29.9.19

Martin Malý: Vyšla zpráva The IMD World Digital Competitiveness Ranking 2019, jsme na 37. místě za Kazachstánem...

Martin Malý komentuje na sociální síti Facebook porovnání 63 zemí z hlediska jejich digitálních schopností: "Česká republika, tento budoucí inovační lídr a hi-tech velmoc, se umístila na krásném 37. místě, hned za Lotyšsko, Kazachstán, Portugalsko a Polsko. Naštěstí před Rusko a Saúdskou Arábii. Na špici jsou zase staří známí: USA, Singapur, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Nizozemí, Finsko, Hong Kong, Norsko, Korea..."


Celý komentář:

Vyšla zpráva "The IMD World Digital Competitiveness Ranking 2019", která porovnává 63 zemí z hlediska jejich digitálních schopností (či jak to nazvat).

Česká republika, tento budoucí inovační lídr a hi-tech velmoc, se umístila na krásném 37. místě, hned za Lotyšsko, Kazachstán, Portugalsko a Polsko. Naštěstí před Rusko a Saúdskou Arábii. Na špici jsou zase staří známí: USA, Singapur, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Nizozemí, Finsko, Hong Kong, Norsko, Korea...

Hodnotí se tři hlediska:

"Knowledge", tedy schopnost pochopit nové technologie a pracovat s nimi. Tam jsme si o jednu příčku polepšili (letos 37) proti loňsku (38). Bohužel v letech 2015 a 2017 jsme byli ještě lepší (36), vo roce 2016 dokonce 34.

"Technology" je schopnost vyvíjet nové digitální technologie. Tam jsme se z 26. místa propracovali velmi plynule na 34. pozici.

"Future readiness", neboli připravenost na budoucnost, zahrnuje několik faktorů, od postojů k inovacím po zavádění nových technologií. Tam jsme na 39. místě, po sérii výsledků 33 - 34 - 37 - 34 v předchozích letech...

V regionu EMEA jsme ze 40 zemí šestadvacátí. Mezi zeměmi, které mají méně než 20 milionů obyvatel (kterých je 34) jsme na pozici 24.

Největší slabiny podle IMD jsou zahraniční zkušenosti našich studentů, legislativní složitost zakládání nových firem, vymáhání smluv, malá dostupnost státní správy přes internet a špatný přenos vědění mezi školami a podniky.

---

Nevím jak vy, ale já to vidím jako skvělý posun ke světlé budoucnosti znalostní ekonomiky, no řekněte sami. K čelu pelotonu už vyloženě chybí jen ty tři betonová inovační centra a zrychlené stavební povolení!

(Perlička: odkaz jsem našel u jednoho svého německého známého, který výzkum komentoval slovy "Německo se nedokáže vymanit z průměru". Co bychom za takové nevymanění z průměru dali...)



31 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

U nás vládne spíš ta digitální demence.

L.snirch řekl(a)...

Divíte se, když státní maturita výpočetní techniku zakazuje? Já ne. 1+1=2

Ondřej Merta řekl(a)...

Kolik peněz se věnuje na dotacích sportu a kolik technickým zájmovým aktivitám? Jaká je vybavenost škol, co vlastně chceme aby naši pedagogové učící IT učili? Ještě donedávna byla pod vedením přihlouplé politické reprezentace z ODS a ČSSD vrcholem IT dovedností na základkách a víceméně i na většině středních škol výuka MS Office (která soukromá firma to má - produktové školení hrazené státem). Čemu se proboha divíme? Firmy pláčou po technicích a my učíme....co vlastně ty děcka pro život učíme?

L.snirch řekl(a)...

Když státní maturita a přijímačky zakazují výpočetní techniku a tyto dominantní testy ovlivňují podstatně způsob výuky (protože podle nich rodiče hodnotí školy), tak co se divíme.
Státem organizované maturity potírají všechny státní vzdělávací strategie a my mlčíme.
Připravená maturita z informatiky, v zákoně schválená, byla zrušená v roce 2012.
Možná naštěstí, pokud to byl zase paskvil, ale to už se nedozvíme.

poste.restante řekl(a)...

Když státní maturita a přijímačky zakazují výpočetní techniku ...
Jestli to nebude tím, že ověřovány mají být u žáků jejich znalosti a nikoli jejich smartphony.
:-)

Eva Adamová řekl(a)...

