31.7.19

"Celé Česko čte dětem" se připojilo k celoevropské výzvě

Konsorcium EURead bylo založeno v roce 2000. Jedná se o evropskou síť, která se zaměřuje na podporu čtení a gramotnosti v celé Evropě. Každý člen je přesvědčen, že čtení je předpokladem pro vzdělávání, osobní rozvoj, účast ve společnosti a hospodářský růst v dnešní mediální a kulturně rozmanité společnosti. Na zasedání konsorcia EURead v říjnu 2017 byly předloženy první návrhy na celoevropskou kampaň Čtení pro potěšení/Čtení nahlas. Výsledkem aktivní činnosti pracovní skupiny je kampaň, jež nese název Europe Reads. Kampaň byla zahájena v listopadu 2018.

Radka Hrdinová, Karolina Bulisová: České matky, které jsou závislé na internetu. Sociální sítě jim ničí rodiny

Dospěla generace dětí, které vyrostly na internetu. A závislost jim ničí životy. Na internetu a sociálních sítích jsou matky na mateřské dovolené schopné prožít několik hodin denně. Kvůli virtuálním kamarádkám zanedbávají rodinu. Podle odborníků v tom nejsou samy, sklony k závislosti mají i vysokoškolští studenti a lidé žijící o samotě.

Jan Horecký, Jakub Halíř, Michal Smejkal, Nelly Springinsfeldová: Pracovní podmínky ve školství s akcentem na odměňování

Pracovní podmínky ve školství jsou ovlivňovány specifickým účelem vykonávané práce. Přesto, stejně jako u jiných odvětví, je důležitým prvkem, který ovlivňuje nejen motivaci zaměstnanci, ale i kvalitu jimi odvedené práce, odměňování. Odměňování představuje stěžejní důvod vstupu osob do pracovního procesu. Vedle toho zastává pozici silného motivačního nástroje v rukou zaměstnavatele. V České republice je obecně pracovněprávní úprava odměňování zaměstnanců ve veřejném sektoru řešena nesystémově. Míra a šíře zásahu veřejnoprávního prvku do soukromoprávního vztahu, konkrétně do základního vztahu pracovněprávního, vyvolává u právních teoretiků i praktiků mnohé diskuze. Navíc problematika zaměstnanců v regionálním školství bývá v odborné literatuře opomíjena, nebo se jí publikace věnují jen okrajově. Pokud již taková publikace je, bývá povětšinou koncipována jako metodická příručka pro ředitele škol, což není na závadu, ale taková publikace postrádá komplexní vzhled do dané problematiky. Cílem předloženého textu proto je bližší zanalyzování právní úpravy a předložení bližšího náhledu do systému odměňování zaměstnanců ve školství.

YES, I DO! Moravskoslezský kraj pokračuje v podpoře jazykového vzdělávání

Jedním z hlavních pilířů středoškolského vzdělávání v Moravskoslezském kraji je důraz na cizí jazyky. Kraj proto nad rámec svých zákonných povinností podporuje projekty určené pro žáky i pedagogy. Na odborných školách má kvalitu výuky angličtiny zvýšit projekt YES, I DO.

ČSU: Informační technologie ve školách v České republice - 2018

Moderní informační a komunikační technologie pronikají do vzdělávacího sektoru stále více, a proto je zapotřebí být na práci s ICT připraven a umět je adekvátně využívat. Situace v českých školách je dnes taková, že prakticky všechny školy jsou vybaveny počítači, připojeny k internetu a školní agenda je zpracovávána z velké části v elektronické podobě. Mnoho škol také provozuje vlastní bezdrátovou síť či informační systém.

