26.9.19

Josef Mačí: Necháme Máchu a vypustíme Puškina. Školy se připravují na škrty v osnovách

Ministr školství Robert Plaga (ANO) plánuje zúžit obsah učiva pro základní i střední školy. Některé si už ale poradily samy. Všechna data, jména a informace se stejně nestihnou probrat, a tak je ředitelé v jednotlivých předmětech promazali.




Z článku na SeznamZprávy.cz vybíráme:

„Když jsme redukovali obsah v češtině, tak jsme hledali, kdo je pro nás ze spisovatelů nosný pro dané období. Řekli jsme si, kdo to je a co budeme ukazovat na jeho díle nebo době, ve které žil,“ vysvětluje přístup Gymnázia Na Zatlance jeho ředitelka Jitka Kmentová.

„Když probíráte Máchu jako představitele romantismu, tak už nemusíte říkat, že byl ve Francii ten a ten a v Rusku Puškin. Můžete to zmínit, ale už nemusíte vykládat: Puškin se narodil, umřel, mezitím napsal a ještě mezitím byl ve vyhnanství. Záleží na učiteli, co chce žákům předat,“ dodává Kmentová.

Školám už teď tento přístup umožňují rámcové vzdělávací programy. Ty nahradily tradiční osnovy v roce 2007. Ředitelé na jejich základě píšou vlastní školní vzdělávací program.








20 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...

Novináři - a bojím se, že i někteří ředitelé či učitelé - objevují Ameriku. A velmi mne znepokojuje toto:
"Ředitelé a ředitelky základních a středních škol, se kterými Seznam mluvil, se tedy shodují, že by od ministerstva školství uvítali návod. Ten by měl říct, co musí každý žák umět a co už je nadstavba."
Podle dosud publikovaných zmínek o potenciálním "provzdušňování" učiva to vypadá, že o případné redukci bude rozhodovat kdekdo, jen ne ti, kteří daný obor vystudovali a kteří se mu odborně věnují (ledaže by měli čirou náhodou úplně stejné názory jako pan ministr). Děsím se toho, až nějakého sebevědomého chytráka napadne, že skladba či pravopis jsou vlastně zbytečné, když dělají žákům takové problémy.
Diskuse nad obsahem výuky je samozřejmě nutná, probíhat by ale měla permanentně, ne jako kampaň a nikoli pod direktivou amatérů. A nebude vůbec jednoduchá, viz třeba diskuse nad tím, co je vlastně elementární v dějepisu. Jak ale přimět nynější mocenskou či mediálně vlivnou skupinu k (alespoň) pochopení tohoto faktu, opravdu nevím.
Dovětek k článku: Opět se zde objevují ruchovci a lumírovci, na ty "provzdušňovači" už několik let pořádají doslova hon. Kdyby Vrchlický věděl, kolika lidem způsobuje myšlenkové ujímání, určitě by zamlada zůstal v Itálii, psal by ve svých milovaných románských jazycích a dnes by tížil jižanské hlavy. Příznačné ovšem je, že leckterý novinář - a možná ani vymítač zbytečností - si v textu nedokáže uhlídat rozdíl mezi RVP a osnovami, ba ani to, že lumírovci a spol. se prostě nepíší s velkým počátečním písmenem.

http://www.pedagogicke.info/2019/09/josef-maci-nechame-machu-vypustime.html

Karel Lippmann řekl(a)...

