26.10.19

Právní výklad stávky, organizace stávky

Stávkou se rozumí forma kolektivního protestu spočívající v organizovaném částečném nebo úplném přerušení práce. Právo na stávku je zakotveno v článku 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), která je součástí ústavního pořádku České republiky. Právo na stávku zaručují i mezinárodní smlouvy, které jsou součástí českého právního řádu.

Podle citovaného článku Listiny je právo na stávku zaručeno za podmínek 
stanovených zákonem. Zákonné podmínky pro uplatnění práva na stávku jsou 
uvedeny v § 16 až § 26 zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění 
pozdějších předpisů. Právní úprava stávky provedená tímto zákonem je ovšem přímo 
použitelná jen pro stávky, které jsou vyhlášeny ve sporu o uzavření kolektivní 
smlouvy. To však neznamená, že právo na stávku lze uplatňovat pouze v mezích 
zák. č. 2/1991 Sb. Právo na stávku za jiné hospodářské a sociální zájmy zaručuje 
Listina v čl. 27 odst. 4 a neexistence zákona, který by stanovil podmínky výkonu 
tohoto práva, toto ústavní právo nezpochybňuje. Ke stejnému závěru dospěl 
Nejvyšší soud v rozsudku čj. 21 Cdo 2104/2001. 
Účast zaměstnance na stávce je realizací ústavního práva a je omluvenou 
nepřítomností v práci a zároveň překážkou v práci. Na stávkujícím zaměstnanci 
nelze, při respektování práva na stávku, požadovat dodržování všech povinností, jak 
vyplývají z pracovní smlouvy a z ustanovení § 38 odst. 1 zák. práce. Nedodržování 
těchto povinností není porušením povinností vyplývajících z pracovního poměru 
a zaměstnance nelze z těchto důvodů postihovat. Po dobu účasti ve stávce 
nenáleží zaměstnanci plat vzhledem k ustanovení § 109 odst. 1 zák. práce, dle 
kterého zaměstnanci náleží plat za vykonanou práci. Z toho lze vyvodit, že budou 
vypracovány seznamy účastníků stávky, které budou předány zaměstnavatelem 
místu odpovědnému za výpočet platu. 

Z platné právní úpravy nevyplývá, že právo na stávku je omezeno jen na členy 
odborových organizací a že stávku mohou organizovat jenom odborové organizace. 
Je tedy možné stávkovat i u zaměstnavatelů (na školách, školských zařízeních), u 
nichž nepůsobí odborová organizace. Záleží na vůli zaměstnanců, zda svoje právo 
na stávku využijí či nikoliv. Žádný právní předpis neupírá právo na stávku ani 
osobám, které jsou ve své pracovní pozici vedoucími zaměstnanci včetně 
statutárních orgánů právnických osob) ve školství ředitelé škol a školských zařízení). 
Organizace stávky 
Pro stávku za jiné hospodářské a sociální zájmy, jak bylo uvedeno výše, nejsou 
stanovena žádná pravidla. Aby se předešlo případným škodám a nedošlo nad 
nezbytnou míru k omezování práv jiných osob, doporučujeme při organizování stávky 
tento postup: 
- svolat členskou schůzi odborové organizace s možnou účastí všech 
zaměstnanců (ne jen členů odborového svazu) a projednat zapojení školy 
(školského zařízení) do stávky, 
- pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, svolá iniciátor stávky 
shromáždění všech zaměstnanců, kde bude projednáno zapojení do stávky, 
- ustanovit stávkový výbor (tuto funkci může plnit výbor ZOOS) nebo kontaktní 
osobu; ti budou m. j. podávat potřebné informace zaměstnavateli i účastníkům 
stávky, 
- oznámit písemně co nejdříve zaměstnavateli 
kdy bude stávka zahájena a dobu jejího předpokládaného trvání, 
- oznámit počet zaměstnanců, kteří se zúčastní stávky, 
- předat zaměstnavateli pro účely řádné výplaty platu jmenný seznam 
zaměstnanců, kteří se zúčastní stávky, 
- oznámit písemně bez zbytečného odkladu zaměstnavateli ukončení stávky. 
V případě, že se stávky zúčastní všichni zaměstnanci a škola (školské zařízení) 
budou vyřazeny z provozu, měla by být tato skutečnost oznámena ředitelem školy 
(školského zařízení) rodičům, příp. i zřizovateli v dostatečném časovém předstihu. 
V případě, že se stávky nezúčastní všichni zaměstnanci, je možné nechat 
školu/školské zařízení v provozu, případně provoz omezit tak, že nebude zajištěn 
plný rozsah činnosti, ale např. jen dozor nad žáky, kteří přijdou do školy (školského 
zařízení). 
Je rovněž možné vyřadit školu (školské zařízení) po dobu stávky z provozu s tím, že 
zaměstnanci, kteří nejsou účastníky stávky, budou mít překážku v práci na straně 
zaměstnavatele, dle § 208 zák. práce, nebo jim zaměstnavatel bude přidělovat práci 
podle pracovní smlouvy při přerušení provozu školy (školského zařízení), stejně jako 
tomu je např. v době školních prázdnin nebo v době, kdy se ve škole z mimořádných 
důvodů nevyučuje. 
Řešení je v kompetenci statutárního orgánu školy (školského zařízení) a bude 
vyplývat z konkrétních podmínek. 
Zdravotní pojištění 
Stávka je překážkou v práci, za kterou zaměstnanci nenáleží plat ani jeho náhrada. 
Přesto, že zaměstnanci nenáleží po dobu stávky příjem, je zaměstnavatel povinen 
platit pojistné na zdravotní pojištění i za dobu stávky. 

