31.8.19

Bořivoj Brdička: Spomocníkův zpravodaj aneb Bojím se, že na má slova opět dochází

Než se opět ponoříme do každodenní práce, dovolím si připomenout, v jaké politické situaci se z pohledu vzdělávacích technologií nacházíme.

O tom, že je implementace ICT v RVP (týká se to hlavně ZV) zcela nevyhovující, víme více jak 10 let. Po celou tu dobu jsme se pokoušeli tento stav změnit. První ICT panel byl za tímto účelem ustaven ještě ve VÚP, který byl zrušen v roce 2011. Činnost Panelu pak pokračovala v rámci NÚV.


Během celé té doby vzniklo několik verzí nově definovaných cílů i obsahu studia. Vzpomeňme např. na výstup projektu ČŠI NIQES (Specifikace informační gramotnosti NIQES) z roku 2015 nebo na dosud aktuální Návrh revizí rámcových vzdělávacích programů v oblasti informatiky a informačních a komunikačních technologií z roku 2018. Všechny tyto aktivity byly v souladu s v roce 2014 přijatou vládní Strategií digitálního vzdělávání do roku 2020.

Potíž je v tom, že se většinu našich strategií prostě nedaří naplňovat (např. viz Kontrolní akce NKÚ č.18/18 - Podpora rozvoje digitalizace vzdělávání v České republice a reakce JSI na ni). Revize ICT se svou složkou týkající se digitální gramotnosti odhalila nutnost revidovat nejen informatiku. Čím více se mluvilo o tom, že jsou základní digitální kompetence prostě nutnou složkou výbavy všech učitelů (viz Integrace technologií podle modelu TPCK, 2009), tím zřejmější bylo, že máme problém. Nikdo nebyl ochoten učitelům tuto nepopulární skutečnost sdělit a vysvětlit. Nechci tvrdit, že právě jen toto je příčinou toho, že se realizovaná revize RVP nakonec octla ve slepé uličce, ale právě to se stalo. Skoro to vypadá, že je to možná dokonce jeden z hlavních důvodů, proč bude nakonec zlikvidován celý NÚV.

Oznámení o restrukturalizaci našich ústavů s hlavním cílem ušetřit a zabránit duplicitám v jejich činnosti přišlo tradičně na začátku prázdnin, kdy je nejmenší ochota učitelské veřejnosti do něčeho vrtat. A vypadá to, že záměr se zdařil.

Pro nás to znamená, že plnohodnotná komplexní revize RVP je opět v nedohlednu. Veřejnost je vesměs spokojena, protože jakékoli změny nepřijímá příliš ochotně. Ve hře zůstává určitá naděje na tzv. "malou" revizi, která by se týkala jen ICT, ale, pokud je mi známo, žádné oficiální rozhodnutí v této věci neexistuje a za současné situace se ho hned tak nedočkáme. Jediné, co hmatatelně máme, je výjimka pro školy, které v rámci projektů PRIM a DG ověřují pedagogickými fakultami nově nastavené kurikulum (jak bude revize vypadat, nevědí, tak si to dělají podle sebe).

Bojím se, že na má slova opět dochází. Ti, kdo budou chtít, budou podle výjimky moci učit i po roce 2020. Ostatní žádné změny dělat nemusí. Potíž je v tom, že celoplošné změny jsou evidentně nutné a na Strategii 2030+ čekat nelze. Notabene, když ani u té není vůbec jasné, jak bude vypadat a zda se ji podaří v praxi prosadit!

Přejeme vám mnoho úspěchů v novém školním roce a těšíme se na váš zájem o Spomocníka,

Bořivoj Brdička

12 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Revizi muzete delat, kolik chcete. Budou stejne zbytecne ve chvili, kdy na skolu s 550 zaky mame cca 24 pc s aktualnim sw a vybavenim, dalsich 24 je pred rozpadnutim na molekuly. A dalsich 15 notasu jsme museli “ zaplatit” tajtrlikovanim po cely skolni rok na nejakem jakobyprojektu, abychom je vyziskali za mensi cenu. Tim jsme docili stavu, ze uz skoro vsichni ucitele ( ale porad jeste ne vsichni) maji svuj pracovni ict nastroj.
Na skoleni ict, ze ktereho jsem se vcera vecer vratila se 98% ucitelu shoduje, ze zasi stejne neumi poradne pracovat ani s Office a ajtaky permanentne prosazovane programovsni pro vsechny je nesmysl.