30.7.19

AMSP ČR varuje před rušením povinné maturity z matematiky a cizích jazyků

Snaha skupiny opozičních poslanců o zrušení povinné maturity z matematiky a cizích jazyků je nebezpečnou manipulací s veřejným míněním i studenty samotnými. Neustálé změny v legislativě obecně přinášejí jen větší chaos a destabilitu, varuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Eva Kolovrátková: Domácí úkoly k prázdninám nepatří, radí rodičům psychologové. Děti by ale měly číst

Během prázdnin by děti neměly dělat domácí úkoly, volno mají od toho, aby si od školy odpočinuly. Shodují se na tom dětští psychologové, které oslovila Česká televize. Dva měsíce bez výuky by ale podle nich měly děti využít pro zlepšení angličtiny, denně by také měly číst. Opakovat průběžně učivo doporučují psychologové slabším žákům. Jejich rodiče by se ale měli vyvarovat slov „učit“ nebo třeba „matematika“. Větší smysl má třeba počítat jablka nebo číst etikety výrobků v supermarketech.


Jiří Košárek: Finské školství aneb „Finský vzdělávací zázrak“ očima finského učitele

Finský systém školství je vzorem k nápodobě mnoha „odborníkům“ na vzdělávání v ČR. Proslýchá se o něm, že je jeden z nejlepších. Mezi aktéry finského vzdělávacího systému údajně panuje důvěra. Té má být dosahováno především celospolečenským konsenzem v tom, že vzdělávání je prioritou, je proto třeba vysokých investic do veřejného školství a zároveň usilovat o rovnost (vysoké) kvality všech škol. V konečném důsledku je prý tato celospolečenská shoda hybnou silou k realizaci progresivních opatření – inovativního národního kurikula, poskytování kvalitního vzdělávání pedagogům, vysokým finančním ohodnocením motivujícím učitele. Tyto stimuly finskému školskému systému údajně zajišťují prestiž učitelů, důvěru rodičů v učitele a s tím mají kráčet ruku v ruce změna ve způsobu i obsahu vyučování, hodnocení studentů atp. Tamní rodiče umisťují děti do nejbližších škol v místě bydliště, protože v nich prý napříč celým Finskem nalézají vysoký standard. Finští učitelé mají prý zajištěnu autonomii v organizaci tříd a důvěru ředitelů škol, ředitelé mají autonomii v řízení škol a důvěru státních úřadů v obvodu, kde jsou zřízeny, a ti zas mají důvěru lidí centrálního řízení systému školství.

Tomáš Hajzler: Co dýcháme každé ráno u nás před školou aneb beseda o širších souvislostech kvality ovzduší v našich městech

Tři dny před koncem školního roku se v ZŠ Montessori Na Beránku konala fascinující beseda. Prezentovaly se tam výsledky měření kvality ovzduší při cestě tramvají z centra Prahy do školy a pak ráno před školou. Přednášeli: doc Michal Vojtíšek Ph.D., Medetox, Centrum vozidel udržitelné mobility ČVUT v Praze; Lukáš Eršil Čistou Stopou a Blanka Klimešová Pražské matky.


Jaroslav Mašek: iPrázdniny s učiteli 6: Naše prázdninová povídka

V šesté aktivitě prázdninové akce Virtuálního Digicentra s názvem iPrázdniny s učiteli budeme společně psát prázdninovou povídku.

29.7.19

Soutěž DOMINO: Nominujte kreativního kolegu či svého učitele

Mezi učiteli je velké množství kreativních učitelů, kteří systémově a pravidelně využívají digitální technologie ve výuce, nezištně se dělí o své zkušenosti jak se svými žáky, tak i kolegy. Soutěž DOMINO podporuje využívání digitálních technologií jako celku. Nosným tématem letošního ročníku soutěže DOMINO se stává DIGITÁLNÍ ETIKA a OCHRANA SOUKROMÍ. Toto téma by mělo prolínat celkovou koncepcí výukových objektů. Pro letošní ročník přinášíme novinku, a tou je propojení soutěže s projekty e-safety Label.

Petra Procházková: Pilky i digitální měřáky. Základní školy dostanou peníze na vybavení dílen

Vrátit žáky do školních dílen, aby získali alespoň základní znalosti a rozvíjeli manuální zručnost, chce vedení Zlínského kraje. Přišlo proto s nabídkou pro základní školy – pomůže jim zaplatit vybavení dílen. Ty totiž na většině škol v minulosti zanikly a musí se tak budovat zcela od začátku.

