16.9.19

Bořivoj Brdička: Strategický plán rozvoje sociálně-mediální gramotnosti podle EUN

Zpráva o projektu a kurzu EUN Academy Social Media Literacy for Change, která naznačuje, kudy vede cesta k nastavení správné politiky školy k digitálním zařízením, primárně k vlastním mobilům žáků.

Hodně se teď mluví o mobilech ve školách. Jsem si skoro jist, že téměř nikdo z odpůrců technologií (tzv. techno-pesimistů) by nic nenamítal, budu-li tvrdit, že finálním cílem výchovy má být schopnost používat technologie ke svému maximálnímu prospěchu. Názory se začnou významně odlišovat teprve, když začneme diskutovat, jak by měla tato výchova vypadat a kdo je za ní zodpovědný. Hodně učitelů (a ředitelů) je pravděpodobně v případě mobilů přesvědčeno, že je to záležitost rodiny. To je samozřejmě do značné míry pravda. Je však otázkou, komu se pak podaří dospět až k maximu svých schopností.

Možná, že někdo bude souhlasit i s názorem, že k technologické výchově by škola nějakým způsobem přispět měla. Většina učitelů si ale hned řekne, že se ho to netýká, že je to věc informatiků (s 2 hodinami na celých 9 ročníků ZŠ). To je evidentní nesmysl. Všichni tak nějak tušíme, že je to věc nás všech. S digitálními přístroji pracujeme všichni pořád, ovlivňují náš život (wellbeing), umožnují přístup k informacím a komunikaci s lidmi. Schopnost ovládat je nachází uplatnění skoro ve všech oborech lidské činnosti, tedy přeneseně též v celé školní výuce napříč předměty. Potřebné schopnosti učitelů jsou popsány např. v Evropském rámci digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu).
Potíž je v tom, že zatím přesně nevíme, jak na to. Neumíme ve školách vytvořit prostředí, v němž se přístroje využívají smysluplně a ku prospěchu žáků. Zákaz jejich použití je v tomto smyslu jen přiznáním porážky a neschopnosti. A to nám navíc ve skutečnosti nejde jen o to, co žáci se svými přístroji dělají ve škole, ale i mimo ni.

Je zřejmé, že se nemůžeme obejít bez nějakého návodu, jak postupovat. V této věci nám na pomoc přispěchal European Schoolnet (EUN), který ve své Academy otevřel kurz Social Media Literacy for Change, který je založen na výstupech stejnojmenného projektu (sml4change). Zabývá se podstatnou složkou digitální gramotnosti, tou, která má zásadní vliv na to, co děti se svými přístroji dělají, a sice gramotností sociálně-mediální (budu používat ang. zkratku SML). Kurz měl 5 modulů. Podívejme se, co je jejich obsahem.

1. Definice SML

Specifický soubor technických, vědomostních a emocionálních schopností, které jsou třeba k využití sociálních médií, k vyhledávání informací, ke komunikaci a k tvorbě, to vše v kontextu pracovním i sociálním. [1]

Kurz převzal tuto definici moderních digitálních knihovníků. K dalšímu studiu doporučuje materiály Common Sense: News and Media Literacy.

2. Strategie SML

Strategické plánování popisuje cestu z bodu A do bodu B v určitém časovém horizontu. Shodli-li jste se na tom, že chcete ve vaší škole plošně zvýšit dosud nízkou sociálně-mediální gramotnost, pak je to úkol, pro jehož realizaci se právě takový strategický plán vysloveně hodí.

K obecným vlastnostem strategií patří skutečnost, že není možné vytvořit univerzální znění platné pro všechny školy. Je nutné ji přizpůsobit konkrétním podmínkám – úrovni stávajících kompetencí, vizím budoucnosti, názorům celé komunity apod. Je vhodné začít analýzou současného stavu (SWOT) a počítat s tím, že během realizace bude třeba plán přizpůsobit měnícím se podmínkám.

3. Jak vytvořit použitelnou strategii SML ve vaší škole

Je velmi důležité nejprve dokonale poznat situaci ve vaší škole a na tomto základě začít plánovat. Jinak by se snadno mohlo stát, že se nepodaří správně identifikovat překážky a naplánované kroky nebudou mít žádaný efekt. Proto je nutné, aby postup i dopad vaší strategie byl měřitelný.
Druhou základní podmínkou úspěchu je zapojení všech – vedení, učitelů, žáků (včetně hendikepovaných) i rodičů. Tento nesnadný úkol má svou metodiku nazvanou „celoškolní přístup“ (Whole school approach), jehož definici lze nalézt např. na webu UNESCO International Bureau of Education. Detailnější rozpracování je k dispozici v podpůrných materiálech pro vedení evropských Erasmus a eTwinning projektů.

Podstatou úspěchu je celou školní komunitu opravdu zapojit, tj. umožnit všem podílet se na nasměrování strategie a na její realizaci. Aby nedošlo jen k jednosměrné komunikaci, je třeba obsah přizpůsobit zájmům zúčastněných (především žáků) tak, aby řešené problémy mohli považovat za vlastní. Viditelným indikátorem správného postupu je soustavná všestranná komunikace a zpětná vazba od všech výše jmenovaných skupin.

Pro vlastní tvorbu SML strategie kurz doporučuje použít metodu SMART (Specific, Measurable, Achievable, Relevant, Time-Based). Účastníci projektu sml4change měli za úkol nejen takovou strategii navrhnout a realizovat, ale také proces popsat. Kurz odkazuje několik takových výstupů – např. sml4change Process Outline od Monicy Giansanti z italské Modeny.

Výsledkem přípravné fáze by měl být strategický dokument popisující opatření na podporu sociálně-mediální gramotnosti ve škole, s nímž všichni souhlasí.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.



Ukázka jednoho z výstupů projektu sml4change:

2 komentáře:

E.Kocourek řekl(a)...

Shodli-li jste se na tom, že chcete ve vaší škole plošně zvýšit dosud nízkou sociálně-mediální gramotnost

Nechápu, proč by o takovou ptákovinu měl někdo usilovat. ////

K obecným vlastnostem strategií patří skutečnost, že není možné vytvořit univerzální znění platné pro všechny školy

Super! Prozraďte to ministerským digitálním stratégům! Ačkoli ... teď mě napadlo - není právě pan Brdička předním tvůrcem univerzálních strategií? ////

základní podmínkou úspěchu je zapojení všech – vedení, učitelů, žáků (včetně hendikepovaných) i rodičů

Vynikající výmluva předem vysvětlující každý neúspěch. ////

Nicka Pytlik řekl(a)...

Sociálně-mediální gramotnost?
Tady chybí snad už jen gramotnost kompetenční.

Okomentovat