BoBr řekl(a)...

Žáci neumí Office - to je zlé! Zato umí natočit video a publikovat online. Vaše PC k tomu vůbec nepotřebují. Co jim dát příležitost to, co umí, použít v rámci výuky? A pak jejich online přítomnost dále usměrňovat?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Add Bobr: v ramci volitelek jiste. Natocit a dat video neni zas tak narocny proces. Na svem pc at si delaji co chteji, co jim rodice dovoli. Ve skole by se meli neco naucit a office k tomu patri. Az budou mit udelat nejakou prezentaci nebo napsat dokument pro vedouciho, nebudou ho tocit na video.

Eva Adamová řekl(a)...

Výuka informatiky na základkách a asi i na některých SŠ je v zoufalém stavu. Nejde ani tak o vybavení jako spíš o personální situaci. Mladí učitelé s vystudovanou informatikou učit nejdou, a když tak spíše na SŠ. Na deseti základkách v okolí se pohybuje pouze jeden učitel s touto aprobací. A navíc staří učitelé, kteří se do její výuky pustili s nadšením v 90. letech, kdy to celé vypuklo, už začínají odcházet do důchodu. Takže ani tak nejde o to, že je dnes vyučována neaprobovaně, ale hlavně jde o to, že za pár let se bude školám jen těžko hledat člověk, který to bude schopný a ochotný učit.

Jirka řekl(a)...

Zato umí natočit video a publikovat online.

A mnozí si tím mohou uzavřít cestu k dobré práci, kde je znalost ovládání kancelářského softwaru naprostou samozřejmostí.
Těžko usměrňovat něco, co společnost umožňuje a svým přístupem mnohdy i podporuje.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Zato umí natočit video a publikovat online.

Náhodou...
Nemálo moderních šéfíků si místo motivačního dopisu žádá motivační video.
Pokud ale pracovní náplní na dané pozici není tvorba motivačních videí, je to asi tak všechno.
Nové trendy vedou k tomu, že než bude běžné ovládání hlasem, musejí pytlici s žáky prvních ročníků prosvišťovat, co na klávesnici kde leží.

poste.restante řekl(a)...

Žáci neumí Office - to je zlé! Zato umí natočit video a publikovat online. Vaše PC k tomu vůbec nepotřebují.

Opravte mne, jestli se pletu, ale k napsání slušně formátovaného dokumentu třeba ve Wordu je potřeba přece jen nějakých těch znalostí a cviku. Zdůrazňuji, slušně formátovaného.
Třeba vědět, že existuje styl odstavce, co je to tvrdá mezera, že se nenechávají jednopísmenné předložky na konci řádku, jak se formátuje například datum a tak vůbec.

K natočení a on-line publikování videa je potřeba umět natočit mobil správným směrem a zmáčknout asi tak čtyři ikony a ovládací prvky. Fakt hodně důležitá "znalost". A v průmyslu hodně ceněná.

BoBr řekl(a)...

Nedá mi to, a musím reagovat. Nemám nic proti schopnosti formátovat text. Jde mi o to, abychom pochopili, že výuka formátování textu sama o sobě nedává žákům smysl. Smysl to začne mít jedině tehdy, když zjistí, že to potřebují. Jde tedy hlavně o obsah toho, co píší - a natáčejí!

poste.restante řekl(a)...

Smysl to začne mít jedině tehdy, když zjistí, že to potřebují.
Pane profesore, Vaše názory vždy respektuji, i když s některými občas nesouhlasím.

