1.7.19

Tereza Boehmová: Doba scio-cermatická přeje cvičeným studentům. Skutečné talenty se ztrácejí

Vysvědčení jsou rozdána, žáci a studenti konečně odjeli na prázdniny. Rodiče žáků pátých, sedmých a devátých tříd a studentů z maturitních ročníků se možná právě vzpamatovávají z nehezkého roku, ve kterém musely jejich děti, pokud se chtěly dostat na osmi-, šesti- nebo čtyřletá gymnázia, složit maturitu nebo jít na vysokou školu, čelit mašinerii přípravek atestů Scio nebo Cermatu.


Z článku na Aktuálně.cz vybíráme:

V Česku je testování rozděleno mezi Cermat (příspěvkovou organizaci, kterou zřídilo a řídí ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) - ta má na starosti jednotné přijímací testy na gymnázia a zajišťuje státní maturity - a mezi firmu SCIO s.r.o., u které si vysoké školy, které se pro to rozhodnou, objednávají přijímací testy.

Vysoké školy této možnosti využívají především proto, že mají testování bez práce; Scio dodá studenty s požadovaným počtem dosažených bodů. Pro školy je to výhodné, až na to - a o tom se letos přesvědčila například pražská Fakulta sociálních věd UK, obor žurnalistika, která testy Scio měla místo vlastních přijímaček poprvé -, že jimi úspěšně projde zcela jiný profil a typ studentů, než na školu přicházel dřív. Uchazeči navíc prozrazují, že do přípravy a opakování testů (počítá se nejlepší výsledek ze všech pokusů, které student podstoupí, vypsáno je šest termínů) investovali vysoké částky. Pokud si totiž zakoupíte doporučenou příručku s přípravnými testy Scio, zaplatíte si k tomu přípravný kurz a pak opakovaně chodíte na testy, abyste měli lepší výsledné skóre, můžete se dostat klidně k částce 10 tisíc korun i více. A to si nemůže dovolit každý.

Přijímání na střední školy a přípravu státních maturit zajišťuje Cermat, tyto testy jsou u státních zařízení povinné. Řekli byste jistě, že chytré dítě, které má ve škole výborné známky nebo hodnocení, je kreativní, učí se průběžně a celkově vypadá jako studijní typ, by nemělo mít problém složit test a dostat se na vysněnou školu. Omyl. Styl Cermat testů je připraven tak specificky, že bez nácviku nemá dítě šanci uspět, protože ho předstihnou ti trénovanější.

17 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

Další bída. Proč je tak málo publicistů ochotno hledat víc než jen povrchní informace a přemýšlet o nich?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Skutečné talenty se ztrácejí

Skutečný talent se neztratí za žádných okolností, nikdy a nikde.
Ledaže jej jeho nositel nechá zbůhdarma zplanět.
Ztrácejí se tak akorát pytlici. V té dnešní překotně měnící se době.
Kdežpak talentí... Ti takovými prkotinami, jako jsou nějaké maturity, procházejí s lehkým úsměvem a bez oka mrknutí. Jsouce si vědomi, že ty pravé výzvy teprvá přijdou.

Ygrain řekl(a)...

Z přijímaček vazbu nemám, ale ještě jsem neviděla, že by nám šikovný student vyletěl od státní maturity. Zato pravidelně vylétávají ti, kteří byli čtyři roky slabými studenty.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Jo jo, laurenčíková ztratila spoustu talentů mezi mentálně retardovanými. Další ztrácejí talenty díky testům.
Mistři světa ve výmluvách, nic víc to není.

Eva Adamová řekl(a)...

"...ale systém, jaký jsme nechali vyrůst, bujet a ovládat testy, nepovažuji za dobrý. Nepodporuje ani neprodukuje to, co si od vzdělávacího systému slibuji - tedy samostatného, šikovného, inteligentního, kreativního jedince."

Skutečně samostaný, šikovný, inteligentní a kreativní jedinec se v Cermat ani SCIO testech rozhodně neztratí. Ten dá ostatním na prdel příprava nepříprava. Pravdou je, že průměrní jedinci se nácvikem mohou posunout v percentilu výše, ale ne o tolik, abychom z toho museli šílet, a podprůměrnému jedinci je nácvik platný jako mrtvému kabát, stejně se v testu ztratí.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

"bez nácviku nemá dítě šanci uspět, protože ho předstihnou ti trénovanější." - já jsem byl odevždy nemehlo, ale není to tak i ve sportu? Není tam nutno cvičit do úmoru, trénovat do zblbnutí, protože talent sám nestačí? V hudbě, o níž něco vím, to tak funguje zcela jednoznačně. Talent je 5 % úspěchu a zbytek, 95 %, je dřina. Takhle to v ní platí. Kletá bída české žurnalistiky.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Talent je 5 % úspěchu a zbytek, 95 %, je dřina.