Pane Merto, zkuste si připustit, že většina žáků ten MS Office při budoucím studiu i v zaměstnání bude opravdu potřebovat nejvíce. Tím samozřejmě neříkám, že by se toho v informatice i na základkách nemělo učit více. Jenže, je to realizovatelné při současných hodinových dotacích? Na základce je to jedna hodina na 1. stupni a jedna hodina na stupni druhém.

"Když státní maturita a přijímačky zakazují výpočetní techniku a tyto dominantní testy ovlivňují podstatně způsob výuky"

Kdyby se u přijímaček a u maturity výpočetní technika povolila, tak by to spíše posílilo už zmiňovanou digitální demenci než, že by to napomohlo digitálním dovednostem. Je potřeba pochopit, že úkolem přijímacích testů z matematiky je rozpoznat, jestli žák zvládl základy matematiky a nikoliv, zda má základní digitální dovednosti, a dále jestli má alespoň špetku logického myšlení, tzn. jestli má alespoň minimální studijní předpoklady, nic víc a nic míň. Učitelé při výuce matematiky digitální technologie běžně používají, ale je to pro ně cesta a nikoliv cíl. Přece pro ně nemůže být z hlediska výuky matematiky cílem to, že žák u přijímaček nafotí rovnici či výraz a příslušná aplikace mu vyplyvne výsledek či celý postup, který dotyčný jen přepíše. Stále tady některým uniká, že má-li se žák v budoucnu věnovat technice či matematice musí mít pořádné ZÁKLADY, na kterých může stavět. Oni ti dnešní ajťáci, matematici a technici nad čtyřicet či nad padesát let, které pomalu ale jistě nebudeme mít kým nahrazovat, protože jsou to odborníci na slovo vzatí a protože mladým mozek opravdu začíná nahlodávat digitální demence a pohodlnost už ve školním věku, používali u maturuty nějaká udělátka? Ne, používali především svůj mozek!!! Vy si pane Šnirchu opravdu myslíte, že když u maturity či přijímaček povolíme digitální technologie, že tím zachráníme lidstvo? Houby zachráníme, ba naopak, posuneme se ještě blíž k okraji propasti.

L.snirch řekl(a)...

Vy vnímáte výpočetní techniku jako náhradu mozku ("žák u přijímaček nafotí rovnici či výraz a příslušná aplikace mu vyplyvne výsledek či celý postup, který dotyčný jen přepíše"). Nejste ochotna se dívat na výpočetní techniku jako nástroj násobící možnosti myšlení.
Proto maturita trčí stále v osmdesátkách 20. století a trčet tam bude ještě dlouho, pokud se nestane zázrak. A naše společnost na tom bude těžce tratit.

L.snirch řekl(a)...

Poste.restante:
A já myslel, že se mají ověřovat kompetence, jak žádá RVP, a ono furt ty znalosti.
Tak to jo, u znalosti výpočetní technika, internet, to je fakt zlo. To máte pravdu.
Ať žijí osmdesátky, nejlépe se zadrátovánými hranicemi, aby naše znalosti nebyly ničím rušené. Zlaté časy to byly.

Eva Adamová řekl(a)...


Já samozřejmě jsem ochotná a schopná na výpočetní techniku takto pohlížet. Jenže narozdíl od Vás jsem také schopná vnímat její limity a limity žáků, protože tady jde spíše o to, jakým způsobem jsou ochotní vnímat výpočetní techniku žáci a studenti. A v tomto směru bohužel nejsem příliš optimistická. Učím totiž už přes třicet let na základce a na gymnáziu, téměř dvacet let dělám ICT koordinátora a výpočetní techniku ve výuce matematiky běžně využívám. A řekněme si na rovinu, že zas až tolik aplikací násobících možnosti myšlení k dispozici nemáme. Je to vcelku bída.

V každém případě mně ale mrzí, že zrovinka kvůli mně trčí maturita v osmdesátkách 20. století a že naše společnost na tom tratí. Asi s tím budu muset něco udělat. Jen mám pocit, že kdyby výuka matematiky trčela ve zmiňovaných osmdesátkách, bylo by to ještě dobré. Pro připomenutí, v PISA testech na začátku devadesátých let jsme byli v matematice na druhém místě.