Scio: Dotazníky u Národních srovnávacích zkoušek

Národní srovnávací zkoušky od Scio absolvuje každý rok více než 20000 zájemců o studium na VŠ v Česku a na Slovensku. Zkoušky se konají šestkrát ročně, nejvíce studentů skládá test Obecných studijních předpokladů. Před každým termínem testu Obecných studijních předpokladů mohou všichni jeho účastníci dobrovolně vyplnit dotazník, který slouží ke zjišťování jejich studijních preferencí, názorů nebo postojů. Po skončení zkoušky jsou data propojena s výsledkem v testu daného studenta a zcela anonymizována.

28.7.19

Ema Wiesnerová: Dětská univerzita ji utvrdila v oblibě přírodních věd

Magdalena Přibáňová má za sebou už dva běhy MjUNI, letos absolvovala nově otevřený ročník pro středoškoláky.

Stanislav Šimandl: Technické vzdělávání, opravdu?

Nevím, jak jste na tom vy, kteří snad v této chvíli čtete můj článek, ale já ve skutečné zlepšení technického vzdělání nevěřím i přes proklamace o již postupně vytvářeném plánu. Vždyť nejde jenom o papír, ten snese všechno, ale o skutečném přidělení zdrojů na takovou změnu.

Kateřina Perknerová: Jiří Drahoš říká: Moje prezidentská kandidatura je rozhodně ve hře

V loňské prezidentské volbě 2018 skončil bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš druhý za Milošem Zemanem. Dělilo je 150 tisíc hlasů. Na podzim byl zvolen již v prvním kole senátorem za Prahu 4. Stal se předsedou senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Jako takového ho zajímá veškeré dění v českém školství, ale pochopitelně také manévry kolem výměny ministra kultury. Ačkoli se pod návrh ústavní žaloby na prezidenta Zemana nepodepsal, v Senátu pro ni hlasoval. Také o tom Deník s Jiřím Drahošem hovořil.

Ondřej Šteffl: Co dnešní děti čeká v 21. století, a jak je na to může škola připravit

Ondřej Šteffl píše na sociální síti Facebook: "Připravuje se revize Rámcových vzdělávacích programů. Každému je dnes jasné, že se toho děti ve školách učí moc a často zbytečnosti. A že je třeba hodně věcí vyhodit. Ale málo slyšíme o tom, co tam má být. Co a jak se mají děti učit, aby byly dobře připraveny na budoucnost. Na budoucnost až dokončí školu, na budoucnost za deset, dvacet, padesát nebo i za sto let?

Budoucnost je stěží předvídatelná a vlastně jediné, co víme jistě, že bude nejen přibývat změn, ale že se bude zvětšovat i rychlost změn. A to stále rychleji.

A tedy, je zcela klíčové vést děti k flexibilitě, ke schopnosti změny zvládat, vyrovnávat se s nimi, nebát se jich, vidět v nich příležitost, využívat je, ba je i předvídat či dokonce iniciovat, řídit a prosazovat, umět a chtít třeba i podstatně změnit svůj život. Jak to ale ve škole dělat?"


27.7.19

Janek Wagner: Komárkův komentář je plný nesmyslů, polopravd a dojmů

Michal Komárek se v komentáři Učitelské volno neřeší to podstatné v Českém rozhlasu Plus pokouší o odpověď na otázky související s poslaneckým návrhem novely školského zákona: Mají mít učitelé nárok na to, aby si jednou za deset let vzali až roční studijní volno? Aby dostali příležitost naučit se něco nového a zároveň získali odstup od toho, jak učí? Byli by po tom roce nejenom odpočatými, ale i lepšími učiteli?

