12.8.19

CVVM: Prestiž povolání – červen 2019

Na prvním místě v žebříčku se umístil lékař, s více než desetibodovým odstupem následují vědec spolu se zdravotní sestrou. Na dalších místech jsou učitel na vysoké škole (odstup 5 bodů) a učitel na základní škole (odstup další 2 body). Uvedené pořadí se od roku 2004 (začátek měření) nezměnilo, s tím, že zdravotní sestra byla dodatečně zařazena do seznamu profesí v roce 2011. Do té doby byl na pátém místě programátor (letos desátá příčka). Na úplném konci žebříčku se letos umístil poslanec, před ním v pořadí je uklízečka a kněz (s odstupem 3, resp. 5 bodů). Před třemi lety byl poslanec na předposlední příčce a uklízečka poslední. Od minulého šetření (2016) se žebříček profesí téměř nezměnil, ovšem od roku 2004 došlo k výrazným posunům v prestiži policisty a vojáka z povolání (vzestup o 11 míst) a novináře, manažera či ministra (propad o 10-7 míst).


V červnovém šetření zkoumalo CVVM prestiž vybraných povolání mezi českou veřejnosti. Všem respondentům byl předložen seznam šestadvaceti profesí (viz tabulku) s instrukcí: „Na seznamu jsou uvedena některá povolání. Vyberte povolání, jehož si vážíte nejvíce, a dejte mu 99 bodů. Pak vyberte takové, jehož si vážíte nejméně, a obodujte je číslem 01. Poté postupujte odshora dolů a všem zbývajícím přiřaďte body od 02 do 98 podle osobního uvážení.“ Prestiž profesí byla naposledy šetřena v únoru v roce 2016. Zkoumaný seznam profesí se opakuje od roku 2011, kdy byla doplněna zdravotní sestra a stavební dělník a vynechán soustružník a opravář elektrospotřebičů (jsou uvedeni v poznámce pod tabulkou časového srovnání s uvedením průměru bodového ohodnocení a pořadí v příslušném roce).

Z tabulky je patrné, že povolání lékaře dlouhodobě zaujímá v žebříčku prestiže vybraných profesí první pozici převážně s více než desetibodovým odstupem před ostatními profesemi (letos dosáhl odstup 11,5 bodů). V letošním šetření 45 % respondentů udělilo lékařům maximum 99 bodů (v roce 2016 to bylo 43 %). Pro dokreslení: vědcům, kteří zaujímají místo hned po lékařích, udělilo toto maximum 11 % oslovených. Pro úplnost na opačném pólu žebříčku profesí 24 % dotázaných udělilo nejnižší hodnocení (1) poslanci, 20 % uklízečce a 16 % knězi.

Pořadí prvních pěti profesí s průměrným hodnocením vyšším jak 70 bodů zůstalo zachováno. Za touto skupinou následují na šestém až desátém místě profese s hodnocením mezi 60 ti a 70 ti body v pořadí soudce, projektant, soukromý zemědělec, policista a programátor. Stejná skupina profesí vyšla i v roce 2016 (a také v roce 2013). Oproti minulému šetření došlo k bodovému nárůstu u soudce, zemědělce a policisty.

Následuje skupina rozmanitých a nesourodých profesí s hodnocení kolem 50 ti bodů (11-17 místo). Jejich bodové hodnocení se během tří let změnilo (narostlo) pouze u vojáka z povolání a malého obchodníka. Za pozornost stojí postupné zvyšování prestiže vojáka z povolání za celé sledované období (o 11 bodů) a vzestup z 22. místa na místo 11. Podobný vzestup prodělal i policista.

Ze zbylých profesí výrazným propadem prošel novinář (za 15 let o čtrnáct bodů a propad o 10 míst – propad se ale zastavil), pokračující propad prestiže kněze (o 10 procentních bodů za sledované období). I když si poslanec udržel bodové hodnocení z minulého šetření, tak se znovu po šesti letech propadl na poslední místo na žebříčku.

Celkově žebříček prestiže profesí vykazuje jen malou proměnlivost s výjimkou vzestupu prestiže bezpečnostních složek a propadu profesí spojených s politikou a řízením. Protože prestiž profese lze vnímat jako určitý průsečík sociální struktury společnosti s její hodnotovou strukturou, tak toto zjištění znamená, že naše společnost je v ohledu významu duševní a fyzické práce, významu kvalifikace či určitých oblastí společenské práce stabilizovaná.



Škála prestiže je mírně rozdílná generačně, což může ukazovat na směr, kterým se bude do budoucna vyvíjet – viz následující tabulku srovnávající prvních pět a posledních pět profesí v žebříčku na podsouboru nejmladších (do 24 let) a seniorů (65+). Výsledek ukazuje, že nejmladší generace sice vnímá žebříček profesí podobně, ale s body u nejvýše zařazených profesí více šetří (signifikantní je také bodový propad učitel ZŠ potvrzující často zmiňovanou pozici učitelů mezi mladou generací). Za pozornost stojí, že na nejnižší místa žebříčku se mezi mladými dostaly dělnické profese (nezájem o učební obory).



