12.8.19

NKÚ: Digitalizace vzdělávání: školám chybí peníze a MŠMT neplní klíčové úkoly

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil opatření a projekty, které měly v letech 2011 až 2018 podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Problém pro rozvoj digitalizace vzdělávání představuje i její financování. To je silně závislé na prostředcích z fondů EU.


Od roku 2011 do poloviny roku 2018 čerpaly školy z fondů EU přes 22 miliard korun. Např. z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost získaly základní a střední školy 5,5 miliardy korun, za které pořídily zejména ICT vybavení. Vzhledem k zaměření operačního programu však školy musely tyto nákupy ICT zaštítit vytvořením více jak 1,8 milionu digitálních učebních materiálů. Ty jsou ale často nekvalitní, mají duplicitní obsah a využívají se jen minimálně. Takováto podpora tak byla podle NKÚ neefektivní.

Prostředky z fondů EU navíc nepředstavují dlouhodobě stabilní zdroj financování. Po skončení programového období se mohou školy potýkat s výpadkem financí na nákup i správu ICT. Ze státního rozpočtu smí totiž školy na nákup ICT použít jen část prostředků. V letech 2013 až 2019 měly k dispozici celkově 1 000 až 1 136 korun na žáka ročně. Většinu těchto prostředků však musely použít na jiné nezbytné výdaje. Podle analýzy MŠMT z roku 2017 by školy potřebovaly na pořízení ICT ročně přidat 500 korun na žáka. Prostředky v systému financování regionálního školství se však navýšit nepodařilo.

Projekty a opatření zaměřené na digitalizaci vzdělávání mají zvýšit digitální gramotnost žáků i učitelů, rozšířit digitální služby na školách a také zlepšit ICT vybavení škol. MŠMT v rámci Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 naplánovalo 43 aktivit a NKÚ prověřil 18 z nich. Ty klíčové ministerstvo stále nesplnilo. Neurčilo, jaké znalosti by měli žáci získat a jaké kompetence by měli mít učitelé, nezajistilo vzdělávací materiály pro žáky ani učitele, nevznikla ani nabídka dalšího vzdělávání pro učitele.

NKÚ také v rámci kontroly provedl pro dokreslení situace dotazníkové šetření mezi školami a analýzu statistických dat MŠMT. I z nich vyplynulo, že hlavní překážkou pro rozvoj digitalizace na základních a středních školách je nedostatek prostředků na výměnu, správu i nákup nové techniky, na kterou školy obtížně hledají zdroje.

Analýza dat pak ukázala, že zatímco na středních školách je celkově v průměru dostatek počítačů, na základních školách je situace horší. Na jeden počítač zde připadá 6,5 žáka, na středních školách jde o čtyři žáky. To je optimální počet žáků na jeden počítač i podle MŠMT. Průzkum také ukázal, že 80 % počítačů na školách je starších tří let.

Vizualizaci kompletních výsledků průzkumu NKÚ.

8 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

"Prostředky z fondů EU navíc nepředstavují dlouhodobě stabilní zdroj financování. Po skončení programového období se mohou školy potýkat s výpadkem financí na nákup i správu ICT. Ze státního rozpočtu smí totiž školy na nákup ICT použít jen část prostředků. V letech 2013 až 2019 měly k dispozici celkově 1 000 až 1 136 korun na žáka ročně. Většinu těchto prostředků však musely použít na jiné nezbytné výdaje. Podle analýzy MŠMT z roku 2017 by školy potřebovaly na pořízení ICT ročně přidat 500 korun na žáka. Prostředky v systému financování regionálního školství se však navýšit nepodařilo."

MŠMT se proti tomuto brání tvrzením, že prostředky na ICT by prý měla škola dostávat od zřizovatele. Naprosto s tím nesouhlasím, zřizovatel platí provozní náklady, náklady na výuku a pomůcky má hradit MŠMT. A většina počítačů, tabletů, dataprojektorů, interaktivních tabulí atd. na školách slouží k výuce a jsou to tedy učební pomůcky.

ema řekl(a)...