Pavla Lioliasová, Alžběta Švarcová: Milovníci historie, pozor. Vzniká unikátní databáze o tom, jak se žilo před 200 lety

Zajímá vás, jak žili obyvatelé Rakouska-Uherska před 200 lety? Český historik Tomáš Cvrček dává dohromady dobové statistiky a dokončuje vůbec první volně přístupnou internetovou databázi s historickými údaji tehdejší monarchie. A věnuje se v ní třeba školství…

Tomáš Feřtek: Dvě špatné zprávy pro Vladimíra Dlouhého

Poslední rok příležitostně objíždím republiku s přednáškou, která se jmenuje Opravník oblíbených omylů o vzdělávání. Na základě dostupných čísel se snažím posluchačům vysvětlit, nakolik jsou oprávněné stížnosti, že „nikdo nechce dělat rukama, maturitu chce mít každý, maturantů a středoškoláků máme moc, každý chce být politolog a nikdo nejde studovat techniku“.

26.7.19

Odborník na sociální sítě Daniel Dočekal: Rodičům chybí čas. Tablet je častým odkládacím prostředím

„Když dítě přechází do puberty, tak hrozí, že začne komunikovat s nějakým sexuálním predátorem nebo pedofilem. Proto na seminářích říkám rodičům, ať se dívají dětem do mobilů. Oni odpovídají, že to v žádném případě nemůžou. Že má dítě své soukromí. V tu samou chvíli ale hází fotky dětí na sociální sítě a neptají se, jestli je tam ty děti chtějí mít,“ vysvětluje v Rozhovoru Martina Minhy nebezpečí sociálních sítí Daniel Dočekal, publicista a odborník na internetový prostor.

22. 10.: 2. ročník konference S asistenty k lepší škole

Vzdělávací program Varianty vás zve na druhý ročník konference S asistenty k lepší škole. Konference se bude konat 22. října 2019 od 9:30 do 16 hodin v Centru současného umění DOX v Praze a je určena především asistentům a asistentkám pedagoga, školním asistentům a asistentkám, vyučujícím a vedení škol.

Michal Komárek: Věčná krize učňovského školství – realita nebo chiméra?

Už více než dvacet let prožíváme tajemný hospodářský zázrak. Po celou dobu se podle tvrzení firem a průmyslových svazů potýkáme s akutním nedostatkem technických pracovníků a řemeslníků a úpadkem učilišť. Firmy a lobbistické skupiny varují, že nemají zaměstnance, a že když už náhodou na nějakého učně narazí, pak rychle zjistí, že nic neumí.

Luboš Smrčka: Buď maturitu tvrdou a pořádnou, nebo žádnou

Kočkopes je potvora. Těžko říci, jestli má chytat myši nebo se lísat ke svému pánovi. Maturita bez matematiky nebo s nějakou matematikou „co dá každý“, nemá smysl. A vzbuzuje otázku: Má maturita vůbec v dnešní době význam?

NIDV: Zařazují učitelé etickou výchovu do výuky?

V květnu 2019 rozeslal NIDV pedagogickým pracovníkům základních a středních škol v jednotlivých krajích ČR evaluační dotazník, jehož cílem bylo především odhalit současné palčivé problémy, se kterými se školy v oblasti etické výchovy (ETV) potýkají nejčastěji, a zjistit, jaké jsou v tomto ohledu jejich potřeby. Počet obeslaných účastníků byl 194. Zodpovězených dotazníků se vrátilo 54. Většina respondentů k zavádění ETV do programu školy měla připomínky.

25.7.19

Michal Komárek: Učitelské volno neřeší to podstatné

Mají mít učitelé nárok na to, aby si jednou za deset let vzali až roční studijní volno? Aby dostali příležitost naučit se něco nového a zároveň získali odstup od toho, jak učí? Byli by po tom roce nejenom odpočatými, ale i lepšími učiteli? Návrh poslankyně Věry Kovářové oživil diskuse, které se vedly už před dvěma lety v souvislosti s kariérním řádem.