Vy ale stále zaměňujete výuku matematiky a přijímačkový či maturitní test. Testy mají za úkol ověřit, zda žák disponuje základním matematickým myšlením a základními matematickými dovednostmi. Jestli k těmto dovednostem dospěl s využíváním výpočetní techniky jako nástroje násobícího myšlení nebo bez jejího využívání, je u toho testu úplně irelevantní.

L.snirch řekl(a)...

Nezaměňuji. Jen všechny výzkumy na světě vám doloží, že dřív nebo později zásadní test ovlivní výuku. U nás se již stalo. A to je ten celospolečenský průšvih.
Když ty testy jsou navíc 4 (přijímačky 5. třída, 7. třída, 9. třída, maturita), ta výuka nemá šanci odolat. Proto podle dat Cermatu jdeme stále dolů (jsme na tom v roce 2019 hůře než v roce 2013).

Pepouš řekl(a)...

Jen všechny výzkumy na světě vám doloží, že dřív nebo později zásadní test ovlivní výuku. U nás se již stalo. A to je ten celospolečenský průšvih.
Když ty testy jsou navíc 4 (přijímačky 5. třída, 7. třída, 9. třída, maturita), ta výuka nemá šanci odolat. Proto podle dat Cermatu jdeme stále dolů (jsme na tom v roce 2019 hůře než v roce 2013).


Který výzkum u nás dokládá, že byla výuka ovlivněna zásadním testem? Testy jste vyjmenoval 4, jenomže ty v 5. a 7. a 9. třídě jsou něco jiného než maturita. A na základce jsou důležité tak maximálně přijímačky v 9. třídě. Takže to máme 1 - 2 testy.

A mimochodem, moji výuku testy nijak zásadně NEOVLIVŇUJÍ! Pokud žáci k výuce přistupují tak jak mají, netřeba aby nějaké přijímačky či maturita žáky, učitele či výuku nějak významně ovlivňovala.

Jirka řekl(a)...

Jediné, čeho pan Snirch dosáhne, bude větší vývar z přijímačkového byznysu. Syn žádné kurzy nepotřeboval, ve škole testy necvičili, jen rodiče nehledali chyby všude kolem, ale starali se o své dítě. Budou se starat i nadále, protože maturita na Lyceu bývá z matiky a to je dobře. Úspěšnost vysoko nad 90 % nám dává naději, že matematika se učí pořádně jako v osmdesátkách, kdy jsme maturovali my a není ovlivněna ani testem nejzásadnějším.

Zen řekl(a)...

Pane snirchu, nemoznost pouzivat digitalni pomucky vadi jen u maturity (a testu) z matematiky nebo i u zkouseni z jazyku? A proc?

L.snirch řekl(a)...

Nehodnoťte systém podle jedné školy či podle svého syna.
Kdybych postupoval stejně, tak napíšu, že je maturita z matiky triviální, protože syn se na ni neučil, spočetl prvních 20 úloh a na zbylé se vykašlal a šel raději na pivo. Protože to bylo o ničem. A nebyl na gymplu, ale na průmce. Ale to není přece argument.
Máte k dispozici podrobné analýzy dat a nad těmi přemýšlejte. Signalizuje po 9 letech maturit velký problém.
A jestli to, že v roce 2019 výpočetní techniku ignorujeme a zůstáváme stále v osmdesátkách, ve Vás vyvolává spokojenost, OK. Padat je stále kam.

E.Kocourek řekl(a)...

zas až tolik aplikací násobících možnosti myšlení k dispozici nemáme

A kolik byste si jich tak představovala, aby vám to stačilo? A proč zrovna aplikace? ////

Na tabletu s OS Win můžete provozovat překladač CSharp a C++, nejspíš i nějakou DB, každý prohlížeč umí HTML a JS. Co víc potřebujete k násobení myšlení? ////

Že to většina dětí neumí používat? Že místo rozumných a prospěšných věcí dělají hovadiny? Inu, za to může společnost. To společnost ty děti nechává zplanět. Málo na ně tlačí, málo od nich chce. ////

Eva Adamová řekl(a)...

Pane Šnirchu, výuka matematiky byla bohužel od 90. let nepříznivě postupně ovlivněna úplně jinými faktory než nějakým podle Vás "zásadním" testem.

