10.7.19

Potvrzeno výzkumem: Čím víc děti ve škole mluví, tím víc se naučí

Na vžité přesvědčení, že žákům pomáhá při osvojování znalostí to, že o nich diskutují a argumentují, se zaměřili odborníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Tvrzení totiž dosud mělo jen malou oporu ve výzkumných datech, existovalo jen jako teorie. Vědci ale díky výzkumu na více než šesti stech žácích potvrdili, že více se skutečně naučí ti, kteří se nachází ve třídách, v nichž žáci obecně víc hovoří. Mnohem silnější je ale individuální souvislost mezi promluvami konkrétního žáka a jeho výsledky.

Znamená to, že čím více konkrétní žák hovoří a argumentuje, tím více se naučí. „Vyplývá z toho, že ti učitelé, kteří dokážou své žáky dovést k tomu, aby o probírané látce diskutovali, pozitivně ovlivňují jejich učení,“ říká Klára Šeďová, vedoucí výzkumného týmu. Podrobnější popis výše uvedených a dalších zjištění je k dispozici v článku, který publikoval nejprestižnější mezinárodní časopis zaměřený na výzkum vyučování Learning and Instruction.

Výzkumníci provedli pracný sběr dat, při němž přímo ve třídách sledovali 639 žáků devátých ročníků základních škol. Měřili délku jejich promluv a také sledovali, jak často žáci argumentují. Za tímto účelem vyvinuli vlastní mobilní aplikaci EduCoM, aby byli schopni s velkou přesností sbírat velké množství dat. Aplikace na tabletu přesně ukazovala rozložení žáků ve třídě, a badatelé tak mohli jednoduchými pohyby monitorovat jejich aktivitu ve výuce. Kvalitu žákovského učení následně vědci zjišťovali prostřednictvím testů čtenářské gramotnosti zadávaných Českou školní inspekcí v roce 2017.

Odborníci z ústavu pedagogických věd o svých výsledcích Českou školní inspekci také informovali. Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse to dokazuje, jak je nezbytné kombinovat různé metody a formy výuky, včetně těch, které dokáží žáky více aktivizovat.






7 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...


"Čím víc děti ve škole mluví, tím víc se naučí."

Bud je spatny vyzkum, nebo je problem u novinaru a jejich zkratek.
Bude-li kazde dite ve tride bude neustale mluvit, nauci se toho mene nez kdyz bude mluvit treba jen dve procenta casu a cast kapacity venuje na poslouchani a premysleni…
Ale uz se tesim na tu smrst expertnich mouder, jak argumentaci dojit ke kriticky myslicim obcanum. Andrys uz zacal…

Antonín Jančařík řekl(a)...

Titulek je novinářskou zkratkou. Zaprvé, znalosti byly omezeny na test čtenářské gramotnosti dle CŠI a za druhé, zjištění, že lepších výsledků dosahují žáci, kteří ve dvou pozorovaných hodinách více mluvili, se dá vykládat i opakovaně - prostor k vyjádření dostávají především žáci, kteří mají lepší studijní výsledky. Přiznám se ale, že jsem článek jen přelétl a něco podstatného mi mohlo uniknout.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Čím víc děti ve škole mluví, tím víc se naučí

Čím víc děti mluví doma, tím víc se naučí mluvit.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Asi chteli napsat “ diskutuji”, ale nemohli si hosi novinarsky na to slovo vzpomenout.

Simona CARCY řekl(a)...

Já myslím, že je důležité, že se k celé problematice vyjádřil i člověk nad jiné povolaný, náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. To dalo výzkumu ten správný šmrnc.

Jiri Janecek řekl(a)...

"Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse to dokazuje, jak je nezbytné kombinovat různé metody a formy výuky, včetně těch, které dokáží žáky více aktivizovat."

Jako třeba modlitba za císařovnu a její rodinu s výpraskem delikventa, který při ní zíval? Kdy se proboha nekombinovalo?

Proč ten člověk, když ví, že je na svém místě jen díky stranické knížce a zavedení úřednického zákona v tu vhodnou dobu poté, musí furt plácat na veřejnosti ty kraviny? Proč někam nezaleze jako ten druhý?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici by s žáky o pojmech, jevech a dějích diskutovali tuze rádi.
Problém je v tom, že žáci nemají nazpaměť nabiflováno dostatečné množství informace k tomu, aby věděli, o čem se diskutuje, aby zaujímali stanoviska k věci a ty případně obhajovali. A to ani v případě, že mají neomezený přístup ke zdrojům na netu.
Míra motivace k diskusi je za takových okolností celkem nepodstatná.
Jediné snad, o čem jsou žáci schopni debatovat až do konce hodiny, je ale naprostá nesrozumitelnost zadání jejich samostatné práce. Namátkou, požadavek úpravy rozměru snímku tak, aby se vešly dva na list papíru fotmátu A4 s půlcentimetrovým bílým okrajem. Tomu nerozumějí tak nějak globálně a neuchopitelně.

Okomentovat