DVTV: Dlouhý: Školství by se mělo přizpůsobit podnikatelům, Babiš příliš ustupuje ČSSD

Vadí mi, že se vláda soustředí hlavně na sociální programy, měla by investovat, proč by měl plat být ve veřejné sféře vyšší než v soukromé, ptá se prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Podle něj si podnikatelé stěžují hlavně na nedostatek některých řemeslníků, spoustu dětí chce být prý cukrářem nebo kadeřníkem, ale už ne pokrývačem. Nevolám po zavírání fakult, ale vidím, že na úřadech práce roste s koncem školního roku počet lidí s humanitním vzděláním, dodává.


Anna Dvořáková: Naučte naše děti žít offline, žádají američtí rodiče speciální kouče

Rodiče po celém světě začínají panikařit, co se to děje s jejich dětmi. Celé dny tráví přilepené k telefonu nebo počítači a nikdo vlastně neví, co na internetu dělají. V USA obavy došly tak daleko, že si dospělí najímají speciální kouče, kteří mají děti naučit žít bez mobilu. Řešení je přitom úplně jednoduché: pohyb, nebo zvíře.

Ze sociálních sítí: Zaměstnavatelské svazy svým postojem ke školství a naprostou demagogií ohrožují naší budoucnost a ekonomický růst

Filip Pertold komentuje na sociální síti Twitter výroky Vladimíra Dlouhého: "Obvykle se říká, že @odbory mohou přemrštěnými požadavky ohrožovat ekonomiku. Jenže v Česku jsou to zaměstnavatelské svazy, které svým postojem ke školství a naprostou demagogií ohrožují naší budoucnost a ekonomický růst."






Ze sociálních sítí: Kdy bude sebeřízené vzdělávání legitimním způsobem vzdělávání v ČR?

SvobodaUčení.cz komentuje na sociální síti Facebook publikaci průběhu chatu s pracovníky MŠMT: "Kdy bude sebeřízené vzdělávání legitimním způsobem vzdělávání v ČR? Na tuto otázku se rozhodla zeptat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Klára - učitelka/průvodkyně, zkrátka člověk ochotný sdílet své zkušenosti, dovednosti a znalosti s dětmi. Debata Kláry s MŠMT se rozvinula. Klára obdržela nejen odpovědi na své otázky, ale i možnost lépe chápat myšlení lidí řídících ministerstvo. Dostala rovněž edukaci o postojích a záměrech těchto lidí se vzděláváním dětí v ČR."


Miroslav Hřebecký: Hledání obsahu role zřizovatele aneb Čí je škola a kdo ji řídí?

Česká republika je podle analýzy OECD zemí s druhým nejvíce decentralizovaným školstvím. Je to dobře, nebo špatně? Jaké to přináší problémy a jaká se nabízejí řešení? A kdo tedy celkově zodpovídá za kvalitu školy?

24.7.19

Ivan Štern: Hanák našel v Německu spřízněné duše

Prezident českého svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák během několika málo dnů vešel ve známost dokonce nadvakrát. Nejprve chtěl naplácat čtrnáctiletým puberťákům, co chodí v pátek za školu, aby mohli protestovat proti liknavosti politiků v otázce změny klimatu a demonstrovat tak zájem o vlastní, v této souvislosti nijak lákavou, budoucnost.


OECD: Výdaje na vzdělávání

V návaznosti na komentář Daniela Münicha na sociální síti Facebook publikujeme další grafy ze statistik OECD, tentokrát jsou výdaje uvedeny v USD na žáka.



Ze sociálních sítí: Trendy podílů HDP vynaložených na nevysokoškolské vzdělávání v zemích OECD

Daniel Münich na sociální síti Facebook komentuje: "Hraní si s web-udělátky OECD většinou potěší, ale v tomhle případě zrovna moc ne. Trendy podílu výdajů na nevysokoškolské vzdělaní na HDP, země OECD."


