30.9.19

MŠMT: Vyjádření ke stanovisku Veřejné ochránkyně práv reagující na Sdělení českých orgánů ohledně výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případě D. H. a ostatní proti ČR

Přinášíme červnové vyjádření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ke stanovisku Veřejné ochránkyně práv reagující na Sdělení českých orgánů ohledně výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případě D. H. a ostatní proti České republice


ROBERT PLAGA
ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Praha, 11. června 2019
Č. j.: MSMT-18056/2019-1

Vážená paní ministryně,

za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) Vám zasílám vyjádření ke stanovisku Veřejné ochránkyně práv reagující na Sdělení českých orgánů ohledně výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případě D. H. a ostatní proti České republice. Zároveň upřesňuji určité aspekty, o kterých se Veřejná ochránkyně práv domnívá, že by mohly ovlivnit implementaci rozsudku.

Prioritou MŠMT je nadále podporovat inkluzívní vzdělávání včetně kvalitního vzdělávání romských žáků. MŠMT se daří zajišťovat dostatečné finanční prostředky pro uplatnění systematického inkluzívního přístupu. Nad rámec financování podpůrných opatření jsou ještě vyhlašovány dotační a rozvojové programy specificky zaměřené na podporu romských dětí a žáků – Podpora romské menšiny a Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol, konzervatoří a studentů vyšších odborných škol, ze kterých je možné získat finanční podporu na stravné, ubytování, cestovné, úplatu za vzdělávání a školní potřeby apod.

A. Odhadovaný počet romských žáků na základních školách


MŠMT každoročně monitoruje situaci romských žáků ve vzdělávání, provádí kvalifikované odhady a tato data sdílí veřejně. V rámci evropských zemí se jedná o unikátní monitorovací aktivitu, která pomáhá při realizaci další vzdělávací politiky. Dle Zprávy ze zjišťování kvalifikovaných odhadů počtu romských žáků v základních školách ve školním roce 2018/2019, které probíhalo, stejně jako v předchozích dvou školních letech, na všech základních školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení (celkově na 4 169 základních školách), romští žáci tvoří 29,1 % všech žáků vzdělávaných v programech pro žáky s lehkým mentálním postižením, což je o 0,4 procentního bodu méně než v loňském roce.

MŠMT každoročně zveřejňuje Statistickou ročenku školství – výkonové ukazatele, která podává mj. informace o počtech dětí, žáků a studentů s lehkým mentálním postižením ve všech druzích a typech škol.

Za účelem zpřesnění diagnostiky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami MŠMT opakovaně vyhlašuje rozvojový program ,,Vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými nástroji", na který je v roce 2019 alokována částka 10 mil. Kč. Prostřednictvím něho poskytuje MŠMT školským poradenským zařízením finanční prostředky na nákup diagnostických nástrojů zaměřených na diagnostiku dětí, žáků a studentů, využitelných při stanovení adekvátních podpůrných opatření, specifikaci vzdělávacích potřeb žáka a vymezení optimální podpory ve vzdělávání. Cílem saturace školských poradenských zařízení prostřednictvím tohoto rozvojového programu v celorepublikovém měřítku je umožnit co nejkvalitnější a nejpřesnější diagnostiku speciálních vzdělávacích potřeb dětí, žáků a studentů.

Od 1. 9. 2020 již nebude probíhat žádné vzdělávání dle Přílohy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (dále jen „RVP ZV LMP"). K nárůstu počtu romských žáků vzdělávajících se podle upravených výstupů Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen „RVP ZV UV“) musím připomenout, že se jedná o podpůrné opatření zajišťující diferencovanou vzdělávací podporu přesně podle individuálně diferencovaných potřeb, hodnocení výsledků ve vzdělávání všem žákům se speciálními vzdělávacími potřebami bez ohledu na jejich etnický či sociální původ. Zatímco zrušené RVP ZV LMP stanovovalo pro všechny žáky s lehkým mentálním postižením stejnou sníženou úroveň ve všech vzdělávacích oblastech bez rozlišení potřeb jednotlivých žáků, RVP ZV UV umožňuje žákům s lehkým mentálním postižením, na základě doporučení školského poradenského zařízení, využívat upravené výstupy pouze v těch oblastech, kde je to pro žáka nezbytné. Vzdělávání dle RVP ZV UV je stejně kvalitní. Zajišťuje individualizaci vzdělávání podle potřeb záka tak, aby měl každý šanci vyniknout a zažít úspěch. K tomu směřuje individuální přístup a v širším merítku uplatnění formativního hodnocení.

B. Změna vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami


Ke změně vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, bych chtěl uvést, že veškeré navržené změny byly připraveny na základě široké a podrobné debaty MŠMT s reprezentanty odborné veřejnosti a neziskového sektoru tak, aby návrh vyhlášky v co nejvyšší míře reflektoval vznesené podněty a zohledňoval specifika jednotlivých druhů škol a speciálních vzdělávacích potřeb žáků.

