4.10.19

ČT1: Máte slovo s Michaelou Jílkovou na téma Platy učitelů

 Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Otázky do diskuse s ministrem školství Robertem Plagou proto byly: Podporujete učitele, nebo jsou jejich nároky na zvýšení platů přehnané? Jste spokojeni, či znepokojeni kvalitou výuky na školách?




Video na webu České televize.

6 komentářů:

Tomáš Barták řekl(a)...

Jaký měla tato debata smysl?
Jaký mají smysl obecně pořady paní Jílkové?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Přesně tam celá debata o zkompetentňování pro zkonkurenceschopnění budouci generace v té dnešní překotně se měnící době patří. Do televizní estrády pro zabití dlouhé chvíle lidí, kterí nemají nic jiného na práci. Pan optikum.
Chybí už jen rozverná porota z 'Tvoje řeč má známou příčinu' nebo 'Česko má experty'.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Škoda jen, že nepozvali také nějakého zavedeného komika.
Čapek nebo Kartous by to jistě ještě více rozsvítili...

Radek Sárközi řekl(a)...

Debata probíhala většinou věcně. V jiném formátu pořadu by možná nakonec všichni řekli: Pojďme společně zachránit české školství - politici, učitelé, ředitelé, studenti i rodiče. Částečně to k tomu směřovalo :-)

Nicka Pytlik řekl(a)...

V jiném formátu zdejší společnosti by se nemuselo školství zachraňovat.
Trdla a pitomci dostali tolik prostoru, o kolik si řekli. A opustit jej nehodlají.
Od poloviny devadesátých let to jde z kopce. Zprvu nenápadně, pomalu. I kdyby se to teď zastavlo, jakože ne, bude nejméně dalších dvacet pět let trvat, než se to vrátí alespoň na původní úroveň. Půl století v čudu...

Eva Adamová řekl(a)...

Přesně!

Začíná to na prvním stupni. Ten je sice jako jediný vychvalovaný, ale díky inflaci známek přecházejí na druhý stupeň děti, které jsou zvyklé na to, že bez práce nejsou koláče, už asi neplatí. Druhý stupeň základních škol je nahlodaný odchodem nejlepších žáků na osmiletá gymnázia, inkluzí a situací, že žáci se dostávají na maturitní obory jako na běžícím pásu, což zejména v devátém ročníku natolik nahlodává jejich pracovní úsilí, že jsou proti tomu učitelé bezmocní.

Střední školství nezareagovalo na demogradický pokles. A když se k tomu přidal nárůst soukromých škol přineslo to až neskutečnou inflaci maturity a rozklad učňovského školství. Úroveň výuky, která je úzce propojena s úrovní žáků, šla neskutečně dolů napříč všemi školami. Nad vodou se snad ještě drží průmyslovky, které nejsou spojené s jinými typy škol, a státní gymnázia. Obrovské absence žáků, se kterými si školy vůbec nevědí rady, jsou posledním hřebíčkem do rakve a na vysoké školy tak odcházejí žáci, pro které je problémem přežít první semestr na jakémkoliv slušném studijním oboru státní vysoké školy.

Jenže, když ho nepřežijí na jedné škole, zkusí lehčí obor na jiné vysoké škole, a když nepřežijí první semestr ani tam., poohlédnou se ponějakém nesmyslu na soukromé výšce. To by v tom byl čert, aby alespoň bakalářský titul na nějaké výšce do třiceti let svého věku nedali.

Důsledkem toho všeho začíná být při ekonomickém růstu a při odchodu silných ročníků do důchodu nedostatek pracovních sil v technických oborech, medicíně a i ve školství u těžších aprobací. Solidních řemeslníků a např. automechaniků ubývá geometrickou řadou a ostatní zaměstnavatelé koulejí nad úrovní současných absolventů očima.

Okomentovat