To jsem vůbec nečekala. České školství nemá peníze, MŠMT nedělá co má a peníze z fondů EU se utrácí neefektivně. :)

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Míru digitalizace vzdělávání lze porovnat i počtem webových stránek, aplikací, animací, videí apod. existujících na podporu výuky v angličtině a v češtině. Kupříkladu portál rvp se spoustou de facto papírových dokumentů ke stažení, často obsahujících cvičení typu 20 příkladů nebo 20 slov s doplněním i/y, nepovažuji za digitalizaci (čest výjimkám a díky za ně). Mimo to něco užitečného tam (nebo i jinde) najít je docela fuška a časožrout.

Eva Adamová řekl(a)...

A to ještě materiály na portálu RVP patří k tomu lepšímu. Ministestvo mj. v rámci prvních šablon soustředilo vzniklé materiály na vlastním portále. Problémů to má ten portál tolik, že ho nikdo nevyužívá a většina materiálů tam umístěných nebyla nikdy nikým stažena. A já se přiznám, že než bych tam něco užitečného našla, tak si to raději vytvořím sama, protože to zabere podstatně méně času. Ostatně i toto je ve zprávě NKÚ kritizováno.

Ještě mne ve zprávě zaujala jedna věc. Ve stategii bylo naplánováno, že v rámci reformy finacování regionálního školství bude zajištěno finacování správy ICt na školách. Svítí u toho červené NESPLNĚNO. A já si tedy nejsem vůbec vědoma, že by se o tom v souvislosti se změnou financování hovořilo.

Jirka řekl(a)...

Často se mi vrací sen, ve kterém naše osvícené vlády za peníze z evropských fondů vybudovali optickou síť, jejíž větve končí na patě každé české školy. Spolehlivé, rychlé a pro školy levné připojení by bylo krásným začátkem. Pak věřím, že by každá škola rozkvetla. Každá by kvetla jinými květy i vůněmi, protože učitelé by jistě věděli, jak takovou samozřejmost smysluplně využít. Jenže pak by někoho napadlo, že je třeba využití sjednotit, vylepšit, upravit či omezit a učitelský plebs náležitě proškolit, a tak je vlastně dobře, že se můj sen nikdy neuskuteční.
Možná se teď dozvíme, kde skončily miliardy určené na vylepšení konektivity nejen českých škol.

teacher I.M. řekl(a)...

než bych tam něco užitečného našla, tak si to raději vytvořím sama, protože to zabere podstatně méně času

Souhlas s paní Adamovou.

něco užitečného tam (nebo i jinde) najít je docela fuška a časožrout

Ano, pane Bělecký, žere to čas. Třeba rozhodnout, co z toho platí a jak moc je to aktuální. Nicméně pro zpestření nabízím:
https://e-learning.sps-dopravni.cz/pluginfile.php/2868/mod_resource/content/109/d_html/pub_angl/a0_antop.html
https://e-learning.sps-dopravni.cz/pluginfile.php/3306/mod_resource/content/492/d_html/pub_prog/p0_pgtop.html
Omlouvám se, že je to zahrabané v hnusném Moodlu, ale to není moje vina. Všechno jsou to HTML stránky (jsou jich stovky), vzájemně provázané, a nepotřebujete žádné heslo či oprávnění.

Pane Jirko, váš sen je krásný a váš odhad, jak by jej Ministerstvo dokázalo zprznit, je zcela přesný a realistický.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Casozrout: napadlo me kazdy odkaz si nekam schovat.
Jenze: napr vyborna aplikace Vcelka stoji 12000 na pet let. A to jsem musela autory ukecavat, ze to nepotrebuji pro tridu, ale pro jednotlive deti se SPU. Souhlasili.
Dalsi pruser: externi spravce. Kdyz vam v pondeli neco kiksne, mate to mozna v patek opraveno.
My jsme nyni v nejakem projektu- 20 notasu do skoly. Ted jedu na skoleni k IT. Jako problem vidim to, ze se nekteri kolegove it boji a neumi skoro nic.
A hlavne- porad nejsou prachy.

Eva Adamová řekl(a)...

Ano paní Karvaiová, Včelka je jedna z mála aplikací, které mají velmi slušnou úroveň, ale takových je bohužel i díky nekoncepční práci MŠMT jako šafránu. A na to, abychom v případě takovýchto aplikací zaplatili
Celá škola + 20 žáků i na doma: 48 000 Kč na 5 let
Celá škola + 30 žáků i na doma: 52 800 Kč na 5 let
Celá škola + 50 žáků i na doma: 64 000 Kč na 5 let
prostě normální škola nemá, i kdyby na trhu nakrásně byly.

Okomentovat