31.8.19

MŠMT: Metodický výklad k odměňování

Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací má pomoci ředitelům, odpovědným zaměstnancům škol, školských zařízení a jejich zřizovatelům ke snadnější orientaci v odměňování a zařazování do platových tříd. Aktualizace provedená v srpnu 2019 rozšiřuje text výkladu zejména s ohledem na odměňování a vykazování činností podporovaných z tzv. šablon. Výklad byl také doplněn o text k platovému zařazení vedoucích pedagogických pracovníků.



Ke stažení:

4 Aplikace katalogu prací a vysvětlení některých pojmů

4.1 Výklad některých pojmů pro účely katalogu prací

• Koordinací se rozumí práce spočívající v aktivním působení na složky daného celku vymezeného příslušným ustanovením katalogu prací ve veřejných službách a správě k dosažení jejich souladu.
• Zajišťováním se rozumí práce s odpovědností za uskutečnění úkolů vymezených příslušným ustanovením katalogu prací ve veřejných službách a správě.
• Komplexními pracemi se rozumí práce zahrnující bezpodmínečně všechny části daného celku (systému) vymezeného příslušným ustanovením katalogu prací ve veřejných službách a správě.
• Metodickým usměrňováním se rozumí určování jednotných obecně platných způsobů dosažení určitého cíle.
• Koncepcí se rozumí vedoucí idea, myšlenková osnova a vůdčí záměr.
• Oborem se rozumí ucelená oblast společenských, technických nebo přírodních nauk, které jsou zpravidla i obsahem studia akreditovaných studijních programů.
• Agendou se rozumí souhrn věcně souvisejících prací, které tvoří ucelenou část určitého oboru včetně vazeb na ostatní agendy tohoto oboru.
• Organizací se rozumí zaměstnavatel, organizační složka státu nebo organizační složka územního samosprávného celku.
• Resortem se rozumí ústřední správní úřad s orgány a organizacemi ve své působnosti.

K pojmu komplexní práce – zaměstnanec, který je zařazen do platové třídy podle příkladu prací, v němž je uvedeno vykonávání „komplexních prací“, musí vykonávat bezpodmínečně všechny činnosti daného celku vymezeného příkladem práce.

Příklad: učitel ve 12. platové třídě – „Komplexní vzdělávací a výchovná činnost“ znamená, že učitel působí na děti, žáky nebo studenty nejen v oblasti vzdělávání, ale je odpovědný také za oblast výchovnou. Dále při vykonávání své přímé pedagogické činnosti vytváří a průběžně aktualizuje pedagogickou dokumentaci (včetně tvorby školního vzdělávacího programu) – viz vysvětlení na str. 14 metodického výkladu – učitel ve 12. platové třídě. Ve 12. platové třídě může být proto zařazen pouze ten učitel, který svou prací naplní všechny části uvedené charakteristiky.

Obecně platí, že zaměstnanec musí vykonávat všechny činnosti uvedené v příkladu práce současně v těch případech, kde je výčet činností spojen spojkou „a“. Jestliže je mezi činnostmi spojka „nebo“, popř. jsou uvedeny samostatnými větami, pak zaměstnanec nemusí nezbytně vykonávat všechny činnosti uvedené v příkladu práce.

4.2 Vedoucí zaměstnanci

Na základě § 123 ZP zařadí zaměstnavatel vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.

V povolání Koordinační, projektový a programový pracovník (1.01.12) je uveden v 11. platové třídě bod 2, který je určen pro zařazení vedoucích zaměstnanců (statutárních orgánů příspěvkových organizací nebo jiných právnických osob ve veřejných službách a správě). Příklad prací vyjadřuje, že právě tyto osoby (ředitel nebo jeho statutární zástupce) budou komplexně koordinovat veškeré činnosti související se správou organizace (ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační, případně jiné obory činnosti organizace). Jestliže však vedoucí zaměstnanec komplexní koordinaci správy jedné nebo více jmenovaných oblastí nevykonává (například k nemovitému majetku tuto správu vykonává typicky zřizovatel či na příspěvkovou organizaci nejsou zřizovací listinou delegována prakticky žádná práva týkající se nakládání se svěřeným majetkem nebo má nemovitý majetek svěřen na základě smlouvy o výpůjčce), nelze ho do 11. platové třídy zařadit.