Jeden z problémů současné výuky spatřuji v tom, že pořád dokola máme ŽÁKŮM vysvětlovat a zdůvodňovat obsah toho, co a jak je vyučujeme.
Já prostě rozlišuji, zda se mne ptá žák, který se pídí po příčině, anebo žák, který už "odpověď" "zná" předem, protože on "ví" že je mu to určitě na nic. (Slušně řečeno.) Poněvadž to včera říkal ten borec v televizi...
Ten první žák u mne vždy dostane nejlepší možnou odpověď, jaké jsem schopen.
Pro toho druhého mám už mnoho let stále stejnou odpověď: "Máme svobodu a demokracii. Každý se může svobodně rozhodnout, že zůstane nevzdělaný a blbý."

Vést tyto nekonečné debaty o smyslu výuky ve veřejném prostoru je prostě už unavující.

Jednou jsme profesionálové a tak bychom měli:
1. Sami z vlastní vůle hledat ty nejlepší cesty, jak naše žáky něčemu naučit.
Což samozřejmě také znamená, že si máme klást otázku proč a zda vůbec danému učivu žáky učit.


Uvedu to na příkladu. Jsem informatik a klást si tyto otázky je pro mne součástí mé přirozenosti. Když jsem nastupoval na současné pracoviště, učili jsme žáky základům programování v Pascalu a ve Flashi. Pascal dodnes považuji za nejlepší programovací jazyk pro výuku laiků, tedy neprogramátorů. Ale nahradil jsem jej po hodně hlubokém přemýšlení a rozboru možností Javou. Flash už dnes také neučíme. Proč, to snad u obou jazyků nemusím vysvětlovat.

2. Jako profesionály vnímat nejen sami sebe, ale také trvat na tom, abychom tak byli vnímáni i svým okolím. Což mimo jiné znamená také to, že očekáváme od svého laického okolí důvěru a respekt k tomu, že víme, co děláme a proč to děláme.

To neznamená, že bychom měli relevantním otázkám z řad veřejnosti odmítat odpovědi, nebo snad dávat najevo své pohrdání. Ale neznamená to ani být servilním slouhou, který má donekonečna obhajovat a vysvětlovat každý svůj krok.

A opět příklad. Když půjdu kolem stavby třeba veřejného dětského hřiště, je jistě mým právem zeptat se, proč architekt zvolil právě daný typ prolézačky, o kterém já se domnívám, že je nebezpečný. Ale to neznamená, že mohu vpadnout na stavbu a dožadovat se toho, aby stavbyvedoucí přerušil svou práci a začal se mi zpovídat.
Ošetřující lékař by mi měl odpovědět na mé otázky při vizitě. Ale ani on mi nebude vysvětlovat, proč mi mají ráno a večer měřit teplotu.

poste.restante řekl(a)...

A teď k tomu formátování textu.
Mým názorem je, že zmiňované základy formátování by se měli žáci učit už na základní škole. Opak je ale v naprosté většině pravdou a my pak musíme na střední trávit zbytečné množství času odstraňováním zlozvyků, které žáci získali, když jejich výuka byla ve stylu: "Nějak to napiš, hlavně ať je tam hodně fontů. Ať to vypadá hezky a je vidět, co všechno umíte použít."

Představme si, že se splní můj sen a výuka formátování bude opravdu a pořádně vyučována už na základce.
Těžko vysvětlíte žákům druhého stupně, že jednou budou muset produkovat dokumenty, které budou vizitkou firmy, pro kterou pracují. A že je odfláknutý dokument také může stát místo.
Těžko pochopí skutečný význam toho, že jednou budou psát seminární a diplomové práce. Které mají velmi striktně stanovená pravidla.

Oni to potřebují a budou potřebovat. Jen to ještě ani náhodou netuší.
A já si nemyslím, že je povinností učitele vysvětlovat žákovi význam toho, co ani na daném stupni svého vývoje ani není schopen pochopit a docenit.