Jana Straková, Jaroslava Simonová, Hana Friedlaenderová: Postoje odborné a laické veřejnosti k inkluzivnímu vzdělávání v kontextu obecných postojů k vnější diferenciaci

Počínaje školním rokem 2016/2017 byl významně modifikován systém podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem této úpravy bylo umožnit, aby běžné školy získaly prostředky na to, aby mohly tyto žáky lépe vzdělávat. Úpravě označované jako společné neboli inkluzivní vzdělávání se dostalo velké kritiky v médiích, kde byla opakovaně interpretována jako snaha zrušit speciální školy. Cílem tohoto textu je představit výsledky šetření mezi učiteli základních škol a veřejností, která zkoumají postoje ke společnému vzdělávání v širším kontextu postojů k diferenciaci vzdělávacích drah. Výzkumy se uskutečnily zhruba rok po zavedení opatření do praxe na reprezentativních výběrech 500 učitelů a 500 dospělých. Výsledky ukazují, že v posledních letech se mezi učiteli základních škol zvýšila podpora diferenciace a míra nejistoty, co se týče žádoucí struktury vzdělávacího systému. Postoje veřejnosti jsou rozporuplné a ukazují na nedostatek informací.

23.7.19

Martin Rychlík: Pan čestný profesor

Inženýr Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, v minulých letech proslul svými jasnými názory na kvalitu školství a vzdělávání. V médiích tak neváhal počastovat „zbytečné“absolventy humanitních oborů, radí s nastavením maturit, horuje pro technické školy a vyjadřoval se i k tomu, jak je zapotřebí aplikovaný výzkum na úkor základního.

Vlastimil Chytrý, Jaroslav Říčan, Dagmar Živná: Matematická výkonnost a metakognice žáků základních škol běžných, základních škol Montessori a žáků vyučovaných podle Hejného metody

Empirická sonda je věnována problematice metakognice a výkonnosti v matematice. Cílem příspěvku je porovnat úroveň metakognice a matematické výkonnosti v závislosti na preferovaném způsobu vedení výuky (proklamované kurikulum) jako jednoho z možných faktorů ovlivňujících žákovu výkonnost a kompetence. Pro účely této empirické sondy byla zvolena metoda kvaziexperimentu, přičemž byly vybrány tři skupiny žáků: (i) žáci ZŠ Montessori (n = 49), (ii) žáci běžných nespecializovaných ZŠ (n = 63) a (iii) žáci, kteří jsou vyučováni podle Hejného metody (n = 77). Na základě induktivní statistiky byly prokázány jak statisticky významné rozdíly (metakognitivní znalost; bias index), tak i statisticky a zároveň věcně významné rozdíly (výkonnost v matematice; kalibrace). Příčiny těchto diferencí jsou v závěru textu diskutovány a zároveň je poukázáno na limity metodologického šetření.

MŠMT: Češi zabodovali na mistrovství světa ve zpracování textů na počítači

Téměř čtyřicet medailí z udělených 86 přivezli domů čeští soutěžící z hlavního města Sardinie Cagliari. Ve dnech 12. až 20. července se zde totiž konalo v rámci 52. kongresu světové organizace INTERSTENO mistrovství světa ve zpracování textů na počítači. Nejúspěšnějšími účastníky celého šampionátu se stali žáci z Gymnázia v Rožnově pod Radhoštěm.

Alžběta Bajerová: Tisíce polských žáků se nedostaly na střední. Může za to reforma školství

Střední školy v Polsku nepřijaly ke studiu tisíce žáků. Důvodem je kontroverzní reforma školství z roku 2017, která způsobila, že se o místa na středních školách letos ucházely dva ročníky zároveň. Vláda však problém nevidí a neúspěšné uchazeče o gymnázia odkazuje na volná místa na odborných školách.

Jaroslav Mašek: iPrázdniny s učiteli 5: Moje prázdninová hudba

V páté aktivitě prázdninové akce Virtuálního Digicentra s názvem iPrázdniny s učiteli budeme sdílet hudbu, kterou posloucháme o prázdninách.

22.7.19

Zastavme šikanu z.s. aneb Zastavme diletanty

Zastavme šikanu z.s. publikoval na své stránce na sociální síti Facebook jednoduchou infografiku s vysvětlujícím textem: "Z průzkumů někdy vzejdou až šokující čísla. Bohužel jedno z nich vyplynulo i z celonárodního výzkumu šikany, který proběhl v roce 2001. 90% . Přesně tolik učitelů nedovedlo šikanu rozpoznat!" Jak se ukázalo, jde o falešnou zprávu o výzkumu, který autor komentáře zcela určitě nečetl a ani neviděl.