1. Přechodem na devítiletou docházku na základní škole z osmileté v polovině devadesátých let. Pátý ročník byl vrácen na první stupeň, což dneska vnímám jako chybu, a učivo bylo v podstatě posunuto o celý rok výše.

2. Skutečností, že ještě v devadesátých letech se vyučovala matematika pět hodin týdně, kdežto dnes najdete celou řadu škol, kde se vyučuje v každém ročníku jen čtyři hodiny týdně, školy, kde se vyučuje ve stejném časové dotaci jako dřív, byste v každém kraji napočítal na prstech jedné ruky.

3. RVP, ty byly zatím posledním zářezem do pažby, bo vyřadily z učiva pátého ročníku dočasně desetinná čísla, což v podstatě znamenalo, že se tím ztrácel celý půlrok výuky, žáci se naučili v páté třídě kývat nohama, protože se furt počítalo s přirozenými čísly, jen o řád výše. Na druhém stupni se tím ztratil čas na důsledné procvičení těžšího učiva. A vynechání složitějšího algebraického učiva a goniometrických funkcí z učiva devátého ročníku zapříčiňuje mnohé komplikace na středních školách, kde se v podstatě ztrácí další půlrok tím, že se dorovnávají znalosti žáků z různých škol.

4. Zvyšující neaprobovanost výuky matematiky na základkách situaci ještě zhoršuje.

K těm Vámi zmiňovaným testům.

Přijímačky v páté třídě a v sedmé třídě neovlivňují vůbec nic, protože učitelé na ně žáky cíleně nepřipravují. Proč by to dělali? Aby jim nadanější žáci odcházeli? Přípravě na tyto přiíjímačky se věnují soukromné agentury typu SCIO.

Přijímačky v deváté třídě byly vždy, jen jinou formou. A mluvit o přijímačkách v deváté třídě jako o zásadním testu, když se na maturitní obory dostávají i žáci, kteří test napíší pod deset bodů z padesáti, je s odpuštěním zábavné. A bohužel přítomnost těchto žáků na maturitních oborech sráží úroveň škol více než testování a ovlivňuje výsledky maturit.

L.snirch řekl(a)...

Určitě jsem nikdy nepsal, že maturity jsou jediný zásek na matematice, co se od roku 1989 provedl. A ani si to nemyslím. Jen poslední v řadě a dost zásadní. A chystá se ještě horší s povinnosti.
Přijímačky jsou krátce na rozdíl od maturit a určitě je jiný vliv koncový test a vstupní test. Ten koncový má mnohem zásadnější vliv. Ale ten princip, počítání na rychlost, tam je nějakých 30 příkladů na 70 minut, je stejně pitomý jako u maturit. Opět biflovat algoritmy na rychlost. A jestli nacvičují ZŠ ve výuce nebo SŠ jako placené kurzy (což se děje) nebo nějaké agentury, to na podstatě nic nemění.
Kdo koho přijme s jakým výsledkem, nekomentuji. My máme přísnější pravidla než gympl. To je zodpovědnost školy.
Budovat jen elitní školství jako za komunistů, kdy studovala malá menšiny, je vhodné v totalitním státě. Ale ne v demokratickém státě 21. století. Cesta je zkvalitnit výuku na ZŠ a SŠ. A to je úkol státu, aby výuku v prvé pořádně zafinancoval.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Blogger Eva Adamová řekl(a)... 29. září 2019 11:31
U nás vládne spíš ta digitální demence.

Blogger L.snirch řekl(a)... 29. září 2019 11:34
Divíte se, když státní maturita výpočetní techniku zakazuje?

Státní maturita výpočetní techniku zakazuje?
To tedy pytlici nevěděli. Nikdy u ní nebyli, totiž.
A k čemu by tam ta výpočetní technika měla být? Co v němčině s kalkulačkou...
Tak ještě, že může být alespoň u profilové části.

poste.restante řekl(a)...

Ke kolegyni Adamové dodám jen reakci na příspěvek, určený mně.