Výuka literatury z hlediska výběru autorů a smyslu literární historie by měla být založena na umělecké konkretizaci podstatných témat kulturního vývoje lidstva. Historický kontext není zdaleka tvořen jen jmény autorů či definicemi literárních směrů, ale zmíněnými tématy a jejich historickým vývojem (takto je třeba chápat i tzv. mezipředmětové vztahy, protože literatura vstřebává kulturu jako celek). Autory pak vybíráme především podle toho, co důležitého, originálního a umělecky působivého k tomu v jejich dílech nalezneme. Např. Vrchlického rozhodně z tohoto hlediska nelze pominout.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Doplním kolegu Soukala:
Kdo chtěl, mohl "vypustit Puškina" klidně už dávno, i když právě v tomto případě bych byl trochu konzervativní a učil ho - byť stručně - dál. Kolikrát už bylo řečeno, že RVP nejsou osnovy, ale právě jen rámec, uvnitř nějž si učitelé píší školní vzdělávací program sami! Jestliže tedy na některé škole bědují, že učiva je moc, pak jen proto, že si tam sami napsali nerealistický, naddimenzovaný ŠVP. (Mluvím za ČJL a cizí jazyky; pokud je přešvihnutý v nějakých jiných předmětech už samotný RVP, pak prosím: ať se redukuje. Jen mám jako maturant 1975 z matematiky pocit, že od doby, kdy jsme si my losovali (a to na přírodovědné, nikoli matematicko-fyzikální větvi gymnázia) derivace, integrovali jsme per partes, řešili logaritmické rovnice i dost složité úlohy analytické geometrie, ba i na pravděpodobnost či matice došlo, se učivo střední školy stalo učivem druhého ročníku MFF, zatímco maturuje se z učiva osmé třidy ZŠ.
Za češtinu opakovaně potvrzuji, že současný maturitní didaktický test zvládnou normálně nadaní osmáci, resp. sečtělí sedmáci ZŠ. Výsledek to mj. idiotského zrušení dvou úrovní.
A to se ještě najdou češtináři, kteří jsou tak umanutí literární složkou předmětu, že opravdu volají nikoli po redukci, ale rovnou po po zrušení jazykových rozborů, protože ty jsou prý pro většinu studentů "v praxi" k ničemu. No, v jejich rukách jistě... Podobně jako Eukleidova věta.

Josef Soukal řekl(a)...

Vypouštění celých kapitol - přirozených obsahových součástí - každého oboru si vyzkoušeli leckde v cizině, přičemž výsledky nejsou bez rozporů. Tímto netvrdím, že není třeba redukovat - ostatně dělá to každý učitel už dnes, byť v různé míře, např. v dějepisu -, jen znova varuji před hurápokusy v duchu "poručíme větru, dešti". Deprofesionalizace z různých stran obcházející dnešní školství mne silně znepokojuje.

Jiří Lukáš řekl(a)...

Pokud jde o středoškolskou češtinu, není problém v RVP, nýbrž ve způsobu jeho realizace, který je školám vnucován "idiotskými" nápady státní maturity – více viz například článek „Jiří Lukáš: A co s didaktickým testem? (Jeho současná podoba negativně ovlivňuje, jak se učí čeština)“.

Nicka Pytlik řekl(a)...

(Jeho současná podoba negativně ovlivňuje, jak se učí čeština)

Vskutku?
Pytlici trvají na tom, že maturita z češtiny ovlivňuje zejména výuku chemie, z cizích jazyků výuku tělocviku a maturita z matematiky ovlivňuje výuku zaměpisu.
Ostatně, ony idiotské nápady ovlivňují v tomto případě především idioty.

Jiří Lukáš řekl(a)...

„Ostatně, ony idiotské nápady ovlivňují v tomto případě především idioty.“

No jo, no.
Blbý ale je, že z neidiotů občas dělají idioty.

Karel Lippmann řekl(a)...