Pro zařazení do 11. nebo 12. platové třídy se vyžaduje získání vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu nebo v bakalářském studijním programu. U těch ředitelů nebo vedoucích pracovníků, kteří tohoto stupně vzdělání nedosáhli, lze tento postup ze strany zřizovatele zvolit výjimečně, a to za podmínek stanovených v § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Mezi těmito podmínkami pro výjimečné zařazení do platové třídy je zejména omezení dobou 4 let. Na dobu delší, než jsou 4 roky, pak lze dotčeného zaměstnance zařadit, jen jestliže předchozí praxí nebo po dobu výjimečného zařazení po dobu 4 let prokázal schopnost k výkonu požadované práce.

Do 12. platové třídy je možné ředitele zařadit podle příkladů prací dílu 1.01 Koordinační, projektový a programový pracovník pouze tehdy, pokud zřizovatel ředitele pověří koordinací rozvoje současně všech těchto složek organizace: finanční, personální, technické, provozní a organizační, případně též koordinací rozvoje dalších oborů činnosti organizace. V praxi však takovýto všestranný rozvoj zpravidla zajišťuje přímo zřizovatel příspěvkové organizace.

Ředitelé škol nebo školských zařízení jsou podle zákona pedagogickými pracovníky a vykonávají přímou pedagogickou činnost – vzdělávání dětí, žáků nebo studentů, které je podle školského zákona hlavní činností právnické osoby jako zaměstnavatele, proto budou odměňováni podle přílohy č. 5 nařízení o platových poměrech, přestože mohou být z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce zařazeni do platové třídy podle povolání Koordinační, projektový a programový pracovník. Platové tarify ve stupnici platových tarifů pro pedagogické pracovníky jsou zvýšeny s ohledem k povinnostem a omezením při výchově a vzdělávání jako veřejné službě a k jejich významu.

Ředitelé domovů mládeže s právní subjektivitou se zařazují do 12. platové třídy, neboť kromě metodické a specializované poradenské činnosti, kterou poskytují pedagogům svého zařízení, musí vytvářet preventivní programy, které jsou nedílnou součástí výchovných a vzdělávacích programů všech škol a školských zařízení. Pokud je domov mládeže součástí školy, záleží na rozhodnutí ředitele školy, zda pověří vedoucího domova mládeže vytvářením preventivních programů.

4.3 Zařazování do platových tříd

Zaměstnavatel zařazuje zaměstnance do příslušné platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na základě nejnáročnějších prací, které na něm požaduje (§ 123 ZP).

Pokud to sjednaný druh práce v pracovní smlouvě dovoluje, může zaměstnavatel snížit zaměstnanci platovou třídu jen v případě, že mu nebude nadále přidělovat práce, které odůvodňovaly předchozí zařazení zaměstnance do vyšší platové třídy. Obdobně zaměstnavatel může zaměstnanci zvýšit platovou třídu jen v případě, že bude zaměstnanci přidělovat práce, které odůvodňují zařazení do vyšší platové třídy. Má-li zaměstnanec písemně stanovenu pracovní náplň, je nutné ji v případě přeřazení do jiné platové třídy změnit.

Nedostatek finančních prostředků není důvodem pro zařazení zaměstnance do nižší platové třídy, než která mu přísluší podle náročnosti požadované a vykonávané práce v souladu s katalogem prací. Nelze proto zařazovat obecně, např. učitele do 11. platové třídy nebo vychovatele, pedagogy volného času a učitelky mateřských škol do 8. platové třídy. V 11. nebo v 8. platové třídě jsou zařazeni pedagogové, kterým není svěřena tvorba vzdělávacích programů. Ve většině případů jde o začínající učitele nebo dočasné zastupování.

Učitelé teoretických (všeobecně-vzdělávacích nebo odborných) předmětů se ve většině případů zařazují do 11. nebo 12. platové třídy. Do 12. platové třídy jsou zařazeni učitelé, kteří vykonávají všechny činnosti uvedené v příkladu prací - vykonávají komplexní vzdělávací a výchovnou činnost ve všeobecně-vzdělávacích nebo odborných předmětech spojenou s tvorbou a aktualizací pedagogické dokumentace nebo spojenou s tvorbou a aktualizací individuálních vzdělávacích plánů. Přitom učitelé respektují individuální zvláštnosti každého jednotlivého žáka, využívají nejnovější poznatky z oblasti pedagogiky a psychologie a aplikují nové, netradiční a speciálněpedagogické metody výuky. Požaduje- li zaměstnavatel uvedené činnosti a zaměstnanec je schopen s ohledem na dosaženou odbornou kvalifikaci tyto činnosti vykonávat, vzniká zaměstnavateli povinnost zařazení do 12. platové třídy.