U české žurnalistiky je to tak, že úspěch tvoří 95 % nadání a těch 5 % práce na přípravě už nikoho nezajímá. Kdyby na to přišlo, pytlici by se jistě ve svém archivu dopátrali pozůstatků školní práce některých současných žurnalitů. Pokud si dobře pamatují, nic než nezřízený talent by tam zřejmě nenalezli. Jde jen o to, jak statisticky průkazný by takový nález byl.

Jiri Janecek řekl(a)...

Na České škole inzerováno pod titulkem "Mašinerie zvaná Cermat"... Hybridní válka naživo...


"Systém, který tu fungoval po roce 1989 a který namísto centralizace svěřoval důvěru a organizaci přijímaček přímo ředitelům a ředitelkám jednotlivých škol, a nikdo tedy na testy nemohl jen natrénovat, byl daleko logičtější i spravedlivější."

No, asi jo... Akorát by bylo dobré si uvědomit, jak vypadala struktura středoškolských oborů a jaký podíl populace studovalo na VŠ.
A teda my jsme v osmé třídě na příjímačky trénovali... A nejsem si jistý, jestli je nezadávali z rádia...

Pepouš řekl(a)...

Rodiče žáků pátých, sedmých a devátých tříd a studentů z maturitních ročníků se možná právě vzpamatovávají z nehezkého roku, ve kterém musely jejich děti, pokud se chtěly dostat na osmi-, šesti- nebo čtyřletá gymnázia, složit maturitu nebo jít na vysokou školu, čelit mašinerii přípravek a testů Scio nebo Cermatu.

No ale to je všude, pokud něco chci, většinou pro to musím něco udělat. A netřeba čelit žádné mašinerii přípravek a testů. Na přípravky opravdu NEMUSÍ a test stačí napsat jen JEDEN!

Děti uvědomělých a také movitých rodičů už od září trénují v kurzech vzorové příklady, a přesto, že jsou zadání pokaždé jiná, styl, formulace, typ příkladů a postup výpočtů a úloh se v zásadě nemění.

Ale no tak, přeci není problém na webu najít zadání minulých přijímaček včetně správných odpovědí, na You Tube najít řešení mnoha příkladů i s vysvětlením - tohle všechno je zdarma! Nebo stačí koupit nějakou sbírku příkladů za dvě stovky. Ale pak stačí věnovat čas a úsilí přípravě. Nic víc, nic míň. Ale pokud je někdo líný hledat, tak si to od někoho zaplatí. Ale NEMUSÍ!

Nevím, jak by si paní novinářka představovala zadání úloh, aby se měnil styl, formulace, typ příkladů a postup výpočtů. Pokud chci vědět, jestli žáci umí spočítat obvod kruhu, tak postup výpočtu se v zásadě nemění - prostě proto, že není co měnit. To jsou ty základy, na kterých se má dále stavět. Já taky netepu do novinářů, že jejich styl, formulace, stavba článků se nemění. Když čtu článek o fotbale, tak se vždycky dozvím kdo hrál v poli, kdo chytal, kdo dával góly, komu se co povedlo a nepovedlo, co říkali trenéři, kolik přišlo diváků. No a jediné o se mění jsou týmy a jejich hráči. Jinak ty články jsou pořád stejné. Ale proč ne, ať si páni redaktoři tu píšou o tom, jak byla připravená tráva a jak rovné byly čáry na hřišti, podruhé s jakými míči se hrálo a kolik bylo podavačů, jindy zase jestli kopačky hráčů byly černé nebo barevné...Proč psát pořád jenom o hře nebo o výsledku, že?

Jiri Janecek řekl(a)...

I kdyz teda po precteni clanku musim rict, ze Boehmova je srovnatelny manipulator s Komarkem - Scio prodava pripravu, soukrome gymnasium Na Zatlance prodava pripravu, ale 80 % textu Cermat nici zivoty detem z chudych rodin…

Tajný Učitel řekl(a)...

"Pro školy je to výhodné, až na to - a o tom se letos přesvědčila například pražská Fakulta sociálních věd UK, obor žurnalistika, která testy Scio měla místo vlastních přijímaček poprvé -, že jimi úspěšně projde zcela jiný profil a typ studentů, než na školu přicházel dřív."

Tak ještě zda jsou ti sciem vyselektovaní uchazeči tím, co fsvuk chce.

