8.6.19

Radka Hrdinová: Musíme děti učit lépe. Ujíždí nám vlak aneb Pokud se školství nezmění k lepšímu, západní Evropu nedoženeme, tvrdí studie

Jak se dnes děti učí ve škole, už nyní do značné míry rozhoduje o tom, jak si povede česká ekonomika za nějakých třicet či čtyřicet let. Tedy v době, kdy kvalita práce dnešních školáků bude rozhodovat o výši hrubého domácího produktu (HDP). A pokud se něco brzy nezmění, světlé zítřky nás určitě nečekají. Tvrdí to studie o kvalitě práce učitelů, vzdělanosti a budoucí prosperitě České republiky, kterou zveřejnil Institut pro ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd.


Z článku v MF DNES vybíráme:

Kvalitní přehled o výsledcích vzdělávání v desítkách zemí světa dává každé čtyři roky mezinárodní šetření PISA. Zjišťuje například úroveň matematické či čtenářské gramotnosti. Výsledky z posledních let pro nás nejsou optimistické. „Česko má tendenci ke zhoršování v matematické či přírodovědné gramotnosti; od nadprůměrných výsledků se posunulo k průměrným. U čtenářské gramotnosti se dlouhodobě pohybujeme na průměru OECD,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Ve většině zemí OECD je přitom trend spíše opačný.

„Konečně už hovoříme o tom, zda do školství investovat. Ještě však nemáme jasno ani v tom, zda to chceme, natož jak přesně. Já osobně bych investoval do platů, kvalitnější počáteční přípravy učitelů a dalšího vzdělávání,“ vypočítává Münich.

Do čeho investovat, je zatím otázka bez jasné odpovědi. Mimo jiné i kvůli skomírající pedagogické vědě. „Nyní nevíme, co se v systému děje. Buď nemáme data, nebo z nich nedovedeme vytáhnout užitečné informace. Znalosti nám chybějí například i o způsobu, jak dnešní děti zpracovávají informace. Za takové situace je strategické rozhodování ve školství obtížné,“ uzavírá Iva Stuchlíková.

5 komentářů:

P. Vršecký řekl(a)...

Západní Evropa nemá proboha žádný zájem na tom, abychom jí dohnali. Západní Evropě, respektive globalistické věrchušce, která jí ve skutečnosti řídí, naprosto vyhovuje, abychom zůstali zaostalou kolonií, ze které budou každoročně vyvážet kapitál a oplátkou sem dodávat předražené zboží druhé jakosti. Komu to nedošlo ani poté, kdy se v EP přijala úmyslně naprosto bezzubá podoba "zákazu" dvojí jakosti potravin, tomu už to zřejmě nedoteče nikdy.

E.Kocourek řekl(a)...

Za takové situace je strategické rozhodování ve školství obtížné

Pokud stát nedokáže o školství rozumně rozhodovat (což zajisté nedokáže, a není divu - stát nedokáže rozumně rozhodovat téměř o ničem), měl by se vzdát vlastnictví škol a rozhodování o nich. MŠMT zrušit a personáál poslat na převýchovu ... ////

kvalita práce dnešních školáků bude rozhodovat o výši hrubého domácího produktu

Pokud by "stát" byla entita nadaná schopností vnímat čas a budoucnost, asi by ji něco takového mohlo zajímat. A mohl by ten stát zkusit tu situaci ovlivnit. Ale pokud řešíme "kvalitu práce dnešních školáků", uvědomme si, že o kvalitu jde až ve druhé řadě. V první řadě jde o to, aby ti školáci vůbec byli ochotni pracovat. ////

V tomto ohledu stát působí přesně špatným směrem. Péčí státu jsou vychovávány (příkladem rodičů) další a další generace budižkničemů a parazitů. ////

Nicka Pytlik řekl(a)...

Musíme děti učit lépe.

Je s podivem, že ani po více než deseti letech od spuštění kurikulární reformy do sdělovacích prostředků neproniklo, v té dnešní překotně měnící se době se děti neučí, ale zkompetentňují. Skutečně zvláštní.

Jak se dnes děti učí ve škole

Jak se děti učí, záleží jenom na nich. Na jejich úsilí. Zkompetentňování pomocí telepatie zatím tak nějak nefunguje. Ačkoli ve Finsku už možná ano.
Kdyby jim doma řekli, že jak se dnes učí, tak budou zítra žít, přehodnotily by svoje postoje ke vzdělání. Ale proč by to dělaly, když za pár let budou robotové dělat všechno za ně.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

kvalita práce dnešních školáků bude rozhodovat o výši hrubého domácího produktu

Tak to abychom se jukli na školství v Japonsku nebo v Číně. A místo Nováčkové četli Konfucia.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Kvalitní přehled o výsledcích vzdělávání v desítkách zemí světa dává každé čtyři roky mezinárodní šetření PISA.

Jak víme, že právě PISA je kvalitní přehled o výsledcích vzdělávání? Že se líbí Andrysovi to chápu. Ostatně soudím, že ČŠI (i s Andrysem) musí být zrušena.

Okomentovat