Podrobnější analýza pak prokázala očekávanou souvislost mezi sociálním statusem dotázaného a bodovým hodnocením určitých profesí. Pro jednoduchost uvádíme jen souvislost s dosaženým vzděláním (viz tabulku 3) u vybraných profesí, kde byla zjištěna nejvyšší míra závislosti (či překvapivě žádná).



Podle očekávání respondenti s vyučením významně výše hodnotí prestiž dělnických profesí než vysokoškoláci. Za povšimnutí stojí, že shoda obou skupin panuje u hodnocení sekretářky. U profesí, které předpokládají vysokoškolské vzdělání, není rozdíl mezi danými skupinami tak markantní - téměř shodně jsou hodnoceni vědci, projektanti nebo manažeři. Rozdílně však jsou vnímáni programátoři a novináři. Hodnocení prestiže poslanců je také významně podmíněno vzděláním.

Na závěr jsme se pokusili pomocí klastrové analýzy zjistit, zda hodnocení prestiže jednotlivých profesí vychází z nějaké obecnější strukturace profesí (např. fyzická, duševní práce, rozhodovací pravomoci, míra odpovědnosti...).



Výsledek odvisí od našeho konkrétního seznamu profesí, který systematicky nepokrývá tradiční dělení profesí podle obsahu a charakteru práce. Avšak i tak výsledné zjištění vykazuje zřetelnou logickou strukturaci „prostoru profesí“, kde podstatnými prvky jsou přeci jen charakter práce (fyzické práce vs. jiná), dále pak vydělení politické sféry, výlučný význam profesí ve školství a zdravotnictví, oddělení bezpečnostních složek a výlučnost povolání kněze.



Rozložení odpovědí odpovídající Gaussově křivce (podobné rozložení vykazuje většina profesí ze středu škály).



Rozložení výrazně vychýlené k nejnižším hodnotám (předpoklad, že část dotázaných bude hodnotit prestiž kněze vysokými hodnotami, se nepotvrdil). Dané rozložení se týká profesí umístěných na konci žebříčku.



Hodnocení výrazně vychýlené k nejvyšším hodnotám (profese umístěné na nejvyšších příčkách žebříčku).



Prestižně „neukotvená“ profese s podobným zastoupením všech bodových hodnot (podobné rozložení vykazuje i starosta, manažer a voják z povolání).

Technické parametry výzkumu

Výzkum: Naše společnost, v19-06 
Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 
Projekt: Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR. 
Termín terénního šetření: 8. - 17. 6. 2019 
Výběr respondentů: Kvótní výběr 
Kvóty: Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání 
Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad 
Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let 
Počet dotázaných: 1024 
Počet tazatelů: 205 
Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem - kombinace dotazování CAPI a PAPI 
Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník 
Otázky: eu.104 
Kód zprávy: eu190724 
Zveřejněno dne: 24. července 2019 
Zpracoval: Milan Tuček

Slovníček pojmů:

Kvótní výběr – napodobuje strukturu základního souboru (u nás je to obyvatelstvo České republiky starší 15 let) pomocí nastavení velikosti vybraných parametrů, tzv. kvót. Jinými slovy kvótní výběr je založen na stejném procentuálním zastoupení vybraných vlastností. Pro tvorbu kvót používáme údaje z Českého statistického úřadu. V našich výzkumech jsou stanoveny kvóty na pohlaví, věk, vzdělání, region a velikost obce. Vzorek je tedy vybrán tak, aby procentuální podíl např. mužů a žen ve vzorku odpovídal procentuálnímu podílu mužů a žen v každém kraji ČR. Podobně je zachován procentuální podíl obyvatel jednotlivých krajů ČR, občanů různých věkových kategorií, lidí s různým stupněm dosaženého vzdělání a z různě velkých obcí.

Reprezentativní výběr je takový výběr z celé populace, z jehož vlastností se dá platně usuzovat na vlastnosti celé populace. V našem případě to tedy znamená, že respondenti jsou vybráni tak, abychom zjištěné údaje mohli zobecnit na obyvatele České republiky starší 15 let.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je výzkumným oddělením Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. Jeho historie sahá do roku 1946, kdy jako součást Ministerstva informací začal fungovat Československý ústav pro výzkum veřejného mínění. Současné Centrum vzniklo v roce 2001 převedením svého předchůdce (IVVM) z Českého statistického úřadu do Sociologického ústavu AV ČR. Včlenění do vědecké instituce zaručuje kvalitní odborné zázemí a kredit pracoviště; jako součást akademického prostředí musí CVVM SOÚ AV ČR, splňovat veškeré nároky a dosahovat tak té nejvyšší odborné úrovně. Hlavní náplní práce oddělení je výzkumný projekt Naše společnost, v jehož rámci je prováděno deset šetření ročně. Jedná se o průzkum veřejného mínění na reprezentativním vzorku české populace od 15 let, kterého se vždy účastní přibližně 1000 respondentů. Omnibusová podoba dotazníku umožňuje pokrýt velkou šíři námětů, a do šetření jsou proto pravidelně řazena politická, ekonomická i další obecně společenská témata. Jsou využívány jak opakované otázky, které umožňují sledovat vývoj zkoumaných jevů, tak náměty nové, reagující na aktuální dění. Díky dlouhodobému a kontinuálnímu charakteru je tento vědecký projekt zkoumání veřejného mínění v České republice ojedinělý.


Žádné komentáře:

Okomentovat