Na základě článku 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) ve spojení s článkem 2 Protokolu č. 1, a též článku 46 Úmluvy v návaznosti na rozsudek D. H. a ostatní proti České republice, přijala Česká republika opatření, kterými má být zajištěno, že se romské děti nebudou v neodůvodněných případech vzdělávat podle odlišných osnov a zároveň se nebudou vzdělávat odděleně od většinové populace.

Výše uvedené bylo promítnuto do Revidovaného akčního plánu pro výkon rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. a ostatní proti České republice ze dne 5. 2. 2016 (dále jen ,,akční plán"), který Česká republika předložila Výboru ministrů Rady Evropy, a v němž uvedla především tato opatření:
  • zrušení kategorizace žáků na žáky se zdravotním postižením/znevýhodněním a sociálním znevýhodněním a zavedení kategorie žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jakožto žáků, kteří k naplnění svého práva na vzdělávání na rovném základě s ostatními potřebují poskytnutí podpůrných opatření; 
  • zakotvení práva žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na poskytnutí potřebných podpůrných opatření hrazených státem v běžné základní škole;
  • zakotvení zákazu vzdělávat ve třídách a školách pro žáky s mentálním postižením žáky bez tohoto postižení; 
  • zrušení diagnostického pobytu ve třídách pro žáky s lehkým mentálním postižením; 
  • omezení platnosti doporučení ke vzdělávání žáka ve škole či třídě pro lehce mentálně postižené na maximálně jeden rok, v jehož průběhu bude vyhodnoceno, zda je nadále opodstatněné;
  • omezení platnosti návazného doporučení k zařazení žáka do školy či třídy s lehkým mentálním postižením maximálně na dva roky, během nichž bude vyhodnoceno, zda je nadále opodstatněné;
  • postupné standardizování a zavádění do praxe nových diagnostických nástrojů; 
  • zavedení možnosti revize diagnostiky; 
  • posílení kontrolních pravomocí České školní inspekce vedle kontroly případných nesprávných zařazení žáků i na oblast poskytování poradenských služeb;
  • provádění každoročního šetření činnosti školských poradenských zařízení a jeho vyhodnocení; 
  • provádění každoročního sběru dat o vzdělávání romských žáků a jeho vyhodnocení;
  • zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání; 
  • zrušení RVP ZV LMP. 
Z těchto opatření a záruk zajištění přístupu romských dětí k základnímu vzdělávání na rovném základě s ostatními se novela vyhlášky, o níž se zmiňuje Veřejná ochránkyně práv, nedotýká žádného. K navrhované změně je tedy nutné uvést, že i nadále zůstane zachováno pravidlo, podle kterého se ve školách či třídách zřízených pro žáky s mentálním postižením nebudou vzdělávat žáci
postižení. To spolu s dalšími opatřeními již realizovanými na základě akčního plánu zcela jednoznačně skýtá i nadále dostatečné záruky, že se žáci bez mentálního postižení nebudou vzdělávat na základě obsahově ,,nižšího" kurikula.

K dalším oblastem, které jsou novelou vyhlášky upravovány, lze uvést následující:

Důsledné zřízení škol pouze pro jeden druh znevýhodnění je vhodné upravit z důvodu nutnosti řešit situace, kdy je dostupnost adekvátního způsobu vzdělávání pro daného žáka ztížena z důvodu místních podmínek. Zařazení žáka do školy při malé územní dostupnosti speciálních škol může vést k nutnosti internátního pobytu, což zřídka může být ve shodě s nejlepším zájmem žáka (zejména mladšího školního věku), jemuž by mělo být zajištěno kvalitní a bezplatné základní a střední vzdělávání co nejblíže místu, kde žije. Je vhodné připomenout, že byť v omezené míře, vyhláška již dnes možnost společného vzdělávání žáků s různým znevýhodněním umožňuje.

Vypuštění ustanovení zmiňujícího přednostní vzdělávání v běžných školách bylo formální úpravou textu vyhlášky, jelikož toto pravidlo plyne ze samotného textu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který má vždy před textem vyhlášky přednost. Zmíněné pravidlo je tedy stále součástí právního řádu na úrovni zákona.

Cílem úpravy organizace vzdělávání ve třídách prostřednictvím omezení počtu pedagogických pracovníků je zefektivnit výuku. Příliš velké množství pedagogických pracovníků v jedné třídě bylo vyhodnoceno jako komplikující pro vzdělávání žáků, přičemž počet pedagogických pracovníků byl stanoven s přihlédnutím k praktickým zkušenostem v jednotlivých školách/třídách. V tomto ohledu je nutné dodat, že tam, kde dochází k přednostnímu přijímání dětí do škol na základě místa bydliště, počítá novela vyhlášky se zvýšeným počtem pedagogických pracovníků tak, aby v případě potřeby bylo možné pedagogického pracovníka do takových škol zajistit.

