky, kdepak se na něj hrabou nová PC s Win 10 zakoupená loni na gymplu z projektu.

A znovu a znovu upozorňuji na to, že hardware je jedna věc a software druhý. A software, který by byl skutečně dobře didakticky zpracovaný a který by v plné míře využíval všech možností ICT technologií, je teprve v plenkách.

Eva Adamová řekl(a)...

"Školy se 400 až 800 žáky mají většinou k dispozici jednu až dvě ICT místnosti, kde je celkem 25 až 50 počítačů."

On je to v době projektové spíš problém těch škol. My máme 200 žáků a pro ně k dispozici 60 počítačů. Průměr 3,33 na žáka. Spíš mne skutečně pálí ten software, protože tam ani peníze z projektů či od zřizovatele nepomohou.

ema řekl(a)...

Paní Adamová, závidím. Spousta škol další počítače mít nemůže, protože jsou tak narvané žáky, že by ty počítače musely být na chodbách.

E.Kocourek řekl(a)...

A software, který by byl skutečně dobře didakticky zpracovaný a který by v plné míře využíval všech možností ICT technologií, je teprve v plenkách.

Teda paní Adamová, klobouk dolů! To jsou fakt zajímavé požadavky na SW, které by mě nenapadly. Ale je to realistické, chtít "v plné míře využívat všech možností ICT" ? Já řeším požadavky jako "gratis" a "portable", a zatímco vy chválíte Win7, já chválím XP. ////

Nicka Pytlik řekl(a)...

To je docela zajímavé, kolik je ve škole průměrně počítačů na žáka.
Podstatné ale je, aby v případě potřeby měl žák pro svoje zkompetentnění a zkonkurenceschopnění k dispozici nejméně jeden počítač. Fukční, dostatečně rychlý s neméně rychlým připojením k netu. Aby se ta dnešní doba nestačila příliš překotně změnit dřív, než se zavede operační systém a vygůglí hledaná stránka wikipedie.

Eva Adamová řekl(a)...

"To jsou fakt zajímavé požadavky na SW, které by mě nenapadly."

Hovořím samozřejmě o výukovém SW. Nebo jaký myslíte, že bychom měli ve školách hlavně používat? A nezlobte se na mne, on opravdu málokterý výukový SW a málokterá výuková aplikace je tím, čím by mohla být. Buď je problém ve zpětné vazbě, nebo je v ní didaktická chyba, případně je tak nudná, že je snad zábavnější i obyčejná učebnice. A jen tak na okraj deset PC s XP v počítačové učebně ještě také držím, protože mi na nich běží výukové programy, které mi už pod WIN 10 nepoběží a které zatím nemám čím nahradit.

E.Kocourek řekl(a)...

Připadáte mi tak nějak v obranném gardu, paní Adamová, ale já tu poklonu myslel vážně. Že máte na mysli nějaký jiný SW než já mě napadlo, a děkuji za upřesnění, že hledáte "výukový". Já hledám překladače, editory, emulátory serverů a podobně, a tyhle programy mi do jisté míry také připadají "výukové" - když už študáci vědí, co všechno s tím mohou dělat. ////

Co se týče našich atikvárních OS, pokud vím, bude hůř. Na XP se nám z MS nedohrabou, ale zdejší expert přes PC mi hlásí, že MS chce zneprovoznit Win7. Vyrobit OS bez chyb sice neuměj (nebo spíš nechtěj), ale zlikvidovat něco, co dosud fungovalo, na to jim síly stačej ... ////

Nicka Pytlik řekl(a)...

hlásí, že MS chce zneprovoznit Win7

Možná někdy někdo pytlikům vysvětlí, proč státní správa, a nejen ve školství, až tak urputně lpí na produktech té 'malé měkoty'. Pytlici ve zkompetentňovacím procesu zásadně používají cokoli jiného. Pohoda. Tedy až na ten 'úkonový celek'.

E.Kocourek řekl(a)...

proč státní správa, a nejen ve školství, až tak urputně lpí na produktech ...

Moje hypotéza je, že ti blbečkové na ministerstvech vůbec netuší, co dělají. Že existuje nějaký OS, že ten má vliv na další věci ... ////

BTW, jsem majitelem vzácného exempláře PRVNÍ série ASUS EEE, bezdiskové. Proprietární Linux, naprosto neprůstřelný. Jenže to mohu použít pro výuku, ale s Ministerstvem tím komunikovat (formát .docx) nedokážu. ////

Nicka Pytlik řekl(a)...

Kolik to ročně dělá na licencích?
Správně by nám měli plati, že jim školíme budoucí zákazníky.
Paznehti šmejdský.

Eva Adamová řekl(a)...

"...Já hledám překladače, editory, emulátory serverů a podobně, a tyhle programy mi do jisté míry také připadají "výukové" - když už študáci vědí, co všechno s tím mohou dělat."

Tak mi napište, jak byste využil emulátor serveru při výuce jakéhokoliv všeobecného předmětu na základce. Asi fakt mluvíme jeden o koze a druhý o voze.

E.Kocourek řekl(a)...

Na základce? To nevím, od základek jsem daleko. Možná někde na druhém stupni, ale jistej si tím nejsem ... ////

Každopádně je to vícekroková strategie. Já věřím, že děti by si měly vytvářet svoji osobní databázi poznatků, údajů a informací - lhostejno, zda odděleně pro jednotlivé (i všeobecné!) předměty, nebo všechny předměty dohromady. Je více způsobů, jak to provést - jeden z nich je soustava HTML stránek (já to tak mám). No a ten emulátor serveru dovoluje, aby si žák tu osobní databázi budoval na svém (třeba) tabletu. ////

Mladší žáci asi nedokážou si ty svoje informační stránky, ze kterých staví osobní databázi, sami vytvářet. Nevadí - něco mohou převzít z veřejných zdrojů, něco jim může dát učitel. Pomůže ale, když to sami (děti) dokážou ohodnotit - důležité hodně nebo málo, důvěryhodné hodně nebo málo - a komentovat a zařadit do SVÉHO kontextu. ////

Okomentovat