Mladí čeští fyzici si z účasti na 50. Mezinárodní fyzikální olympiádě v Izraeli odvezli jedno stříbro a tři bronzy

O medaili víc než loni vybojovali nejlepší středoškolští fyzici na mezinárodním klání v Tel Avivu. Bodovali gymnazisté z Olomouce, Rychnova, Brna a Prahy. Na olympiádě bojovali proti 363 dalším účastníkům z celého světa.

Ze sociálních sítí: Dětské rvačky. Děti se u toho natáčejí na mobily a sdílí to, takže je jasné, že za to můžou mobily a sdílení...

Martin Malý komentuje na sociální síti Facebook: "Páteční MF opět odhaluje fenomén. Tentokrát dětské rvačky. Děti se u toho natáčejí na mobily a sdílí to, takže je jasné, že za to můžou mobily a sdílení. To asi ani nemusím psát, ne? Když mobily nebyly, tak se nikdo nikdy jen tak zbůhdarma na ulici neserval a už vůbec neexistovaly partičky výrostků, co se poflakovaly po ulicích a hledaly záminky k bitce. To všechno vzniklo až s mobilníma telefonama."


Tereza Kostková, Zdenka Kuchyňová: „Anglicismy v češtině? Situace není tak dramatická,“ říká jazykovědec Prošek

„My nehodnotíme jazykový vývoj jako žádoucí, nebo nežádoucí. Jestli je něco pro lidi výhodné, tak se to začne používat. Bez ohledu na to, jestli se to lingvistům líbí nebo ne,“ říká bez obalu Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Na jaké úrovni je dnes výuka češtiny? Čte svým dětem? Jaký vliv má na češtinu elektronická komunikace?


21.7.19

Stanislav Štech: Když je kurikulární reforma evidence-less

Edu2030+, stránka týmu MŠMT k přípravě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ na sociální síti Facebook, připomněla i v souvislosti s přerušením revizí RVP šest let starý text pozdějšího ministra školství Stanislava Štecha k problematice kurikulární reformy. Stanislav Štech je aktuálně členem externího expertního týmu k přípravě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Cílem jeho studie, publikované v roce 2013 v časopisu Pedagogická orientace, je "analyzovat „příběh“ kurikulární reformy, jak byl (je) podáván oficiální školskou decizí i řadou představitelů pedagogického výzkumu, a konfrontovat ho s výsledky pedagogicko-psychologických výzkumů vyučování a učení."

Stanislav Štech: Proč se kritizuje PISA?

Smyslem mého diskusního eseje je ukázat na to, co je u nás v pohledu na mezinárodní šetření PISA zatím slepou skvrnou. Domnívám se, že úkolem výzkumníků je především fungovat jako příslovečný „ďáblův advokát“. Tedy dekonstruovat poznatky a sdílené interpretace, ukázat je v širším kontextu a hledat jejich omezené domény platnosti.

Tereza Kostková, Elena Horálková: „O jídle by se mělo učit už na základních školách,“ říká šéfredaktorka časopisu F.O.O.D

„Mně by dávalo smysl, kdyby se o jídle učilo už na základní škole. Co tělu škodí nebo naopak prospívá,“ přemýšlí nahlas Darina Křivánková. „Tím vzniká prostor pro to, aby se například internetem šířila řada mylných informací. Takže tápeme. Ale držela bych se zdravého selského rozumu.“


20.7.19

Kamil Kopecký: Kauza černošské agentky 007 dokazuje, jak je důležité nečíst pouze nadpisy

V posledních dnech vzbudilo v prostředí sociálních sítí rozruch oznámení, že se role příštího agenta 007 zhostí černošská herečka Lashana Lynch, kterou zná především mladší publikum z marvelovky Captain Marvel. Informaci “z ověřeného zdroje” nejdříve zveřejnil britský Daily Mail, zprávu pak velmi rychle převzala česká masmédia - zejména pak tzv. alternativní média. Některé portály honily clickbajty na titulcích, že novým Bondem bude poprvé v historii černoška, další informační portály se pak již cíleně zaměřily na rozšíření dezinformace a vyvolání nenávistné diskuse.