RVP vskutku umožňují češtinářům nepsat naddimenzovaný ŠVP a didaktický test skutečně zvládne leckdo. Ale o to přece nejde! Jde o to, že katalog požadavků i povinná struktura maturity předurčují pojetí výuky. Je možné si do jisté míry vybrat, co se bude učit, velice omezena je však možnost volby, jak se to bude učit. Argument, že učitel svobodnou volbu má, je z hlediska logiky neudržitelný. Katalog a struktura maturity samotné totiž např. nevyžadují tematizaci literární historie, interpretaci děl a úryvků v synchronním i diachronním kontextu, jejich srovnávání. Nezakazují to, ale nevyžadují a svým obsahem a jeho uspořádáním tomu i velice překáží. Nikde v nich není patrno, že by si jejich autoři uvědomovali, že např. literaturu se neučíme pro literaturu, ale pro schopnost se jejím prostřednictvím zamyslet nad světem a z jeho pohybu plynoucími tématy, které nám literatura zprostředkovává svým specifickým způsobem. Literatura pomáhá porozumět světu a jeho dynamice. Nelze ji uzavřít do sebe samé, pokud tak činíme, její výuka přichází o svůj smysl.
Jestliže něco není sice zakázáno, ale pouze se to může, aniž je to vyžadováno u závěrečné zkoušky, a to, co vyžadováno je, je taxativně vyjmenováno, pak není ani trochu logické tvrdit, že učitel má ve výuce dostatečný prostor pro uplatnění svých představ, byť jsou v naprostém souladu jak s vědou, tak didaktikou a pedagogikou. Zejména s pedagogikou je naopak v rozporu současná maturita z češtiny. Znovu opakuji, že nejde na prvním místě o náročnost, ale o predikci pojetí předmětu.

Josef Soukal řekl(a)...

Nebudu se držet "idiotské" terminologie pana Lukáše, jen napíšu, že by byla hloupost ztrácet čas s hloupostmi jiných.

Radek Sárközi řekl(a)...

"Karel Hynek Mácha" se dá zredukovat na "Máchu". "Hledání ztraceného času" lze zkrátit na "HZČ". "Dvanáct malých černoušků" mohou češtináři seškrtat na "šest", někteří hodně reformní i na "jednoho". Ono to nakonec půjde... :-D

Nicka Pytlik řekl(a)...

z neidiotů občas dělají idioty

Idiotem se člověk nestává, nad to aktivitami někoho jiného. Idiotem se je.

Oldřich Botlík řekl(a)...

I z této kratičké diskuse je zřejmé, v čem spočívá problém maturitních testů – v češtině i v matematice.

Autoři RVP, Katalogů požadavků i testů se soustředili na prostředky, které oni pokládají za nepominutelné při dosahování obecnějších cílů výuky (v češtině k těmto cílům patří například schopnost kvalitní komunikace, v matematice třeba matematizování reálných situací). Jenomže mnohé z oněch prostředků pominutelné jsou – přinejmenším na té úrovni, na níž se ve většině škol vyučují. Přílišný důraz se přitom mnohdy obrací proti vlastním cílům výuky, neboť mnozí žáci ji kvůli tomu začnou ignorovat jako takovou. Začíná to už hluboko na základní škole.

A protože neexistuje shoda na důkladnosti jejich probírání (a někdy dokonce ani na tom, zda se vůbec probírat mají), maturitní test by neměl ověřovat míru zvládnutí dílčích prostředků, ale míru dosažení oněch konečných cílů.

Například celý sporný závazný seznam autorů literárních děl, literárních žánrů, směrů a hnutí využívají nenejvýš dvě pitomé zaškrtávací úlohy v testu. Není správnější ty úlohy do testu nedávat? Jenomže seznam nejspíš nevznikl kvůli testu, nýbrž kvůli tomu, že někdo chtěl poměrně volný RVP obejít a konkretizovat ho. Udělal to, neboť má pocit, že ví, co je dobré pro všechny ostatní, a má moc to udělat.

V požadavcích k testu z matematiky je zase podrobně sepsáno bůhvíkolik typů rovnic a nerovnic – všechny už vyřeší smartphone. Jejich řešení také není žádná matematika, ale obyčejná (a dnes už prakticky zbytečná) rutina. Když ale mají žáci vyjádřit, kolik hodin bude N stejným čerpadlům trvat naplnění nádrže, jestliže dvěma čerpadlům to trvá h hodin, pohoří i naprostá většina gymnazistů.

Nicka Pytlik řekl(a)...

pohoří i naprostá většina gymnazistů

A je to tady!
Žák se nabifluje básničku za průměrně půl hodiny.
Za jak dlouho se tutéž básničku nabiflují dva žáci?