C. Etnická segregace ve vzdělávání 

Úspěch desegregace závisí na meziresortní a multidisciplinární spolupráci MŠMT, Ministerstva práce a sociálních věcí a dalších orgánů státní správy, územně samosprávných celků, ško a školských zařízení aj. MŠMT si uvědomuje nutnost spolupráce s rodinami dětí a žáků, potřebu motivovat děti a jejich zákonné zástupce ke vzdělávání apod. K úspěšné desegregaci je nezbytné zapojit všechny relevantní aktéry uvnitř i vně sektoru školství (základní a mateřské školy, neziskové organizace, zařízení sociálních služeb aj.). Záleží zde také na pravidelné revizi naplňování stanovených cílů, návazných sociálních službách a aktivitách na místní a lokální úrovni.

K prevenci segregace ve vzdělávání je třeba přistupovat již na jeho začátku, tzn. v předškolním vzdělávání. K tomu systémově směřuje přístup MŠMT již od roku 2016 zejména legislativním zakotvením povinného předškolního vzdělávání v posledním školním roce předcházejícím zahájení povinné školní docházky. Procento zapojených dětí do předškolního vzdělávání se díky práci MŠMT s velmi různorodou cílovou skupinou postupně zvyšuje. Díky systémové práci MŠMT bylo i na meziresortní úrovni dosaženo společného stanoviska s Ministerstvem práce a sociálních věcí o postupu orgánů odboru sociálně-právní ochrany dětí, ve kterém je určen postup v případech, kdy zákonní zástupci nesplní svou povinnost přihlásit dítě k zápisu k povinnému předškolnímu vzdělávání. Široce dostupné předškolní vzdělávání vnímá MŠMT jako klíčové opatření směřující k posílení prvků společného vzdělávání.

D. Růst počtu žáků s vývojovými poruchami učení a chování

Rostoucí počet žáků se specifickými vývojovými poruchami učení a chování je mj. dán zpřesňováním diagnostických postupů. Včasnou diagnostiku a speciálně pedagogickou intervenci specifických poruch učení a chování považuje MŠMT za zcela zásadní vklad z celého systému podpory.

Diagnostika lehkého mentálního postižení byla podrobena kontinuální analýze ze strany Národního ústavu pro vzdělávání, jež byla jedním z výchozích dokumentů při sestavování výběru doporučených diagnostických nástrojů, které jsou podporovány z rozvojového programu „Vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými nástroji".

Pro další upřesnění výše uvedeného je rovněž třeba zmínit, že nárůst počtu žáků s vývojovými poruchami učení a chování může být také důsledkem kategorizace podpory podle míry obtíží žáka, protože nyní mají i žáci s nižším stupněm tohoto znevýhodnění nárok na podpůrná opatření.

Ve školním roce 2018/2019 se již téměř 75 % žáků uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona vzdělává v hlavním vzdělávacím proudu mimo speciální třídy (viz níže uvedená tabulka).



Na závěr svého vyjádření Vás ujišťuji, že ze strany MŠMT je oblast vzdělávání romských žáků podrobně monitorována a ve vzdělávací politice České republiky jsou plánována i další opatření směřující k posílení prvků společného vzdělávání. Ta jsou promítnuta v návrhu Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací politiky České republiky na období 2019-2023. Prioritními cíli tohoto dokumentu jsou mj. zefektivnit systém školských poradenských zařízení zavedením sjednocených postupů při poskytování poradenských služeb, a to zejména při identifikaci speciálních vzdělávacích potřeb a mimořádného nadání a doporučování podpůrných opatření. Neméně důležitým cílem je podporovat rovnost v přístupu ke vzdělávání na všech úrovních škol, která umožní každému dítěti, žákovi a studentovi plně rozvinout své schopnosti ve společnosti svých vrstevníků. Současně je problematika inkluze jednou z prioritních os Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030.

V žádném případě tedy ze strany MŠMT nedochází k ohrožení implementace rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případě D. H. a ostatní proti České republice.

S pozdravem

Plaga

Mgr. Marie Benešová
ministryně spravedlnosti
Vyšehradská 16 128 10 Praha

Na vědomí: JUDr. Vít A. Schorm
vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva pracoviště Na Děkance 3
tel.: +420 221 997 442, e-mail: kvz@msp.justice.cz

5 komentářů:

V. řekl(a)...

Kdysi Moskva, ted Brusel a Strasburk. Jinak zadny rozdíl.

Eva Adamová řekl(a)...

JJ, dřív přicházel mráz z Kremlu, dnes přichází Mortimer z Bruselu.

Jana Karvaiová řekl(a)...

A co ostatní evropské státy? Třeba Francie? Tam kdyby někdo nakouknul, tak by museli mít rozsudků DH kolem tisíce. Tam se často ani neobtěžují romské děti vzdělávat, natož aby chodili do zvláštní. Jenže tak je to asi správně.

Tomáš Barták řekl(a)...

A nejde dnes už jen o politiku a zájem neziskovek?

Nicka Pytlik řekl(a)...

O to šlo vždycky a zejména!

Okomentovat