A já myslel, že se mají ověřovat kompetence, jak žádá RVP, a ono furt ty znalosti.
S kompetencemi mi jděte k šípku a s RVP taky. Nikdy nebyl ve výuce na základní ani střední školy takový binec, jako po zavedení tohohle nesmyslu.
Už jsem to psal mnohokrát a budu se opakovat. Doufám, že se dožiju toho, že tvůrci této "reformy" budou politi dehtem a posypáni peřím. Jak stárnu a jsem smířlivější, netrvám už na zapálení. :-)

Tak to jo, u znalosti výpočetní technika, internet, to je fakt zlo. To máte pravdu.
Při vší úctě, jděte se vycpat. Když mi prvák na SŠ bere na příklad typu 25/5 kalkulačku a není schopen Ohmův zákon ani zapsat, natož vysvětlit, tak mu žádný internet ani smartphone nepomůže.
Tohle se buďto doučí, nebo bude mít hendikep v myšlení. Raději zdůrazňuji - hendikep v myšlení, nikoli znalostech.
Jakpak to přijde, že za časů osnov tyhle znalosti měl a za časů RVP je v tak triviálních věcech nekompetentní?

Ať žijí osmdesátky, nejlépe se zadrátovánými hranicemi, aby naše znalosti nebyly ničím rušené. Zlaté časy to byly.
Když jenom osmdesátky, tak to: "Jupí".
Čekal bych od Vás rovnou "Marii Terezii", nejlépe šmrncnutou "pruskou kadetkou".
Jsem totiž vzděláním informatik a o používání technologií ve výuce tak trochu něco i vím.
Až budete mít nějaké argumenty k věci, místo trapných klišé, můžeme v debatě pokračovat.
Jinak se poroučím.

Eva Adamová řekl(a)...

"Kdo koho přijme s jakým výsledkem, nekomentuji. My máme přísnější pravidla než gympl."

Jo, nepřijímáte pod dvanáct bodů, za to vaši školu chválím, protože znám takové, které berou s nulou. Ale není to málo Antone Pavloviči? Na pětadvacet bodů, které by byly relevantnější, si ale žádná škola s maturitními obory netroufne jít, protože by při "síle" ročníků, které v současnosti opouštějí základky, zely prázdnotou.

"To je zodpovědnost školy"

Proč hovoříte o zodpovědnosti, když se jedná o nezodpovědnost.


"Budovat jen elitní školství jako za komunistů, kdy studovala malá menšina, je vhodné v totalitním státě. Ale ne v demokratickém státě 21. století."

No jistěže za komunistů bylo elitní školství. Gymnázia a průmyslovky studovali ti skutečně nadaní. A z učňáků vycházeli žáci, kteří byli na lepší úrovni než dnešní maturanti. Mohl byste mi vysvětlit, proč by to nebylo vhodné pro demokratický stát 21. století? Z maturity jsme udělali zlaté tele a k ničemu extra to nevede.

"Cesta je zkvalitnit výuku na ZŠ a SŠ. A to je úkol státu, aby výuku v prvé pořádně zafinancoval."

Vy si opravdu myslíte, že když stát zafinancuje, že se dobré třetině žáků na maturitních oborech najednou rozsvítí, že přechčíme Gaussovu křivku rozložení inteligence? Fakt tomu věříte? Vy proboha opravdu věříte tomu, že z žáka, kterého jste na maturitní obor přijali s dvanácti body z matematiky (kterých dosahují moji žáci v orientačním přijímačkovém testu a kterým dávám čtverku s přihmouřeným okem, a na víc prostě nemají) uděláte pomocí digitálních technologií, jakožto nástroje rozvoje myšlení, když už ne génie tak alespoň pologénie? To si fakt nedělejte legraci.

E.Kocourek řekl(a)...

Odhaduji, že kdyby stát školy financoval radikálně lépe (= více), školy by si mohly dovolit vyházet neschopné žáky. Kdyby stát ještě zrušil nesmyslnou inkluzi, ve třídách by se mohlo začít doopravdy učit. ////

Gaussovu křivku by to neoblaflo, ale všem by to prospělo a výsledky všech by se zlepšily. Kromě těch vyhozenejch ... ////

Paní Adamová, mám dojem, že se při komentování rozohníte a ke konci už hodně přeháníte. Zmínky o celých i částečných geniích jsou irelevantní. Netuším, jak se pozná takový génius, ale odhaduji, že leckterá řemesla (např. programování) může solidně provozovat i někdo, kdo géniem není. ////

Nicka Pytlik řekl(a)...

přechčíme Gaussovu křivku rozložení inteligence?

