8.10.19

Aneta Štokrová: Nebojte se rozbít tradiční způsob výuky, dá se tím hodně získat, říká finská odbornice na vzdělávání

České školství čeká další desetiletka. Její podobu určí takzvaná Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. Směr vzdělávání se teď řeší i ve Finsku. To je příkladem mimořádně kvalitního vzdělávacího systému, ale i tam se chtějí posunout dál a rozvíjet u dětí hlavně kreativní dovednosti. O tom, na co přesně se Finové chtějí zaměřit a v čem by se u nich Česko mohlo inspirovat, jsme hovořili s finskou pedagožkou a odbornicí na rozvoj vzdělávacích systémů Marjo Kyllönen.




Z rozhovoru na webu Českého rozhlasu Radia Wave vybíráme:

Vedete projekt s názvem „Future School“, který má změnit finský vzdělávací systém. Proč by se měl měnit?

Svět kolem nás se rychle změnil. Koncept tradičního školství byl vybudován pro potřeby doby industrializace a masové produkce a vcelku lehce předvídatelného světa. Byly potřeba dovednosti jako opakování, dodržování pravidel a umění soustředit se hlavně na sebe. Tyto dovednosti byly užitečné pro pásovou výrobu, ale všichni víme, že dnešní svět je úplně jiný. Automatizace, umělá inteligence, strojové učení nevyžadují pouze zvládnutí rutinní práce, takže se opravdu potřebujeme zamyslet nad tím, jaký druh dovedností budeme potřebovat v budoucnosti a jak jimi vybavit naše děti.

Jaké dovednosti to jsou?

Když hovoříme o dovednostech budoucnosti, vycházíme z holistického přístupu, takže je to například dovednost spolupracovat, komunikovat, kriticky myslet, být kreativní. A jedna je pak pro mě velmi zásadní dovednost – schopnost pracovat napříč vzdělávacím plánem a používat různé nástroje a strategie, které pocházejí z vícero vědních oborů, abychom snadněji vyřešili závažné problémy, kterým denně čelíme.(...)

Co byste tedy českému školství poradila, jak zlepšit situaci u nás?

Nebát se. Nebát se přemýšlet mimo zažité hranice. Nebát se rozbít tradiční způsoby výuky a zbavit se pocitu, že tím něco ztrácíte, protože se tím dá hodně získat. Nejtěžší bývá udělat první krok, takže je dobré vědět, kam mířím, a dobře si to rozfázovat a naplánovat, jak podpořit učitele a výukové principy. To jsou klíčové faktory pro změnu, protože když máte vypracované principy, tak učitelé rozumí tomu, proč je změna důležitá. A když můžete posílit postavení učitelů, máte nástroj, jak tu změnu provést.







12 komentářů:

E.Kocourek řekl(a)...

rozbít tradiční způsoby výuky

Přesně o to se snaží všechny ty neziskovky a jejich aktivisté. Občas to vypadá, že s nimi i MŠMT. A hlavně netroškařit - proč rozbíjet jenom ty tradiční způsoby výuky? Klidně rozbijou všechny ... ////

protože se tím dá hodně získat

Hlavně peníze od Soroše a OSF. ////

Eva Adamová řekl(a)...

"Nebojte se rozbít tradiční způsob výuky, dá se tím hodně získat, říká finská odbornice na školství ..."

Aby to nebylo něco jako:

"Nebojte se rozbít atomové jádro, dá se tím hodně získat, říká nositelka Nobelovy ceny Marie Curie-Sklodowská"

Jen možná kdysi zapomněla dodat, že se tím dá i dost ztratit.

Nicka Pytlik řekl(a)...

V té dnešní překotně měnící se době je vše tradiční nutno rozbít na cimpr campr.
Vztahy, návyky, zvyklosti, rodinu, společnost...
Až jednoho krásného dne nám dětičky rozbijí držku ale zcela tradičně.

Ygrain řekl(a)...

"je dobré vědět, kam mířím, a dobře si to rozfázovat a naplánovat"

Klid, vážení, pokud je tohle klíčový předpoklad nějaké revoluce ve školství, tak k té nikdy nedojde. Maximálně tak nastane nějaká ta huráakce, popíšou se stohy papíru, pár lidí se popleská po rameni a utrousí něco o zastaralých učitelích, kteří nechápou jejich dokonalou vizi. Protože "jak podpořit učitele a výukové principy" lautr nikoho nezajímá.

Zen řekl(a)...

Damy a panove, zachovejte paniku!
Conditio sine qua non je v posledni vete A když můžete posílit postavení učitelů, máte nástroj, jak tu změnu provést.

Tomáš Barták řekl(a)...

Část žáků (na základní škole poměrně velká) potřebuje jistotu něčeho pevného. Pokud pevnost struktury vyučování výrazně narušíme, uvrhneme je do nejistoty a zmatku.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Já jsem platil v 80. a 90. letech mezi češtináři za rebela, co kritizuje telefonní seznamy autorů a děl, otravuje s metodou problémových otázek, bourá mechanické jazykové rozbory a nahrazuje je takovými, které aktivně rozvíjejí abstraktní myšlení, a zavádí samostatné induktivní vyvozování místo výkladu, kde to jen jde. Jenže taky jsem si byl vždycky vědom toho, že na něco navazuji a že to něco nelze paušálně poslat do sběru. Že např. patnáctiminutový výklad učitele, který o látce něco ví a umí ji dobře podat jak odborně, tak rétoricky, žáky fascinuje a motivuje; nebo opakování JE matka moudrosti; že když nebudu sám dodržovat pravidla, která předem stanovím, u žáků skončím.

Takže když teď čtu tu svěží Finku, jak tvrdí "Byly potřeba dovednosti jako opakování, dodržování pravidel a umění soustředit se hlavně na sebe. Tyto dovednosti byly užitečné pro pásovou výrobu", mám co dělat, abych se na její adresu nevyjádřil slovníkem nedůstojným vůči dámě.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Navrhuji tomuto druhu reformátorů jednu píseň Progres 2 jako hymnu. Je energická, nedlouhá a výstižná.

Eva Adamová řekl(a)...

Jenom, abychom to naše školství nezreformovali tak, že už nebude reformovatelné. Co by pak ti refoemátoři dělali?

Ivo Mádr řekl(a)...

Záběr s jedné finské školy byl velmi zajímavý. Jedno dítě sedělo na skříni, druhé si vegetilo pod stolem, třetímu chyběl kousek k tomu, aby se houpalo na lustru, neexistující dozor,... Při takovém přístupu by v ČR byla za týden polovina kantorů za katrem.

V. řekl(a)...

nevyjádřil slovníkem nedůstojným vůči dámě.
Nebuďte tak genderově stereotypní klidně se vyjádřete...

Jana Karvaiová řekl(a)...

Přemýšlím, jak se promyšleně finským způsobem dostat za katr. jsem tak unavená, že bych potřebovala pár týdnů natvrdo.

Okomentovat