21.10.19

Lucie Müllerová: Ředitelka logopedické školy: Naše děti by jinde trpěly

Jako učitelka nastoupila do církevní logopedické školy Don Bosco před 39 lety a posledních 16 let je její ředitelkou. Daniela Špinková se stará o děti s řečovým handicapem, které by v běžných školách nejspíš trpěly. Co tahle práce obnáší a jak těžké je chod školy udržet?

Z rozhovoru v ProŽeny.cz vybíráme:

Staráte o děti s vadami řeči. Ale jde asi o zásadnější problémy než ráčkování, že?

Klasické vady řeči dnes většina dětí zvládne hravě překonat v běžných ambulantních logopedických ordinacích. Od 70. let přijímáme čím dál víc dětí s vývojovou dysfázií, těch tu máme 99 procent.

Co přesně to znamená?

To je taková zákeřná záležitost, která vzniká už v prenatálním období. Je to mikroskopické poškození mozku, které se projevuje při vnímání řeči, při jejím porozumění nebo při reprodukci. Na první pohled na těch dětech není vidět žádný problém, ale jejich rodný jazyk je pro ně jako cizí. Navíc je to často kombinované s psychosomatickými problémy, problémy s pozorností, se soustředěním, s poruchami autistického spektra a schovávají se tam i různé poruchy učení.

Přibývá těchto dětí?

Těžko říct, spíš se zpřesňuje diagnostika, takže ty děti se dostávají do péče odborníků častěji.

Co by se stalo, kdyby chodily do běžné školy?

Byly by asi považovány za hloupé. Nosily by extrémně špatné známky, propadaly by a jejich diagnóza by byla mylně zaměňována za mentální handicap.

1 komentář:

Ygrain řekl(a)...

Tak tohle jsou lidé, kteří dělají záslužnou a obětavou práci v prachmizerných podmínkách. Za mě obrovský respekt, a je hanba, že se musejí takhle doprošovat financí. Takovéto školy by se měly opravdu podporovat, namísto prázdných keců o tom, jak všichni budou prospívat na běžné základce.

Okomentovat