Pytlici jen připomínají, že neméně významná je křivka rozložení pracovitosti!
V procesu zkompeteňování žactva ve vzdělávací oblasti informační a komunikační technologie mají žáci u pytliků tyto technologie aktivní od zvonění do zvonění. No, nic moc.
Tak jen pro připomenutí již obehrané.
Bývaly doby, kdy u jednoho počítače seděli dva žáci. Seminaristé dva a půl. Pytlici jim řekli, co mají do příště udělat, a oni to udělali. Ti, co měli počítač doma, to udělali doma, ti co neměli, si rezervovali místo u počítače odpoledne ve škole. Dnes se to všechno dělá vesměs jen ve škole v hodinách informatiky. Není tedy důvod, proč by to nakonec neměli mít všichni. Jakože paráda.
Jen se ne vždy postíhá ta vrchlolná úroveň revidované Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů. Zvláště pak, když nemálo času hodinové dotace padne na kdeco.
Ostaně, vzpomene si ještě někdo v té dnešní překotně měnícící se době, že celá ta pyramída stojí na základně 'znalost', tedy pamatovat si? A uvěřil by někdo, že přestože samy maturity stojí právě a jen na ní, mají s tím budoucí vzdělanci problémy? Se základní, tedy nejnižší úrovní. Prý nabiflované algoritmy... Cha!

Nicka Pytlik řekl(a)...

leckterá řemesla (např. programování) může solidně provozovat i někdo, kdo géniem není

Toť!
Jen žádné odborníky na programování, konzultanty a auditory.

L.snirch řekl(a)...

p.Adamová
24 % je relativně málo, ale když je celorepublikový průměr 2018 na matem. test 36 %, je to fakt málo? Navíc těch 24 % je minimum, ale neznamená, že to stačí k přijetí, to přece chápete, je pořadí, 24 % znamená, přijímačky udělal, ale přijat nebyl. Tak jaképak málo? Ty, co my nevezmeme, vezmou jinde.
Obávám se, že jste funkci spodní hranice nepochopila nebo nechcete pochopit- tomu se u učitelky trošku divím.

Učnáky zaprvé by musely za něco stát, praxe provázat s firmami. Za další, v demokracii potřebujete zvýšit všeobecné vzdělání skoro na celou populaci, to je gramotnost ekonomická, právní, počítačová,... jako nezbytnost k přežití (milion lidi v exekuci je důsledek). Tady stát nevodí (naštěstí) za ručičku. Živnostník je ideál, když má řemeslo a maturitu k tomu, aby si udělal (či zkontroloval) účetnictví a daňové přiznání (jinak ho taky někdo vezme na hůl).
Za totality byla nevzdělána společnost ideál k vládnutí a udržení moci. Demokracie to má jinak, i když to stále nechápou ani učitelé, což je smutné.
Místy používáte tak neuvěřitelnou demagogii, že se to s prominutím nedá ani komentovat. Ale co bych Vám radil, pište, jak chcete, je to vaše odpovědnost a váš kredit.

Eva Adamová řekl(a)...

"Navíc těch 24 % je minimum, ale neznamená, že to stačí k přijetí, to přece chápete, je pořadí, 24 % znamená, přijímačky udělal, ale přijat nebyl."

Nezlobte se na mne, ale těch nepřijátých máte tak málo, že by je člověk spočítal na prstech jedné ruky vyučeného stoláře.


"Ty, co my nevezmeme, vezmou jinde."

A říkám snad něco jiného?

"Obávám se, že jste funkci spodní hranice nepochopila nebo nechcete pochopit- tomu se u učitelky trošku divím. Učnáky zaprvé by musely za něco stát,..."

