4.7.19

Ze sociálních sítí: "...prostě to hodnocení slohů maturitních, to je komedie, fraška"

Zajímavá diskuse se rozvinula na sociální síti u citace Petra Koubka z rozhovoru s Ondřejem Hausenblasem: "No, jenomže je docela těžké se vlastně domluvit s veřejností, s odborníky často, i když se to prohlašuje, ale praxe tomu neodpovídá, že ty testy, pokud jsou tyhle ty písemné s nějakým výběrem třeba odpovědí dokonce nebo nedej bože dokonce s výběrem jediné správné, což je absurdita čistě jako mechanická, tak oni vykousnou z té vzdělanosti právě tu málo podstatnou část, něco co se dá snadno změřit a nastrkat do počítače třeba. A to co je opravdové vzdělání, to je to rozumění souvislostem, budování si svého zodpovědného vztahu, ne jenom k lidem ale k tomu vědění, k tomu oboru. To ty testy vůbec nejsou schopny dělat, dokud nemají nějaké otevřené, široce otevřené otázky. A tam se to pak nedá nějak jednotně vyhodnocovat. Vy to vidíte u těch maturit, prostě to hodnocení slohů maturitních, to je komedie, fraška."




V diskusi jsou i citace komentářů z Pedagogicke.info:

Vladimír Stanzel řekl(a)...
„To vidíte u maturit. Hodnocení slohu je fraška, komedie.“
- kolik tisíc slohových prací pan Hausenblas v životě opravil? Kolik z toho bylo maturitních? Oč tedy může opřít tento svůj výrok? Vytvořil sám nějaký systém hodnocení slohových prací? Napsal metodiku výuky češtiny a slohové a komunikační výchovy? Napsal byť jen jedinou učebnici, nemluvě o ucelené učebnicové řadě? NENAPSAL.

Na stránkách PedF UK je k nalezení jeho publikační činnost sestávající z článků, není tam ani jedna monografie. Nezpochybnitelným plusem jeho působení je propagace a rozvoj metod RWCT, ale jeho soud v oblasti stylistiky je mylný a naprosto irelevantní.


Nicka Pytlik řekl(a)...
Věří třeba na to, že testem zjistíte, jestli jste vzdělaný, nebo ne. A často se i veřejnost domnívá, že jim výsledky testů něco prozradí.
Ty odborníky hluboce věřící na otestovatelnou vzdělanost by pytlici tuze rádi viděli. Nevědět, že vzdělání má přesah větší, než kdekterý test, může snad jen ale hodně velký nevzdělanec.

Že dobře postavený testík pozradí nemálo o zkompetentnění žactva by se ale i průměrně vzdělaná veřejnost domnívat přinejmenším měla. Plést si ovšem vědomost se vzdělaností, to se může přihodit snad jen skutečnému odborníku na vzdělání, konzultantu či auditoru a to především v té dněšní překotně měnící se době.

To by pytliky zajímalo, kde u haunseblásů přišli na to, že smyslem testu je přeměření vzdělanosti. A to ještě vykousnutím nepodstatného. Zná někdo někoho, kdo zarputile testuje nezáživná sousta?

Možná, že by se mohl někdo obětovat a pokusit se o něco až tak nemožného, jako je vysvětlit těmto mluvčím části, pytlici doufají, že malé části učitelů, že existují poměrně širokospektrální otázky? Otázky, které poměrně jednoduchým způsobem prozradí nemálo o míře vhledu testovaného do problematiky a jeho schopnosti zpracovat dílčí poznatky. Dokonce i tvůrčím způsobem nalézt zákonitost, tedy ono vpravdě fascinující 'porozumění souvislostem'. A některé, považte, i natolik absurdní, že pro ně existuje doopravdy jen jediná správná odpověď.

V neposlední řadě by pytliky zajímalo, proč by se bývalo mělo testovat 'budování si osobního vztahu k oboru'. Co je jako komu do toho, jaký kdo má k čemu osobní vztah? Jakože nějaká posudková komise? 'Chirurg je excelentní, zachránil už hafo pacientů, ale testy odhalily, že svoji profesi vykonává jen ze zištných důvodů.'

Pytlici už začínají rozumět tomu, když jeden z jejich učitelů někoho charakterizoval slovy 'starýho vola pitomec'.

Žádné komentáře:

Okomentovat