O dobu stávky se snižuje měsíční hrubý příjem zaměstnance, který je jeho 
započitatelným příjmem pro účely zdravotního pojištění. 

Zdravotní pojištění za měsíc, kdy proběhla stávka, se počítá z dosaženého hrubého 
příjmu, pokud tento příjem převyšuje minimální vyměřovací základ. Minimální 
vyměřovací základ je stanoven ve výši minimální mzdy, která pro rok 2019 činí 
13350,- Kč. V případě, že by hrubý příjem zaměstnance v důsledku stávky byl nižší 
než minimální mzda je zaměstnavatel povinen provést povinný dopočet do minimální 
mzdy, tak aby odvedená částka za zaměstnance odpovídala minimální mzdě i sazbě 
zdravotního pojištění. Na tomto odvodu by se podílel i zaměstnanec Tato situace 
může nastat např. u zaměstnanců s kratší pracovní dobou, u kterých je hrubý příjem 
nižší než minimální mzda. 

Vzhledem k tomu, že se předpokládá stávka jednodenní, nemůže prakticky nastat 
situace, kdy by účastník stávky byl povinen doplatit pojistné na zdravotní pojištění, 
protože hrubý příjem účastníka stávky zpravidla nepoklesne pod minimální 
vyměřovací základ. 

Sociální pojištění 
Pojistné na sociální zabezpečení se určí za měsíc, v němž proběhne stávka a to 
z výše dosaženého měsíčního příjmu zaměstnance. 

Účast na stávce má pouze vliv na výši příjmu, z něhož se odvozuje výše pojistného 
stanoveného pro zaměstnavatele a zaměstnance. Žádný minimální vyměřovací 
základ pro účely pojistného na sociální zabezpečení není stanoven. 
Právní poradenství bude ČMOS PŠ pro účastníky stávky poskytovat i v případě, že 

tito účastníci nejsou členy odborového svazu.




Zdroj: ČMOS PŠ

1 komentář:

Hela řekl(a)...

takže pro mě jako ředitelku z těchto informací vyplývá, že musím zajistit informovanost rodičů i zřizovatele, takže vlastně si zadělávám na dvěstěnásobný problém neli jednou tolký, pokud mám ve školce 200 dětí

Okomentovat