18.9.19

Martin Odehnal a Marek Tichý: Rodiče dětí, které byly poškozeny současným inkludovaným školstvím, by měli zažalovat stát

Už dvakrát jsme od začátku září mluvili o školství – a dnes budeme v tomto tématu pokračovat. Dozvěděli jsme se například, že speciální školství není něčím objevným a moderním, jak se nám někteří lidé snažili namluvit. Už školský zákon z roku 1890 u nás myslel na výuku postižených dětí. Ve výuce handicapovaných dětí máme dlouholetou tradici a ti, kteří mají v této oblasti největší zkušenosti, tedy speciální pedagogové, upozorňují, že jsme byli na světové úrovni. A dodávají, že bývalé paní ministryni Valachové se ovšem téměř podařilo toto speciální školství zlikvidovat.




Z rozhovoru na KupředuDoMinulosti.cz vybíráme:

Výhody, a úlevy, které mají postižené děti v inkludovaných třídách, vedou i velmi schopné děti a jejich rodiče, aby usilovaly o papíry, které by jim dosvědčily nějaký druh postižení. A to proto, aby měly také výhody.

Martina: … toho, čemu jsou vlastně pedagogové vystaveni…

Martin Odehnal: Problém je v tom, a pan Tichý to řekl velmi dobře, že o tom, co se ve školách děje, se nedovídáme i proto, že média v podstatě jedou tu hru s ministerstvem, respektive s tím, co je už bráno jako normální. Většinu svého života jsem prožil za komunistů, kde dokud nenastal nějaký průšvih, nějaká kalamita – furt byly kalamity, nebyl toaletní papír, v zimě začalo mrznout – hrůza, kalamita.

A zde je to také takové – proto asi vyhynuli dinosauři, že měli hrozně mizernou zpětnou vazbu, že nereagovali na nic jiného, než když dostali meteorem do hlavy, strašně to zjednodušuji. A podobně i tady. Proto jsem byl schválně alarmistický, když jsem říkal, že se čeká jen na nějakou tragédii, protože do té doby nic z toho, co se opravdu na těch školách děje, není předmětem ani politické debaty, ani zájmu zejména veřejných médií. Čili se v podstatě čeká na nějaký průšvih, a pak budou všichni strašně řádit, kdo že za to může.

A k tomu je našlápnuto na spoustě škol v této republice, protože toto prostředí je naprosto nezdravé. Ano, mohou být třídy, kde děti výborně prosperují, kde to funguje. Nepochybně existují. Ale já vidím i takové jevy, které souvisí třeba s chováním, kdy velmi chytré děti zjišťují, že je pro ně vlastně pohodlné získat papír, podobně jako za bolševika mužský zoufale prahli po modré knížce. Tak dnes si jdou vyloženě nechat napsat diagnózu, protože: „Pak nebudu muset nic.“ Může být sprostý na učitelku, nemusí nic dělat, protože má diagnózu. Čili se z toho stalo naprosté absurdum, kdy to není nic nejen ostudného, ale je to jakési znamení VIP, když někdo přinese papír, že může posílat učitelku někam.

Marek Tichý: Když se podíváme na výhody, které tyto papíry přinášejí: právě jsem mluvil s psycholožkami z pedagogicko-psychologické poradny, a ty říkaly, že jsou pod velkým tlakem maminek, které k nim vodí chytré děti s tím, že chtějí, aby jim napsaly papíry. A ony jim říkají: „My tady nejsme od toho, abychom psaly papíry. Když si myslíte, že vaše dítě má nějaký handicap, tak my ho tady vyšetříme.“ A ta maminka řekne: „Ne, ne, ne, já jsem slyšela, že s tím souvisí určité výhody, a když mi to tady nenapíšete, tak jdu jinam.“ A protože poradny nejsou navzájem propojené, a kromě státních poraden existují i soukromé, tak se stává, nevím, v kolika procentech případů, že tyto maminky mohou být úspěšné. To znamená, že dítě, které je normální a chytré, dostane papíry, že má nějakou vadu, dostane nějaké podpůrné prostředky a ve škole je k němu potom přistupováno jiným, benevolentnějším způsobem. Ještě bych doplnil, jak jste říkala, že se vyhodnocuje úspěšnost inkludovaných dětí.

2 komentáře:

E.Kocourek řekl(a)...

Rodiče dětí (...) by měli zažalovat stát

A copak si kdo slibuje od té žaloby? To, že Parlament chrlí zákony debilní a ještě debilnější, bohužel není nezákonné, natožpak trestné. ////

Co dělat, pokud se vám to nelíbí? To řešil již pan President. Jsou dvě varianty řešení - jedna pracuje s volebním lístkem, druhá pracuje s Kalašnikovem. ////

Jde o klíčovou vlastnost demokracie. Demokracie byla vymyšlena (a celkem se osvědčila) jako prostředek pro správu MALÉ obce. Jakmile byla použita na obec velkou, přestala fungovat. Zájemcům doporučuji prostudovat dějiny peloponésských válek. ////

V praxi se ten rozdíl projevuje takto: Ve velké obci může zákonodárce vymejšlet, protlačovat a schvalovat škůdcovské zákony a je v pohodě - ještě jej pochválí spolupartajníci.
V malé obci by dostal přes držku od sousedů ještě týž večer. ////

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pane Kocourku, pletete si pojmy a dojmy. Právě proto, že demokracie je, můžou rodiče žalovat stát.
Moje obavy tkví v tom, že špatně inkludovaným nepomůžou žádní náhle vylezlí altruisti, jako v případě rozsudku D.H. Nebudou se o ně přetrhávat právníci. Není to totiž cool politika. Chce to trochu se porozhlédnout, kdo a jak a za co zastupoval Romy v Rozsudku DH. Není to těžké najít. A ten jeden pan soudce měl větší pravdu, než Sybila s Nostradamem dohromady. o děti nešlo, šlo o politiku. Ale demokratickou, to jo.

Okomentovat