EM řekl(a)...

Když ale mají žáci vyjádřit, kolik hodin bude N stejným čerpadlům trvat naplnění nádrže, jestliže dvěma čerpadlům to trvá h hodin, pohoří i naprostá většina gymnazistů.

Nepohoří pane Botlíku! Pokud tedy nemáte na mysli primány osmiletého gymnázia. Vaše formulace jsou často dosti nejasné. Má ale smysl vám to vše vyvracet?

Mimochodem: Zadání Vaší úlohy není příliš jasné – ta dvě čerpadla jsou stejného typu jako těch N? To máte z nějakého maturitního testu? Ze kterého, prosím?

Oldřich Botlík řekl(a)...

Úloha je z maturitního testu z matematiky na jaře 2016. Správně ji vyřešilo pouhých 15,7 % prvomaturantů ze 17 tisíc. Nevím, proč jste čekal(a), že budu úlohu citovat doslova. Bylo přece zjevné, že mi nejde o korektnost formulace.

Úlohy podobného typu zařazuje Cermat pravidelně a mně se líbí, protože ukazují, kolika maturantům dělají problémy třeba významy výrazů kx a x/k. Tyto úlohy mívají pravidelně podobně nízkou úspěšnost.

Josef Soukal řekl(a)...

V maturitních diskusích jsem nejen já opakovaně popsal, na čí podnět a jak vznikl seznam literárních děl. O. Botlík mnohokrát ukázal, jak pozorně je sleduje. Jeho poznámku tedy chápu jen jako další nejapný pokus napadnout maturitu.
Co se týče termínů, nemalá část z nich je zcela přirozenou součástí obsahu předmětu už na ZŠ, některé dokonce na 1. stupni. Ze současného maturitního katalogu se dá - snad - vzhledem k úrovni části žáků přicházejících dnes na SŠ vypustit několik málo termínů. O žádné odborné diskusi, jež by probírala redukci podstatnější části terminologie, nevím a nedovedu si představit, že by s vypouštěním nějaký skutečný odborník souhlasil, už jen proto, že termíny výuku usnadňují. Pokud se podobné pošetilosti někde vážně zvažují, pak snad v kruzích nesoudných laiků (což jen potvrzuje mé obavy vyjádřené výše).
Pro ověřování komplexních jazykových schopností jsou samozřejmě vhodnější samostatné písemné a ústní výstupy žáka, ty součástí zkoušky jsou. Ovšem třeba některé testové úlohy na porozumění textu jistě neověřují pouze "dílčí" prostředky nebo cíle; viz třeba i některé diskuse, kdy se autor komentáře vyjadřuje zmatečně, právě proto, že předchozí sdělení nepochopil.

Radek Sárközi řekl(a)...

Předpokládám, že těch 15,7 % byli právě gymnazisté.

Karel Lippmann řekl(a)...

Zásadním problémem je, že maturita prostředky a cíle nerozlišuje, přesněji, klade důraz na prostředky bez bezprostřední souvislosti s cíli. Jenže prostředky a cíle jsou od sebe neoddělitelné, tvoří jeden celek. Jejich umělé oddělování je atakem na myšlení. Stejně důležité jsou prostředky i cíle. Prostředky je pak nutné strukturovat podle významu v rámci cíle.

Oldřich Botlík řekl(a)...

Předpokládám, že těch 15,7 % byli právě gymnazisté.

To nevím – podobné informace Cermat a MŠMT utajují. Mezi prvomaturanty, kteří v roce 2016 psali jarní maturitní test, bylo 40,7 % gymnazistů a 59,3 % negymnazistů. I kdyby váš předpoklad platil (a přesně neplatil téměř určitě), pořád by zbývalo 25 % testovaných žáků, kteří úlohu nevyřešili a byli z gymnázií.

Za vašeho předpokladu by tedy mezi gymnazisty uspělo jen 38,8 % žáků.

Okomentovat