9.9.19

Václav Pícl: K platovému zařazení ředitelů a ředitelek příspěvkových organizací, zejména mateřských škol

Náměstek ministra školství Václav Pícl rozeslal hejtmanům a hejtmankám dopis s řadou sporných nebo vysloveně zavádějících informací týkajících se platového zařazení ředitelů a ředitelek příspěvkových organizací, zejména mateřských škol, zřizovaných územními samosprávnými celky.

V Praze dne 3. září 2019

Č. j.: MSMT-10681/2019-35

Vážená paní předsedkyně,
vážená paní hejtmanko,
vážený pane hejtmane,
vážený pane předsedo,

dovoluji se na Vás obrátit v aktuální věci týkající se platového zařazení ředitelů a ředitelek (dále jen „ředitelů“) příspěvkových organizací, zejména mateřských škol, zřizovaných územními samosprávnými celky. V poslední době se k tomuto tématu objevilo velké množství dotazů - a to jak ze strany územních samosprávných celků jako zřizovatelů příspěvkových organizací, tak přímo ze strany ředitelů příspěvkových organizací.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo") připravilo aktualizaci Metodického výkladu k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací (dále jen „Metodický výklad"). Aktualizovaný Metodický výklad zveřejnilo ministerstvo dne 29. srpna 2019 na svých internetových stránkách. Zveřejnění Metodického výkladu předcházela tisková zpráva vydaná na začátku srpna 2019.

Z dotazů, které ministerstvo obdrželo, vyplývá, že jsou ředitelé konfrontováni s názorem, podle něhož přísluší ředitele mateřských škol zařadit nejníže do 11. platové třídy, a výzvou obrátit se na zřizovatele s žádostí o přehodnocení platového zařazení.

Dovolte mi, abych stručně shrnul stanovisko ministerstva vyjádřené v Metodickém výkladu. Podle § 123 zákoníku práce zařadí zaměstnavatel vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.

Ředitele mateřské školy je možné zařadit do 11. platové třídy, jsou-li splněny podmínky stanovené dotčenými nařízeními vlády vydanými k provedení zákoníku práce. Podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., oddílu B. 1. části dílu 1.01 Koordinační, projektový a programový pracovník, katalogové číslo 1.01.12, je možné zařadit ředitele mateřské školy do 11. platové třídy pouze v tom případě, pokud vykonávají komplexní koordinaci všech uvedených oblastí správy organizace, tedy správy ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační, případně koordinaci správy dalších oborů činnosti organizace. Jestliže ředitel mateřské školy komplexní koordinaci správy jedné nebo více jmenovaných oblastí nevykonává (protože například ve vztahu k nemovitému majetku tuto správu vykonává typicky zřizovatel či na příspěvkovou organizaci nejsou zřizovací listinou delegována prakticky žádná práva týkající se nakládání se svěřeným majetkem nebo má-li mateřská škola nemovitý majetek svěřen na základě smlouvy o výpůjčce), nelze jej do 11. platové třídy zařadit.

Do 12. platové třídy je možné ředitele MŠ zařadit podle příkladů prací dílu 1.01 Koordinační, projektový a programový pracovník pouze tehdy, pokud zřizovatel ředitele pověří koordinací finančního, personálního, technického, provozního a organizačního, případně rozvoje dalších oborů činnosti organizace. V praxi však takovýto všestranný rozvoj - domníváme se - zpravidla zajišťuje přímo zřizovatel; konkrétně v podmínkách školství jsou úkoly v oblasti zajišťování vzdělávání a školských služeb ve velkém rozsahu svěřeny zákonem územním samosprávným celkům.

Další důležitou podmínkou pro zařazení do platové třídy je požadavek dosaženého stupně vzdělání. Pro zařazení do 11. nebo 12. platové třídy se vyžaduje získání vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu nebo v bakalářském studijním programu. Ředitele, kteří tohoto stupně vzdělání nedosáhli, lze takto platově zařadit výjimečně, a to za podmínek stanovených v § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Mezi těmito podmínkami pro výjimečné zařazení do platové třídy je zejména omezení dobou 4 let. Na dobu delší než jsou 4 roky pak lze dotčeného zaměstnance zařadit, jen jestliže předchozí praxí nebo po dobu výjimečného zařazení po dobu 4 let prokázal schopnost k výkonu požadované práce. V této souvislosti si dovolujeme upozornit, že v případě nesplnění požadavku dosaženého stupně vzdělání se zaměstnanci odečítá delší doba praxe, než kolik se zaměstnanci odečítá, je-li zařazen do nižší platové třídy.

Vážená paní předsedkyně,
vážená paní hejtmanko,
vážený pane hejtmane,
vážený pane předsedo,

věřím, že informace, které Vám poskytuji, budou pro zřizovatele, jež zastupujete, užitečné, a děkuji Vám za spolupráci.

S pozdravem

Václav Pícl


3 komentáře:

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Aneb připravili jsme úžasnou reformu financování regionálního školství, ale nemáme na ni. Jako vždy.

Radek Sárközi řekl(a)...

Nejvíc o celém dopisu vypovídá pasáž "domníváme se"...

Radek Sárközi řekl(a)...

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

§ 181

Poškození cizích práv
(1) Kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že
a) uvede někoho v omyl, nebo
b) využije něčího omylu,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 jinému značnou újmu na právech,
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c) vydává-li se při takovém činu za úřední osobu.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 jinému újmu na právech velkého rozsahu, nebo
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Trestné činy úředních osob
§ 329

Zneužití pravomoci úřední osoby
(1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,
b) překročí svou pravomoc, nebo
c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,
bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému značný prospěch,
b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
d) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,
e) spáchá-li takový čin zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti jiného, nebo
f) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.

(4) Příprava je trestná.

Okomentovat