Linda Veselá: Onemocnět psychickou nemocí může každý. Středoškoláci se učí, jak ji řešit

Duševní problémy postihnou každého pátého mladého člověka, dvě třetiny závažných psychických onemocnění propukají právě v dospívání. Prolomit stigma obklopující duševní zdraví a poradit studentům středních škol, kam se mohou obrátit o pomoc, se snaží projekt Blázníš? No a!, do kterého se v tomto roce zapojilo už patnáct měst.

Karolína Poláčková: Rodiče nejsou schopni unést, že selhali, říká šéf dětského domova

Již téměř devadesát let zajišťuje náhradní výchovu dětí, o které se nemohou postarat rodiče, Dětský domov Dagmar v brněnských Žabovřeskách. O to, aby tam prostředí měli co nejlepší, se posledních 14 let jako ředitel stará Daniel Kusý.

19.7.19

MŠMT: Porovnání krajských normativů mzdových prostředků a ostatních neinvestičních výdajů stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce 2019

Materiál MŠMT č.j. MSMT-9715/2019-1 obsahuje vzájemné porovnání krajských normativů mzdových prostředků (MP) a ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) ze státního rozpočtu připadajících na jednotku výkonu za rok, stanovených jednotlivými krajskými úřady v roce 2019. Normativy jsou jednotlivými krajskými úřady stanoveny na základě vyhlášky č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů, pro jednotky výkonu realizované v jednotlivých vybraných druzích škol a druzích a typech školských zařízení, zřizovaných kraji, obcemi nebo svazky obcí na území kraje.

Pavla Hermannová: Z deníku učitelky základní školy 13

Přichází žáky i učiteli očekávaný poslední školní den. A každý se s koncem školy vyrovnává po svém...

Rozhovor Britských listů: Ve škole jsem o pádu komunismu neslyšel

Jak reflektují dnešní mladí lidé skutečnost, že žijí ve (víceméně) svobodné společnosti, která vznikla všeobecným pádem komunismu v důsledku velké mezinárodní geopolitické změny před třiceti lety? A jak česká společnost využila za posledních třicet let možností, jichž se jí pádem komunismu dostalo? O tom hovoří s Bohumilem Kartousem Martin Pikous z občanské iniciativy Díky, že můžem, která připravuje zřejmě největší letošní oslavu třicátého výročí 17. listopadu pod názvem "Korzo Národní". Letos bude mít tato akce i mezinárodní rozměr.


18.7.19

Jan Bumba, Věra Luptáková: Každá škola má už dnes slušnou autonomii. Nemusí ve všem čekat na stát, myslí si ministr Plaga

Školství už léta patří mezi priority napříč politickými stranami. Platy učitelů konečně rostou, teď ještě mít kantory, kteří nebudou „jen chodit do práce“. Podobně to vidí i ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga, který chce povinnou maturitu z matematiky o rok posunout.


Scio: Kraje budou moci omezovat vznik nových škol i nadále, naději rodičů hledajících alternativu odzvonilo

Návrh 18 senátorů iniciovaný společností Scio na zrušení části školského zákona u Ústavního soudu neuspěl. Přestože mezinárodní smlouvy právo zřizovat soukromé školy a získávat v nich vzdělání jednoznačně zakotvují, bude zápis nové školy nebo navýšení její kapacity i nadále podmíněn souladem s dlouhodobými záměry vzdělávání České republiky a jednotlivých krajů, které ovšem podléhají nepředvídatelným politickým i zájmovým tlakům. A vzniku nových škol často brání, a rodičům a jejich dětem tak omezují právo na výběr školy podle jejich představ.