Učitelé odborného výcviku a praktického vyučování jsou od 1. ledna 2018 zařazováni od 10. platové třídy.

4.4 Učitelé uměleckých odborných předmětů

Pro vyučování uměleckých odborných předmětů je důležitější talent než dosažené vzdělání. Kvalifikace by proto neměla být kritériem pro zařazování do platové třídy. Pro některé obory ani neexistuje vysokoškolské vzdělání. V případě učitelů uměleckých odborných předmětů tedy nelze jednoznačně trvat na vysokoškolském vzdělání. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, proto připouští pro tyto učitele dokonce jen střední vzdělání s maturitní zkouškou v uměleckém oboru, doplněné studiem pedagogiky. To odpovídá úpravě v platových předpisech, které dávají řediteli školy, resp. zřizovateli možnost, aby zaměstnance vykonávající umělecko-pedagogické činnosti výjimečně zařadil do platové třídy natrvalo (s příslušnými odpočty), protože splňují kvalifikační předpoklady vzdělání, tj. odbornou kvalifikaci stanovenou v zákoně pro pedagogické pracovníky – viz ustanovení v § 2 odst. 2 NV č. 341/2017 Sb. Citované ustanovení dává přednost kvalifikačním předpokladům vzdělání (odborné kvalifikaci) stanoveným v zákoně o pedagogických pracovnících před kvalifikačními předpoklady vzdělání stanovenými v § 2 odst. 1 NV.

4.5 Náročné obory středního vzdělávání

O náročnosti oborů středního vzdělání s výučním listem rozhoduje zaměstnavatel (ředitel školy). MŠMT nemůže taxativně vymezit všechny náročné obory středního vzdělávání. Při posouzení náročnosti oborů středního vzdělávání z pohledu pedagogické práce učitele je třeba brát v úvahu složku intelektuální a složku dovednostní v rámci praktické přípravy pro získání dané kvalifikace.

Záleží na řadě parametrů, některé z nich uvádíme:
• posouzení náročnosti pedagogické práce v daném ročníku (nižší ročník má jednodušší práce/jednodušší činnosti),
• stanovení nejvyššího počtu žáků na učitele odborného výcviku podle oboru vzdělání; MŠMT považuje za náročné obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem obory vzdělání, u nichž je podle nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, stanoven nejvyšší počet žáků na učitele odborného výcviku v průměru 8 a méně,
• finanční hodnota strojního vybavení, apod.

5 komentářů:

Radek Sárközi řekl(a)...

Zásadní je tato informace z MŠMT:

Metodický výklad MŠMT k odměňování pedagogických pracovníků není závazný

Zveřejňujeme odpověď Pedagogické komoře z MŠMT ohledně chystané aktualizace Metodického výkladu k odměňování pedagogických pracovníků, z níž vyplývá, že tento materiál není závazným výkladem příslušného nařízení vlády. Obdobně se vyjádřilo rovněž MPSV. Upozorňujeme zřizovatele a ředitele škol, že ministerstva nemají oprávnění vydávat závazné výklady právních předpisů.

Vážený pane magistře,
k Vaší žádosti uvádíme následující.
„Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení” (dále jen „Metodický výklad“), který zpracovává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), má pomoci ředitelům škol a školských zařízení, jejich odpovědným zástupcům i zřizovatelům škol a školských zařízení ke snadnější orientaci v odměňování a při zařazování zaměstnanců do platových tříd podle katalogu prací. Doporučení obsažená v Metodickém výkladu nejsou závazným výkladem právních předpisů; závazný výklad právního předpisu může provést v konkrétním případě pouze soud.
S pozdravem
Mgr. Jana Mančalová
Oddělení péče o pedagogické pracovníky-230
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/08/metodicky-vyklad-k-odmenovani.html

V. řekl(a)...

Každý předpis tohoto typu, který potřebuje Metodický výklad, je z principu špatný.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Metodickým výkladem si autoři předpisu ověřují, jestli alespoň tuší, o čem ten předpis je.

Radek Sárközi řekl(a)...

Nařízení vlády žádný metodický výklad MŠMT nepotřebovalo...

Radek Sárközi řekl(a)...

MŠMT ohledně 13. platové třídy pro učitele/ředitele drží linii i v aktualizované verzi svého metodického výkladu (který ovšem není dle sdělení MŠMT právně závazný...).

Po mém dotazu ohledně "sítě škol" k minulé verzi, byla příslušná část namísto odpovědi zcela vypuštěna :-)

Změnil se ovšem bod třetí (eTwinning, Erasmus+). Možná by ho někteří z vás mohli využít...

Okomentovat