Představte si, že by podobně měl pracovat třeba fotbalový trenér a "vysvětlovat smysl" toho, proč místo střílení na branku nutí žáky běhat tam a zpět po hřišti a přitom skákat přes překážky. Nebo že by měl trenér karate vysvětlovat, proč začíná svou výuku nikoliv údery, ale nácvikem pádů.
Garantuji Vám, že nejmíň každý druhý z nich by se Vám podíval do očí a pak Vás vyhodil, nebo Vám podal píšťalku a odešel se slovy více či méně nepublikovatelnými.

A ať jen nekafrám. Na základce sice neučím, ale žáci mohou například dostat za úkol napsat krátkou pohádku, nebo jiný příběh - což se často děje. A pak zpracovat texty své a ostatních spolužáků do souborné "knihy". Ve které bude titulní stránka, obsah, každá kapitola začínat na nové stránce,...
Mohou například vydat číslo svého třídního časopisu, připravit plakát na školní akademii,...
Zda pak pochopí smysl a účel formátování, to už bude asi záležet na každém z nich.

Podstatné ale je, že my jako učitelé máme trvat na tom, aby žáci splnili úkol bez ohledu na to, zda jeho smysl chápou, či respektují.
A naprosto destruktivní pro výuku čehokoliv je, pokud jsme vnějšími i vnitřními tlaky nuceni, abychom z této zásady ustupovali.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Smysl to začne mít jedině tehdy, když zjistí, že to potřebují.

Prauda prauďoucí...
Smysl existence týmu chirurgů Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích pod vedením profesora Rysky pytlici pochopili už před dvěma roky. Ale v případě české školní inspekce k tomu ani po několika destiletích pořád ještě nedochází.
Tak třeba smysl pravidelné péče o chrup by se mohl malému děcku přiblížit cvičným odvrtáním čtyřky vlevo nahoře. Protože až zjistí, že zubní kartáček potřebují, může být už docela pozdě.
Zbytečnostmi, jako je například textová osnova nebo typografická pravidla, se pytici už v rámci zkompetentňování dětí a mládeže přestanou zabývat, protože ani v oblasti státní správy ve školství a ani na vysokých školách těmto přežitkům nejspíš nikdo nevěnuje pozornost ani náznakem. Docela nedávno viděli pytlici seminární práci jedné svojí docela nedávné žákyně. Všechno výchozí styl oklikaný z panelu nástrojů, číslování kapitol ručně a tak nějak podobně. Celkem ztracený čas a energie.
Že především odborný text musí mít ale hodně dobře promyšlenou strukturu s logicky provázanými částmi toho textu, že musí být vystavěn s ohledem na jeho obsah, to už nikoho až tak nezajímá. Lépe, pořád ještě nezajímá. V té dnešní překotně měnící se době, kdy ani expertí nevědí, co bude zítra, ale naprosto přesně vědí, že včera bylo všechno špatně.
Nejlepší bude počkat na umělou inteligenci ovládanou hlasem a mezitím se pověnovat úvahám o konkurenceschopnosti pro jednadvacáté století oproštěné od takových zbytečností, jako je třeba matematika. Viz ta umělá inteligence.
Pytlici si vzpomínají, jak před mnoha lety hudrali žáci v semináři, že se zabýváme takovými trapnostmi, jako je třeba JavaScript, a nebo že by měli tvořit grafiku v nějakém neznámém formátu SVG. Ale třeba měli pravdu. Pytlici tedy rozhodně nejsou odborníci na digitální informační a komunikační technologie. A na konkurenceschopnost už vůbec ne.

Jirka řekl(a)...

Těžko pochopí skutečný význam toho, že jednou budou psát seminární a diplomové práce. Které mají velmi striktně stanovená pravidla.

Pochopí například i tehdy, když naskočí na inkluzivní vlnu a budou chtít rychlokurzem získat požadované vzdělání pro práci pedagogického asistenta. Pro závěrečnou práci obdrží velmi striktně stanovená pravidla a minimální pomoc při zpracování.

Okomentovat