Ale já ji samozřejmě chápu. Jenže Vy si furt melete svou a nevnímáte věci v souvislostech, natožpak v historických, protože se ve školství pohybujete poměrně krátkou dobu. Takže dovysvětlím. Zatímco v devadesátých letech ještě nastupovaly na SŠ ročníky o síle téměř 140 000, v posledbí době nastupují na SŠ ročníky o síle 90 000. Střední školy a bohužel ani stát na tuto situaci nikterak nezareagovali a počet škol a počet maturitních oborů spíše vzrostl než poklesl. Tudíž se na maturitní obory dostávají žáci ne vyznamenaní nebo s několika málo trojkami, jako tomu bylo v devadesátých letech, ne trojkaři, jako tomu bylo po roce 2000, ne žáci s několika málo čtverkami, jako tomu bylo kolem roku 2010, ale už i téměř propadlíci. Já samozřejmě ředitele škol s maturitními obory chápu, komu by se chtělo propouštět, že? Jenže k mému chápání se už nepřidružuje pochopení ze strany učitelů těchto škol, kteří se snad domnívají, že za neznalosti žáků mohou špatní matikáři a češtináři na základkách. Jenže my těm žákům ty čtverky, z nichž mnohé jsou "z milosti", nedáváme jen tak pro nic za nic. Jsou to prostě žáci, kteří navíc nemají. Nemají na to, aby zvládali základní věci, jak si tedy myslíte, že budou zvládat středoškolskou matematiku a mnohé odborné předměty? Jen tak pro Vaši orientaci. Před přijímačkami zadávám všem deváťákům zkusmo přijímačkový didaktický test. Jedničkář mi spadne po třicet bodů jen výjimečně, kolem třiceti bodů to píší dvojkaři, trojkaři nemají problém test napsat na dvacet bodů. Čtverkaři to dávají tak kolem patnácti bodů. Žáci na hraně propadnutí to zvládají tak na osm až deset. Porovnejte si s tím Vaše přijaté a budete doma, proč to některým nebere.

A ještě k těm učňákům. Vše výše zmíněné samozřejmě přispělo k tomu, že učňáky nestojí za nic. Maturitní obory je prostě vybrakovaly a na učňácích jsou de fakto jen propadlíci a absolvneti praktických škol. Mistra odborného výcviku je problém sehnat a i udržet, protože jeho působení na tyto žáky je marnost nad marnost, tak to prostě vzdávají a odcházejí.

"Za další, v demokracii potřebujete zvýšit všeobecné vzdělání skoro na celou populaci, to je gramotnost ekonomická, právní, počítačová,... jako nezbytnost k přežití (milion lidi v exekuci je důsledek)."

Milion lidí není v exkuci ani náhodou, milion je celkový počet exekucí. Mnoho občanů má na krku exekucí několik a řekněme si na rovinu podstatná část z nich se řadí do kategorie nepřizpůsobivých. Žiji ve městě s 5000 obvyvateli a v exkuci či v insolvenci je kolem 20 lidí, což jsou 4 promile. Spočítejte si sám kolik činí 4 promile z 10 miliónů.

"Ale co bych Vám radil, pište, jak chcete, je to vaše odpovědnost a váš kredit."

O můj kredit se neračte strachovat.

Zkuste spíš přiznat, že Váše vystupování proti povinné maturitě z matematiky pramení z toho, že tušíte či víte o schopnostech svých žáků v matematice své a máte z nícprachobyčejný strach.

Eva Adamová řekl(a)...

A ještě poznámka k následujícímu:

"Za další, v demokracii potřebujete zvýšit všeobecné vzdělání skoro na celou populaci, to je gramotnost ekonomická, právní, počítačová,..."

Pod všeobecným vzděláním se však ukrývá na základkách i středních školách bohužel trošku něco jiného a já dnes a denně pozoruji část deváťáků, kteří mají takovéhoto všeobecného vzdělávání plné zuby a na učňáku a v praxi by byli šťastní jako blechy. Bohužel mnohým z nich stojí na cestě k tomuto štěstí jako překážka rodiče a zoufalý stav učebních oborů.

Takže suma sumárum, středoškolský systém jsme za třicet let totálně podělali a cesta z toho ven je jen ve vymetení tohoto chléva od základů. Zavedení státní maturity to nezachránilo a ani nezachrání, je to jen zoufalý pokus, který k ničemu nevede. Bohužel je také lichá představa některých, že když budou mít všichni maturitu, že vzroste vzdělanost národa. Kulové.

L.snirch řekl(a)...

Paní Adamová,
že máte desítky prstů na jedné ruce, OK. To není podstatné.
Ale Vaše dojmologie, kterou považujete na informace, mě pobavila.
"Milion lidí není v exkuci ani náhodou, milion je celkový počet exekucí. Mnoho občanů má na krku exekucí několik a řekněme si na rovinu podstatná část z nich se řadí do kategorie nepřizpůsobivých. Žiji ve městě s 5000 obvyvateli a v exkuci či v insolvenci je kolem 20 lidí, což jsou 4 promile. Spočítejte si sám kolik činí 4 promile z 10 miliónů."