Komentáře, sečteno a podtrženo:

-je to žvást, novináři nic neví
-není to tak
-chytří to udělají
-jsou to výmluvy
-přípravy není potřeba
-přípravy je potřeba pro hloupé
-je to přirozený výběr

Vše bez jediného argumentu. Čirá dojmologie. Milujeme testy a testokracii si rozvracet nedáme.

Josef Soukal řekl(a)...

O problému FSV slyším poprvé a pochybuji, že zrovna tenhle - blíže nepopsaný a nijak neanalyzovaný a neanalyzovatelný fakt - měl kdokoli z komentujících na mysli. Pochybným tvrzením v článku se Tajný samozřejmě vyhnul, protože tam se se skutečností manipulovat nedá. Tolik k hodnotě jeho komentáře. Přijít a zasmrdět u Tajných platí dvojnásob.
VŠ by mohly využívat maturitní testy. Využívají-li testy, za něž musí uchazeči platit a kde může rozhodovat peněženka, je to klasická ukázka bezohlednosti a zabedněnosti a také ukázka problému, který prý u nás nejde řešit (alespoň podle Plagy). Kupodivu jsem nějak nezaznamenal, že by se proti téhle skandální přijímačkové praxi válečníci z EDUinu nějak vymezovali. Čiré pokrytectví.

Eva Adamová řekl(a)...

"Systém, který tu fungoval po roce 1989 a který namísto centralizace svěřoval důvěru a organizaci přijímaček přímo ředitelům a ředitelkám jednotlivých škol, a nikdo tedy na testy nemohl jen natrénovat, byl daleko logičtější i spravedlivější."

Na přijímačky za totáče i po roce 1989 do doby než nastoupilo SCIO se připravovalo úplně stejně jako dnes, ve školách a doučováním, jen s tím rozdílem, že za totáče na to doučování neexistovaly soukromé firmy. A o spravedlnosti v době, kdy se na SŠ a VŠ dostávalo za nějaký ten nemalý bakšiš, bych raději nemluvila. To máme vážně tak krátkou paměť,

"Rodiče žáků pátých, sedmých a devátých tříd a studentů z maturitních ročníků se možná právě vzpamatovávají z nehezkého roku, ve kterém musely jejich děti, pokud se chtěly dostat na osmi-, šesti- nebo čtyřletá gymnázia, složit maturitu nebo jít na vysokou školu, čelit mašinerii přípravek a testů Scio nebo Cermatu."

Jó tak ony ty děti něco musely? Tak to je vážně v dnešní době dost velký průšvih. Jinak je ale mohu ujistit, že nehezkých roků, kdy budou muset něco muset, je čeká ještě spousta, a pokud to budou nehezké roky tohoto druhu, bude to ještě dobré.

Nicka Pytlik řekl(a)...

musely... čelit mašinerii přípravek

Tuhle pytlici museli čelit 'složitě mechanickým' a především pak stupidním textům od odborníků na vzdělání, konzultantů a auditorů, aniž by si uvědomili, že stačí zvednout zadek od počítače jít si lehnout k výrazně kvalitnějším televizním seriálům.

Jana Karvaiová řekl(a)...

1/ me deti v zivote neabsolvovaly jediny placeny kurz kvuli testum
2/ nejsem movity rodic
3/ po ruznych testech se nase rodina nehroutila, dokonce se nehroutily ani deti.
Jsme mimozemstani? Dle expertu asi jo.

Podle meho soukromeho pruzkumu, ktery si delam cca 3 roky, se v mem okoli nic takoveho, jak se nastinuje, nedeje.
Ziju na jine planete?

Josef Soukal řekl(a)...

Jak dlouho to vydrží nesmazané?

Blogger rváčkazvesela řekl(a)...
Nemám děti školou povinné ale vím, že cena dělá zboží. Bezplatné školství je tedy pouhá úschovna dětí, kde nikdo nic moc nemusí. Pak nezbývá , než si připlatit za výuku, není-liž pravda? Vše je v rukou trhu a poptávky. "Táto ten náš kluk je asi nějakej blbej, zapatíme mu kurz."...to v tom lepším případě. Častěji za vše můžou ty učitelky...nic nenaučí.

3. července 2019 17:11
Blogger Josef Soukal řekl(a)...
Doporučuji diskusi k témuž na Pedagogickém infu.

3. července 2019 19:41 Vymazat
https://www.blogger.com/comment.g?blogID=9210966517210062357&postID=1604034952654353389&page=1&token=1562175678347

Josef Soukal řekl(a)...

Tak asi hodinu.

Okomentovat