V době, kdy několik let je výuková aplikace http://mapaexekuci.cz/ tvrdit takové bludy, to smekám. Vy dojmy velmi často považuje na informace a dokonce jim i věříte. Pak je diskuse opravdu těžká.
Přes 4,5 milionů exekucí, 820 tisíc občanů v exekuci. Když vynecháme děti do 15 let, tak si ty procenta (ne promile) zobrazte - je to 9,2% . A snadno najdete i Vaše město a uveďte se do reálného obrazu.
Více k tomu nemám co dodat.

L.snirch řekl(a)...

A můžete prosím paní Adamová napsat, na které ZŠ učíte, že máte tak geniální žáky? Když Vaši trojkaři se dostávají nad celorepublikový průměr výsledků přijímačkové matematiky včetně gymnázií? Nepište prosím, že to chcete tajit. Mimořádnou školou se každý rád pochlubí.

krtek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Eva Adamová řekl(a)...

Tak jistě, informace máte v tomto směru lepší a ta čísla jsou děsivá, i když v našem městě to skutečně nikterak děsivé není. Už jenom zbývá se zamyslet nad tím, proč si tak obrovské množství lidí myslí, že všechno je zadarmo. Nepřispívá k tomu i naše školsví? To totiž čím dál tím víc v děckách zakořeňuje několik věcí:

1. Na dobré známky a na projítí do vyššího ročníku ve škole se nemusí až tak moc snažit. Na prvním stupni je do třetí třídy dvojka naprostou výjimkou, na některých školách na úrovni šesté a sedmé třídy neexistují čtverky, na gymnáziích v okolí učitele za trojky ředitelé téměř defenestrují, a když se žák spokojí na základní i střední škole se čtverkami, nic mu nehrozí, propadávat je zapovězeno a o vyhazovu nemůže být ani řeči.

2. Děcka se dostávají na maturitní obory bez jakékoliv snahy. Proč by se na přijímačky připravovala a proč by se snažila mít lepší známky, které školy v přijímačkách rovněž zohledňují, když od starších dětí v obci ví, že se dostanou bez úsilí?

3. Na středních školách jsou obrovské absence, a to nejenom na učňácích. Bohužel už nám to začíná prosakovat i na základní školy. Těžko se těmto dětem bude zvykat na nutnost chodit každý den do práce.

4. K naší "nevýchově" známkami se ještě přidávají svou "nevýchovou" rodiče, kteří svým dětem dopřejí, na co si ukážou. A tím se začarovaný kruh uzavírá, protože to pak tlačí rodiče ještě víc do existenčních problémů.

A bude hůř, pane Šnirchu, pokud se to nezmění, bude hůř. Snaha o vyšší všeobecné vzdělání a programy České spořitelny (údajně na rozvoj finační gramotnosti) s tím nic nenadělají.


A ještě k těm našim trojkařům, kteří se dostávají nad republikový průměr.
Důvodů to má několik.

1. Z naší školy žáci neodcházejí na osmiletá gymnázia.
2. Výuka matematiky je zajistěná aprobovanými a zkušenými kantorkami.
3. Docela přísně, v porovnání s okolními školami a i dle testování SCIO, známkujeme.

No a vzhledem k tomu, že maturitní obory se skutečně hlásí napříč celou republikou i obrovské množství čtyřkařů a žáků na hraně propadnutí (vždyť i na vaší škole je těch, kteří zvládli přijímačky pod požadovaných 12 bodů, celá řada), není ten lehký nadprůměr nic až tak nemožného. A když už se mám chlubit, tak se pochlubím. V přijímacím řízení na SŠ v předminulém školním roce jsme dle informací CERMATU dosáhli percentilu 95. Za loňský rok už CERMAT tento údaj nedodal.

Jsme malá škola s 200 žáky na Valašsku.


E.Kocourek řekl(a)...

Pane L.snirch, vy anonymitu komentátorů na webu nechápete, nebo ji chcete narušit záměrně? ////

Na Neviditelném psovi mají jednoho kreténa, který tvrdí, že názory neanonymních komentátorů jsou hodnotnější nežli názory komentátorů s nickem. Vy, pane L.snirch, také patříte do té kategorie? ////

Okomentovat